Radiokomunikace odkoupily Tele2

Kdo je Tele2

Nejdříve se podívejme na společnost, která byla koupena, protože její mediální obraz je díky jejímu obratnému PR zřejmě trochu jiný, než jaká je skutečnost.

Web společnosti Tele2 uvádí tuto definici: Společnost Tele2 byla založena v roce 1993. V roce 2004 zisk společnosti z provozní činnosti činil 43 miliard SEK a společnost vykázala provozní zisk před započítáním odpisů, amortizací, finančních položek a zdanění (EBITDA) ve výši 6,6 miliard SEK.

Definice je sice pravdivá, ale platí pro celou skupinu. V Česku Tele2 nemá zdaleka takovou tradici, ani tolik úspěchů.

České Tele2 bylo založeno v březnu 1998 a je dceřinou společností S.E.C. Luxemburg S.A. – což je také výjimka ve skupině, protože ostatní evropské pobočky jsou dceřinkou přímo švédského Tele2 (Tele2 Sverige AB resp Tele2 Europe S.A).

Lucemburská společnost si také vzala na svá bedra financování českého Tele2 a poskytla mu provozní půjčku ve výši zhruba 100 milionů korun. Ty česká pobočka uhradila v roce 2004 a vzala si další půjčku od S.E.C. ve výši 265 milionů korun.

Tele2 se po liberalizaci telefonního trhu soustředilo na nabídku služby předvolby operátora (CPS) pro rezidenční trh. V segmentu rezidenčního trhu se společnosti výrazně dařilo díky masivní marketingové ofenzívě spuštěné v roce 2003. V roce 2003 utratilo Tele2 za reklamu přes 127 milionů korun, v roce 2004 společnost zvýšila investici na 166 milionů korun. Podle finančních údajů přišel pravý boom CPS pro Tele2 v průběhu roku 2004, kdy společnost k této službě uvázala většinu svých zákazníků.

Zvýšené investice do reklamy se odrazily ve zvýšení výnosů v roce 2004 na 737 milionů korun, tedy o 36 procent více oproti 2003, kdy to bylo 494 milionů korun. Ani to ale společnosti nepomohlo dostat se ze ztráty, která v roce 2004 činila 142 miliony korun, zatímco o rok dříve 135 milionů korun. Údaje za rok 2005 nejsou zatím známy, právě se dokončuje audit.

Boom v roce 2004 prožívalo i vytáčené připojení k Internetu přes Tele2, naopak – jak vidno z tabulky tržeb podle druhu služby – o čtvrtinu poklesly výnosy z bezdrátového připojení k Internetu, kde Tele2 začalo opouštět svoje pozice.

Není také bez zajímavosti, že ačkoliv výnosy z CPS rostly, nerostly úměrně k růstu počtu zákazníků. Noví zákazníci službu CPS používali mnohem méně než původní zákazníci. To dost možná souviselo s často zpochybňovaným (viz dále) způsobem jejich akvizice.

Celkový počet zákazníků obou společností po akvizici přesáhne 450.000. V pre­zentaci na tiskové konferenci byl počet zákazníků Tele2 označen za desetiprocentní podíl na rezidentním trhu, což je samozřejmě nesmysl, protože klienti nepoužívají všechny služby výhradně od Tele2, ale i od jiných firem, takže skutečný podíl Tele2 na českém telekomunikačním trhu je mnohem menší. Jen pro porovnání – z pohledu výnosů je Tele2 zhruba osmdesátkrát menší než Český Telecom.

Kauzy spojené s Tele2

Na telekomunikačním trhu se Tele2 proslavilo tuhým mediálním soupeřením s Českým Telecomem. Z žertovných věcí nelze zapomenout na stavění zdi před budovou Českého Telecomu, kterému Český Telecom výborně kontroval tím, že zapůjčil dvě telata a přivedl je ke zdi.

K těm vážnějším případům patří rozhodnutí Tele2 ze září 2003 neprodávat službu ADSL, což společnost odůvodnila velmi nízkou kvalitou služby.

Finančně nejlukrativnější kauzou je žaloba na Český Telecom o náhradu škody ve výši 2,14 miliardy korun. Předmětem sporu jsou volné kredity v cenových programech Českého Telecomu, které Český Telecom vázal k paušálnímu poplatku. Tele2 dokonce hrozilo Česku arbitráží.

Ke klientům Tele2 přicházelo všelijak

Naopak z druhé strany telekomunikačního trhu byl slyšet neřídnoucí příval stížností na obchodní praktiky Tele2. Český Telecom si dokonce stěžoval na to, že se zaměstnanci „konkurenčních“ společností někdy vydávají za zaměstnance Českého Telecomu. Nebylo tajemstvím, že tím myslel především Tele2. Společnost kontrovala prohlášením, že jde o smluvní prodejce a že za jejich praktiky nenese odpovědnost.

Pro zavedení CPS zákazníkovi totiž stačilo nahlásit jeho klientské číslo uvedené na faktuře, takže alternativnímu operátorovi stačilo vlastně jen opsat toto číslo z vyúčtování, do kterého nahlédl pod záminkou „optimalizace tarifu“.

Posledním skandálem z letošního roku pak bylo rozesílání dopisů s dodejkou, jejímž podepsáním uživatel zplnomocnil Tele2 k aktivaci služby. Tato informace byla na dodejce napsána prakticky nečitelně a Český telekomunikační úřad (ČTÚ) za měsíc obdržel 13 stížností na tento postup, což představuje v poměru k jiným stížnostem vysoké číslo. ČTÚ tehdy konstatoval, že tímto dochází ze strany Tele2 ke zneužívání formy dodejky za účelem uzavření smluvního vztahu se zákazníkem.

Poznámka Aleš Miklík: přímo na tiskové konferenci nám Miroslav Semrád, marketingový ředitel Radiokomunikací, řekl, že tyto postupy při získávání zákazníků nepovažují za korektní a v žádném případě v nich nebudou pokračovat. Pouze bude nutné počkat, až vyprší smlouvy Tele2 s „dodavateli těchto služeb“. Radiokomunikace zároveň přebírají některé spory zákazníků s Tele2 a vyhodnocují právní podmínky takto uzavřených smluv. Lze tedy předpokládat lepší podmínky pro případné přehodnocení některých sporných závazků zákazníků Tele2, což však ukáží až následující měsíce.

Proč Radiokomunikace kupují Tele2

I přes agresivní a často velmi pochybný způsob získávání zákazníků se ale Tele2 v Česku zřejmě příliš nedařilo. Však také v říjnu loňského roku konstatoval šéf skupiny Tele2 Lars-Johan Jarnheimer: Rovněž jsme přehodnotili aktivity na jistých trzích, kde nám regulační prostředí nepřálo, a ačkoliv Česko výslovně nejmenoval, bylo zřejmé, že právě tuhle zemi Tele2 opustí zcela.

V tomto případě ale nešlo o regulační prostředí. Tele2 se jednoduše nepodařilo přitáhnout dostatečný počet zákazníků, který by pokryl náklady, a z pouhého předprodeje služeb se dlouhodobě uživit nemohlo, protože marže bez služeb s přidanou hodnotou nezadržitelně klesala. To ostatně společnost konstatovala i v prezentaci na tiskové konferenci.

Tele2 se nemohlo opřít o žádné své vedlejší aktivity, protože kromě telefonie jich mělo jen velmi málo – do budování přístupových sítí do Internetu se pustilo jen v omezené míře.

Opačným případem jsou Radiokomunikace. Po odchodu z Contactelu začaly budovat vlastní značku pro služby středním a malým zákazníkům Bluetone, jenže přes všechnu snahu se jim nedaří zbavit se „stigmatu“ prodavače velkých (=drahých) řešení. Dobře vědí, že je to běh na dlouhou trať a také na drahou trať. Zřejmě proto jim přišlo zajímavé koupit si zákaznickou bázi Tele2, mít najednou téměř půl milionu klientů je opravdu lákavé. Tím by se počtem zákazníků firma rázem dostala za Český Telecom a přeskočila řadu svých konkurentů a také zhruba o čtvrtinu by okamžitě mohla navýšit své tržby.

Na další tržby si pak brousí zuby prostřednictvím synergie nabídky, tedy tím, že nabídne bývalým klientům Tele2 služby Radiokomunikací. Naším cílem je nabídnout co největšímu počtu zákazníků Tele2 moderní služby přímo na vlastních sítích Radiokomunikací, řekl Miroslav Semrád. Půjde především o datové služby na bázi zpřístupnění místních smyček (LLU).

Letos zpřístupníme pokročilé telekomunikační služby v síti Radiokomunikací pro více než 1.000.000 linek. Naše vlastní síť tak pokryje 40 procent všech pevných linek v České republice, prohlásil Scott Baker, místopředseda představenstva Radiokomunikace a.s. Radiokomunikace by letos rády prodaly 20.000 nových širokopásmových přípojek k Internetu a na trhu ADSL dosáhly desetiprocentního podílu.

Značka Tele2 má na českém trhu do půl roku zaniknout, Radiokomunikace budou nadále používat své obchodní značky. Celou transakci musí ještě schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.