Co přinesl Den bezpečnějšího Internetu?

V úterý 6. února proběhl mezinárodní Den bezpečnějšího Internetu, Safer Internet Day 2007. Účastnilo se ho na 40 zemí celého světa, a Česká republika samozřejmě nemohla chybět. Co zajímavého letošní ročník přinesl? Jak probíhal? Kdo se do této akce v Česku zapojil? A mají vůbec takovéto projekty smysl?

Jako měsíc Internetu je nejčastěji označován březen (už kvůli každoroční stejnojmenné akci), ale i takový únor má s Internetem leccos společného. Přesněji s tématem bezpečnosti na Internetu, a to zejména ve spojitosti s dětmi. Děti a bezpečnost, bezpečnost a děti… této oblasti jsme zde poslední dobou věnovali již několikrát. Nejprve jsme si probrali výsledky výzkumu, který proběhl zhruba v polovině minulého roku, a přibližně před týdnem jsme informovali o tiskové konferenci, která se konala na ministerstvu školství.

I když se může zdát, že se za týden nic zásadního stát nemůže, opak je pravdou. Stalo se dokonce hned několik zajímavých událostí, a tak si tento článek dovolím začít menší osnovou. V první řadě proběhl již zmiňovaný Safer Internet Day 2007, a kdo tuto akci propásl, tomu možná přijde vhod několik stručných informací. Tuto akci podpořil i největší český poskytovatel kabelového připojení, společnost UPC, a tak se na jejich aktivity spojené s bezpečností na Internetu podíváme podrobněji. Byla také spuštěna evropská databáze výzkumů na téma dětského užívání Internetu a online technologií. A na závěr se zkusíme zamyslet, jestli mají tyto projekty vůbec nějakou cenu.

Safer Internet Day 2007

Organizátorem celé akce byl European Schoolnet, konsorcium 28 evropských ministrů školství a vzdělávání. European Schoolnet (EUN) je koordinátorem projektu Insafe, což je evropská síť pro bezpečnější Internet a mezinárodní organizace zastřešující jednotlivé národní nody (uzly). Stejně jako v uplynulých dvou letech převzala nad kampaní patronát Viviane Redingová, evropská komisařka pro informační společnost a média.

Hlavní událostí Dne bezpečnějšího Internetu byl tzv. „blogathon“, tedy něco jako blogový maratón. Blogy jsou v posledních letech nesmírně populární, a tak se Insafe rozhodl využít jejich oblibu i v rámci této kampaně (v loňském roce proběhl první ročník). Různé organizace, aktivní v oblasti propagace bezpečného Internetu, zveřejňovaly v průběhu blogathonu své příspěvky podle časového rozpisu pro jednotlivé země. Akci odstartovala Austrálie a ukončily ji Spojené státy a Kanada.

Internet – svět, který pomáhá i ubližuje, to je název letošní literární soutěže, kterou stejně jako většinu podobných aktivit v ČR organizuje České osvětové centrum bezpečnějšího Internetu (projekt CZESICON). Soutěž je určena autorům ve věku 10–16 let a jejich úkolem je napsat příběh z prostředí Internetu a namalovat alespoň jeden obrázek. Forma je libovolná (tj. povídka, báseň, komix, …). Soutěž odstartovala společně s blogathonem, tedy. 6. února, a uzávěrka je 31. května 2007 – takže je ještě plno času něco zajímavého napsat a nakreslit! ;-)

UPC partnerem Insafe

O společnosti UPC jsme nedávno psali ve spojitosti s navýšením limitů přenesených dat na dvojnásobek. To je pro jejich zákazníky jistě dobrá zpráva, nicméně UPC si zaslouží naši pozornost i kvůli svému zapojení do projektu Safer Internet. V rámci České republiky se UPC jako partner organizace Insafe postaralo zejména o mediální podporu. Ovšem aktivity UPC se neomezují jen na naši republiku; do této iniciativy se zapojily i zahraniční pobočky, konkrétně v Nizozemí, Polsku a Slovinsku.

Na přelomu roku proběhl celoevropský online průzkum zaměřený na chování dětí a mládeže v prostředí Internetu, který UPC také podpořilo. Formulář, který obsahuje 18 obecných otázek spojených s používáním Internetu, lze stále ještě vyplnit. Test nemá příliš zásadní vypovídací hodnotu (na to je až příliš obecný), ale slouží spíše jako vodítko pro samotného uživatele. Špatné odpovědi jsou totiž na závěr vyhodnoceny a místo klasického „9 bodů z 12“ jsou jednotlivé chyby popsány a vysvětleny.

Společnosti UPC a Vodafone také sponzorovaly soutěž Crossing Borders. Té se účastnilo více než 200 škol ve 25 zemích a soupeřilo se o dvě ceny spočívající ve vybavení za 3000 eur. Soutěž začala v říjnu 2006 a cílem bylo motivovat spolupráci několika škol na vytvoření webových projektů zaměřených na různá témata (e-privacy, netiquette, power of image, innovation). Vítězné týmy vyhlásila komisařka Viviane Redingová během globálního „blogathonu“.

Spuštěn projekt evropské databáze

6. února 2007 byla také zpřístupněna databáze výzkumů na téma dětského užívání Internetu a online technologií v zemích Evropské unie. Databáze vzniká v rámci projektu EU Kids Online, kterého se účastní akademické instituce z 18 evropských zemí (včetně České republiky). Projekt je financován z programu Evropské unie Safer Internet Plus a mapuje problematiku přístupu dětí k internetové komunikaci a rizika, která mohou být s touto komunikací spojena.

Jakkoli Internet přináší nepochybně řadu výhod a příležitostí, máme k dispozici stále více údajů o tom, že může být pro děti a teenagery zdrojem rizika, říká Sonia Livingstone, profesorka Katedry médií a komunikace London School of Economics and Political Science a vedoucí projektu EU Kids Online. Někteří rodiče jsou si toho vědomi, ale potřebují více praktických informací, jak se k těmto otázkám postavit, zejména vzhledem k tomu, že přesně nevědí, s čím se jejich děti na Internetu setkávají. Dalším problémem je proměnlivost rizik – vyvíjejí se totiž přinejmenším stejně rychle jako samotné online technologie.

Databáze je přístupná na stránkách www.eukidsonli­ne.net. S obsahem více než 200 dílčích studií se v současnosti jedná o nejrozsáhlejší databázi podobně zaměřených výzkumů. Báze umožňuje provádět srovnání jednotlivých průzkumů a studií, a zjistit tak, která témata jsou dostatečně pokryta a která zatím ne. Kupříkladu pouze malá část výzkumů se věnuje konkrétním rizikům spojeným s interakcí dětí a komunikačních technologií. Většina se zaměřuje pouze na obecné informace o jejich chování a využívání ICT (tedy např. kolik času stráví online, jak často chatují, posílají e-maily a podobně).

Má to všechno vůbec smysl?

V diskusích pod články zabývajícími se touto problematikou se čas od času objevují i hlasy, že podobné výzkumy nemají význam, že takové projekty slouží pouze k „ždímání peněz“ z Evropské unie a že vlastně dětem na Internetu dohromady nic nehrozí a jedná se pouze o médii nafouknutou bublinu…

Osobně se domnívám, že tomu tak není. Jistě si lze představit celou řadu možností, jak dostat peníze z grantů na úplně nesmyslné věci; ale bezpečnost na Internetu rozhodně není téma, které by bylo zbytečné. Natož když se ta bezpečnost týká dětí. Projekty, jako je Safer Internet, mají svůj význam. Stačí se podívat na jejich činnost z posledních týdnů – něco se děje, něco se organizuje, o něčem se diskutuje. Opravdu bych se nebál toho, že se jedná jen o něco bezvýznamného a zbytečného. Naopak, činnost projektu CZESICON se mi zdá velice důležitá a jsem rád, že je v ČR organizace, která se snaží všechny tyto aktivity koordinovat.

EBF16

A co se týče nafouknuté bubliny… V diskusi pod posledním článkem byla například zmínka o tom, že zneužívání dětí prostřednictvím Internetu tvoří jen zlomek z celé problematiky. Ze statistik například vyplývá, že drtivý podíl na zneužívání dětí mají rodinní příslušníci (rodiče, prarodiče, opatrovníci). To je sice pravda, ale je to důvod přestat? Pokud nějaký problém tvoří jen malou část většího problému, máme ho ignorovat? S tímto přístupem bychom si mohli přestat všímat třeba alkoholu za volantem; protože i když je tomuto tématu věnována veliká pozornost médií, tak se jedná jen o relativně okrajový problém. Podle oficiálních statistik ministerstva dopravy se v roce 2005 stalo 199.262 nehod, přičemž bylo usmrceno 1127 osob. Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno 8192 nehod, tj. pouhých 4,3 procenta; a zemřelo 59 lidí, což činí 5,2 procenta (statistika [PDF, 1,0 MB]). Jedná se tedy o nějakých pět procent, hoďme to za hlavu… To je ale nesmyslné řešení, není-liž pravda? I když je problém „relativně“ malý (tedy jen ve vztahu k něčemu jinému), stále je to problém a zasluhuje si pozornost – a to platí pro alkohol za volantem i pro nebezpečí, která číhají na děti na Internetu.

Je snadné mávnout rukou. Je snadné říci, že výzkumy nestojí za nic, že články v médiích jsou zbytečné a že žádný problém vlastně ani neexistuje. Je to snadné, ale není to správné. Protože když se nakonec něco stane, tak už je pozdě zjišťovat, jak k tomu došlo a kde se stala chyba. A skutečnost je bohužel taková, že ono se nakonec opravdu něco stane (však se „něco“ stalo už mnohokrát). Je samozřejmě nemožné stoprocentně eliminovat všechna rizika, ale je možné je alespoň minimalizovat a pokusit se o prevenci. A právě o to se projekty typu CZESICON a Insafe snaží.

Anketa

Chráníte své děti před Internetem?

14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 2. 2007 23:32

Školení Google Analytics pro pokročilé

  •  
    Jak využít nové funkce Google Analytics
  • Vyhodnocování pomocí Multichannel funnels
  • Neopakujte chyby při vyhodnocování dat.

Informace o školení Google Analytics pro pokročilé »