Českému Internetu suverénně vládne Apache

Server Root.cz nedávno provedl na české poměry svým záběrem opravdu rozsáhlou analýzu zahrnující skoro půl milionu webových serverů, ve které ověřoval zastoupení operačních systémů a běžících služeb. Ačkoli byla analýza původně zaměřena spíše na to první, odhalila docela zajímavé výsledky i co se týče toho druhého. Právě běžící služby nás zde zaujaly především.

Zatímco na poli softwarových platforem se ukázalo, že skoro 70 % hardwaru běží na Linuxu, kdežto pouze 20 % připadá na operační systémy Windows a 10 na všechny ostatní. Svět webových serverů se ukázal ještě podstatně více homogenní, českému Internetu suverénně kraluje Apache, a to skoro s 90 procenty.

Při analýze byl postupně softwarovým robotem procházen seznam všech českých domén druhého řádu, které byly jedna po druhé vyhodnocovány, z finálních statistik byly následně zpětnou kontrolou IP adres vyloučeny jednotlivé virtuální servery, aby nedocházelo k příliš velkému zkreslení. Celkem bylo analýze podrobeno více jak 435 000 serverů hostovaných v doméně.cz. Nasbírané logovací soubory měly přes 100 MB a dohromady obsahovaly asi 2,5 milionů řádek.

Na čem běží české webové služby

Ačkoli by se mohlo na první pohled zdát, že zvolený operační systém bude víceméně předznamenávat také použitý HTTP server, realita je trochu někde jinde. Z výsledků vyplynulo, že naprosto drtivá většina serverů (87,6 %) využívá služeb otevřeného webového serveru Apache HTTP Server (http://httpd­.apache.org/). Jen na necelých deseti procentech (9,6 procent) českých serverů využívá Internet Information Server od společnosti Microsoft a pouhé necelé tři procenta (2,8 %) využívají jiná, ať už komplexní komerční (Sun Java System Web Server, IBM HTTP Server, Zeus Web Server), nebo zpravidla něčím limitovaná volně dostupná řešení.

podil webserveru

Pokud se zaměříme na rozložení operačních systémů na serverech, zjistíme poměrně zajímavou věc, a sice, že HTTP server IIS využívá méně jak padesát procent všech serverů s instalovanými operačními systémy společnosti Microsoft (Windows NT, Windows 2000, Windows 2003 server). IIS ve verzích 5.0 – 7.0 tak využívá pouhých 44 % všech internetových Windows serverů, necelá tři procenta představují alternativní webové servery a neuvěřitelných 53 % Windows serverů má instalovaný opět Apache.

Jak často správci HTTP servery aktualizují?

Jednotlivé servery byly dále dotazovány na verzi běžícího HTTP serveru. Z analýzy vyplynulo, že uživatelé verzí webserveru Apache dávají přednost poslední řadě 2.x, nejčastěji na českých serverech přitom bývá zastoupena verze 2.0. Kromě této verze běží řada českých webů také na spolehlivé a velmi stabilní verzi 1.3.

verze apache

Poněkud odlišná je situace u největšího konkurenta web serveru Apache. Microsoftí Internet Information Server, běžel na většině zkoumaných webserverů ve své předposlední verzi 6.0, s touto verzí se na českém Internetu nachází rovných 91,1 procent všech IIS řešení. Zhruba osm procent serverů pak využívá ještě starší verzi IIS 5.0.

verze iis

Předávají v Česku běžící HTTP servery validní výsledky?

Samotná analýza se pokusila jít ještě o trochu dále než bylo původně plánováno, jejím dalším krokem bylo sledování a následný rozbor webových stránek, které HTTP servery předávají uživatelům. Root se tak pokoušel zjistit především to, jaké jsou technické parametry stránek a jestli odpovídají patřičným webovým standardům.

Co bylo vlastně hodnoceno?

Jedním z kritérií bal například přítomnost prvku DOCTYPE, který by měl podle doporučení organizace W3C jednoznačně vymezovat, jaký typ dokumentu je ve skutečnosti k uživateli přenášen. Tato informace je totiž základním parametrem, který využívají webové prohlížeče při výběru režimu vykreslování stránek. Test odhalil, že informaci o DOCTYPE ve své hlavičce zasílá téměř 75 % všech dotazovaných webů. Přesto o něco více jak čtvrtina (25,2 %) webů tento požadavek ignoruje.

doctype

Stránky, které přítomnost DOCTYPE prvku obsahovaly, byly dále vyhodnoceny na konkrétní verzi deklarovaného dokumentu, přičemž bylo rozlišováno mezi HTML a XHTML formátem. XHTML jako typ dokumentu uvedlo ve své hlavičce téměř 60 % všech dotazovaných webů, mezi českými webovými vývojáři je tento formát očividně velmi populární.

pritomnost doctype

Nečekaná potíž s MIME

V tomto kontextu odhalila analýza jedno zajímavé zjištění, webservery totiž kromě DOCTYPE odesílají informaci, která informuje klienta o typu souboru. V případě webových stránek se pak jedná o následující typy: Plain text nebo HTML v případě HTML dokumentu nebo application/xml u XHTML webových stránek.

Ukázalo se však, že pouze 0,00009 % zkoumaných webových domén odesílá s MIME typem application/xml. Děje se tomu paradoxně právě navzdory tomu, že výše uvedený výzkum prokázal, že 60 % stránek deklaruje XHTML formát. Důsledek je pak bohužel takový, že takto identifikované XHTML dokumenty jsou v prohlížečích interpretovány jako obyčejné HTML stránky, pro příznivce Internetu z mobilních telefonů a PDA zařízení rozhodně nepříliš potěšující zpráva.

EBF6

Jak kódujeme?

Poslední bodem, který je spíš zajímavý než přínosný sám o sobě, je statistika frekventovanosti jednotlivých znakových sad, které jsou při tvorbě obsahu webové stránky nejčastěji využívány. Obecně se v regionu střední Evropy nejčastěji vyskytují znakové sady standardů Windows 1250, ISO 8859 a Unicode (UTF 8). Jako jasný favorit českého Internetu se ukázala Microsoftem vyvinutá znaková sada Windows 1250, kterou používá skoro padesát procent všech webů. Vedle ní má velké zastoupení (téměř 40 %) také univerzální a moderní standard Unicode.

znakove sady

Na pomyslném třetím stupínku vítězů je pak ISO standard s číslem 8859, ten s necelými 13 % zabírá prakticky celý zbytek trhu. Pouze u 0,7 % jsou pak použité ještě jiné způsoby kódování.

Anketa

Spravujete server? A je na něm Apache?

17 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 7. 2008 0:16

Workshop: UX design v návrhu webu

  •  
    Rychlý a efektivní návrh rozhraní.
  • Metoda Design Studio.
  • Prototypy - proč a jak prototypujeme.

Detailní informace o workshopu UX designu »