České telekomunikace 2008 díl 3.: celková analýza broadband trhu

V roce 2008 spíše jen pokračovaly trendy předchozích let. Dále rostly rychlosti broadbandu a mizely objemové limity. Skončil experiment s vytáčeným ADSL a naopak začal experiment s AžDSL. WiFi oproti očekávání rostlo rychleji než ADSL, a možná i to přimělo Telefóniku ke vstupu do WiFi, byť zatím jen v pilotním provozu. Nahé ADSL zůstalo pro většinu uživatelů nadále nedostupné. 2. díl seriálu.

Druhá analýza broadbandu

V průběhu roku 2008 také probíhala v pořadí již druhá analýza relevantního (velkoobchodního) trhu s broadbandem. Realizoval ji Český telekomunikační úřad, tak, jak mu to velí pravidla současného regulačního rámce elektronických komunikací – aby na základě takovéto analýzy mohl činit závěry ohledně stavu trhu, a v případě potřeby nařizovat určitá nápravná opatření.

Od první takovéto zprávy, dokončené v roce 2006, se samozřejmě mnohé změnilo. Nicméně, jak ukázaly závěry druhé analýzy, změny byly spíše jen kvantitativní než kvalitativní: opět se ukázalo, že velkoobchodní trh, zredukovaný prakticky jen na ADSL, není dostatečně konkurenční a že na něm existuje právě jeden subjekt s tzv. významnou tržní silou (SMP, Significant Market Power). Rozdíl je snad jen v míře jeho dominance na velkoobchodním trhu, která v mezidobí dále o něco vzrostla, místo toho, aby naopak klesala).

Druhá analýza si ale nutně musela všímat i situace na maloobchodním trhu. Ani zde přitom k zásadním změnám nedošlo – počty broadbandových přípojek v mezidobí samozřejmě také vzrostly. Nicméně celková struktura našeho broadbandu na maloobchodním trhu se změnila jen málo. Absolutní počty broadbandových přípojek, ke kterým regulátor dospěl ve své druhé analýze, ukazuje následující tabulka – byť končící už prosincem roku 2007.

Absolutní počty broadbandových přípojek
k 31. 12. 05 k 31.12. 06 k 30. 9. 07 k 31.12. 07 poznámky
xDSL – O2 (maloobchod) 225 266 404 570 482 433 508 199
xDSL – O2 (velkoobchod) 48 475 65 227 62 781 61 951
xDSL – LLU 6 833 23 195 39 687 42 570
xDSL – celkem 279 853 493 402 585 396 613 220
CATV – UPC 113 840 185 582 230 655 248 891
CATV – celkem 132 944 229 780 286 721 309 000 31. 12. 07 odhad
CDMA + UMTS 70 342 119 405 163 292 183 456
FTTx 17 000 36 000 50 000 55 000 odhady
(WiFi, FWA) 210 000 370 000 485 000 520 000 odhady
Celkem 709 063 1 248 587 1 565 409 1 680 676 Penetrace 2007 16,60%

Názornější obrázek o tom, že v relativním pohledu se situace až tolik nezměnila (co do zastoupení jednotlivých technologií na maloobchodním trhu), ukazují následující dva obrázky:

5-Struktura broadbandových přípojek na maloobchodním trhu (konce

Obrázek 5: Struktura broadbandových přípojek na maloobchodním trhu (koncem roku 2005)

6-Struktura broadbandových přípojek na maloobchodním trhu

Obrázek 6: Struktura broadbandových přípojek na maloobchodním trhu (koncem roku 2007)

Na první pohled se ještě nemusejí zdát až tolik podobné, protože jednotlivé technologie jsou v nich různě rozděleny či naopak spojeny. Například ADSL (resp. xDSL) je na levém obrázku reprezentováno jedinou výsečí, s hodnotou 39,5 %, zatímco na pravém obrázku je rozděleno do tří výsečí (maloobchodní od O2, velkoobchodní od O2 a na bázi LLU). Pokud jejich hodnoty posčítáme, dostáváme se na celkových 36,4 %. Takže v celkovém součtu ADSL mezi oběma analýzami lehce snížilo svůj podíl na maloobchodním trhu, z 39,5 % na 36,4 %.

Jak se dařilo českému WiFi?

Pokud uděláme to samé s WiFi (včetně FWA), vyjde z toho mírný růst podílu z 29,5% na 30,9%. Což je poměrně překvapivé, hlavně vzhledem k celkovým trendům, které favorizují právě xDSL technologie. Nicméně závěry z analýz jsou jasné: český fenomén, spočívající v nezvykle vysokém procentu WiFi přípojek, nadále pokračuje a ještě se dokonce zvyšuje.

7-Veškerý Internet v domácnostech 06-08

A abychom si nemysleli, že jde jen o záležitost konce roku 2007, ale o obecnější trend, přetrvávající či dokonce eskalující i v roce 2008, ukažme si vývoj způsobu připojení českých domácností, tak jak jej zaznamenal Český statistický úřad. Jeho poslední průzkumy ze druhého čtvrtletí roku 2008 ukazují, že právě v domácnostech začíná WiFi v poslední době výrazně převažovat.

I tento vývoj může být důvodem a vysvětlením toho, proč velký operátor, jakým je Telefónica O2 Czech Republic, náhle mění svůj dosavadní přístup (sázející výlučně na ADSL) a vstupuje i na pole poskytování připojení přes WiFi, viz výše.

ADSL bylo i v roce 2008 stále oblečené

Co je ale příčinou toho, že ADSL v domácnostech prohrává s WiFi? Tedy s technologií, která vůbec není určena k překlenutí poslední míle a připojování celách domácností k Internetu – na rozdíl od jiných variant, jako je právě ADSL, kabel či optika apod.?

Důvodů je jistě více, a jedním z nich je určitě i otázka hlasových služeb. Ty mohou být v případě WiFi připojení příjemným bonusem, poskytovaným zdarma (když zákazník získává VoIP linku bez měsíčního paušálu a platí pouze skutečné hovorné). Naproti tomu v případě ADSL jsou hlasové služby nepříjemnou a drahou přítěží, bez které si ADSL dokonce ani nejde pořídit. Až na výjimky (v podání alternativních operátorů, kteří využívají mechanismus zpřístupnění místní smyčky) je totiž ADSL povinně vázáno na současný odběr hlasových služeb. A nejlacinější paušál od Telefóniky (O2 Mini) přijde na 356 Kč měsíčně. Tolik někdy nestojí ani celé WiFi připojení.

Možnost objednat si a platit pouze ADSL, a nikoli hlasové služby (tedy tzv. nahé ADSL), byla v roce 2008 stále v nedohlednu. Tedy alespoň pro převažující většinu zákazníků, kteří si ADSL pořídili přímo od Telefóniky O2 Czech Republic. Nahé ADSL nabízeli v roce 2008 jen alternativní operátoři (zejména Volný, resp. Telekom Austria Czech Republic).

Sama Telefónika se přitom v roce 2008 ubírala spíše opačnou cestou, směrem k „balíčkování“: snažila se přimět své zákazníky, aby si od ní pořídili ještě další služby, v jednom společném balíčku. V této své snaze pak byla ochotna zajít hodně daleko a cenu výsledného balíčku opravdu výrazně snížit. Někdy až natolik, aby zákazník jako by měsíční paušál za pevnou linku skutečně neplatil. Přesněji: aby cena balíčku byla o tolik nižší, oproti součtu cen jednotlivých služeb, aby rozdíl byl srovnatelný s cenou paušálu.

Jenže to je stále něco jiného, než co chce zákazník: ten chce platit co nejméně, za stejný rozsah a objem služeb. Zatímco to, co mu operátor nabízí, je stále více služeb za stejnou (a nikoli nižší) cenu. Jinými slovy: operátor si chce udržet své výnosy, a je ochoten za to nabídnout více služeb. Naproti tomu zákazník chce ušetřit, a dosavadní rozsah služeb mu stačí.

Určitou možnost zasáhnout do tohoto trendu má i regulátor, a v rámci výše popisované druhé analýzy relevantního trhu s velkoobchodním broadbandem. A také ji hodlá využít, i když fakticky asi až v roce 2009: v rámci nápravných opatření k tomuto trhu hodlá Telefónice poskytování nahého ADSL přímo nařídit. Jenže pouze na velkoobchodní úrovni, což znamená, že se to bude týkat pouze tzv. přeprodávaného ADSL (z pohledu Telefóniky: velkoobchodního), které je jednoznačně na ústupu. V roce 2008 měla tuto formu jen zhruba desetina všech ADSL přípojek.

KL_NOMINACE

A kromě toho: regulátor sice nařídí poskytování nahého ADSL (na velkoobchodní úrovni), ale už nebude diktovat jeho cenu, formou cenové regulace. Takže jeho cenu si bude určovat Telefónika sama.

Tento text je třetí částí článku, který byl také součástí ročenky, kterou dostávali účastníci CIF 2008. Byl vydán jako závěrečné ohlédnutí za tím, co se v oblasti českých telekomunikací sta­lo.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 1. 2009 10:42

Školení Google Analytics pro pokročilé

  •  
    Jak využít nové funkce Google Analytics
  • Vyhodnocování pomocí Multichannel funnels
  • Neopakujte chyby při vyhodnocování dat.

Informace o školení Google Analytics pro pokročilé »