Co chybí českým ISP nejvíce?

Většina českých ISP je vlastněna nadnárodními telekomunikačními společnostmi nebo fondy rizikového kapitálu. Tyto subjekty samy o sobě rozhodně netrpí přílišnou škudlivostí. Navíc první skupina ISP vlastně nakupuje zahraniční konektivitu (jeden z největších nákladů) sama od sebe. Příkladem mohou být GTS, KPNQwest či Nextra. Pokud si navzájem něco účtují, děje se tak v rámci skupiny (poté může být jeden ze subjektů ve ztrátě a přesto celkové výnosy skupiny akcionářům lahodí).

Monopolní situace není rozhodně ideální, na druhou stranu se však tuto situaci daří subjektům s nápady celkem dobře obcházet. Příkladem může být poskytování Internetu po infrastruktuře kabelové televize (jako kupříkladu DattelKabel) nebo prostřednictvím bezdrátových sítí (jako předváděla komerční síť CESNETu nyní ve vlastnictví Contactelu). Poskytování datových služeb (i Internetu) je liberalizováno.

Paradoxně by mohl být monopol, respektive jeho blížící se konec, velkou šancí pro společnosti zabývající se Internetem. Již nyní mohou tyto společnosti nabízet služby VoIP (zjednodušeně nazývané telefonování po Internetu). Nicméně po humbuku v předchozích dvou letech je tato služba v pozadí zájmu obchodníků, respektive je zaměřena směrem k velkým zákazníkům. Příjmy z VoIP přitom mohou dále snížit cenu konektivity pro koncového uživatele (část ceny za Internet se platí za „telefonní“ impulsy).

Možná to bude znít legračně, ale Internet v naší málé zemičce trpí především nedostatkem kvalifikovaných lidí všech profesí, které se s Internetem pojí. Internetová komunita je skutečně úzká a ISP nejsou schopni získat dostatek zaměstnanců, aby zkušenější byli schopni vzdělávat nově příchozí. Tito lidé jsou navíc často konfrontováni s lukrativními nabídkami „headhunting“ agentur, které si najímají telekomunikační operátoři či další subjekty telekomunikačního trhu. Dále zde samozřejmě existuje stálá nabídka práce v zahraničí (ať již jde o státy západní Evropy nebo Severní Ameriku).

Jelikož již probíhá konsolidace trhu, je otázkou, kolik ISP si může dovolit motivovat zaměstnance na nižších úrovních zaměstnaneckými akciemi.

Jakkoli se všechny subjekty na trhu ohánějí slovy jako „Senior Manager“, „Leader“ nebo jednoduše „vedoucí“, klíčovou a nenahraditelnou složkou jsou specialisté. Platí totiž zásada, že „* Manager“ může bez problémů přecházet mezi potravinářskou firmou a telekomunikační společností neboť obojí je o řízení lidských zdrojů , ale specialista (vyjma techniků rovněž kvalifikovaní odborníci) je téměř ztracen. Technologie výroby či prodeje lahví čehokoli se od distribuce telekomunikačních služeb zásadně liší.

Vzhledem k převisu poptávky navíc tito lidé v okamžiku, kdy začnou být použitelní pro samostatnou práci odchází ke konkurenci (či konzultační firmě), která jim dá příležitost „hrát si na vlastním písečku“.

Abychom však nebyli pouze pesimističtí… Co je tedy na obou stranách třeba udělat, aby vznikl trvalejší vztah zaměstnavatel zaměstnanec?

       

Stran ISP je nutno zamířit co možná nejníže v systému vzdělávání a snažit se získat (zejména technické) kádry již na konci střední školy či na začátku vysokoškolského studia. Je bohužel smutným faktem, že většina absolventů, kteří opouští naše vysoké školy, je pro okamžitou praxi nepoužitelná – tato situace bude ještě nějakou dobu trvat. ISP by se měl snažit proniknout do struktur vzdělávacího procesu konkrétní fakulty (kupříkladu sponzoringem či společnými projekty) a tím zainteresovat příslušné učitele (i na případném řešení dlouhodobějších problémů). Pokud se ISP toto povede, jednak obecně stoupne úroveň výuky (studenti budou řešit konkrétní problémy) a jednak v průběhu studijního procesu získají cenné kontakty. Máte velkou šanci ovlivnit rozhodování studenta, zda zvolit známé prostředí či nejistotu, kde neví, co může očekávat.

Ze strany potencionálních zaměstnanců by potom měla být patrná co možná největší snaha o poznání konkrétních reálií poskytování internetových služeb. I dvouměsíční prázdninová brigáda „potrefí“ člověka tak, aby se dokázal na trhu ISP orientovat. Vyjma toho je (především pro nastávající obchodníky) velmi snadné získat konkrétní informace o nabídce jednotlivých ISP z jejich internetových stránek. Také zde existuje několik internetových zpravodajských serverů, které jednak o problematice pojednávají šířeji a jednak v nich lze nalézt perlu, kterou autor nevidí, nechce využít nebo jej prostě nezajímá.