Chceme otevřená data, zní už i z firem. Stát ale své sliby příliš neplní

Na konci roku 2012 vypršel termín, do kterého se česká vláda zavázala otevřít první desítku svých datových zdrojů ve formátu otevřených dat. Čeho jsme se zatím dočkali?

K otevření klíčových databází pro strojové zpracování se vláda zavázala již vloni v dubnu v rámci schválení akčního plánu Partnerství pro otevřené vládnutí (OGP).

přislíbených datasetů se podařilo realizovat vlastně jen zveřejnění výsledků voleb. Český statistický úřad začal na svém webu zveřejňovat volební výsledky ve formátech XML a DBF, čímž si všichni zájemci o práci s těmito daty mohou ušetřit námahu se scrapováním volebního webu (a výsledkem mohou být např. tyto nebo tyto vizualizace, které ukazují, že o otevřená data zájem je.

Aby se věci daly trochu do pohybu, zveřejnil u příležitosti celosvětového dne otevřených dat (Open Data Day), který se koná 23. února, Fond Otakara Motejla výzvu Chceme otevřená data!

Vyzývá v něm vládu ČR a jednotlivá ministerstva, aby nejen splnily své závazky v oblasti zveřejňování otevřených dat, ale zároveň zpřístupnily i další datové zdroje tak, jak je to běžné v řadě zemí. Nejde přitom jen o data týkající se fungování státní správy, obchodního a insolvenčního rejstříku, veřejných zakázek nebo dotací, ale i zdravotní péče, školství a dopravy.

Přínosy otevřených dat pro společnost jsou podle fondu nesporné. „Zveřejňování dat ve standardizované a strojově čitelné podobě přispívá k větší transparentnosti veřejné správy a odpovědnosti institucí, zamezení korupce a úspoře finančních prostředků, které jdou z našich daní,“ říká předseda rady Fondu Otakara Motejla Robert Basch.

„Nezanedbatelným přínosem otevřeným dat je i zkvalitnění informačního servisu pro občany a vytváření pracovních a podnikatelských příležitostí,“ dodává. Náklady na otevření dat ve veřejném sektoru jsou minimální, přínosy mohou naopak být velké. Data je možné opakovaně použít pro různé účely a uspořené peníze se pak dají investovat do dalšího rozvoje.

Datový katalog: teoreticky jsme připraveni

Kromě samotného otevření datových zdrojů se vláda zavázala, že také začne řešit problematiku zveřejňování dat po právní a technické stránce (vhodné licence a technické standardy) a že také zpracuje koncepci katalogu dat, bez kterého je zveřejňování většího množství datových zdrojů velmi nepřehledné.

V těchto bodech odvedla velký kus práce skupina akademiků z VŠE a UK, jmenovitě Dušan Chlapek, Jan Kučera a Martin Nečaský. Vypracovali jak Metodiku publikace otevřených dat (PDF), tak koncepci jejich katalogizace (PDF). Zatímco koncepce katalogizace je v podstatě hotový materiál, který může veřejná správa okamžitě využít a datový katalog začít vytvářet, u metodiky bude zřejmě ještě nutné ji přetavit v manuály či „kuchařky“, popisující způsoby, jak konkrétně otevírat data v jednotlivých úřadech či institucích. Jak ale ukazuje níže v textu příklad Poslanecké sněmovny, i v tuto chvíli je s dostupnými prostředky možné začít data otevírat.

Otevřená data na webu Poslanecké sněmovny 

Jak říká jeden z autorů koncepce datového katalogu Dušan Chlapek z pražské VŠE, nejdůležitější je v tuto chvíli na realizaci katalogu najít finance: „Součástí Koncepce katalogizace otevřených dat jsou – mimo jiné – i návrh harmonogramu a odhad nákladů na vývoj a následný provoz Katalogu. Předpokládáme, že Úřad vlády ČR a další subjekty by měly vytvářet tlak na Ministerstvo vnitra ČR tak, aby Koncepce katalogizace nebyla zasunuta do šuplíku, ale začala se naplňovat.“

Podle Chlapka by vytvoření a správa katalogu měla spadat pod Ministerstvo vnitra. „Ministerstvo provozuje už ISDP (Informační systém o datových prvcích) a ISVS (Informační systém o informačních systémech veřejné správy) a dá se předpokládat, že katalogizace otevřených dat spadá také do jejich kompetence,“ argumentuje Chlapek. Pro veřejnou správu je nanejvýš výhodné, že v jeho akademickém týmu mají úředníci kvalifikovaného a schopného spolupracovníka." Už dříve jsme nabídli možnost konzultací, i nadále se chceme podílet na udržování a rozvoji metodiky pro publikaci otevřených dat," dodává.

Slovy Jiřího Korbela z tiskového odboru ministerstva se úřad s obsahem metodiky katalogizace „aktuálně seznamuje.“ Co se týče termínu zavedení do praxe, není ale výhled příliš optimistický. „Ze Strategie vlády v boji s korupcí plyne, že prostředí pro publikaci a katalogizaci otevřených dat bude připravené do poloviny roku 2014,“ uvedl Korbel. Na realizaci datového katalogu bude podle něj potřeba najít peníze, jejich zdroje v tuto chvíli nejsou známy.

Snaha je, chybí koordinace

Z úřadů, které sice nestihly termín pro zveřejnění datových setů, ale k tomuto kroku se v nejbližší době chystají, je možné jmenovat Ministerstvo financí. Úřad ministra Kalouska chystá pro zveřejnění ve formátu XML zejména výstupy z informačního sytému státní pokladny: rozpočty jednotlivých organizačních složek státu, krajů a obcí a jejich účetní výkazy. Pro připravovaný registr smluv se počítá se zveřejňováním smluv, faktur a objednávek na Portálu veřejné správy, a to i v podobě datových souborů.

Podle ředitele odboru pro rozvoj ICT na ministerstvu financí Radovana Bulíře představuje v tuto chvíli největší problém neuspokojivá legislativa a koordinace. „Velmi by pomohlo legislativní ukotvení (např. formou novely příslušného zákona) a výběr vhodné licence [pro zveřejňování otevřených dat]. Za nedostatečnou považuji i koordinaci aktivit souvisejících s open daty – například vazba na projekty typu základní registry a Portál veřejné správy je minimální,“ uvedl Bulíř.

Právě koordinace aktivit je v tuto chvíli zřejmě opravdu klíčovým problémem. Tvorba akčního plánu Open government partnership probíhala v gesci místopředsedkyně vlády Karolíny Peake a jejího Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí. Na druhou stranu, drtivou většinu vládní agendy spojenou s informačními systémy má pod sebou ministerstvo vnitra, na jehož bedrech i kapacitách v tuto chvíli konkrétní realizace záleží, a to nejen pro malou politickou i reálně výkonnou moc úřadu Karolíny Peake.

Na vnitru se problematikou zabývá odbor veřejné správy a eGovernmentu. Otevřená data jsou podle vyjádření ministerstva součástí vládní strategie pro tuto oblast na roky 2014–2020 a úřad s otevřenými daty počítá i v rámci vlastní činnosti. Žádná větší koordinace se tu ale nekoná. „Zodpovědnost za publikování otevřených dat nesou konkrétní gestoři a správci informačních systémů a Ministerstvo vnitra je připraveno o každém takovém publikovaném zdroji informovat,“ uvádí ve vyjádření Jiří Korbel

Vnitro by podle něj mohlo pomoci alespoň po legislativní stránce: „Ministerstvo vnitra aktuálně analyzuje veškeré možnosti realizace těchto principů [otevřených dat] a počítá s jejich postupnou implementací do legislativy, a to zejména při přípravě novelizace zákona č.365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy.“

Otevřená data chtějí i firmy

O tom, že dosáhnout pokroku je možné nejen díky závazkům vlády, se přesvědčili zájemci o podrobné údaje o hlasování poslanců. Lidem ze sdružení Kohovolit.eu se podařilo přesvědčit pracovníky Poslanecké sněmovny, aby tato data zveřejnili ve strojově čitelné podobě. Přestože je jistě možné jít ještě dál, například při zveřejňování detailů ke sněmovním tiskům, jedná se o další dílčí úspěch. Podrobněji jej v tomto článku popisuje Jakub Mráček.

Zájem o otevřená data se neomezuje pouze na média či aktivisty. Čím dál více internetových firem si uvědomuje, že v otevřených datech spočívá i komerční potenciál a na otevřených datových zdrojích je možné postavit nové služby. Do řady se postavil i takový gigant jako Seznam.cz, který se v oblasti otevřených dat snaží domoci zejména přístupu k datům o jízdních řádech. 

EBF16

„Za jeden z největších problémů považujeme to, že ačkoliv se podle nás jedná o data veřejná a měli by je tedy mít všichni od státní správy zadarmo, není tomu tak. Za nevyhovující považujeme stav, kdy tato data týkající se jízdních řádů prodává jedna jediná firma. Domníváme se, že dle zákona o svobodném přístupu k informacím by taková situace ani neměla nastat a nemá u nás obdoby,“ uvedla tisková mluvčí Seznamu Irena Zatloukalová.

Doplňme, že zveřejnění dat o jízdních řádech bylo v návrhu Akčního plánu OGP již na začátku zahrnuto, v procesu jeho tvorby před finálním schvalováním jej však byrokratická mašinerie meziresortního připomínkového řízení odstavila na vedlejší kolej.

18 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 3. 2013 21:56

Školení e-mail marketingu

  •  
    Jak získat e-mailové kontakty
  • Jak udělat e-mailing více relevantní
  • Jak zavést automatizované kampaně

Detailní informace o školení e-mailingu »