České weby se učí moderovat diskuse

Význam diskusí

To, jaký je vlastně význam diskusí, je asi jedna z nejdůležitějších otázek celého moderování. Část diskutujících vnímá internetové diskuse jako místo, kde mohou říci cokoli, komukoli a kdykoli. Diskuse pod články se pro ně stává synonymem pro svobodu slova, kterou by nikdo neměl omezovat.

Na druhé straně pomyslné barikády stojí ti, kteří diskusi vnímají jakou součást textu a majetek provozovatele webu, který za ni nese zodpovědnost (tak nějak hovoří i české právo), a důsledkem toho je právo na libovolnou a z jakékoli příčiny vedenou cenzuru.

Oba dva postoje jsou značně polarizované, dokonce si dovolím tvrdit, že zastánce druhého přístupu asi nebude mít důvod pod článkem diskusi vůbec otvírat. Většina provozovatelů i návštěvníků stojí někde mezi těmito dvěma póly. A je nepopiratelným jevem, že k moderování diskusí na českém Internetu dochází stále ve větší a větší míře.

Otázka, zda mají reakce čtenářů prohlubovat smysl článků, přinášet další a nové pohledy, opravovat chyby či upozornit na ještě něco nezmíněného, nebo zda se má jednat o prostor pro sdělení názoru, však zůstává nerozhodnuta. Odpovědět na ni znamená zaujmout postoj k cenzurování diskusí.

Samozřejmě povahu a smysl diskusí do značné míry determinuje zaměření serveru – na obecně zpravodajském webu lze očekávat diskusi méně odbornou, naopak diskuse pod články na odborně laděných webech (jako například na Lupě) by měla směřovat k obsahu článku a její informativní hodnota by měla být daleko vyšší, což konec konců dokazuje i praxe (samozřejmě až na drobné výjimky v obou případech).

Světem sám pro sebe jsou potom samostatné diskusní weby (jako například Okoun), kde právě diskuse tvoří podstatu celého webu a nároky na ni jsou opět svým způsobem specifické. V následujícím textu se však budeme zabývat především moderováním diskusí pod zpravodajskými servery na českém Internetu.

iDnes moderuje

Dost možná největší rozruch v moderování diskusí vyvolala Mafra, která na svém zpravodajském webu iDnes zahájila na české poměry poměrně výjimečnou práci s diskutujícími. K vložení komentáře je nutné se zaregistrovat a pokaždé se přihlásit. Omezená je také délka příspěvku na 1000 znaků a pět odstavců. Diskutující má možnost nechat si zasílat e-mailem reakce na svůj příspěvek, což si mnozí vzhledem k délce některých vláken asi rozmyslí.

Pokud má diskutující zájem, aby jeho příspěvek nebyl smazán, pak musí splnit kodex diskutéra. Pokud jde o jeho obsah, lze říci, že je poměrně očekávaný. Diskutující nesmí propagovat rasovou, národnostní, náboženskou ani jinou nesnášenlivost či diskriminaci, užívat vulgárního jazyka, urážek, pomluv či ponižování jednotlivce či skupin osob. Dále propagovat nezákonné činnosti, někomu vyhrožovat či zveřejňovat osobní údaje. Poslední skupina zákazů se pak týká omezení nedovolené reklamy a spamu. O všechny příspěvky se stará stejný tým lidí, který spravuje blogy a diskuse (vedoucím tohoto uskupení je Jan Dvořák).

Podle vyjádření Michala Hanáka (šéfredaktora iDnes) je přínos moderování veskrze pozitivní: Ještě v lednu a únoru jsme museli mazat 20–30 procent příspěvků (záleželo na článku, u některých míň, u některých ještě víc, asi nejhorší byla volba prezidenta – to bylo i padesát procent, co muselo pryč), momentálně je to kolem deseti procent i méně. Jsou články, u nichž takřka vyvěšujeme bílý prapor, ačkoli bychom to nečekali. Pochopitelně i teď jsou některé diskuse divoké a zakázáníhodné, ale je jich výrazně míň.

A na otázku po důvodech zavedení moderování diskusí dodává: Jsou to naše stránky a máme za ně odpovědnost. Myslíme, že se jí nejde vzdát jen s poukazem na to, že tento obsah neděláme my, ale čtenáři. Nemáme zájem pěstovat vulgaritu a anonymní urážení. Zároveň nechceme brát možnost slušným čtenářům svobodně se pod jakýmkoliv článkem vyjádřit. Správa diskusí se nám zdála a zdá jako dobrá cesta. Reakce čtenářů byla dvojí: někteří nám nadávali, že jsme cenzoři. Jiní (ti to nepsali do diskusí, ale posílali e-maily do redakce) byli rádi. Možná jsme ztratili i pár čtenářů nebo diskutérů, ale spíš jen ty, kteří nás nemusí mrzet. Věříme, že většina čtenářů chápe rozdíl mezi cenzurou a hygienou.

Zajímavý je také přístup k „trestům“ pro nevhodně diskutující. Těm se zatím nic kromě smazání příspěvku stát nemůže. Například blokování IP adres zatím nepřipadá v úvahu. Důvodem je to, že z jedné IP adresy se může připojovat vícero uživatelů a kolektivní trestání je pro redakci nepřijatelné.

To, že jsou diskuse pročítány, má také i další „vedlejší“ pozitivní efekty. Upozornění na chybu v článku tak má daleko menší pravděpodobnost „zapadnout“. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že ke korektuře textu s ohledem na diskusi dochází, často velice rychle. Příkladem budiž například článek Biskup Cikrle požehnal věřícím na Květnou neděli kočičky, který byl opraven z Biskup Cikrle požehnal věřícím na Květnou neděli kočičkami doslova během několika minut. Stačil jen jeden příspěvek v diskusi. Přínos nutného pročítání diskusí je tedy patrný i v práci s nimi.

Pokud jde o další vývoj moderování diskusí na tomto webu, další prohlubování zůstává otevřené. Na otázku, zda nedojde k transformaci diskuse na výběr několika nejlepších příspěvků, odpovídá Michal Hanák: Pokud to má opravdu fungovat a čtenáři si nemají odnést pocit, že své příspěvky házejí do koše, je to organizačně i finančně dost náročné řešení. A možná zde narážíme na jeden z nejvážnějších problémů moderování diskusí – peníze a lidské zdroje. Jen málokterý česky psaný web, který může číst maximálně 8 miliónů lidí (počítaje i Slováky a i tak je to číslo dosti nadhodnocené) si může dovolit takový tým lidí zaplatit. Naopak weby v angličtině mající několikanásobnou návštěvnost (a to ne v řádu jednotek, ale desítek) mají v tomto ohledu bezesporu výhodu.

Moderování na zpravodajských webech

A jaký je přístup dalších zpravodajských webů? Vypadá to, že moderování diskusí se stává doslova moderním a nevyhnutelným trendem českého Internetu. Aktuálně.cz diskuse moderuje pouze pod blogy a setkává se s častým negativním názorem na straně těch, kdo byli „oříznuti“. Libor Stejskal, který moderuje diskuse na blozích na tomto serveru, se k výběru příspěvků, které maže, staví následovně: Obecně nepřijatelné jsou vulgarismy, hrubé urážky, spamy a podezření na porušení zákona. Pokud mám pocit, že je cílem autora se tohoto dopustit, zasáhnu. Pokud naopak dojdu k závěru, že se jednalo jen o poklesek v zápalu diskuse, přimhouřím oko. Ten také okamžitě poukazuje na jeden z velkých problémů diskusí: Většina příspěvků v debatě jsou komentáře, nemají s diskusí mnoho společného. Je tedy otázka, do jaké míry jsou takovéto diskuse pro ostatní čtenáře přínosné či nikoli.

K možnostem hlubších zásahů do diskusí pod články pak dodává: To v současné době není v našich silách. Bylo by na to třeba nejméně deseti Stejskalů. 24 hodin denně. Řešili jsme i možnost, že je zcela zrušíme (proč poskytovat prostor často velmi hrubým, vulgárním a zákon porušujícím výkřikům). Nakonec jsme dospěli k názoru, že by to nebylo správné. Snad se lidé postupně naučí diskutovat i bez těch urážek.(Zdroj: Online rozhovor z Aktuálně.cz.)

Jiný přístup proti tomu staví například Živě (ač se jedná o odborněji laděný web). Ta diskusi pod články nijak neomezuje. Je sice pravda, že dává každému dost možností se vyjádřit, ale dle mého odhadu je téměř pravidelně více než devět z desíti příspěvků zcela mimo téma, a oněch zbývajících deset procent přečte jen málokdo, neboť je málokdo vůbec najde.

Redakční doplnění: Marek Lutonský, ředitel internetových médií Computer Pressu, nám poslal k zásahům na Živě následující upřesnění: první fáze ochrany diskuzí u nás spočívá ve filtru zakázaných slov. Jsou to většinou vulgarismy, odkazy nejznámějších spamerů apod. Když tyto výrazy někdo uvede, příspěvek se vůbec nezobrazí. Dále máme zveřejněna pravidla diskuzí, jsou vidět na každé stránce pro přidání příspěvku. V nich je jasně řečeno, co je dovoleno a co ne, co se s nevhodnými příspěvky stane, kdo má právo moderovat. Pan Černý by také zjistil, že u potenciálně „nebezpečných“ článků diskuze vůbec nepovolujeme. A také bychom mu řekli, že v nové verzi Živě, která bude za pár dnů spuštěna, budou moci diskutovat pouze registrovaní a přihlášení čtenáři.

Na Lupě je mazán především spam, popřípadě příspěvky, které jsou v rozporu se zákony ČR. K smazání příspěvku dojde nahrazením informací o smazání, takže nedochází k „efektu prázdných míst“, tedy že čtenář nemá šanci poznat, kdo na koho jak reaguje, protože nevhodný příspěvek vypadá, jako by nikdy nebyl.

Zajímavý pokus o moderování, či spíše řečeno recenzování příspěvků, používají Novinky, které umožňují hlasovat čtenářům a diskutujícím o pět nejkvalitnějších názorů. Pro přidání příspěvku je potřebná registrace (tedy lépe řečeno vlastnit u Seznamu e-mail, který slouží jako přístupový klíč). Do jaké míry moderování funguje či nefunguje, můžete zvážit sami (například diskuse pod článkem Tlustý církevní restituce v navržené podobě nepodpoří).

Na první pohled by se mohlo zdát, že z českých zpravodajských webů má nejmenší problém iHned. Diskutujících je totiž zpravidla velice málo, příspěvky tedy nemají v úmyslu vyvolávat nějaký konflikt. Každého jen před odesláním příspěvku upozorní následující text: Redakce iHNed.cz si vyhrazuje právo smazat příspěvek, ve kterém se vyskytnou vulgarismy, slova a výrazy urážející ostatní čtenáře, dle zaběhlých společenských norem v ČR. Asi i díky trochu jiné struktuře čtenářů, než kteří navštěvují iDnes, Novinky či Aktuálně, zde není vidět žádný zásadní problém. Podobným způsobem funguje diskuse i na Českých novinách, i když zde je otázka, zdali v rámci objektivity serveru jako celku jsou diskuse vůbec žádoucí.

Právní odpovědnost

Zajímavé je také téma právní odpovědnosti serveru ve vztahu k obsahu diskusím, neboť kromě ostudy a znechucených čtenářů může kvůli diskusím mít provozovatel webu nemalý problém.

Tomuto tématu se na Lupě věnoval obsáhleji Josef Aujezdský ve svém článku Odpovědnost provozovatelů diskusí za příspěvky uživatelů, takže zde jen stručně shrňme, že podle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, jen a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.

S ohledem na tuto skutečnost jsou potom následně také konstruována vnitřní pravidla redakcí pro mazání příspěvků či různé etické kodexy diskutéra, a sami provozovatelé jsou motivováni ve chvíli, kdy jsou upozorněni na to, že nějaký příspěvek je v rozporu se zákonem, jej co nejrychleji odstranit.

Resumé

Jak je vidět, každý k moderování diskusí přistupuje jinak a jakýkoli přístup vzbuzuje emoce. Zasáhnout do diskusí znamená proti sobě obrátit malou, ale zato velmi hlasitou část čtenářů, čehož se mnozí chtějí vyvarovat.

Jen pro zajímavost. Na stránkách Reflexu se objevil článek o moderování diskusí a pod ním anketa týkající se moderování diskusí. Na otázku měly by se mazat nekvalitní komentáře (netýkající se tématu, nepřidávající nic nového, osobní útoky na ostatní diskutující nebo autora apod.)? odpovídalo téměř 1600 čtenářů a jen 12 % řeklo, že ne. Zbylých 88 % s moderování souhlasí, s tím, že 20 % je jen pro některé a 68 % jasně pro ano. Vypadá to, že mezi čtenáři vůle po moderování diskusí rozhodně nechybí.

Na závěr snad ještě krátký pohled do ciziny (výběr čistě subjektivní). Například The New York Times otvírá diskusi jen k vybraným článkům a zveřejňuje jen „top 5“ nejlepších příspěvků. Nutností je nejen inteligentní myšlenka, ale také dobrá angličtina. Jinak diskuse neotvírá vůbec. Slovenský SME diskuse sice otvírá, ale jen po registraci. AOL News požaduje také registraci, ale stejně jako SME množství příspěvků nijak neomezuje. National Geographic umožňuje pouze kontaktovat redakci a žádná veřejná diskuse tedy nenastává. Zde je zajímavé, že česká verze diskuse umožňuje, i když až po registraci.

U nás je to proces velice pomalý a bolestný, narážející stále na argumenty o svobodě slova, na kterou jsme zřejmě z historických důvodů poměrně citliví. Podle všeho ale k prohlubování zásahů do diskusí bude docházet stále více. A je to jen otázkou času.