Například autorské smlouvy České televize na slovesná díla skutečně doznaly ke konci roku 2001 změnu a od té doby ošetřují i publikaci děl přes elektronická média (tj. Internet), nicméně zde existuje jiný problém.
Na rozdíl od Novy ale Česká televize mnoho reportáží ve zpravodajských a publicistických pořadech (Objektiv, Toulavá kamera,...) nevyrábí sama, nýbrž jednotlivé reportáže nakupuje od externích tvůrců (ostatně sledujte pečlivě titulky pořadů).
A upřímně řečeno, konvenční tvůrci audiovizuálních děl mají doslova vítr z elektronické publikace děl a prakticky nejsou schopni chápat streaming jako formu publikace obsahu bez jeho totálního uvolnění ve smyslu volného downloadu a následného nekontrolovatelného šíření (opravdu bych tímto nechtěl iniciovat diskusi na téma nezaznamenatelnost streamovaných dat).
To je patrně klíčem k nemožnosti publikovat široké spektrum pořadů na Internetu. Možná si zkuste nějaký obsah nakoupit pro odvysílání ve své smyšlené regionální televizi a pak prodávajícímu řekněte, že to chcete dát taky na Internet. A uvidíte, jak to s autorovou ochotou potažmo s cenou zamává. :-)
Názor k článku
Česká televize slouží, ale proč vlastně?
