Hlavní navigace

České startupy hledají talenty v cizině. Čeká je ale úřední peklo

Jan Beránek

Tuzemským startupům chybí lidé, a tak se snaží poohlížet po expertech v cizině. V cestě jim ale stojí úřady a boj o pracovní víza.

Když akademik do startupu, tak z Indie. Brněnská Phonexia sháněla posilu několik měsíců, a to ještě netušila, že když ji najde, tak si užije administrativní peklo. Příklad je to ale typický. 

“Hledali jsme někoho na pomezí vědy a vývoje a takových lidí je v Evropě jako šafránu a troufám si říct, že dost z nich už u nás dělá,” tvrdí Michal Hrabí, šéf projektu, který se specializuje na strojové rozpoznávání řeči. Nedostatek lidí se v tak úzce profilovaném oboru ukáže ještě dramatičtěji než jinde. 

“Zkoušeli jsme inzeráty, kde to šlo. Zabral LinkedIn, ozval se nám jeden člověk ze Samsungu, ale nakonec jsme se nedohodli, protože mu to nevycházelo finančně tak, aby se kvůli tomu stěhoval z Koreje do Brna,” popisuje Hrabí. Nakonec zabraly kontakty z VUT, kde se na práci s řečí také specializují. 

“Tam už jeden Ind pracuje a dohodil nám svého spolužáka. S ním jsme se domluvili celkem rychle, ale pak začalo celé to papírovací martyrium,” dodává Hrabí. Phonexia si na to nakonec musela najmout agenturu, protože by proces zaměstnal jednoho člověka na plný úvazek.

Bhargav Pulugundla z Language Technologies Research Center se nakonec do Brna dostal. Ale trvalo to čtyři měsíce. “Vyřídit modrou kartu bylo moc zdlouhavé, tak jsme na to šli podle regulí. Vyvěsili jsme místo na pracovním úřadě a doufali, že se na něj nikdo nepřihlásí. Po třiceti dnech je pak možné zažádat o povolení pro někoho mimo Evropskou unii,” vysvětluje Hrabí s tím, že následovaly další měsíce administrativy. 

“Bhargav musel posílat z Indie originál diplomu, protože ověřená kopie nestačila. V Indii musel přelétávat na konzulát s dokumenty, které se musely dodávat fyzicky a podobně,” popisuje šéf firmy s tím, že nakonec si ještě musel někdo z agentury jít ráno stoupnout do fronty na cizinecké policii, a když kolem poledne přišel na řadu, zavolal taxíka s Pulugundlou, který pak dostal razítko do pasu. 

S celým procesem pomáhalo i město Brno, ale rychlost vyřizování to nijak nezvýšilo. Podpořilo Phonexii alespoň penězi. “Městu se investice vrátí, ať už na daních odvedených úspěšně rostoucí firmou, nebo na financích, které její specializovaní zaměstnanci s nadprůměrnými příjmy vynaloží na regionální produkty a služby. Světové výzkumy ukazují, že tam, kde se pohybují talenty, roste i celková prosperita regionu,“ doplňuje primátor Brna Petr Vokřál

Denní chleba akcelerátorů

Problém se zaměstnáváním takzvaných „třetizemců“ firmy řeší v situaci, kdy inovace přicházejí ze světa, který hranice spíš nemá. Své o tom už ví i brněnský akcelerátor Starcube. “V rámci akcelerátoru sem zveme týmy na tři měsíce, takže si vystačí se schengenskými vízy. Všechny aktivity spojené s akcelerátorem soustředíme právě do 90 dnů. S relokací zahraničních týmů nám pomáhá Brno Expat Centre,” vysvětluje šéfka startupových programů JIC Hana Šudáková s tím, že největší výzvou je rychlost. 

“Doba mezi rozhodováním naší poroty o přijetí účastníků do akcelerátoru a začátkem celého programu je krátká. Průtahy většinou nastávají u zemí, které nemají českou ambasádu nebo velvyslanectví. Účastníci pak musí cestovat do sousedních nebo někdy i vzdálenějších zemí, aby si tam všechny náležitosti vyřídili. To se pak celý proces zbytečně prodlužuje, ale s tím nemůžeme nic dělat, chceme-li do Brna přivážet i podnikatele, jako byl například vítěz minulého ročníku Fritz Ekwoge Ekwoge z Kamerunu,” dodává Šudáková. 

S devadesátidenními turistickými vízy pracuje i pražský StartupYard. “Pokud nějaká firma potřebuje zaměstnance, musí s ním na začátku pracovat pouze po Skypu, než dostane pracovní vízum,” popisuje Nikola Rafaj. Velmi ale záleží na zemi, odkud startupy pocházejí. “Například Ukrajina se dá zvládnout za měsíc, bývalá Jugoslávie za šest týdnů, Indie v lepším případě za čtvrt roku. Některé země ale musíme předem škrtat, protože bychom se učekali,” dodává.

Největší problém je podle Rafaje přístup k českým ambasádám. “Pokud budu podnikatel z Asie a budu chtít začít v Evropě, tak můžu už několik týdnů pracovat v Londýně, než se vůbec dostanu na pohovor na naší ambasádě,” tvrdí. S tím je samozřejmě spojena administrativa, která se nedá úplně obejít, ale jsou způsoby, jak ji zredukovat. “Velmi pomáhají přímluvou lidé z CzechInvestu a ministerstva průmyslu, bez kterých bychom si neškrtli. Druhou cestou je obejít české úřady a získat povolení v jiné zemi EU,” uzavírá své vyprávění Rafaj. 

Papíry, papíry, papíry

Na složitou administrativu si stěžuje i další firma, která zaměstnává kvalifikované cizince. “Jde o náročný proces, kde nelze udělat žádnou chybu v dokumentech, mít vše dle aktuální legislativy, kterou je potřeba studovat, protože se často mění. V případě nedodržení termínů či chybných papírů může dojít k vyhoštění zaměstnance,” popisuje své zkušenosti HR ředitelka Webnode Andrea Novotná. Brněnská firma zaměstnává stovku cizinců patnácti národností. 

Webnode před dvěma lety experimentoval se studentskou organizací AISEC, která firmě zajišťovala korejské a japonské studenty na krátkodobé stáže. “Teď už si zaměstnance ze třetích zemí hledáme sami a lokálně. Vybíráme si ty, kteří už tu mají rodiny nebo mají víza skrz jiného zaměstnavatele. Pro tyto lidi řešíme změnu víz na Webnode, následně prodloužení pracovního povolení po roce/dvou, dle situace daného zaměstnance. Tohle umíme a děláme vlastními silami,” dodává Novotná. 

Situace se podle ní pomalu mění k lepšímu. “Komunikace na úřadu práce a cizinecké policii se však hodně zlepšila, zrychlila, na cizinecké policii již mají dokonce anglicky mluvící personál na přepážkách,” vysvětluje a odhaluje největší bolest – změny legislativy.

“Mnohdy z webu nejsou informace jasné a je potřeba se doptávat detailů na úřadech. Nicméně v případě novinek ani úředníci nejsou včas proškolení a pak všichni tápeme,” uzavírá personalistka. 

Rychle rostoucí startupy si na řešení náboru zahraničních zaměstnanců najímají agentury. „Specializované externí firmy ví, jak to chodí, a dokáží se orientovat ve složité legislativě. A pro nás je to výhodnější, než na to zaměstnávat někoho interně,“ potvrzuje Lucie Brešová z Kiwi.com s tím, že momentálně zaměstnávají lidi 58 národností, mimojiné třeba z Uzbekistánu, Ghany, Indonesie, Brazílie, Ukrajiny nebo Ruska. 

Startupy jsou rizikové

Z hlediska státu je situace rozporuplná. Na jednu stranu tu chce vysoce kvalifikované cizince, ale často dostávají přednost žádosti větších a zavedených firem. “Vzhledem k tomu, že v dlouhodobém horizontu uspěje jen část startupů, není explicitní prioritou zvát do firem tohoto typu cizince ze třetích zemí,” říká mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba.

Přesto jeden nástroj existuje. “Projekt Fast Track vychází ze Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky. Jeho účelem je rychlejší převod vysoce kvalifikovaných a vedoucích pracovníků – specialistů a manažerů – ze třetích zemí, kteří jsou dočasně vysláni v rámci jedné společnosti do pobočky umístěné v ČR,” dodává Kotrba. Fast Track je ale typickým případem možnosti pro větší firmy. 

Téma zatím nebylo tak žhavé jako ostatní problémy. “Projekt, který by se věnoval získávání pracovních víz pro zahraniční pracovníky českých stratupů, nemáme, ani takový nepřipravujeme. I z toho důvodu, že se na nás české startupy o pomoc či podporu v této věci zatím neobrací, nachází se toto téma spíše v oblasti teoretických úvah,” dodává mluvčí CzechInvestu Petra Menclová

Našli jste v článku chybu?

25. 10. 2016 9:08

Jirka (neregistrovaný)

To nadužívání slova startup je fakt otřesné... Představte si, že stejné problémy dnes řeší úplně každá firma včetně korporací.

25. 10. 2016 9:05

Máte job? (neregistrovaný)

Máte job? A mohla bych ho vidět? :)

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Lupa.cz: Brněnský radní chce zničit kartel operátorů. Uspěje?

Brněnský radní chce zničit kartel operátorů. Uspěje?

Podnikatel.cz: Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Na 3. prosince se chystá protest proti EET

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Root.cz: Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Měšec.cz: Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Podnikatel.cz: Alza.cz má StreetShop. Mall.cz více výdejních míst

Alza.cz má StreetShop. Mall.cz více výdejních míst

Měšec.cz: Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Vitalia.cz: Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný