Které inspirativní projekty jsme našli pod Křišťálovou Lupou?

Blog, který vydělá aspoň „na složenky a na pivo“; e‑shop, který záměrně odhání odmítače registrace; úspěšný „marketingový“ projekt, který nestál „ani korunu“…


Foto: Charlie

Na pravidelné měsíční setkání Marketing Monday, pořádané sítí Tuesday (již provozuje vydavatel Lupy) bylo tentokrát pozváno několik objevů z nedávno vyhlášené ankety Křišťálová Lupa — zástupců internetových projektů, které sice nezískaly ocenění, ale pořadatel usoudil, že by měly dostat příležitost blíže se představit, protože jsou něčím zajímavé.

Ján Simkanič, vedoucí projektu Křišťálové Lupy (a výkonný ředitel Internet Infa), uvítal přítomné poukazem na to, že Křišťálová Lupa se od prvního ročníku 2006 natolik rozrostla počtem odevzdaných hlasů i záběrem, že úspěch v ní dnes už vyžaduje získání široké fanouškovské základny. Přesto přinese nominace i pořadí vítězů pokaždé několik překvapení i pro ty nejprotřelejší porotce.

Jarda Konáš, Hudební masakry, 2. místo v kategorii „One-Man Show“

Jarda Konáš
Foto: Charlie

Jarda Konáš, bloger

Některá média se prý stále ještě zdráhají nazvat jej „blogerem“, a raději proto píší „hudební publicista“, pro něj je však blogerství zvláštním oborem.

Do blogu „tepajícího nešvary na české hudební scéně“ se pustil v létě 2011. Facebookovou stránku mu založil teprve čtvrt roku nato, ale jiný „marketing“ než „šeptandu“ přes sociální sítě ani nepoužívá. Sociální sítě prý fungují náramně, když se to umí dělat, a to radí i muzikantům.

Když začal, myslel si, že vydá tak šedesát příspěvků, ale už jich je kolem 350. Studna masakrů na české hudební scéně prý nevysychá.

Psaní blogu jeho samého obohacuje, jelikož od čtenářů získává zpětnou vazbu; „Hudební masakry“ čtou jak hudební nadšenci, tak sami muzikanti. Nový článek si přečte obvykle kolem pěti tisíc lidí, ale někdy i patnáct tisíc.

Na blogu je trocha reklamy, možnost přispět, obsah přebírá ČILICHILI a „Hudební masakry“ mají i pořad na Streamu; Jardovi tedy něco vydělávají. Přiznává, že tak „na složenky, na daně a na pivo“, a že tedy k nim musí mít ještě další příjem.

Tomáš Berger, Leady, 5. místo v „marketingové inspiraci“

Leady je řešení B2B — nástroj na analýzu toho, který možný firemní zákazník právě navštívil váš firemní web, kudy se na něj dostal a co vše se o něm dá zjistit z různých databází. (Na Lupě jsme loni vydali podrobné představení projektu.)

Tomáš Berger představuje „Leady“
Foto: Charlie

Tomáš Berger představuje „Leady“

Tomáš tvrdí, že před pěti lety nejprve založil firmu, a pak teprve přemýšlel, co má firma dělat, a že k práci s daty o možných zákaznících ho přivedla náhoda, když mu asi týden po založení firmy někdo zavolal a nabízel mu hypotéku, ačkoli Tomáš v tu chvíli vůbec nebyl vhodným cílem takové snahy.

Začal tedy nabízet firmám, že jim poskytne lepší databáze, a k projektu „Leady“ se propracoval tím, jak sledoval, že s dodávanými daty jeho zákazníci stejně neumějí dobře pracovat. Málokterá česká firma ví, kdo jsou její zákazníci a odkud přicházejí, říká Tomáš.

Podle metody „lean startup“ začal objednávky na „Leady“ sbírat nejprve jen na základě snímků obrazovky dosud neexistující aplikace. Vývoj pak trval ještě osm měsíců.

Podle toho, kdo na web přichází, dovede Tomášovo řešení upravovat zobrazení webu na míru. Tomáš tvrdí, že jsou první, kdo to nabízejí „globálně“. Prý mají firemní data už pro 36 zemí, jenže ne všude stejně kvalitní, a Tomáš připouští, že se možná rozjeli příliš do šířky. Před koncem svého vystoupení stihl ještě zmínit, že v Silicon Valley se zatím neprosadili.

Aleš Burger, Hithit, 6. místo v „marketingové inspiraci“

Projekt Hithit jsme na Lupě také už představili, a to několik měsíců po jeho spuštění zhruba před rokem.

Aleš Burger, „lovec projektů“
Foto: Charlie

Aleš Burger, „lovec projektů“

Aleš prohlašuje, že jsou zdaleka nejúspěšnější český „crowdfunding“ (tedy financování projektů davem) — že jsou větší než čtyři ostatní konkurenti dohromady, a to přestože nezačali jako první.

Také prozradil, že Hithit vznikl tak, že nejprve si dva programátoři (Pavel MüllerNorbert Nagy) napsali něco na způsob Kickstarteru, a teprve poté hledali, co s tím, a oslovili Aleše, který zas vůbec nemá mnoho společného s počítači, ale zato má dlouholeté zkušenosti s pořádáním kulturních akcí a s umělci. Zejména hudebníci jej často žádali, aby jim dohodil nějakého mecenáše „na natočení desky“.

Hithit se chlubí obrovskou úspěšností projektů: peníze se podaří vybrat šedesáti čtyřem procentům projektů hudebních, 60 % projektů knižních, 55 % filmových a 47 % výtvarných. Ačkoli se Hithit nevyhýbá žádnému oboru, právě ve jmenovaných oborech si vede nejlépe. Vysoká úspěšnost plyne z know‑how týmu Hithitu — z toho, jak s projekty pracuje, jak jim dokáže poradit a nasměrovat je, nebo i odmítnout.

Hithit prudce roste, prošlo jím už 140 projektů a proteklo jím už přes šest milionů korun, ale přesto potřebuje ještě dvakrát až třikrát vyrůst, aby si na sebe opravdu vydělával. Některé provozní náklady se při současném objemu desítek projektů měsíčně už pokryjí, ale zakladatelé si zatím nevyplácejí ani korunu, prozradil Lupě Aleš Burger. Na to by potřebovali tak sto projektů měsíčně. O prostor pro růst se však Aleš neobává. Česko prý snese ještě mnohem více crowdfundingu.

Václav Štrupl, Bonami, 2. místo v „e‑commerce inspiraci“

Ani e‑obchod Bonami neunikl pozornosti Lupy už v minulosti. Proto víme, že diskutující na Lupě jsou velkými odpůrci toho, že návštěvníka Bonami nejprve přivítá nutnost registrace.

Václav Štrupl v pondělí na Marketing Monday prohlásil, že jim se prostě vyplatí odradit tím některé lidi, protože o to lépe pak mohou pracovat s těmi, které to neodradí — jelikož se díky registraci o nich něco dozvědí, zejména pak ovšem při registraci přes Facebook, kterou volí více než polovina uživatelů. Facebook totiž předá v podstatě demografické údaje.

Václav mluvil o tom, že v Bonami měří, zaznamenávají a vyhodnocují, co jen mohou. Třeba to, že zákazník něco vložil do košíku a pak zase vyjmul. Dále prohlašuje, že většina českých e‑shopů, a to i některých velkých, nepracuje s daty zdaleka tak dobře, jak by mohly.

Václav Štrupl, zakladatel Bonami
Foto: Charlie

Václav Štrupl, zakladatel a ředitel Bonami

Zmínil i to, že si dávají záležet na pěkných popiscích, že to jde zvládnout i při jejich množství. Trvají také na tom, aby nabídkový e‑mail, který rozesílají registrovaným každé ráno, byl pokaždé jiný a pokaždé zajímavý.

Vše, v čem jsou silní, dělají ve firmě a nikdy by na to nevzali agenturu. (Václav přitom předtím dlouho pracoval v agentuře H1.cz.) To se týká jak vývoje, tak marketingu. Vlastní vývojáři jsou nejpružnější a nejrychlejší, vlastní markeťáci pracují nejlépe, protože dělají pořád jen pro Bonami.

Zato se firma vůbec netrápí logistikou. Bonami nemá jediný sklad, nezaměstnává jediného skladníka, neprojde jím jediný balík. Na to je externí firma, jejíž práci si jen dobře hlídají.

Bonami má již tři sta tisíc registrovaných uživatelů a vyřídili již třicet tisíc objednávek za celkem třicet milionů korun, tvrdí Václav Štrupl. Jsou to několikanásobky toho, co Lupě uvedl před půlrokem.

Filip Rožánek (Český rozhlas), „Srpen 1968 na Facebooku a Twitteru“, 2. místo v „obsahové inspiraci“

Filip Rožánek, „osmašedesátník“ po 45 letech
Foto: Charlie

Filip Rožánek, „osmašedesátník“ po 45 letech

Přítomné Filip možná překvapil prohlášením, že nápad na „přímý přenos“ dostal 19. srpna cestou na oběd a že na něm o den později začal pracovat sám, aniž to rozhlas stálo jakékoli dodatečné náklady. Pohnutkou mu bylo, že mládež dnes často nemá o významu data 21. 8. 1968 ani potuchy.

V průběhu projektu měl před sebou rozloženo několik historických pramenů a ty procházel téměř v „reálném čase“. Často byl jen několik příspěvků před čtenáři.

Facebooková stránka projektu nakonec „zasáhla“ kolem 370 000 lidí. Twitterový proud začaly přebírat weby některých novin už od prvního dne.

Projekt nyní čeká zpracování do podoby elektronické učebnice pro iPad a pro Android; ve tvarech PDF, Mobi a Epub je již dostupný, ale pro Mobi a Epub se teprve připravuje doplnění fotek a grafiky.

Filip Rožánek prozradil, že jen v příštím roce nadejde několik významných výročí, pro která by se opět dalo připravit něco obdobného.

Tomáš Tesař, iPhonefoto.cz, 6.—7. místo v „obsahové inspiraci“

Tomáš Tesař, iPhone fotograf
Foto: Charlie

Tomáš Tesař, iPhone fotograf

Síla fotografování iPhonem, nebo smartphony obecně, je v aplikacích, v okamžitosti i v nenápadnosti, dalo by se shrnout vystoupení Tomáše Tesaře.

Content

Sám prý píše výhradně o iPhonu ne proto, že by se snad nedalo fotografovat androidy, ale nedá se o nich dobře psát, protože nic z toho, co by napsal, by „nebyla úplně pravda“ — pro někoho s odlišným telefonem.

Vytlačí mobilní fotografování techniku profesionální? Tomáš Tesař soudí, že ne, že obojí přetrvá vedle sebe.

Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení Google Analytics pro pokročilé

  •  
    Jak využít nové funkce Google Analytics
  • Vyhodnocování pomocí Multichannel funnels
  • Neopakujte chyby při vyhodnocování dat.

Informace o školení Google Analytics pro pokročilé »