Co nám vzkazuje francouzský Free Mobile?

Ve Francii vstoupil na trh čtvrtý mobilní operátor, díky 3G licenci. Způsob, jakým tak učinil – ale také efekt, kterého dosáhl – může být příkladem a vzkazem i pro Českou republiku. Protože i u nás se spekuluje nad tím, zda může přijít nový operátor a co by jeho příchod mohl znamenat.

Počátkem letošního roku, konkrétně 10. ledna 2012, se rozrostl počet mobilních operátorů, působících ve Francii: k dosavadní trojici (Orange France, SFR a Boygues Telecom) se přidal ještě čtvrtý do hry: nováček jménem Free Mobile. A učinil tak skutečně impozantním způsobem, který zvedl ze židle zákazníky jak ve Francii, tak i u nás, v ČR. A vlastně nejenom zákazníky.

Nabídl totiž dva tarify: „menší“ s objemem 60 minut (s tarifikací 1+1) a 60 SMS, za pouhá 2 €, nebo dokonce zdarma, pro zákazníky svých pevných služeb. A pak „základní“ tarif za 19,99€ (nebo 15,99€ pro zákazníky pevných služeb), s neomezenými  hovory po Francii (do všech pevných i mobilních sítí) a dokonce i do dalších 80 zemí (dokonce i do ČR, ale vesměs jen na pevné linky). Dále s neomezenými SMS, MMS a neomezenými daty přes WiFi v síti vlastních hotspotů. A konečně s 3 GB mobilních dat.

Francouzské zákazníky zvedl nový operátor ze židle doslova: začali k němu přecházet tempem, jaké čekal asi jen málokdo. A které mimo jiné „strhalo“ i tamní mechanismy pro přenositelnost mobilních čísel, protože zákazníci přecházejí k novému operátorovi obvykle i se svým dosavadním číslem. Podle dostupných údajů má být nových zákazníků denně na 100 000 až 150 000 – ale systémy pro přenos mobilních čísel byly dosud zvyklé jen na desetinovou zátěž, neboli na 10 000 až 15 000 přenášených čísel denně. 

Podle dostupných statistik přechází k novému Free Mobile jak zákazníci „řádných“ mobilních operátorů, tak i zákazníci operátorů virtuálních: 30 % jich přišlo od Orange France, 22 % od SFR a 16 % od Boygues Telecomu. Ze zbývajících 32 % měli 9 % „dodat“ virtuálové Virgin Mobile, 5 % La PosteMobile a 3 % LeClercMobile. Zbývajících 15 % pak připadá na ostatní virtuální operátory a na případné „zcela nové“ zákazníky. To vše mimochodem ukazuje, jaký je prostor pro získávání skutečně nových zákazníků: minimální. Nový hráč musí především přebírat zákazníky svým konkurentům.

A co u nás?

Svým způsobem ale nový francouzský operátor zvedl ze židle – i když jen obrazně – také zákazníky v České republice. Jeho nabídka totiž znovu ukázala na to, jak drahé jsou mobilní služby u nás. A tak následovala další vlna protestů, vedená jak v nejrůznějších diskusích a článcích, tak i na platformě Facebooku. Jedno ze shrnutí najdete např. zde.

S našimi mobilními operátory to zatím nijak viditelněji nehnulo, nepočítáme-li pár „autistických“ vyjádření jejich tiskových mluvčí (neboli: vyjádření, zahrávajících vše do autu). Slyšet se ale nechal Český telekomunikační úřad, který nejspíše také pár protestů a dotazů obdržel. A tak přispěchal s následujícím stanoviskem:

Jde o příklad volného telekomunikačního trhu. A pokud se ho někdo z operátorů rozhodne tímto způsobem rozvíjet  i v České republice, Český telekomunikační úřad mu v tom rozhodně bránit nebude.“

No, kéž by mu nejenom nebránil, ale dokonce mu aktivně vycházel vstříc. Protože to, oč se teď hraje, jsou právě podmínky pro možný vstup nového hráče na tuzemský telekomunikační trh, v souvislosti s nadcházející aukcí dosud volných kmitočtů pro mobilní sítě.

Do konce března

ČTÚ má na vše čas jen do konce března, neboť podle platného usnesení vlády č. 78/2011 má „zahájit proces výběrového řízení“ do 3 měsíců od účinnosti novely zákona č. 127/2005 Sb. (o elektronických komunikacích). A ta nabyla účinnosti již k 1.1.2012.

Znamená to tedy, že do konce března by měly získat svou definitivní podobu jak podmínky aukce, tak i další požadavky, které si stát bude klást. Zejména to, jak velké pokrytí bude stát požadovat od toho, komu nové kmitočty svěří. Možná ale, že dojde i na předchozí koketování s myšlenkou vynutit si touto cestou i otevření dveří pro virtuální mobilní operátory, kterým by (nevirtuální) operátoři museli poskytnout své velkoobchodní nabídky.

Fakticky (alespoň podle mého názoru) ale jde o to, jak moc bude ztížen vstup případnému novému hráči, pod rádoby spravedlivým heslem „všichni musí mít stejné podmínky“. To by totiž efektivně minimalizovalo šance případného nového hráče.

„Stejné podmínky“ jsou totiž vztahovány jen na samotnou aukci, ale už ne na možnosti působení na trhu, kde by nový hráč musel začínat na zelené louce, zatímco jeho konkurenti již mají dávno vybudované nejrůznější zázemí, včetně toho marketingového, a mají mezi sebe rozdělen i celý stávající trh.  

Právě francouzská zkušenost přitom ukazuje, že má-li mít nový hráč úspěch, musí mít přeci jen určitou výhodu – alespoň do svého rozjezdu, kdy je jeho pozice z principu zcela odlišná od pozice již „zabydlených“ operátorů.

Jak začíná Free Mobile?

Nový francouzský mobilní operátor, označovaný jako Free Mobile, ve skutečnosti vůbec není novým subjektem. Vznikl jako mobilní odnož již etablovaného „pevného“ operátora jménem Free, který na francouzském trhu začínal (v roce 1999) jako poskytovatel pevných broadbandových služeb (na bázi ADSL), a postupně rozšířil své portfolio na služby triple-play, když přidal i pevné hlasové služby a služby IPTV.

Zajímavé (a jistě i podstatné) je to, že provider Free nepatří žádné nadnárodní společnosti. Patří  společnosti Iliad, kterou založil a dosud z rozhodující části (cca 64%) stále vlastní francouzský podnikatel Xavier Niel. Podnikat začal v 19 letech, ještě před nástupem Internetu, poskytováním služeb v rámci systému Minitel. Teprve pak se přeorientoval na Internet, a i zde se mu podařilo notně „zamávat“ s trhem, když výrazně srazil ceny samotného broadbandu i služeb triple-play.

Pak ale zjistil, že jeho konkurenti (konkrétní tři mobilní operátoři, Orange, SFR a Boygues) nabízí služby quadruple-play, tedy včetně mobilních služeb, a rozhodl se jim konkurovat i v této oblasti. Přestože ve Francii existuje řada virtuálních mobilních operátorů, rozhodl se nejít touto cestou, která by mu dávala méně možností, ale „zahrál si“ o příděl frekvencí, který by mu umožnil vybudovat si vlastní mobilní síť.

To se mu skutečně podařilo, byť až napodruhé: na sklonku roku 2009 uspěl v soutěži o čtvrtou licenci 3G, a získal kmitočty jak v pásmu 2,1 GHz, tak i v pásmu 900 MHz. Podmínkou této licence bylo komerční spuštění služeb do 12. ledna 2012, což se podařilo stihnout s předstihem pouhých dvou dnů: 10.1.2012. Další podmínkou je to, že svou síť musí ihned otevřít pro virtuální operátory, a do roku 2018 musí pokrýt alespoň 90 % populace.

Free Mobile využívá národní roaming

Dnes, pár dnů od svého startu, má prý nový mobilní operátor vybudováno na 15 000 makrobuněk. To je ale jen asi 30 % toho, co by potřeboval pro „celoplošné“ poskytování  svých služeb ve Francii. Přesto odstartoval jako celoplošný operátor – díky tomu, že ze zbývajících 70 % využívá národní roaming v sítích Orange. 

Se svým konkurentem se Free Mobile dohodl a smlouvu podepsal v březnu 2011. Důležité je ovšem zmínit, že francouzský regulátor si již při přidělování 2G licencí prosadil jako podmínku to, že držitelé poskytnou národní roaming i dalším „nově příchozím“ licencím, na dobu, než si vybudují dostatečné pokrytí sami. A tak měl free Mobile vlastně jistotu, že se s někým dohodne, byť na to měl nárok jen pro roaming v síti 2G (a jen poté, co sám vybuduje vlastní pokrytí na úrovni 25 procent populace). Nakonec si vybral společnost Orange, se kterou se již dobrovolně dohodl na „povýšení“ národního roamingu do sítí 3G.

Podobné řešení, s národním roamingem, bylo použito i na Slovensku, kde nově nastupující Telefónica využívala síť tamního T-Mobile. U nás se o této možnosti – v souvislosti s nadcházející aukcí a možným vstupem nového operátora – dříve také diskutovalo. V poslední době jsem ale takovéto diskuse již nezaznamenal, stejně jako nějaký konkrétní závěr.

Femtobuňky a optika

Zpět ale do Francie, k tamnímu Free Mobile: jeho skrytou zbraní mají být femtobuňky, zabudované do jeho „boxů“, které dává svým zákazníkům pevného broadbandu (a které zahrnují i ADSL modem  i WiFi AP). Spíše je ale dává jen těm novým, nebo těm, kteří si tyto „boxy“ nějak obměňují. Celkově ale prý má na 5 milionů broadbandových přípojek, a pokud by všechny mohly fungovat jako femtobuňky, pro pokrytí jeho mobilní sítě by to bylo obrovské plus.

Zajímavé je také to, že společnost Iliad, které nový Free Mobile patří, kolem přelomu tisíciletí skoupila velké množství optiky (v provedení tzv.  dark fiber) z tehdy krachujících velkých nadnárodních páteřních sítí, budovaných právě na optice. Původně je využívala pro poskytování svých broadbandových služeb, v rámci své páteře. Nyní jí tato optika pochopitelně přijde vhod i pro potřeby tzv. backhaulu, neboli pro napojení základnových stanic (resp. Node B) na příslušné řadiče a páteřní části své sítě.

To novému Free Mobile pochopitelně dále snižuje náklady, a na druhé straně umožňuje poskytovat levnější služby s lepšími parametry.

Z tohoto pohledu je ale možná nejdůležitější něco jiného: že nový Free Mobile není součástí žádného nadnárodního kolosu, pro který by byl primárním zdrojem výnosů a zisků, a který by se ho snažil co nejvíce „ždímat“, a tím i tlačit k co nejvyšší ziskovosti. Společnost Iliad, která je jeho vlastníkem, může mít dosti odlišnou motivaci: svou mobilní „odnož“ si může budovat více kvůli synergii s ostatními službami, než jako (primární) zdroj výnosů.

Kombinatorická aukce se zohledněním závazku pro virtuální operátory

V rámci francouzského „vzkazu“ je zajímavá ještě jedna věc, která se týká průběhu aukcí kmitočtů.

Aukce kmitočtů z mobilní dividendy, která se chystá u nás, ve Francii již proběhla. Free Mobile se jí účastnil také, ale neuspěl, a v pásmu 800 MHz nic nezískal. Přesto „neodešel s prázdnou“ – protože ti, kteří v aukci uspěli, jsou povinni mu (jako neúspěšnému účastníkovi aukce) poskytnout národní roaming v té části své sítě, která bude využívat vysoutěžené kmitočty. Jestlipak něco podobného bude i v naší aukci?

A pokud jde o povinnost otevřít svou síť pro virtuální operátory, kterou (podle vlastního vyjádření) náš ČTÚ zvažuje? Ve Francii to nepojali jako povinnost, resp. jako požadavek, ale jako parametr kombinatorické aukce, která je mimochodem plánována i u nás: výše nabídnuté ceny byla násobena určitým koeficientem podle toho, zda žadatel nabídl otevřít svou síť pro virtuální operátory. Stejně tak se cena násobila určitým koeficientem podle toho, jaké pokrytí méně obydlených území operátor nabídl.

Celé to pak znamenalo, že kompromis mezi nabídnutou cenou a „mírou“ závazků volili sami uchazeči o nové kmitočty, místo toho, aby jim stát (regulátor) dopředu svázal ruce pevným stanovením svých požadavků. Zájemci se pak sami předháněli v tom, jaké pokrytí vytvoří a jak dalece své sítě otevřou virtuálním operátorům.

EBF6

Na to, jak to dopadne u nás, si ale musíme ještě počkat. Koncem března bychom měli být moudřejší, protože do té doby by podmínky naší aukce měly být jasné a známé.

Ovšem zda se i u nás najde nějako český Xavier Neil, který jako dravý a již zavedený  internetový podnikatel doslova „vtrhne“ se vší vervou i do mobilních komunikací, je ve hvězdách. Pár zájemců z řad pevných operátorů by se i našlo, ale budou dostatečně odvážní, průrazní a také kapitálově silní? A jak velké překážky jim budou položeny do cesty?

Anketa

Očekáváte, že na tuzemský trh vstoupí další (nový) operátor, skrze nadcházející aukci?

34 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 4. 2012 0:31

Školení Google Analytics pro pokročilé

  •  
    Jak využít nové funkce Google Analytics
  • Vyhodnocování pomocí Multichannel funnels
  • Neopakujte chyby při vyhodnocování dat.

Informace o školení Google Analytics pro pokročilé »