Hlavní navigace

České internetové uzly vtrhly na Slovensko. Jak se NIXu a Peeringu po roce daří?

28. 11. 2016
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Jan Sedlák
Dominanci slovenského peeringového centra SIX začali před rokem nahlodávat dva čeští hráči. Peering.cz chce navíc pokračovat i do Vídně.

Budovy Slovenské technické univerzity (STU) v centru Bratislavy místy nezapřou zub času. Kanceláře jsou občas plné starého nábytku, mezi kterým sedí klidně vystupující akademici, kteří se nikam neženou a nad vším důkladně bádají.

V jedné takové místnosti v Centru výpočtovej techniky u bratislavského Náměstí slobody sedí i Marian Ďurkovič. Je jedním z členů nevelkého týmu, který se stará o chod slovenského internetového uzlu SIX.SK. Ten se zhruba před rokem ocitl ve zcela nové situaci – na Slovensko totiž vstoupily dva české peeringové projekty, které mají své ambice.

„Co příchod konkurentů z Česka znamená? Možná to zvýší kvalitu, zlepší služby. Ale pro nás se nic moc nemění, koncepce zůstává,“ přemýšlí Ďurkovič. SIX podle některých kritiků dlouho žil relativně pohodlným životem ve stabilním prostředí a nebyl nikým a ničím hnán dopředu. I proto klidné slovenské vody vzbudily zájem českých subjektů. Na trh vstoupil komerční uzel Peering.cz a rovněž tradiční NIX.CZ. „Je vidět, že se SIX teď více snaží,“ říká ředitel NIXu Martin Semrád.

Žádné lezení do zelí

Oba čeští hráči každopádně nějakou dobu zvažovali to, že SIX pro ulehčení svého vstupu na Slovensko odkoupí. Z toho nakonec sešlo. Peering.cz se rozhodl postupovat bez akvizice a NIX si koupil tehdejší druhý slovenský uzel v podobě SITELiX.

Martin Semrád, ředitel sdružení NIX.CZ.
Autor: Internet Info

Martin Semrád, ředitel sdružení NIX.CZ.

Námluvy se SIXem probíhaly. Podle informací Lupy ale podoba možné spolupráce nebyla pro slovenskou stranu přijatelná. NIX chtěl získat v SIXu podíl, Slováci ale projekt chtěli ponechat jako univerzitní záležitost. „O dohodu jsme usilovali, univerzita ovšem couvla. Nyní už žádná jednání neprobíhají, ani vzájemná komunikace,“ doplňuje k tomu Semrád.

SIX se své pozice na univerzitě chce držet i nadále. Tento peeringový uzel vznikl v roce 1996 v rámci dohody slovenských providerů s tím, že bude fungovat jako nezávislá entita spravovaná v akademickém prostředí. „Neděláme to jako podnikání, spíše jako službu. Myslíme si, že naše komunita je spokojená,“ věří Ďurkovič. „Zaručujeme stabilitu univerzity a nikomu z české konkurence nebudeme lézt do zelí, nekonkurujeme si.“

Šéf Peering.cz Zdeněk Cendra nicméně SIXu prorokuje spíše horší zítřky. „Vedle SIXu jsou teď noví hráči, kteří budou růst na jeho úkor,“ myslí si Cendra. Pokud by se však mělo hodnotit podle objemu přenesených dat, SIX pohodlně rostl i v roce, kdy se na trhu začaly usazovat subjekty z Česka. Maximální datový tok SIXu poprvé přesáhl 100 Gb/s.

Hrátky s podíly

Zde je ale samozřejmě nutné brát v potaz i jiné věci než „pouze“ traffic. Ten roste, protože rostou objemy přenášených dat obecně. Půjde také o to, kolik sítí se bude do uzlu přidávat. SIX v současné době propojuje 55 sítí a zaměřuje se čistě na Slovensko. V portfoliu má exkluzivní značky jako Benestra (přenáší slovenskou televizi), slovenské UPC či Slovak Telekom.

Zdeněk Cendra
Autor: CDN77

Zdeněk Cendra

„Lokální slovenský obsah naráží na své limity. Možnost růstu proto vidíme především v dodání providerům content sítě, které SIX nenabízí,“ říká Cendra s tím, že se dají najít cesty i k obsahu, který je prozatím jen v SIXu.

Zde také přicházejí trochu hrátky s podíly. Peering.cz, respektive Peering.sk, uvádí, že má zhruba 60% podíl v přenášených datech (traffic). NIX.SK má mít jednotky a SIX tím pádem pod 40 procent.

Jenže pokud by se měřilo jenom Slovensko, SIX bude stále největší. Peering.sk využívá toho, že je přímo propojený s českou odnoží. „Ano, těžíme z toho, že dodáváme český obsah na Slovensko. Kdybychom byli rozpojení, měli bychom tak o 30 procent trafficu méně,“ komentuje Cendra. Jeho podnik si také přímo platí tranzitní spoj mezi Českem a Slovenskem.

Obsah is the king

Cendrova druhá společnost SuperHosting podle kritiků hrála velkou roli v tom, proč se původní Peering.cz vůbec chytil. Právě z toho důvodu, že má SuperHosting data, která může nabízet i prostřednictvím vlastního komerčního peeringu. Cendra v tom nic nekalého nevidí, jde podle něj o logickou výhodu v tržním prostředí. „SuperHosting dodává do Peeringu asi 30 procent z celého trafficu,“ dodává k tomu.

Roční datový tok v SIX.SK
Autor: SIX.SK

Roční datový tok v SIX.SK

NIX.SK prozatím vykazuje maximální datový tok 13 Gb/s. „Nikam se netlačíme, času je dost. Cíl za první rok jsme naplnili,“ říká Martin Semrád. „Aktuálně propojujeme přes 50 procent sítí na Slovensku a chceme se dostat na 100 procent.“ To samozřejmě neznamená, že na 100 procent trafficu. NIX.SK má v současnosti propojených 36 sítí.

„NIX.SK roste pomalu a traffic je tam malý, takže technický význam připojení v tomto uzlu je momentálně prakticky nulový. Nicméně do NIX.SK se plánujeme zapojit a podpořit ho. Přeci jen jsme členy českého NIXu a je našim cílem, aby projekt rostl,“ říká k situaci NIXu na Slovensku šéf VSHostingu Damir Špoljarič.

Technický ředitel Seznamu Vlastimil Pečínka pak uvádí, že firma je připojena do slovenského NIXu ze dvou důvodů. „Cítíme odpovědnost za rozvoj internetu a jsme aktivním členem sdružení NIX.CZ, pod který uzel NIX.SK spadá. Podporujeme tedy misionářskou roli českého NIXu, který se snaží přiblížit poměry v peeringu na Slovensku standardům Evropy. Druhý důvod je dlouhodobě si otestovat, kolik dat tímto směrem bude téct, například v souvislosti s indexací webových stránek našeho fulltextového robota.“

Specifika oproti Česku

Hlavní motivací toho, proč NIX k východním sousedům šel, měly být požadavky členů. „Hledali stejně kvalitní služby i na Slovensku. A také chtěli odbavovat traffic lokálně a co nejblíže,“ říká Semrád. Sitel, který tehdy provozoval uzel SITELiX, už nebyl schopný ho nadále adekvátně rozvíjet, takže ho NIX převzal. Slovenský NIX už dnes má být na stejné technické úrovni jako ten český a je připraven rychle dodat i 100Gb porty.

Roční datový tok v NIX.SK
Autor: NIX.SK

Roční datový tok v NIX.SK

NIX se nyní na Slovensku snaží zopakovat to, co mu dobře jde u nás – buduje komunitu. Dělá osvětu u nepřesvědčených providerů, organizuje pracovní skupiny, spustil kyberbezpečnostní projekt FENIX, pořádá Peering Day. Vlastní kancelář NIX na Slovensku ještě neotevřel. Projekt řídí z Prahy a na místě spolupracuje se Sitelem.

Specifika slovenského trhu oproti tomu českému jsou podle Semráda v jeho velikosti a menším počtu poskytovatelů. Velikost je i důvodem toho, proč je těžké přímo na Slovensko dostat velké zahraniční hráče, o což se NIX snaží. „Slovensko světu představujeme, pro zahraniční hráče se to tam musí vybudovat,“ vysvětluje Semrád. Peering.cz nedávno do Česka i na Slovensko přímo připojil sítě Facebooku a Valve (Steam).

„Peeringu se podařilo přitáhnout některé zajímavé sítě, čímž se stává atraktivnějším. Ale hlavně jsou jednotlivé lokality propojené, což je obrovská výhoda. Hlavně pro slovenské sítě, které tak mají možnost dostat se levně k českému trafficu bez nutnosti platit za přenos dat do Česka. Nemusí si pronajímat do NIXu do Prahy datové okruhy a podobně. Peering.cz využívá výhody komerční společnosti, která se může rychle rozhodovat, NIX je z principu těžkopádnější. Obě organizace ale mají místo na trhu,“ dodává Špoljarič.

Menší role SIXu pro Česko

Velikosti slovenského internetu je možné vidět i na tom, že se zde v rámci peeringu nepoužívají 100Gb porty, zatímco v Česku ano. Všechny tři strany jsou na to přitom připraveny. SIX mimo peeringového centra na univerzitě spravuje také akademickou síť SANET, kde se 100Gb používá a po případných požadavcích členů SIXu může být rychle nasazena i zde.

Roční datový tok v Peering.cz a Peering.cz. Firma rozdělená čísla nesděluje.
Autor: Peering.cz

Roční datový tok v Peering.cz a Peering.cz. Firma rozdělená čísla nesděluje.

„Občas slýcháme reakce, že SIX někdy postupuje v nasazování novinek pomalu. My jsme zde ale na akademické půdě a máme čas a možnosti více věci zkoušet, zabývat se jimi do hloubky. Proto něco nasadíme až v momentě, kdy vše důkladně otestujeme,“ vrací se Ďurkovič ještě k narážkám na pomalejší tempo slovenského uzlu.

Podle mnohých providerů se zdá, že SIX pro české podniky už nebude hrát takovou roli jako dříve. Dříve mělo význam se do něj připojovat kvůli levnější a lepší cestě, jak získat prefixy. Nyní je ale možné je získat i jinými cestami (NIX, Peering.cz, upstream) ve stejné kvalitě a za stejné, případně nižší náklady.

SIX mimo jiné slouží jako projekt, ke kterému mají přístup studenti, a na nasazování nových věcí se tak podílí širší sestava lidí. To je i příklad protokolu TRILL, který SIX využívá. Tento protokol byl i jedním z důvodů toho, proč si SIX vybral switche od čínského Huawei – podle univerzitního testování mají prostě pro TRILL nejlepší podporu.

SIX je každopádně peeringové centrum, které poněkud netradičně vyžaduje, aby router (L3) byl instalován přímo v datacentru. V praxi tam tak provideři mají L3 switch, který umí routovat. SIX to považuje za dobrou věc (třeba kvůli obraně proti DDoS útokům, není prý třeba český FENIX), pro některé providery jde ovšem o brzdu rozvoje.

Další cesta vede přes Vídeň

SIX aktuálně běží přímo na půdě STU, kde se sbíhají všechny důležité optické sítě. České uzly jsou ve více lokalitách. NIX využívá dvoje prostory Sitelu, Peering.cz pak jednou Sitel a poté moderní, dotované, ale spíše prázdné datové centrum DataCube.

Bratislava, Slovensko
Autor: Jan Sedlák

Bratislava, Slovensko

„Jsme připraveni, rozhodně nikam neodcházíme. Datový přenos nám pořád roste, členové jsou spokojení a kapacitu máme připravenou na deset let dopředu,“ usmívají se na STU na rozloučenou. „SIX asi nikdy nezanikne, ale rozhodně ho nečeká drastický růst,“ předpovídá Špoljarič.

BRAND24

A zajímavé bude sledovat i to, zda Peering.sk nakonec nebude větší konkurencí pro NIX v Česku. Slovenští operátoři jsou dnes připojení v Praze v NIXu. Lze ovšem operovat s myšlenkou, že se zapojí do Peering.sk a skrze propojení dvou lokalit se do Česka dostanou a ušetří za datové okruhy. Cendrův podnik také od ledna příštího roku oficiálně spustí uzel ve Vídni (teď přes Vídeň transportují Facebook a Steam, porty jsou v Praze) a bude tak operovat ve třech zemích, z čehož po stránce doručování obsahu může dále těžit.

U slovenských providerů je situace otevřená. „Momentálně jsou naše potřeby dostatečně uspokojeny v SIXu a nevidíme nutnost řešit peerování v jiných komerčních uzlech. Do budoucnosti to však nevylučujeme. Příchodem nových hráčů vzniklo komerční konkurenční prostředí na trhu,“ dodávají například zástupci Slovak Telekomu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).