Hlavní navigace

Ladislav Čapek (Cleerio): Vyzobáváme si lidi z matfyzu a šikovné geodety

15. 7. 2016
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Mapový startup změnil jméno a chystá se v konzervativním oboru krabicových dat prosadit svou cloudovou službu.

Nabírají lidi z matfyzu a z geodézie. Tým zakladatelů Cleeria, bývalého Geosense, si uvědomuje nedostatek lidí a hledá studenty už na fakultě. ”Když objevíme na fakultě geodeta, kterého baví programování, tak ho hned vyzobneme,” tvrdí Ladislav Čapek, spoluzakladatel startupu, který se se svými interaktivními mapami momentálně rozkoukává ve Spojených státech. 

Se vstupem na zahraniční scénu ale musel padesátihlavý startup změnit název. “V zahraničí byl problém s našim původním názvem. Geosensů je totiž hodně a je zabraná i doména .com. Zjistili jsme, že jedna z firem z oboru má dokonce i copyright. Když jsme řešili expanzi do Ameriky, tak nám právníci hned říkali, abychom na to zapomněli, protože bychom si tím zadělali ve Spojených státech na plno soudů,” tvrdí Čapek.

Velké množství stejně se jmenujících firem přinášelo i reálné problémy. “Měli jsme třeba drona, kterého jsme poslali na opravu do Švýcarska a oni ho zpátky poslali někam do Řecka, kde byl taky nějaký Geosense. To byla poslední kapka. Nostalgie musela pryč a přejmenovali jsme se,” dodává v rozhovoru pro Lupu.  

Proč vyhrálo zrovna Cleerio?

Hledali jsme název, který by něco znamenal, aby byla volná doména .com a aby bylo volno na sociálních sítích. První, co nás napadlo, bylo Cleerio. Ale příběh jsme k tomu hledali až následně. Před dvěma lety, kdy jsme zakládali americkou pobočku, zkusili jsme, jak na to budou lidi reagovat. Během času jsme ale vymýšleli nějaký lepší název. Zapojili jsme agentury, dělali jsme interní akci, dali jsme to na web, ale když se to sešlo, protřídilo a vnitrofiremně odhlasovalo, tak vlastně zase zvítězilo Cleerio. 

A co to tedy znamená?

Neznamená to vlastně nic. Je to jako Google. Teď to přejmenováváme všechno a všude. Slovensko už jede pod novou značkou a nedávno proběhl i zápis v obchodním rejstříku. 

Co v geobyznysu znamená expanze do ciziny? Vlastní pobočky?

Děláme primárně partnerský byznys. Pokud bychom to chtěli dělat napřímo, tak by nám nestačily peníze z investice. Ani si nemyslím, že by to bylo nějak efektivnější. Partneři mají lokální znalost zákazníků včetně jejich dat. Máme i partnera – velkou korporaci, která dělá systémy pro města a obce. Na zkoušku pro ně děláme dva projekty pro pět států kolem Minessoty. Pro ně je to nejmenší projekt a pro nás největší. Takže potenciál by tam byl. 

Soustředíte se tam také na obce a města jako v Česku?

Nejen. Máme tam i olejáře v Severní Dakotě. Přes geodetické firmy se prosazujeme i v Kalifornii, kde naše služby používají hotelové resorty. Ale to jede zase přes partnery, kteří mají data zákazníků. 

Podívejte se, jak vypadají interaktivní mapy Cleerio:

Jaké cíle máte v americkém podnikání?

Letos máme udělat tržby třicet milionů korun a příští rok bychom se chtěli dostat na trojnásobek. Amerika by měla zařídit přibližně třetinu. 

Získali jste investici ve výši tří milionů eur od Springtide. Jak ovlivňuje vaše fungování?

Získali za to třicet procent, respektive teď mají dvacet, ale brzy budou navyšovat na třicet. Celá akce je rozdělená do několika tranší, které závisí na tvrdých číslech. Zatím se nám daří, protože teď jsme získali druhou dávku a zároveň máme podle tržeb nárok i na třetí, která měla přijít až koncem roku. Investice, jak je rozdělená, tak by měla jít jedna třetina peněz na vývoj a management v Česku a zbytek na expanzi do zahraničí. A to ze dvou třetin do Spojených států. Ty jsou pro nás nejzajímavější už jen z pohledu případného hledání dalšího investora. 

Byli jste v podstatě jednou z prvních investic fondu Springtide. Byla tam nějaká specifika?

Springtide začínal s investováním a i tam se to teprve investování do startupů učili. Chvilku se to táhlo, přeci jenom si pořídili minoritu, ale chtěli mít nějakou kontrolu, abychom si za ty peníze nezačali kupovat vily na Havaji. 

Hledáte další investory?

Zatím ne. Ale potom, co jsme se podruhé umístili v žebříčku Technology Fast 50, tak to bylo chvíli trochu akční. Každý týden někdo volal, že by si rád popovídal o investici. Myslím ale, že pokud se udrží trh a všechno půjde dobře, tak bychom do dvou let mohli hledat investora. Ale asi spíš ve Spojených státech. 

Využíváte nějaké služby z rodiny KKCG?

Jasně. Česko a okolní země obhospodařujeme z DataSpringu v Hodoníně. Udělali nám to na míru, protože geodata potřebují pár úprav pro prostorovou indexaci. Celosvětově fungujeme ale s IBM, protože existují lokální zákony. ohledně skladování dat, a tak v Americe musíte mít data v amerických datacentrech. V Evropě je to různé. V Německu si je chtějí také držet u sebe a je to takový trend. 

Je vedle Ameriky nějak zajímavá i Asie?

Asie je zajímavá. Ale zatím je mimo naše zorné pole. Pokud by někdo přijel, že by něco potřeboval, tak se tomu samozřejmě budeme věnovat, ale teď je pro nás nejdůležitější Amerika a Evropa. Nechceme koneckonců tříštit síly, ona každá lokalizace znamená nejen překládat aplikaci a web, ale leckdy i jiný přístup k otevřeným datům. 

V čem se liší přístup k datům v tuzemsku a okolních zemích?

Z té východní Evropy jsme na tom dobře. Je tu spousta lidí, kteří open data tlačí. Ať už jsou to lidé na ČUZAKu nebo na pražském magistrátu. Technická mapa Prahy včetně několika vrstev je také zadarmo. To je dost unikátní i na Česko. 

Otevřená data tak jsou pro vás zásadní?

Určitě. Třeba katastrální úřad má obrovskou databázi. Má 88 databázových tabulek. Je to jeden z nejsložitějších systémů na světě. V Americe má katastr tabulky dvě. Zároveň tam ale má svůj rejstřík každý okrsek, zatímco u nás je jen jeden centrální. Tak jsme si říkali, že pokud dáme dohromady český katastr a americký systém územního plánování, tak už zvládneme všechno. Český katastr jsme dělali dlouho. Je v tom několik člověkoroků. 

Máte data v cloudu, ale komu k nim dáte přístup?

Na data z katastru jsou omezení. I starostové dostávají jen data svých obcí. Samozřejmě nemůžeme udělat výpis všech babiček, které jsou v exekuci. To by se dalo zneužít. I tato data ale může někdo koupit rovnou z katastru. 

Data nejsou nějak zpoplatněná?

Výhoda je, že města a obce mají ze zákona přístup k těmto datům zadarmo. My jsme tak nastavili naši aplikaci pro starosty, za kterými jsme pak přišli s tím, že tady máte své pozemky, exekuce, věcná břemena a smlouvy a je tu systém naplněný daty. Na Slovensku je třeba otevřených dat méně. V Srbsku třeba to je úplně marné. Tam data chybí vůbec. Teď tam teprve Světová banka chce udělat katastrální systém včetně digitalizace. 

Směrem na západ je to lepší?

Spíš jiné. Když jede člověk do Německa, tak tam sice mají dat hromadu, ale každá malá vesnice si musí zaplatit deset tisíc eur za přístup k nim. Když jsme tam přijeli s cloudovým řešením, tak vůbec nechápali, co jsme to vyvinuli. Oni prostě s daty zachází jinak. Když si je koupí, tak je chtějí mít u sebe na počítači. Nám přihrává EU, která otevřená data tlačí. Vidí totiž v Americe, že je lepší dát data zadarmo a desetkrát se to vrátí. 

Máte zkušenosti i z akcelerátoru Wayra. Jak to tam vypadá, když byla tuzemská pobočka zrušená?

To bylo s projektem Mapinout, který se soustředil na interiéry budov. A tam má Wayra pořád podíl, i když ne ta pražská, ale mnichovská. Teď je to u ledu. Podle mě ten projekt předběhl dobu a dalším problémem bylo to, že nebylo jasné, kdo by za tu službu měl platit, jestli vlastník, provozovatel nebo správce nemovitostí. Také stále chybí data a musí se to přesněji zaměřovat. A to také něco stojí. Interiér podle mě čeká na svou pravou chvíli. 

Venku to jde lépe?

V exteriéru je to jednodušší. Drony nalétávají s přesností na centimetry. Testovali jsme SenseFly od Švýcarů. Na hřbitovech pak jsou vidět kamínky nebo kytičky. Sběr dat je tak mnohem rychlejší a jednodušší. Máme jednoho svého drona, ale jinak na to používáme partnery, kteří létají nad vesnicemi a vytváří ortofota. A na jejich základech pak můžete přidávat chodníky, lampy a další detaily. Máme na to upravený systém, aby silnice nebyla nad chodníkem a podobně. K tomu je tabulka, která je plná metadat. Když pak kliknu na silnici, kterou chci opravit, tak mi vyjedou všechny kanály, šoupata a lampy, které s opravou souvisí. 

BRAND24

Konkurence se soustředí spíš než na veřejnou správu na byznys a třeba i zemědělství. Je to pro vás zajímavé?

Máme partnery, kteří dělají pro farmáře. Mají tak na svých dronech senzory, které nalétávají úrodu, dokáží odhalit rozsah škod při nákazách nebo objem biomasy. Pak už stačí podle toho nadávkovat hnojivo. Takové preciznější zemědělství. To všechno asi teprve přijde. Otázka je, jak bude vypadat traktorista budoucnosti. Jestli bude vůbec potřeba. 

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).