Hlavní navigace

Český stát se poprvé vážně pouští do startupů. Je tu Národní inovační fond

20. 9. 2016
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Rawpixel / Depositphotos.com
Inspiraci pro novou platformu na podporu startupů si Jan Dejl a jeho tým berou nejen ze západní Evropy, ale i z Pobaltí nebo z Izraele.

Padesát tři milionů eur z evropských fondů bude základním palivem rozjezdu systému jménem Národní inovační fond. Tak jak my to chápeme, tak nejde jen o seedfond, jako tomu bylo v prvním návrhu, ale o celý systém podpory inovací na úrovni malých a středních firem – neboli investiční platformu pro podporu startupů, chcete-li, tvrdí nový šéf Odboru podpory finančních nástrojů na ministerstvu průmyslu a obchodu Jan Dejl. Ten byl dosud zástupcem bývalého šéfa odboru Petra Očka, který před prázdninami přešel do čela Technologické agentury ČR.

Celý systém inovačního fondu bude stát na dvou nohách. Tou první by měl být tzv. fond fondů zastřešený Evropským investičním fondem. Má vybrat profesionální investory, kteří by mu pomáhali s výběrem firem vhodných k podpoře. Kromě investorů to mohou být třeba i startupové akcelerátory. Zájem o to už projevil třeba šéf Jihomoravského inovačního centra Jiří Hudeček.

Momentálně vyjednáváme s EIF o podmínkách smlouvy, počítám, že do konce roku by to mohlo být vyřešené a v druhé polovině roku by se mohly rozjet první investice, vysvětluje Dejl s tím, že podmínkou veškeré podpory budou koinvestice od soukromých investorů. K dispozici bude mít čtyřicet milionů eur plus peníze Evropského investičního fondu, čímž by se mohl vyřešit problém, který mohou mít se získáváním investic pražské firmy – Praha totiž bývá kvůli rozvinutosti regionu z podpory obvykle vyřazena. 

„Zkušenosti ze zahraničí, ať už ze západních zemí, Izraele nebo z Pobaltí, hovoří jasně – státní podpora může problémy pomoci vyřešit,“ říká šéf Odboru podpory finančních nástrojů na ministerstvu průmyslu a obchodu Jan Dejl

Podpora univerzitních spin-offů

Zbytek, třináct milionů eur, přejde do „druhé nohy“, kterou je státní firma NIF investiční společnost. Ta by měla zastřešovat už dříve plánovaný seed fond a druhý pre-seed fond, který by měl pomáhat univerzitám k jednoduššímu podnikání a komercionalizaci výzkumu (pre-seed fond bude financován z programu Proof of Concept). 

V Německu to funguje velmi dobře, školy by se měly naučit pracovat se spin-offy a výsledky svého výzkumu pak zpeněžit jak formou prodeje licencí nebo samotných malých firem, dodává Dejl. Peníze, které se pak fondu vrátí, mu umožní fungovat i po roce 2023, kdy evropské zdroje vyschnou. 

Ve vedení firmy by měli zasednout zkušení profesionálové z byznysu. Napřed ale musíme získat licenci od ČNB, která bude schvalovat i námi vybrané manažery, dodává Dejl. I v tomto případě ale šéf odboru počítá s tím, že by se první projekty mohly hlásit už během příštího roku. 

Především v podpoře podnikání vysokých škol se počítá i s podporou Technologické agentury ČR. Nechceme si hrát na Stanford nebo Cambridge, stojíme nohama na zemi a víme, že u nás jsou podmínky nastavené jinak, ale z naší analýzy vyšlo, že tu je prostor, jak dostat rizikový kapitál i do oblasti výzkumu a vývoje, a byla by škoda to nevyužít, říká.

Neprůstřelný fond

Snažíme se pokrýt širší prostor a nechceme to všechno zajistit jednou velkou organizací, vysvětluje Dejl potřebu tří fondů. NIF má podle studie proveditelnosti stát nejméně 13 milionů korun (převážně ve formě vlastního kapitálu). Zaměstnávat má asi 5 až 10 lidí, s náborem odborníků se přitom počítá už letos na podzim, aby se mohli podílet na koncepci NIF. Po startu mají náklady na fungování oscilovat mezi 10 až 15 miliony korun ročně.

Tým, který celý systém připravuje, se snaží, i po předchozích zkušenostech, zapojit co nejvíc kontrolních orgánů, aby byl provoz založen „neprůstřelně“. Evropský investiční fond by měl zajistit standardní postupy a státní investiční společnost bude zase dozorována ČNB. 

Nikdo to tu před námi ještě nerozjel, ale zkušenosti ze zahraničí, ať už ze západních zemí, Izraele nebo z Pobaltí, hovoří jasně – problémy to může pomoci vyřešit, tvrdí Dejl s tím, že analýza scény prokázala komplikace při získávání prvních investic, které mají pomoci při tvorbě prototypů a prvních krůčcích mladých firem. Druhou bolestí zdejší scény pak má být nevyčerpaný potenciál univerzitního výzkumu.  

Je tu dost seedu?

Názory se různí. Klasičtí investoři samozřejmě tvrdí, že s tím problém není. Ministerstvo se ale opírá i o stanoviska investorských asociací. Vychází přitom z dat Czech Private Equity and Venture Capital Association (CVCA) a European Venture Capital and Private Equity Association (EVCA). Ta ale nejsou zcela přesná – nezahrnují například investice firem, které nejsou členy asociací, a nejsou zde ani čísla všech andělských investorů. Přesto se ale shodují v tom, že prostor pro aktivitu státu tu je. 

Neříkáme, že budeme dávat peníze na počkání. Projekty budou vybírat zkušení lidé z byznysu, vysvětluje Dejl a dodává, že ministerstvo by v celém procesu mělo fungovat jen jako garant peněz, supervizor a provozovatel a primárně odpovědné by mělo být vedení investiční společnosti NIF a Evropský investiční fond. 

Vláda minulé pondělí schválila rámec celého projektu označovaného jako program Rizikový kapitál. Cíl je takový, aby se peníze do fondu vracely a umožnily jeho dlouhodobé fungování. Rozhodně nechceme jenom utratit peníze – smyslem je nastartovat podporu startupů za účasti prověřených ko-investorů a tím dramaticky zvýšit počet nových firem aspirujících atakovat technologickou hranici ve svých branžích, dodává Dejl.

Finanční podpora má být další součástí ekosystému, který vytváří CzechInvest. Programy CzechInvestu nám budou pomáhat objevovat firmy, které by mohly být vhodné pro investici, slibuje si Dejl, který nechce konkurovat komerčním investorům, spíš být jejich partnerem v rozhodování o investicích do projektů v rizikové fázi. 

NIF by neměl vybírat firmy podle zaměření, to chce Dejl ponechat co nejširší. Podmínkou ale bude registrace firmy v Česku. Budou si tak moci zažádat i tuzemské pobočky zahraničních firem. Občas mluvíme i se startupy, které nechtějí zahraniční kapitál a hledají spíš něco bližšího. My také nemáme ambice do firem nějak zasahovat. Chceme jim spíš pomoci na začátku s tím, že případné úspěchy vyváží případné neúspěchy, dodává.

Národní inovační fond je už druhým pokusem ministerstva průmyslu o rozjezd podobného projektu. Ten původní skončil kvůli průtahům s výběrem správce fondu a po vyřešení připomínek antimonopolního úřadu už by Česko nestihlo získat peníze z předchozího operačního programu. V prvním případě šlo ale víceméně jen o státní seed fond, NIF je proto připravován jako komplexnější řešení. 

Noví investoři v ráži

Peníze na investice a případné koinvestice s NIF, pokud bude ze světa soukromých investorů zájem, tu evidentně jsou. Čeští investoři se ale rychle osmělují a objevují se nové investorské skupiny. K průkopníkům z Credo Ventures a k andělským investorům se postupně během posledních pár let přidal fond Springtide Venture zastřešený skupinou KKCG, J&T Ventures stejnojmenné banky nebo investiční skupina Rockaway. I oni ale narážejí na limity české scény a počty jejich investic se pohybují spíš v jednotkách ročně. Otázkou je, jestli jich pátrači NIF objeví víc.

Místní trh ale už sleduje i třeba mezinárodní investorské sdružení typu Keiretsu, které se zaměřuje na celý region střední Evropy. Keiretsu začalo fungovat během letošního roku. Zabýváme se angel investováním, takže jde o investice od 250 tisíc do 5 milionů dolarů. Ale objevují se i projekty, které si říkají o nižší i vyšší částky, říká Tadeáš Bělík s tím, že zvažují založení vlastního investičního fondu. 

Zahraničí se o české firmy zajímá. Tento týden třeba chystá jeden ze zásadních amerických akcelerátorů Y Combinator v Praze svou první seanci. Dominika Blackappl nabízí ve čtvrtek rady a kontakty v rámci YC Office Hours. Je to další důkaz toho, že se zahraniční investoři čím dál tím víc zajímají o startupy z našeho regionu už od seed fáze, podotýká Jaroslav Trojan, který po odchodu z Credo Ventures připravuje svůj vlastní fond. 

Novým investorům otevírá cestu ke startupům i crowdfunding, respektive projekt Fundlift, který umožňuje podpořit projekty podobně jako na serverech typu Kickstarter nebo HitHit s tím rozdílem, že investoři poskytují startupům konvertibilní půjčky proměnitelné na podíl. 

Investovat začínají i úspěšné firmy z první vlny. Kromě akcí zakladatelů Avastu nebo AVG, aktivit dua Oldřich Bajer & Ondřej Tomek, které před lety prodalo Centrum.cz, se do investování pustil i Ondřej Fryc prostřednictvím svého fondu Spread Capital nebo Tomáš Čupr ve spojení se skupinou Enern. Zapomenout by se nemělo ani na aktivity cirkusu Miton

Své investování si zinstitucionalizoval i Y Soft, který firmám poskytuje zázemí a zkušenosti globální firmy. Projekty, které těsně souvisí s jeho byznysem, si pořizuje rovnou – jako tomu bylo třeba v případě 3D tiskárnového startupu be3D. Další investiční příležitosti pak řeší tým pod vedením Miloše Sochora. Sám zakladatel firmy Václav Muchna ve svém nedávném příspěvku na síti LinkedIn připomíná nutnost realistického pohledu na startupy.

BRAND24

Média ve střední Evropě by mohla méně oceňovat fakt, že někdo získal investici, ale spíš by se měla zaměřit na jeho první milion dolarů v tržbách. Investoři by se zase měli víc zajímat o reálné výsledky firem než o ty papírové. A konečně, startupy by neměly považovat za úspěch to, kolik posbírají od investorů, ale to, kolik vydělávají, připomíná Muchna.

Ve startupovém rybníku řádila chvíli i tuzemská internetová jednička Seznam. Po angažmá ve formě hlavního partnera pražského akcelerátoru StartupYard se ale šéf firmy Pavel Zima zavelel k vlastní cestě. Plánovaný vlastní akcelerátor/inkubátor na Zličíně ale nakonec nevznikl a firma se teď pustila spíš do tvorby vlastního obsahu

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Po klasickém desetiletém novinářském kolečku (on-line, papír, televize) se vrátil zase na web a je mu dobře. Více na LinkedIn.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).