Hlavní navigace

Chce to klid a nohy v teple. Co se po brexitu stane v technologic­ké branži?

 Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák 21. 7. 2016

Hlavní definicí je nyní vyčkávání. Velká Británie je evropská technologická velmoc a mnoho očí se dívá, jak situaci zvládne.

Poprask poté, co si Velká Británie odhlasovala odchod z Evropské unie, pomalu opadl. Trhy opět ukázaly, jak iracionálně fungují – zejména na základě paniky, nebo naopak hypu. Teď už je relativní klid a je možné se podívat, co takzvaný brexit bude znamenat pro technologickou branži.

Jedni z těch, kdo se výsledkem referenda často cítili poškozeni, byli lidé, kteří do Británie přišli pracovat a odchod z EU se jich tak může přímo dotknout. Je mezi nimi i řada vývojářů, včetně těch z Česka a Slovenska. „Zatím se nic neděje, pryč se nechystáme,“ shoduje se po uklidnění většina z nich, se kterými jsem průběžně mluvil.

„V Londýně žádné velké drama neprobíhá. Lidé na technologické a startupové scéně spíše vyčkávají, jaký konkrétní dopad brexit přinese,“ navazuje Aleš Teska, šéf české firmy TeskaLabs, která se po účasti v TechStars v anglickém hlavním městě usadila a rozvíjí zde byznys, mimo jiné s Airbusem či Air Asia.

„Určité komplikace to pro nás ale být mohou. Nyní jako britská firma můžeme volně obchodovat s celou EU a je možné, že po odchodu budeme muset zakládat novou entitu a s tím řešit i spojenou byrokracii a náklady. Také doufám, že se zásadně nezmění hraniční kontroly a pohyb osob obecně,“ dodává.

Vyčkávání

Vyčkávání je to, co současnou situaci dobře vystihuje. Podoba budoucího vztahu EU, Británie a technologického sektoru bude hodně záležet na tom, jaké podmínky se vyjednají a jak moc se do všeho promítne ješitnost a jistá dotčenost představitelů Unie. Ti často naznačují, že nový vztah nemusí být zcela idylický.

Jak se změní Londýn po brexitu?
Autor: Jan Sedlák

Jak se změní Londýn po brexitu?

Německo sice tlačí na klidné debaty, zároveň ale má zájem posílit jako hub s datacentry (zejména Frankfurt) a ekosystémem pro startupy (Berlín). Tato podhoubí ale nelze stěhovat jen tak, jsou navázána na další součásti společnosti a byznysu, investory, vzdělávání a léty budované právní prostředí liberálního britského systému.

Velká Británie patří mezi provozovateli datových center k nejužší špičce a sbíhají se tu optické trasy a data. Když jsem před pár měsíci byl v Londýně na konferenci Datacenter World, už tehdy se téma brexitu a dopadu na tento byznys hodně probíralo. Zástupci trhu se ale obecně shodovali, že v Británii budou investovat dále. Amazon už například oznámil, že přípravu nového britského datacentra rušit nebude.

Přístup Amazonu je poněkud v rozporu s tím, co hlásají analytické společnosti typu IDC a Gartner. Ty odhadují, že v následujících měsících a letech na britských ostrovech investice do ICT poklesnou. Jsou to ale tradiční odhady postavené na momentálním rozpoložení.

Kouzla s přesuny dat

„Podle mě to [brexit] žádný dopad mít nebude. Londýn byl se svými datacentry vždy na vrcholu služeb v této branži. Možná mohou nastat problémy se zdražením dováženého materiálu pro výstavbu, pokud se zavedou cla a daně. Ale že by brexit oslabil poptávku po službách datacenter, to si nemyslím. Ba naopak, evropská legislativa je v mnohém svazující a firmy si tak raději servery převezou do Británie, aby nebyly pod správou EU,“ myslí si Radek Majer, šéf společnosti TTC, která v Česku provozuje dvě velká datacentra.

S těmi podmínkami EU to ale nemusí být tak jednoduché. Evropa má své specifické zákony na ochranu dat, což podle české společnosti Altron, která datacentra staví a dodává různé služby okolo, naopak může vést k jejich přesunu zejména do Německa.

Britská premiérka Theresa May.
Autor: Wikimedia Commons

Britská premiérka Theresa May

„Británie se tak v případě odchodu z EU dostane do podobné pozice, kterou mají dnes USA nebo asijské státy, to znamená odlišné podmínky poskytování služeb. To bude platit i pro firmy typu Microsoft, které dnes evropským uživatelům poskytují cloudové služby z Irska, potažmo Velké Británie,“ myslí si v Altronu.

„Přesně o těchto omezeních, kdy data nesmí opustit Evropu, mluvím. V tu chvíli většina majitelů dat udělá to, že data překvalifikuje jako data určená mimo EU a je hotovo. Úplně stejně se to dnes děje v celé Unii, stejně jako se to děje ve Spojených státech a Rusku. Stačí říci, že data jsou nechráněna, toto žádná legislativa nepopisuje. Rekvalifikace je šíleně jednoduchá, stačí k tomu jeden papír nebo záznam někde do nějakého deníku,“ doplňuje k tomu Majer. Přesto lze počítat s variantou, že investoři budou vyčkávat a aktivněji se budou zajímat o Frankfurt a Amsterdam.

Korporace byly pro to zůstat

Odhady o poklesu investic do ICT se opírají mimo jiné o to, že by se v krátkodobém období mohl propadnout hrubý domácí produkt Británie. Technologický sektor by tak mohl čekat útlum v letech 2017 a 2018, kolem roku 2020 by se nicméně čísla měla vrátit do hodnot před brexitem. Jde ale pouze o jeden ze scénářů. Jeden z těch pozitivnějších. Velké nejistoty a výpadky by mohly přijít, pokud při vyjednávání nových podmínek spolupráce s EU nastanou nějaké skutečně vážné problémy.

Celá odvětví jen tak z Londýna přestěhovat nejde, musí s tím jít i ekosystém okolo.
Autor: Jan Sedlák

Celá odvětví jen tak z Londýna přestěhovat nejde, musel by s ním jít i okolní ekosystém.

V Británii se má letos za IT utratit až 100 miliard dolarů. Společnost Canalys kalkuluje s tím, že v horším případě může toto číslo v budoucích letech spadnout o 10 procent. Důvodem mohou být právě nejistoty. Mimo jiné i ve státní sféře, která bude chtít rovněž snižovat rizika.

Situace v Británii ale přináší i zajímavé možnosti – zejména pro investory. Tamní technologické firmy se v podstatě přes noc staly dostupnějším zbožím, což může lákat k nákupu. Dobře to načasovala například japonská společnost SoftBank, která koupila britskou čipovou chloubu ARM.

Je jasné, že pro velké technologické korporace nebyl brexit upřednostňovanou volbou. Šéfové britských poboček gigantů jako Microsoft, IBM, Hewlett Packard Enterprise, SAP, Fujitsu, CA Technologies a dalších už v minulosti společně vydali prohlášení, že zůstat v EU je pro zemi lepší. Současná situace ovšem pro ně nemusí znamenat nic zásadního. Korporace jsou dobré v tom přizpůsobit se různým podmínkám a navíc mohou u vyjednavačů nových vztahů s Unií aktivně uplatňovat lobbying.

Velká šance pro Dublin

Několik evropských velkoměst by rádo z brexitu těžilo a přetáhlo z Londýna co nejvíce firem a investorů. Mezi nimi poměrně výrazně vyčnívá irský Dublin. Ten je už dnes, i díky daňové politice, evropským sídlem obrů typu Facebook, Google, Twitter, Airbnb, Apple a dalších. Technologické firmy v Dublinu zaměstnávají každá po tisícovkách lidí. Apple například pět a půl tisíce, Google šest tisíc, Microsoft přes dva tisíce.

Britská premiérka Theresa May a bývalý premiér David Cameron.
Autor: Wikimedia Commons

Britská premiérka Theresa May a bývalý premiér David Cameron

Dublin má i další pozitiva, která se do jiných zemí těžko přenášejí a která mimochodem z Londýna dělají bod, který se těžko bude opouštět, „brexit nebrexit“. V Irsku se mluví anglicky, kvalitně zde funguje právo v oblasti duševního vlastnictví a vláda a společnost jsou otevřeny zahraničním investicím, digitální ekonomice, modernizaci a propojení se světem. Irská vláda už rozjela první programy a do země láká imigranty, kteří chtějí v technologickém sektoru pracovat.

A právě možný úbytek lidské síly může pro Británii a zejména Londýn v budoucnu znamenat problém. Opět však bude záležet na tom, jak se podaří vyjednat volný pohyb osob, víza a podobně. Některé britské technologické firmy to sledují velice bedlivě.

Mnoho z nich dělá většinu byznysu mimo EU a nemá tedy příliš velké obavy z výpadku příjmů, trápí je ovšem to, že mají i tisíce lidí ze zahraničí ve výzkumu a vývoji. Ty z firem, se kterými jsem mluvil, poukazují zejména na to, že v současné nejisté situaci bude těžké lákat do země technologické kapacity, když tito lidé nebudou vědět, jestli se brzy nebudou muset poroučet. Tlak firem na novou britskou vládu v tomto bude enormní a dost bude kolidovat s tím, proč lidé hlasovali pro brexit (primárně kvůli imigrantům).

Stěhovat ekosystém jen tak nejde

Pokud exodus „technologických imigrantů“ skutečně nastane, vláda a firmy budou muset řešit problém, jak je nahradit lokálními silami. Například nové programy ve vzdělávání ale nemusí fungovat hned a je tak možné, že firmy s novými projekty začnou raději v zemích mimo Británii.

Pro Londýn či třeba Cambridge jako zásadní oblasti evropských technologií jsou cizinci základní složkou úspěchu, podobně jako pro Silicon Valley, a zamezení jejich přísunu může znamenat problém. Země má na druhou stranu velmi vysokou kvalitu vzdělávání, což dokáže řadu společností a investorů udržet.

Hodně bude záležet i na tom, zda si Londýn dokáže udržet status jednoho z největších finančních center světa. Mnoho technologických aktivit se totiž točí kolem oblasti fintech, což sem láká řadu startupů a investorů. V Londýně k sobě mají všechny tyto součásti velmi blízko.

Ale znovu – přestěhovat jednotlivé části někam jinam a vybudovat podobné prostředí se neděje řízeně a rozhodně to není proces na pár let. Proto nikde nemůže vzniknout přesná kopie Silicon Valley. Jeho vznik byl organickým a dlouhá léta se vyvíjejícím procesem.

Británie každopádně může udělat sérii kroků pro to, aby se stala ještě lukrativnějším místem pro startupy. Evropská unie svými regulacemi ne vždy vytváří ideální prostředí pro vznikající projekty. Stejně tak nelze považovat dotace a granty za něco, o co mají nové firmy stát, v tomto ohledu tedy Británie o nic moc nepřijde. Efektivnější, pružnější, méně byrokratický stát může ve výsledku znamenat větší výhodu.

V EU ostatně doposud nefunguje něco, čemu se říká „jednotný digitální trh“. Pro mladou evropskou firmu tak často bývá jednodušší začít podnikat ve Spojených státech, než řešit 28 různých evropských legislativ. Ani tady tak Británie o nic nepřijde. Jednotný evropský digitální trh už se sice blíží, na jeho výsledky ale bude nutné si ještě počkat. Přístup na tento trh navíc nejspíše bude možné vyjednat. I proto, že zde bude tlak evropských firem být součástí britského prostoru.

Našli jste v článku chybu?

21. 7. 2016 10:10

puch (neregistrovaný)

Neexistuje zpusob, jak nezobrazovat ty prispevky Ivana Noveho? To, ze pise casto, nevadi. Jenze to pise totalni bludy a nesmyslny, uz je to popravde docela trapne. Diskuje je pak totalne zaplevena nekym, kdo nechape vubec nic.

21. 7. 2016 9:06

qwertz (neregistrovaný)

To je vskutku brilantní dedukce. Abychom měli volný obchod tak vystoupíme z volného trhu a následně budeme složitě vyjednávat 28 faktoriál krát x samostatných obchodních smluv. Nejste vy génius?

EU se prostě nerozpadne, protože to není ekonomicky výhodné. Není to výhodné ani pro občany, protože EU je to jediné co je chrání před globálním divokým kapitalismem (ne nepodobným feudalismu), který se vám tak strašně líbí. A hlavně GB bude ideální příklad, kam to vede.

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

DigiZone.cz: Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Vitalia.cz: Manželka je bio, ale na sex moc není

Manželka je bio, ale na sex moc není

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Vitalia.cz: Vláknina: Rozpustná, nebo nerozpustná?

Vláknina: Rozpustná, nebo nerozpustná?

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

120na80.cz: Bojíte se encefalitidy?

Bojíte se encefalitidy?

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Podnikatel.cz: Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat