Hlavní navigace

Co opravdu očekáváme od vyhledávačů?

Jiří Donát 12. 5. 2003

[eWorkshop] Po více než roční přestávce bychom se rádi vrátili k jedinečné tradici eWorkshopů, které pro Lupu psal Jiří Donát. Jejich princip je jednoduchý: Jiří Donát vždy formuluje úvodní problém a všechna následující pokračování pak (patrně obden) vycházejí ze závěrů čtenářské diskuse pod článkem, takže neváhejte a diskutujte.

Dnešní web je studnicí hodnotného obsahu – jakékoliv i sebemenší zlepšení v jeho organizaci a využívání by mělo zásadní význam pro lepší zpřístupnění tohoto obsahu a zvýšení užitné hodnoty webu jako celku. To by však vyžadovalo změnu používání webu, tedy zásah do života všech jeho uživatelů. Tento úkol není triviální a z prvního pohledu se může zdát i nemožný. Přesto se v našem eWorkshopu pokusíme cestu najít.

Je jen přirozené, že díky své obrovské popularitě je web lákavým cílem pro řadu lidí i firem, kteří by jej chtěli transformovat. Web totiž ještě zdaleka nedosáhl možností, které principielně umožňuje. Obrovským lákadlem je zejména obsah, který je již dnes na webu k dispozici. Tohoto obsahu by bylo možné využít k řadě služeb, včetně nových komerčně úspěšných produktů. Jelikož je ale web tak masově rozšířeným nástrojem, každá zásadní změna bude vyžadovat vytvoření nového standardu a akceptaci tohoto standardu miliony stávajících i budoucích uživatelů webu. Je takový úkol vůbec schůdný?

Tři skupiny uživatelů webu

Účastníky webu můžeme rozdělit do tří základních skupin: tvůrce obsahu, provozovatele vyhledávačů a uživatele obsahu. Jakýkoliv standard, který by měl mít schopnost zlepšit stávající využívání webu, by se musel být schopen prosadit do celého webu, tedy do všech zmíněných skupin. Situace se naštěstí podstatně zjednodušuje tím, že všechny tyto skupiny na sobě vzájemně závisejí. Postačí tedy, pokud se standard prosadí aspoň do jedné z nich – ty zbývající skupiny se zákonitě přizpůsobí. Kudy ale vede „cesta nejmenšího odporu“? Zdá se, že úzkým hrdlem celého systému je právě skupina „vyhledávačů“. Jak uživatelů, tak i tvůrců je totiž hodně; dominantní vyhledávač je však dnes jediný a vždy tomu tak bude. Vyplývá to nikoliv z komerčního úspěchu Google, ale přímo z podstaty vyhledávačů a jejich role na webu. I v případě, že v budoucnu přijde o svoji výsadní pozici Google, zaujme jeho místo někdo jiný. Tento scénář je přirozeně obrovským lákadlem pro internetové podnikatele i investory a vysvětluje, proč se dnes právě do vyhledávačů upírá tak obrovská pozornost. Podívejme se proto na tuto oblast i my v našem eWorkshopu. Zároveň tím volně navážeme na článek Pavla Housera z minulého týdne.

Pokusme se tedy odpovědět na zásadní otázku: jaký nový standard by se měl do webu zavést a proč? Matně tušíme, že „jakékoliv zlepšení“ webu by výrazně zvýšilo hodnotu celého dnes již existujícího internetového obsahu. Kde ale začít?

Příčiny úspěchu webu

Začněme tím, že se podíváme na dnešní web a pokusíme se učinit několik pracovních závěrů vysvětlujících jeho obrovský úspěch a nastiňující možnosti jeho budoucích změn:

1) Každý nástroj či produkt, který se skutečně hromadně rozšířil, toho dosáhl díky tomu, že se „vymkl z ruky“ svým tvůrcům. Příkladem toho je samotný Internet, služba WWW, ale například i řada výrobků a navazujících služeb z oblasti spotřební elektroniky – například celý (dnes zanikající) řetězec klasické fotografie, počínaje výrobci fotoaparátů a konče službami fotosběren.

2) U produktů, které se „vymkly kontrole“ svých tvůrců, je velmi obtížné prosazovat jakýkoliv nový standard. Neznamená to, že se o to nikdo nesnaží – ve svém výsledku však tyto snahy nebývají úspěšné, neboť setrvačnost trhu je příliš velká a změnám zabraňuje. Dokonce i ty standardy, které formálně projdou a jsou akceptovány, nemusí být využívány způsobem, který jejich tvůrci zamýšleli. Důkazem jsou „nepochopené“ sémantické značky v HTML, ale v případě zmíněné fotografie i vcelku nedávné snahy přinést nový formát, který by dokázal vylepšit a nahradit kinofilm.

3) Produkty, které se „vymkly kontrole“, žijí svým vlastním životem, který v podstatě kopíruje mechanismus přirozeného výběru známý z přírody. Jednotlivé „prvky“ či „komponenty“ (tedy jednotliví účastníci) těchto produktů v něm bojují o své místo a důležitost se všemi ostatními. Pokud tedy máme mít vůbec šanci masově úspěšný produkt ovlivnit a změnit, musíme výše zmíněný mechanismus pochopit a využít.

Web: tvůrci, uživatelé, vyhledávače

Podívejme se nyní na to, jak popsaný mechanismus funguje v případě webu. Jak už jsme uvedli, jednotlivé komponenty webu můžeme rozdělit do tří hrubých skupin: webový obsah, vyhledávače, uživatelé. Jakýkoliv standard, který by měl mít schopnost se prosadit do celého webu, se musí být schopen prosadit aspoň v alespoň jedné z těchto skupin. Protože na sobě tyto tři skupiny úzce závisejí, ostatní dvě skupiny se samy přizpůsobí.

Kudy tedy vede cesta nejmenšího odporu? V této chvíli se jako jasný kandidát rýsuje skupina „vyhledávače“ – dominantní účastník této skupiny má totiž jedinečnou možnost ovlivnit vlastnosti celé své skupiny, a tím i vlastnosti a chování obou zbývajících skupin. Ustanovení standardu pro web by tedy bylo nejjednodušší právě v této vrstvě.

Analogie s přirozeným jazykem: tvůrci, uživatelé, zesilovače

Web nabízí zajímavou analogii s přirozeným jazykem. Také ten má řadu tvůrců a uživatelů; roli „vyhledávačů“ bychom zde mohli chápat obecněji: v přirozeném jazyce ji zastávají jakékoliv „zesilovače“, tedy technické prostředky či instituce, které mají „moc hromadně ovlivnit způsob používání jazyka“. Nechceme zde jít do podrobností, to by byl námět přinejmenším na nový článek, ale takovými zesilovači mohou být zejména:

A) Oficiální instituce (např. Ústav pro jazyk český), které pak svůj vliv prosazují prostřednictvím vzdělávacího systému, vydavatelů a novinářů. Vydávají například závazná pravidla pravopisu, která musí být dodržována jak ve školách, tak i v médiích, a která tedy mají vliv na širokou veřejnost – uživatele jazyka.

B) Zajímavou novou skupinou „zesilovačů“ jsou také informační systémy a jejich tvůrci. Pokud udělá například programátor, který provádí lokalizaci nejrozšířenějšího textového procesoru do češtiny, chybu, i on využije svoji moc široce ovlivnit používání jazyka. Programátor například ponechá v textovém procesoru omylem pravidlo, že po tečce musí být vždy velké písmeno, neboť jde o začátek věty. Bez ohledu na to, že čeština zná řadové číslovky, začne textový procesor tuto „chybu“ trpělivě a hromadně opravovat všem svým uživatelům. Výsledkem může být, že se jednoho dne začnou psát měsíce s velkými písmeny, neboť právě ty se obvykle vyskytují v datu po řadové číslovce.

Pojďme se podívat na další analogie. V přirozeném jazyce vznikla určitá pravidla (říkáme jim gramatika), při jejichž dodržení je text srozumitelný ostatním uživatelům. Text mimochodem zůstává srozumitelný a použitelný i při „mírném porušení“ těchto pravidel. To je jeho důležitý rys: bez něj by se jazyk nevyvíjel a nezdokonaloval. Gramatická pravidla jsou dost volná a navíc se, jak už jsme uvedli, v průběhu používání adaptivně upravují podle zvyklostí většiny uživatelů. Pravidla, která regulují web, jsou velmi podobná gramatickým pravidlům jazyka: tvoří je těch pár značek, které musí dokument obsahovat, ve smyslu, v jakém jsou ve většině dokumentů použity (nikoliv tedy v tom smyslu, v jakém byly myšleny jejich tvůrcem). Neméně důležitou součástí jsou však i nepsané zvyklosti, jak webové stránky vytvářet a formátovat.

A nyní se již dostáváme ke klíčové otázce našeho článku. Jakým způsobem se může změnit web? Jak využít zesilovací schopnosti vyhledávačů?

Tři cesty ke změně

Nejsložitější cestou by byla hromadná změna chování jeho uživatelů. Většina uživatelů by se spontánně rozhodla k tomu, že budou web používat trochu jinak než doposud. Například by se rozhodli důsledně využívat všech zpětných vazeb, které jim dnešní uspořádání webu nabízí. Začali by dobrovolně trávit hodiny a dny tím, že by tvůrcům nejrůznějších vyhledávačů posílali co nejobjektivnější hodnocení obsahu či technické kvality jejich stránek; rádi by se zúčastňovali práce na katalogizaci stránek na nejrůznějších portálech a vyhledávačích, případně by pravidelně a přitom pečlivě vyplňovali feedback na různé vyhledávací dotazy různých vyhledávačů. Taková změna chování uživatelů by zcela jistě vedla k zásadnímu zkvalitnění orientace na webu.

Jen o trochu méně složitým způsobem by byla cesta přes tvůrce webového obsahu: provozovatelé serverů a tvůrci webových stránek by se najednou rozhodli, že budou používat web jiným způsobem než doposud. Například by tedy začali důsledně používat „sémantické“ značky. Činili by tak způsobem, kterým byly značky původně zamýšleny, a navíc by dokázali být v této své činnosti zcela konzistentní. Každý tvůrce internetového obsahu by tedy značku chápal a používal stejně jako jiní tvůrci, čímž by vznikl konzistentní a ihned použitelný systém pro zlepšení dostupnosti internetového obsahu. Někteří tvůrci by se chopili i stávajících dokumentů a značky by v krátké době doplnili také do nich. Toho by se hned chytli vyhledávače i koncoví uživatelé a web by začal být mnohem „lepším místem k životu“.

Přivést Mohameda k hoře

Přejděme nyní k nejjednodušší cestě – k cestě vyhledávačů. Tato cesta je ale nejjednodušší „pouze“ z jediného hlediska: nevyžaduje mýtickou masivní spolupráci stovek milionů uživatelů či desítek milionů aktivních tvůrců Internetu, které najednou osvítí duch dobrodiní a nezištné práce pro kolektiv ostatních uživatelů Internetu, a využije zesilovací schopnosti vyhledávačů. Tato cesta je tedy zároveň jedinou realistickou cestou. Ze všech ostatních pohledů je ovšem tato cesta tou nejsložitější. Musíme se totiž vypořádat s obsahem Internetu, jaký je, s uživateli, jací jsou, a samozřejmě i s jejich návyky, které jsou daleko vzdáleny od chování „optimálních“ uživatelů, kteří by přece pečovali o to, aby dodali do systému co nejvíce kvalitní a relevantní informace. Musíme tedy počítat s reálným životem: uživatelé jsou ochotni provést jakoukoliv práci pouze v situaci, kdy ji potřebují sami využít; provozovatele stránek donutí k jakékoliv činnosti pouze fakt, že potřebují zvýšit užitek ze stránek pro své vlastní podnikání. Buďme tedy konkrétní: uživatelé dodají do systému relevantní informace pouze tehdy, když tím zároveň zvýší informační hodnotu Internetu pro své vlastní využití; tvůrci stránek budou do jakékoliv změny investovat energii pouze tehdy, když to zvýší návštěvnost jejich stránek či zpřesní zacílení na žádanou skupinu uživatelů.

A je to vaše.

A právě tato cesta je tou jedinou možnou. Pojďme se tedy v naší následné diskusi tyto body konkretizovat a zkusit formulovat návod či doporučení tvůrcům vyhledávačů. Pojďme se podívat konkrétně na situace, ve kterých nám „Internet“ nepomohl, ač by mohl či měl. Vyloučíme případy, kdy na Internetu hledaná informace nebyla a podíváme se pouze na situace, kdy tam byla, ale my jsme ji nedokázali najít, nebo jsme ji našli až po velké námaze, případně jsme k ní dospěli čirou náhodou, bez pomoci vyhledávačů. Pojďme si tedy položit tuto otázku: V jakých oblastech vyhledávání dnešní vyhledávače selhávají a proč?

A rovnou ji můžeme doplnit ještě jednou podotázkou: Jak by vyhledávače mohly „donutit“ uživatele k tomu, aby jim poskytovali relevantní informaci o kvalitě jejich vyhledávání či dokonce o kvalitě a užitečnosti jednotlivých stránek? A jak by mohly „donutit“ tvůrce k rozumné míře zvýšení organizovanosti jejich stránek?

Našli jste v článku chybu?

13. 11. 2007 19:36

JenJenda (neregistrovaný)
Ja osobne doporucuji hledat pomoci ekologickeho vyhledavace - http://hledej.uzasne.cz, nebo http://google.uzasne.cz - Vyhledavanim tam setrite energii a prispivate tak mnoha vecem - doporucuju precist si: http://hledej.uzasne.cz/proc.php - Velmi zajimave!

26. 5. 2005 16:27

Milan Kryl (neregistrovaný)
Pokud jste myslel vasi nabidku vazne, tak se ozvete a jiste se domluvime.
Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

120na80.cz: 5 poporodních problémů a jejich řešení

5 poporodních problémů a jejich řešení

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Podnikatel.cz: Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Podnikatel.cz: Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Podnikatel.cz: Prodává přes internet. Kdy platí zdravotko?

Prodává přes internet. Kdy platí zdravotko?

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií