Chce Evropská unie regulovat Internet?

Šokující zprávu můžete najít například na serveru iDnes, Novinky nebo Česká média. Její podstatou je, že Evropská komise zjistila, že tištěným médiím klesá náklad a lidé se od nich odvracejí k Internetu. Vyhlásila prý proto veřejnou diskusi, jejímž výsledkem měla být pravidla pro regulaci obsahu na webu. Vydavatelé prý dokonce (k překvapení Evropské komise) sáhli k velkým protestům.

Když se však podíváte na původní zprávu Pracovní skupiny pro záležitosti médií a související dokumenty, zjistíte, že o regulaci v nich není ani slovo. Skupina v ní konstatuje, že deníky, časopisy a knihy mají nezastupitelnou úlohu při informování veřejnosti a že vydavatelský průmysl je sice se svým půlprocentem podílu na HDP 25 členských zemí poměrně malý, avšak jen noviny stále pokrývají potřeby více než 180 milionů lidí v Evropské unii (EU). Takovému konstatování lze asi jen máloco vytknout, byť samotný záměr pomoci odvětví, které přirozeným vývojem ztrácí svůj význam, vzbuzuje přirozený odpor liberála v nás.

Mediální prostředí se totiž ve skutečnosti „v klidu“ změnám přizpůsobuje: jako vždy v historii dochází ke konvergenci typů médií, jejímž výsledkem jsou zpravodajské stránky televizních stanic, audiovizuální zpravodajství na webech vydavatelů novin a vůbec nenápadné prolínání textu s obrazem a zvukem spolu s čím dál větším počtem zařízení, na kterých si je můžete prohlížet. Vydavatelům zkrátka nezbývá než respektovat, že pro mladé lidi jsou noviny nezábavné, nedůvěryhodné a „pomalé.“

Takže kde se asi skrývá tajemný zdroj, ze kterého čerpala místní média (zřejmě jen internetová, což by možná hnidopich doprovodil poznámkou o skutečně nutné potřebě regulace Internetu)? Na zahraničních serverech je možné najít zprávy, týkající se sice regulace internetového obsahu, avšak ve spojitosti s poněkud jiným záměrem EU – rozšířit regulaci původně jen televizního obsahu na veškerý audiovizuální obsah, tedy i ten na Internetu. To je sice také poměrně nepříjemné (svoboda publikování tohoto druhu obsahu by se tak nutně snížila), avšak ne tolik, jako kdyby EU chtěla regulovat i „textovou“ podobu webu. Navíc je zřejmé, že návrh Evropské komise je teprve na začátku a počítá s kritikou vydavatelů (kteří se také promptně ozvali), takže lze doufat, že v konečné verzi dojde znatelných úprav.

Podle těchto informací to vypadá, jako by novináři v iDnes, Novinkách a jinde prostě jen vzali jednu agenturní zprávu (výzva k diskusi o budoucnosti tištěných médií v konkurenci s novými), volně si ji spojili s jinou (regulace audiovizuálního obsahu) a „upekli“ z nich dort, který nemůže konzumenty zklamat: zlá Evropská unie, hodní vydavatelé (v tomto případě navíc vhodně totožní „s námi“) a nutnost pro jistotu „popohnat“ veřejnost ve směru našich zájmů (tedy zamlčení záměru evropské komisařky Viviane Redingové aplikovat na Internet zákaz křížového vlastnictví, jak upozorňuje server Marigold).

       

Osobně bych se přikláněl spíše k méně vyhraněné interpretaci, tedy k „obyčejnému“ profesnímu selhání dotyčných redaktorů spolu s potřebou prodat nějakou tu další senzaci. Pokud ovšem k této chybě skutečně došlo. Dost možná prostě původní zdroj zapomněl upozornit, že nejde o zprávu, ale komentář, kterým dává do souvislostí dvě zatím oddělené iniciativy EU, a novináři jednotlivých serverů už to prostě převzali „jako obvykle“ bez ověření. V tom případě se omlouvám a situace je skutečně vážná :-)

PS: Mimochodem, souhrnný náklad čtyř tzv. seriózních českých celostátních deníků (Hospodářské noviny, Lidové noviny, MF Dnes, Právo) činil v únoru 2000 734 tisíc prodaných kusů. Letos v červenci už šlo jen o 515.007 kusů novin. A co je po letech vítězného tažení bulváru nové, klesá i Blesk: z únorových 530 tisíc na červencových 515.893. Pro jistotu proto zůstaňme ve střehu: případná regulace webového obsahu se nemusí vyhnout ani nám. Co když na webu budou moci být pouze „nudné“ deníky a na papíře zůstane jen Blesk?