Učiní česká licence Creative Commons přítrž copyrightu?

O tom, že česká verze Creative Commons vzniká, jsme vás již dříve na Lupě informovali, včera byla publikována její plná česká verze, na které spolupracovala Národní knihovna s občanským sdružením Iuridicum Remedium. Její oficiální znění včera na tiskové konferenci v v aule (DigiLabu) Akademie výtvarných umění v Praze tyto dvě organizace svorně představily.

Proč se obtěžovat s licencí

To je první otázka, která vás asi napadne, když o licencích budete číst. Důvod je jednoduchý. Pokud se s žádnou licencí „neobtěžujete“, platí ustanovení autorského zákona, podle něhož nesmí nikdo bez vašeho souhlasu s vaším dílem nakládat. Přátelé si nemohou zkopírovat do e-mailu vaši fotografii, váš text, bez toho, aniž byste jim to povolili.

A tady přichází ke slovu možnost „licence“, tedy smlouvy, kterou automaticky uzavírá autor s každým, kdo dílo v souladu se smlouvou použije. Stačí tuto smlouvu u díla zveřejnit, či ji deklarovat. Výhodu má taková smlouva pro obě strany: předem se jasně vymezí, jak lze dílo využít, aniž by bylo třeba zvláště autora kontaktovat, neznamená to ale také, že by autor nemohl své dílo nabídnout k užití i pod jinými typy smluv. Díky takové licenci můžete například nabídnout fotografie na svém webu zdarma každému, kdo je publikuje nevýdělečně (= třeba vašim známým), ale zájemce o jejich komerční zveřejnění vás musí kontaktovat.

Zkrátka ne každému vyhovuje, když jeho autorská díla jsou nepoužitelná dále, naopak, chce je sdílet, dát možnost ostatním používat je ve svých dílech nebo je uveřejnit na jiných webech.

Proč CC, když máme copyright nebo GNU

Tak především copyright, ono céčko v kroužku, nebo česky „všechna práva vyhrazena“, je znamením, že si autor vyhrazuje veškeré nakládání s dílem jen pro sebe a bez domluvy s autorem či jeho zástupcem nelze takto označený obsah nijak přebírat či upravovat. To si dnes uvědomuje málokdo, takže se setkáváme s výslovně vyhlášeným copyrightem hned vedle nabídky RSS zdroje plné verze článků k syndikaci obsahu. Což je, vzhledem k určení RSS, poněkud nedomyšlené.

GNU (GNU General Public License) tímto problémem netrpí, v tomto případě jde ale o licenci, která svým zněním vyhovuje spíše světu počítačového software, pro nějž ostatně byla vytvořena. Verze GNU FDL (GNU Free Documentation License) je upravená licence dokumentaci k software, je také použita pro Wikipedii, ale samotná Wikipedie zvažuje přechod pod CC licenci a autoři ji mohou v některých jazykových verzích použít. GNU ovšem primárně očekává, že je použita pro software nebo jeho dokumentaci a neumožňuje volit modifikace.

Creative Commons ve skutečnosti existuje v šesti různých verzích, které si prostřednictvím formuláře vyberete tak, aby respektovaly záměr, jaký se šířením díla máte. Prostřednictvím Creative Commons licence si ponecháte autorská práva ke svému dílu, ale umožníte ostatním toto dílo šířit a kopírovat, pokud uvedou autora a budou zde určené podmínky: můžete povolit či omezit komerční šíření i upravit vytváření děl odvozených. Verze CC-BY-SA je copyleft licencí v rámci Creative Commons, která dává uživatelům práva ke kopírování, redistribuci a modifikaci díla; vyžaduje ale, aby všechny kopie a odvozeniny byly k dispozici pod stejnou licencí (SA) a byl uveden autor nebo autoři (BY). Kopie lze prodávat.

Význam české verze

Na včerejší tiskové konferenci zazněla otázka, proč je vydání české verze CC licence tak důležité, když existují jiné překlady. Vysvětlení je prosté. Když odmyslíme komfort pro českého uživatele, který může používat české průvodce i licenční texty, bylo především potřeba sladit text české licence s tím, co licence celosvětově zajišťuje. Texty v jednotlivých jazycích respektive pro jednotlivé regiony totiž mají zajistit, aby se v různých zemích dostalo stejného výkladu různým překladům. Tedy aby to, co zajišťuje česká CC licence pro Česko, zajistila i německá pro Německo.

Další témata z tiskové konference

Na tiskovou konferenci Creative Commons dorazilo překvapivě velké množství zájemců, vzhledem k letnímu počasí, které v Praze panuje a které by spíše lákalo na předvádění motorových člunů na vltavské náplavce.

Pro ilustraci, abyste si uměli udělat představu, jak to u Vltavy ten samý den vypadalo :)

Tiskové konferenci předcházel workshop, kde byli zájemci seznámeni s konkrétními aplikacemi licencí, mohli se dozvědět podrobnosti o konkrétních problémech. Na samotné tiskové konferenci byl představen koncept licence Creative Commons a její české znění.

Na fotografii zleva Marek Tichý a Petr Jansa z Iuridicum Remedium, Vít Richter z Národní knihovny ČR a Dalibor Záhora ze Svazu nezávislých autorů.

Samotná tisková konference ale logicky přetřásla i další aspekty týkající se autorských práv. Například jsme se dozvěděli, že zaměstnavatelé jsou první v řadě, kdo rozhoduje o způsobu šíření autorských děl svých zaměstnanců, takže zaměstnavatel může sám bez dodatečného uzavírání smluv autorská díla svých zaměstnanců vydávat pod Creative Commons licencí.

Rozvinula se také kritická debata ohledně kolektivní správy autorských práv. V současné době je aktuální pohrůžka Evropské unie stran faktu, že máme jediného správce autorských práv, Česku za to hrozí řízení před evropským soudním dvorem.

Marek Tichý z Iuridicum Remedium považuje používání CC za dobrý začátek změn systému: Creative Commons je dobré používat proto, aby bylo zřejmé, že stávající systém správy autorských práv je potřeba změnit jako nevyhovující – aby státní orgány tlakem zespodu viděly zájem o jinou úpravu správy autorských práv. 

U mikrofonu předseda představenstva OSA Roman Strejček

Mezi posluchači sedící předseda představenstva OSA Roman Strejček oponoval: Už dnes mají hudební autoři možnost volby kolektivního správce v rámci EU. Pro OSA byla tato pluralita výzvou ke změně a nyní se k nám vracejí lidé, kteří se nechali zastupovat třeba britským správcem. Podle Strejčka více kolektivních správců situaci nevyřeší, protože to jen zdvihne náklady mediálních domů na komunikaci s více správci.

Oproti tomu Dalibor Záhora ze Svazu nezávislých autorů soudil, že pluralitu a možnost výběru zástupce potřebují spíše tvůrci – a takovou šanci jim nabízí SNA jako sdružení těch, kdo se nechtějí nechat zastupovat prostřednictvím OSA. SNA sdružuje již zhruba 200 takových autorů a před několika týdny zorganizovala i koncert skupin, jež zastupuje.

Po tiskové konferenci následoval publicistický a diskusní panel, v jehož rámci jsme s Lupou presentovali představu významu svobodné licence pro informační svobodu, Pavel Klusák z Respektu hovořil o Creative Commons v rámci mainstreamové společnosti a Adam Hazdra představil překlad knihy Free Culture, který vychází v rámci Root.cz.

Pokud publikujete svá díla (nejenom na) Internetu, zvažte, zda uvedení licence Creative Commons, respektive té verze, která vám vyhovuje, by nepřispělo k zpřehlednění toho, co a jak dáváte na Internetu všanc ostatním.

Poznámka na závěr: v rámci Lupy zkoumáme, zda a jak se můžeme připojit k licenci Creative Commons a nahradit jí naše proprietární podmínky užití. Jen nás momentálně více trápí to, že se máme stěhovat.