Hlavní navigace

Český stát a otevřená data: hyperkorektní kroužení kolem hlavních problémů

 Autor: Isifa
Jakub Mráček 10. 4. 2014

Veřejná správa mnohdy neví, že nějaká data má a kde je má. Co jsme se o otevřených datech dozvěděli na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě?

Pokud se dá v oblasti státního IT na něco spolehnout, pak je to konference Internet ve státní správě a samosprávě. Posledních 17 let se rok co rok sejde na jaře v Hradci Králové tolik úředníků, politiků a byznysmenů, že to z akce dělá jednu z největších a nejméně opomíjených – kdo se může pochlubit záštitou několika členů vlády, včetně samotného premiéra, nádavkem pak osobní návštěvou Neelie Kroesové, evropské komisařky pro digitální agendu? 

Obsah konference lze dobře vyčíst z programu i prezentací řečníků, věnujme se tedy obecnějším postřehům ke stavu zdejšího eGovernmentu, který konference věrně zrcadlila. 

Postřeh první: IT konference bez hashtagu

Penetrace Twitteru ve státní správě a samosprávě samozřejmě není všeříkajícím měřítkem, nicméně jistou vypovídací schopnost má: největší konference zaměřená na eGovernment na všech úrovních veřejné správy neměla oficiální hashtag (hledejte pod #ISSS nebo #ISSS2014 nebo #ISSS14). Ne, že by to zvlášť vadilo: v pondělí dopoledne stabilně tweetovalo asi 6 až 7 lidí, po obědě už jen dva až tři. 

Komisařka Neelie Kroesová si v úvodní řeči neodpustila několik šťouchanců, například výzvu, aby Česko využívalo v co největší míře to, co mu Evropská unie nabízí. Neopomněla také zmínit, že v unii jsme na chvostu ve využívání internetu a že celá šestina dospělé populace se s ním ani jednou nesetkala. Míra sdílení (resp. nesdílení) dojmů a komentářů na sociálních sítích je toho symbolem. 

Postřeh druhý: Volání po leadershipu 

Zvlášť dopolední „kavárenský“ formát pódiového vystoupení měl jedno silné a sdílené téma: potřebu instituce nebo osoby, která roztříštěný eGovernment sjednotí pod jedním praporem a dá mu ztracenou integritu, podobně jako to s patronací premiéra zvládli Britové v podobě Government Digital Service

O leadership se prostřednictvím prvního náměstka Jana Sixty přihlásilo ministerstvo vnitra (Milan Chovanec se ze zdravotních důvodů omluvil), a to s akcentem na agendy a pravomoce bývalého ministerstva informatiky. Mnohokrát padla i důležitá úloha Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační spolčenost (RVKIS). Přítomný vicepremiér Pavel Bělobrádek dokonce oznámil, že se před dvěma týdny s Bohuslavem Sobotkou domluvil na tom, že radu coby vicepremiér pro výzkum a inovace dostane pod svou gesci. 

Z proslovů ale mohl vytušit, že to tak nebude. Přítomní poslanci hrdě oznamovali, že vedle sněmovního podvýboru pro eGovernment v rámci hospodářského výboru tento týden vznikne i podobný podvýbor ve výboru pro veřejnou správu.

Volání po leadershipu tak nakonec vyznělo v dojem, že osiřelá armáda sice dostane generály, tentokrát jich ale zřejmě bude moc. Leadership je potřeba, ovšem ne roztříštěný. 

Postřeh třetí: Hyperkorektní blamáž

Konference dala zaznít jen dvěma typům vystoupení: první byla otevřená kritika všeho, co v českém eGovernmentu nefunguje (obvykle z úst zástupců menších firem), druhý typ reprezentovali hojně zastoupení úředníci a politici s hyperkorektním kroužením kolem hlavních problémů. 

Nádherným příkladem byl devadesátiminutový blok věnovaný systémům eSbírka a eLegislativa, které se na ministerstvu vnitra připravují už 10 let. V kuloárech se šuškalo o tom, že nové vedení rezortu projekt pravděpodobně zastaví nebo výrazně odloží. Naplánovaný panel pěti řečníků se ale konal podle původního scénáře: nejdříve jeden vrchní ředitel přeplněnému sálu osvětlil historii vydávání zákonů v českých zemích, jiný vrchní ředitel hovořil o tom, co by systém za 523 milionů měl umět. 

Navázal manažer projektu, který to zopakoval a navrch přidal harmonogram, s kterým ale nikdo nepočítá. Architekt eSbírky vyprávěl o architektuře a digitální šampion Ondřej Felix tomu všemu na závěr udělil požehnání. Za 90 minut ani slovo o tom, kdy – a zda vůbec – eSbírka bude. Na přímý dotaz jsme dostali opět navýsost korektní odpověď, kterou čtením mezi řádky interpretuji jako „s projektem se může stát cokoli“. 

Tahle opatrnost konferenci, eGovernmentu a v posledku i celé státní správě hodně škodí: vytváří jakési mračno nejistoty, v níž nelze nic dlouhodobě budovat a promýšlet. A ve výsledku hrozí obrovskou blamáží. 

Jedno téma za všechny: Otevřená data

Poprvé se o nich mluvilo v již zmíněné úvodní „kavárenské“ části programu. Předseda rady Českého telekomunikačního úřadu Miroslav Novák nemluvil v krátkém čase o všem, co regulátor telekomunikačního trhu dělá, zmínil jen – podle jeho vlastních slov – „nejvíc sexy projekt“, totiž čerstvé zveřejnění prvních 10 datasetů takřka ukázkovým způsobem. 

Otevřeným datům byl věnován jeden celý blok, jenž obecnější formou zahájil zástupce ministerstva vnitra s podotknutím, že “veřejná správa mnohdy neví, že nějaká data má a kde je má, ale bylo by skvělé s nimi něco dělat.”

Následně Dušan Chlapek z Vysoké školy ekonomické představil aktivity, které probíhají v oblasti otevřených dat v České republice a v Evropské unii. Počet institucí otevírající svá data je sice menší než v zahraničí, ale o to důležitější je, že otevírání dat probíhá v Česku na více úrovních státní správy. Kromě již zmíněného ČTÚ je to třeba Česká obchodní inspekce nebo Český statistický úřad. Velké snahy vidíme i na ministerstvu vnitra, první datasety nedávno zveřejnil také kraj Vysočina. Na úrovni měst jsou průkopníky Děčín, Opava a Kuřim, která otevírají svá data ve spolupráci s Fondem Otakara Motejla. 

Tomáš Holenda z Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního kritičtěji představil Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN), který publikuje geodata. RÚIAN stál přes 650 milionů korun. Funguje velmi dobře, a proto se naskýtá otázka, jak jej dlouhodobě zafinancovat. Holenda zapochyboval nad tím, že cesta úplné otevřenosti, jakou momentálně prochází v oblasti publikace geodat Finsko a Dánsko, je dlouhodobě udržitelná. I přes “menší reklamace” zpřístupněných dat ČÚZK žádá ještě větší zpětnou vazbou od uživatelů k publikovaným datům a informace o jejich využití, což je obecně požadavek většiny institucí, které publikují svá data. 

Zkušenosti Martina Tajtla z České obchodní inspekce, jež začala publikovat svá data na podzim 2013, potvrzují, že otevření dat nemusí znamenat velké finanční či technické náklady a může práci úřadu znatelně zefektivnit. ČOI se vydala nejjednodušší cestou publikace dat: zveřejnila informace, které již měla v použitelném formátu a o které lidé nejvíce žádali na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Analýza dat a jejich následná publikace zabrala kolem 20 hodin. Nejvíce času si vyžádala komunikace s Úřadem pro ochranu osobních údajů ohledně anonymizace fyzických osob. Čtvrtletní aktualizace databáze trvá cca 15 minut, roční provoz tedy zabere pouhou hodinu. Záhy po otevření dat dostala ČOI od novinářů lepší zpětnou vazbu k publikovaným datům a snížil se počet dotazů na úřad.

Čerstvé zkušenosti s otevíráním dat prezentoval i Český telekomunikační úřad, který se nedávno připojil do flotily otevřených institucí. S již fungujícím vlastním katalogem otevřených dat na svém webu ČTÚ plánuje do září 2015 otevřít přes 50 datasetů. V závěru workshopu Martin Nečaský z MFF UK představil některé z 25 aplikací vzniklých nad otevřenými daty v soutěži Společně otevíráme data, kterou loni na podzim pořádal Fond Otakara Motejla. 

Z následné diskuze vyplynulo, že publikování dát není až tak finančně a časově náročné, ale záleží na tom, v jaké kvalitě mají být publikována. Nepřekvapí, že se instituce liší svým přístupem k otevírání. V případě ČTÚ vybralo datasety k publikaci vedení instituce, ČOI se řídila poptávkou občanů. 

Stejně jako další projekty ve státní správě i otevřená data potřebují svůj legislativní rámec, který se dle ministerstva vnitra připravuje. Informace o tom, kdo jej zpracovává a kdy má být hotov, ale bohužel nepadla. Novelizovaná směrnice EU o opakovaném využití informací veřejného sektoru může být brzy strašákem pro ministerské úředníky, pokud se nezačne v této oblasti včas něco dělat. 

I z tohoto bloku tedy vyplývá, že stejně tak jako agendě eGovernmentu chybí českým otevřeným datům politický lídr. Tato osobnost by se pro začátek mohla zasadit o legislativní ukotvení otevřených dat nebo zpřístupnění datasetů přislíbených v rámci mezinárodní iniciativy Patnerství pro otevřené vládnutí, na které se již více než rok marně čeká. Neméně důležitým úkolem je zprovoznění centrálního katalogu otevřených dat na portálu veřejné správy, o kterém se poslední dobou často mluví. 

Veletrh namísto motivace

Jak v programu, tak ve stáncích na chodbách dostaly velký prostor IT firmy. Akce se svým charakterem částečně blížila veletrhu IT řešení pro města i stát, řada prezentací neměla daleko k formátu reklamy. 

Přestože je pochopitelné, proč tomu tak je, nebylo by od věci si položit otázku, jestli by akce takového formátu neměla spíš než obchodní nabídky přinášet třeba reflexi nebo motivaci ke zlepšení. Mezi panely šlo v publiku zaslechnout věty á la „A příští rok řeknou totéž.“ 

WT100

Spíš než to, co velká část účastníků slyšela už v předchozích letech, by byla nosná otevřená zpráva o tom, jak na tom po vybudování 5000 informačních systémů (které jen v posledních 5 letech stály 18,1 miliard korun) doopravdy jsme. 

Z odhodlanosti nového týmu náměstků na vnitru můžeme čerpat naději, že přeci jen k nějaké výrazné pozitivní změně v českém eGovernmentu dojít může. Pak by možná šlo na příští ISSS vyrazit do Hradce i s jistou nadějí, že tam neuslyšíme zase to samé.

Našli jste v článku chybu?
DigiZone.cz: RRTV: licence pro Šlágr TV

RRTV: licence pro Šlágr TV

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Podnikatel.cz: 5 věcí, které o EET ještě nevíte

5 věcí, které o EET ještě nevíte

Root.cz: Prvních 700 routerů Omnia je hotových

Prvních 700 routerů Omnia je hotových

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Vitalia.cz: 7 příčin neplodnosti u žen: pravda a mýty

7 příčin neplodnosti u žen: pravda a mýty

Lupa.cz: Bude Google platit médiím za použití článků?

Bude Google platit médiím za použití článků?

Lupa.cz: Adblock Plus začal prodávat reklamy

Adblock Plus začal prodávat reklamy

Vitalia.cz: Inspekce našla nelegální sklad v SAPĚ. Zase

Inspekce našla nelegální sklad v SAPĚ. Zase

Vitalia.cz: Tradiční čínská medicína a rakovina

Tradiční čínská medicína a rakovina

DigiZone.cz: Na jaká videa se vlastně díváme

Na jaká videa se vlastně díváme

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Podnikatel.cz: „Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

„Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

Podnikatel.cz: ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě