Hlavní navigace

Cloud computing: trend, nebo další buzzword?

14. 8. 2008
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: 29
Pojem cloud computing se v poslední době začíná objevovat poměrně často, minimálně v tiskových zprávách počítačových firem. Je to trend, budoucnost celého IT, pouhý buzzword nebo co vlastně?

Slušelo by se samozřejmě začít nějakou definicí, jenže to je trochu problém. Cloud computing může znamenat leccos, nejspíš přesun aplikace na internetové servery. Stačí se podívat do Wikipedie, abychom zjistili, že i tady jsou editoři z hesla zjevně poněkud na rozpacích. I Wiki je značně vágní. Spíše, než co přesně cloud computing je, zde zjistíte, s čím dalším tento pojem souvisí: má blízko k nabídce softwaru jako služby (SaaS). Coby uživatel nevíte přesně, kde jsou vaše data, odkud běží aplikace, co dodává výpočetní výkon, kdo komunikační infrastrukturu – všechno je v oblacích (cloud), prostě „někde na Internetu“. Takže cloud samozřejmě souvisí s pojmy jako grid či cluster. Může se tomu říkat utility computing, někdy se to spojuje se službami Web 2.0, jindy se sítěmi P2P. Nebo tomu prostě můžeme říkat „webová aplikace“, „webová služba“ či „poskytování aplikací“ (ASP).

To, že pojem není přesně definován, by ještě nemuselo vadit. Spíše se vnucuje jiné podezření: že totiž cloud vlastně jen kopíruje něco, co zde již bylo, ale neprosadilo se. Bylo tedy třeba vymyslet nový název, ještě nezatížený neúspěchem. V tomto smyslu je cloud computing skutečně buzzword, a to bez ohledu na to, že tentokrát se třeba přesun aplikační logiky na internetové servery opravdu uskuteční.

Klient nebo terminál?

Architektura cloud computingu vyhrazuje počítači roli „grafického terminálu“, ale to opět v praxi může znamenat leccos. Mají být na internetovém serveru uložena data, nebo se zde bude spouštět i vlastní aplikace? Či se odtud stáhne do klientského zařízení? Musí to vše běžet v rámci webového prohlížeče, nebo na tom nezáleží?

Navíc ono „spuštění aplikace na internetovém serveru“ neznamená v tomto případě konkrétní kus železa, ale cloud se tady propojuje s dalšími trendy, virtualizací, konsolidací serverů, výše uvedeným gridem apod. Z druhé strany to, co je přičítáno jako výhoda cloudu, se nemusí realizovat někde na Internetu, ale i na serveru umístěném přímo ve firmě. Budeme tomu pak říkat cloud?

Cloud computing může znamenat i nějaké přiblížení k principům Web 2.0 (alespoň takto se prezentují Google Apps, jinak řazené mezi aplikace cloud computingu) nebo i konkrétní softwarové platformy (Ajax, Silverlight apod.). Z jiného ohledu je ale cloud prostě nabídka aplikace, žádný obsah generovaný uživateli ve stylu Facebooku.

Buzzwordy každopádně lákají. Zájem o cloud computing vyjadřuje řada firem, např. Yahoo, Intel, HP, IBM, Microsoft i Google, Amazon. Stačí si hledat v tiskových zprávách. Dell si dokonce činí nároky na samotné označení cloud computing (Computerworld­.com). Cloud computing ale samozřejmě současně obchodní model stávajících dodavatelů hardwaru a softwaru komplikuje. Zájem Googlu, Amazonu a Yahoo je logický, u Intelu a Microsoftu by úspěch cloudu mohl eventuálně znamenat spíše narušení jejich úspěšných obchodních modelů.

Plusy a minusy

Již bylo zmíněno, že cloud značně připomíná koncept ASP (poskytování aplikací prostřednictvím Internetu), což je však model, který se příliš neujal. Idea degradace osobního počítače téměř do role terminálu už tady také byla, vzpomeňme na všemožné „síťové počítače“ či koncepce NetPC. Výsledek byl nevalný; to vše se pravda odehrálo již v minulém tisíciletí a stává se z toho trochu film pro pamětníky.

Mezitím se samozřejmě zlepšily přenosové kapacity, jenže současně výkon běžných PC narostl mezitím natolik (a cena výkonu i datových úložišť natolik klesla), že důvod přesouvat výkon někam na Internet dává stěží smysl. Spíš by si člověk myslel, že už skoro žádné serverovny nebudou potřeba a potřebný výkon pro libovolnou aplikaci by šel shromáždit právě na stávajících PC na principech podobných distribuovaným projektům typu SETI. Možná, že na tom všem něco změní nástup ultralevných notebooků nebo chytrých mobilních telefonů, ale na nich stejně plnohodnotně pracovat de facto nepůjde bez ohledu na výkon (hlavně kvůli displejům).

Některé z principů cloud computingu dávají ovšem smysl ve firemním prostředí. Mohl by v rámci firmy snížit náklady na IT, ať už se tím myslí železo serverů, lidské zdroje nebo spotřeba energie (což bude asi čím dál významnější položka, možná z hlediska úspěchu modelu cloudu vůbec rozhodující). Dala by se uvést i řada dalších důvodů, proč je princip cloudu je v řadě ohledů efektivní: třeba umožňuje využití vyrovnávací paměti serveru, snáze si poradí s požadavky, jejichž intenzita se výrazně mění s časem. Cloud by pak nebyl náhražkou PC, ale klient-serverové aplikace proti firemnímu serveru.

Jenže stále platí, že to všechno se dalo říct už ve prospěch neúspěšného modelu ASP.

Takže jaké aplikace?

Čímž se dostáváme k hlavnímu problému. Když se mluví o budoucnosti cloud computingu, nevysvětluje se, jaké aplikace by takhle vlastně měly být poskytovány. Snad nějaké hračky pro jednotlivce ve stylu aplikací Web 2.0? Kalendář a Gmail? Běžné kancelářské aplikace? Něco extrémně výkonově náročného i za dnešních podmínek, třeba určité hry? Klíčové firemní aplikace typu ERP systémů?

Samozřejmě se k tomu všemu vážou i další nejasnosti, například v oblasti obchodních modelů. Firemní aplikace by byly prostě placené, nelišilo by se to nijak zvlášť od outsourcingu. Naopak aplikace pro koncové uživatele by se nejspíš živily z reklamy. Ale co třeba aplikace kancelářské? Na místě je opět spíše skepse k reklamně hrazeným službám: i to už tady bylo, dokonce se takto měla prodávat i samotná PC, jenže se to nějak neujalo.

Bezpečnost: pro a proti

Evidentní námitkou proti cloudu ve firemním prostředí je to, že data i aplikace budou někde „mimo kontrolu“ firmy. Tyto výhrady se opět objevovaly už v minulosti proti koncepci ASP.

Bezpečnostním rizikům cloudu se věnuje článek na americkém Computerworldu. Přirovnává myšlenku cloudu k dodávce elektřiny (pro fungování firemního IT je oboje naprosto nezbytné). Nicméně běžně se takováhle věc řeší záložním systémem, ne nějakým gridem, který by si bral energii tam, kde je zrovna dostupná. Funkčnost, respektive dostupnost, se pak jeví větším rizikem než vlastní zabezpečení. Komerční nabídku cloud computingu samozřejmě obsahují nějakou kvalitu služeb, respektive dohody SLA, ale zde bude ještě třeba, aby poskytovatelé služeb zákazníky přesvědčili o své důvěryhodnosti.

Lze předpokládat, že v rámci cloudu by se třeba v první fázi neprovozovaly aplikace mission critical. Jenže co pak z podnikových aplikací vlastně zbývá? Někdy se také firemní aplikace rozdělují na „vlastní předmět“ (core) podnikání a to ostatní (HR, účetnictví a mzdy). Opět lze vyvodit, co svěřit cloudu, eventuálně jako obě výše uvedená kritéria namíchat. Je to ovšem komplikované, třeba v případě provozování kritických aplikací tímto způsobem se může stát, že vnitřní IT oddělení firmy bude muset pro standardně nabízenou hostovanou aplikaci vyvinout jako zabezpečení ještě nějakou vlastní vrstvu, bezpečnostní obálku. Bude pak ale cloud vůbec levnější než vývoj in-house?

Ani v éře Internetu nemusí navíc být jedno, kde jsou data fyzicky umístěna. V různých zemích existují zamotané legislativní požadavky, různá pravidla na ochranu soukromí apod. Třeba finanční/bankovní data musí zůstávat podle některých předpisů v zemi svého původu. Někdy se dokonce vyžaduje, že určitá data nesmějí být míchána s jinými (v jedné databázi apod.) Tento problém by se sjednocováním legislativy samozřejmě mohl ztrácet na významu.

Naopak je ale možné, že právě bezpečnost sehraje roli ve prospěch cloudu. Firmy jsou dnes z hlediska zabezpečení svého IT vystaveny stále rostoucímu množství regulatorních požadavků. Je možné, že je lepší – než se zbláznit z toho, aby veškeré firemní procesy dosáhly „shody s předpisy“- efektivnější přesunout agendu na velkou firmu-poskytovatele aplikací, která si potřebné certifikáty o splnění normy XY dokáže zajistit efektivněji. Služby pro podnikové uživatele, např. Salesforce.com (de facto nabídka CRM) a NetSuites, ovšem v tuto chvíli potřebné garance nenabízejí. Nejsou k dispozici příslušné bezpečnostní standardy ani mechanismy, jak všechny ty požadované shody zajistit. Nicméně malé firmy, které dnes nemají k dispozici účinné zabezpečení, možná v rámci cloudu získají přece jen vyšší úroveň bezpečnosti. Nakonec nelze vyloučit ani to, že se cloud computingu dostane nějaké výrazné „politické“ podpory právě kvůli jeho energetické úspornosti, což tento typ řešení zatraktivní.

Pak ale existuje ještě minimálně jedno spojení cloud computingu a zabezpečení. Uživatelé si stěžují, že jim bezpečnostní řešení zpomalují počítač. Neustále aktualizovat databáze definic malwaru je ve firemním prostředí náročné, příslušné procesy zatěžují přenosové kapacity, desktopy i servery. A tak se objevují řešení, které principy cloud computingu využívají právě v nabídce hostovaného zabezpečení – viz např. článek Stahování a ukládání vzorků malwaru se lze vyhnout. Cloud umožňuje ještě jiný přístup, a to kombinaci zabezpečení od různých dodavatelů. Někde na serveru spustíte paralelně hned několik bezpečnostních řešení, přičemž firemní počítače zákazníka budou vybaveny pouze agentem, který se bude neustále tázat na výsledek testu. Při dostatečně spolehlivé komunikační infrastruktuře je takové řešení rozhodně zajímavé, protože účinnost odhalení malwaru se tak může značně zvýšit (Cloud computing může zachytávat i malware).

BRAND24

Analytik společnosti Gartner John Pescatore v americkém Computerworldu upozorňuje, že také záleží na tom, jak budou provozovatelé kritických aplikací poskytovaných jako cloud schopni svá řešení aktualizovat. Budou to zásahy a vylepšení skoro každý den, nebo se udrží cyklus odpovídající současnému vývoji softwaru (3–5 let do nové verze a mezi tím jen balíčky oprav)? Gartner věnuje otázkám cloud computingu i speciální analýzu, dalšího průvodce problematikou nabízí např. Information Week.

Zajímavé ovšem je, že prakticky nikde se neobjevuje srovnání s neúspěšnými prognózami o ASP. Pojem cloud computing je nejspíš skutečně buzzword, v němž se znovu opakuje něco, co se již vícekrát předvídalo a neuskutečnilo. To ovšem neznamená, že k tomu nemůže dojít právě teď, respektive v příštích letech. Řada jiných technologií se také neprosadila hned napoprvé. Dnes navíc podporu tomuto trendu poprvé vyjadřují firmy, které mají značnou kapitálovou sílu…

Přináší podle vás pojem "cloud computing" i něco nového, nebo ne?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).