Hlavní navigace

Že už bylo všechno vynalezeno? Elon Musk je důkazem, že to není pravda

19. 11. 2015
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: docstockmedia / Shutterstock.com
Svět stále poskytuje neskutečný prostor pro inovace, které mohou být doslova přelomové. Zkostnatělým velkým hráčům navzdory.

Pokud vám jméno Elon Musk nic neříká, pak informuji, že v technologických kruzích je dnes často vykreslován jako pán, který v sobě má to nejlepší ze Steva Jobse a Billa Gatese – přičemž svým způsobem už dokázal více než oba dva. O Muskovi vyšla před pár dny v češtině životopisná kniha – poněkud zvláštní u člověka, který je možná v polovině své aktivní dráhy – a stojí za to se u této pozoruhodné postavy zastavit.

Než se v čtení knihy dostanete někam k poslední třetině, získáte z Muska nejspíše dost nelibý dojem. Arogantní a nemilosrdný chlapík, který lidi vyždímá a pak je odhodí jako prázdnou slupku. Člověk, jehož osobní život nelze dávat za příklad – oženil se, udělal pět dětí, pak manželku poslal k šípku, nabrnkl si obratem mladou herečku, s tou se rozvedl, pak si ji zase vzal a teď se s ní chce zase rozvést. 

Pán, jehož slavná podnikání nebyla buď slavná, nebo jeho: nad jeho první firmou Zip2 se už začala stahovat mračna neúspěchu, když přišlo nečekané vysvobození od Compaqu (Zip2 pak víceméně zmizel ze světa). Jeho druhá firma PayPal nebyla jeho nápadem a klíčovým člověkem tam byl Peter Thiel – další velká postava Silicon Valley – Musk do ní dal jen peníze. 

Jeho třetí firma, automobilka Tesla, nebyla jeho firmou, ani jeho nápadem, koupil v ní hlavní podíl a původního zakladatele a tvůrce produktu po čase vyhodil, tak jako většinu lidí, jejichž práci v životě využil. Nebýt vládních dotací a kontraktů, jeho firmy neexistují. Je šíleně náladový: jeho asistentka sedí před jeho kanceláří a říká lidem, kteří za ním jdou: “ne, dneska prosím ne”. Jeho firmy byly před pár lety centimetr od krachu.

Pracovitý a výkonný

Jenomže pak se obrázek začíná měnit. Musk je bezpochyby geniální člověk s encyklopedickou pamětí a schopností porozumět enormně obtížným konstrukčním záležitostem, umí jít až “k fyzice jevů” a přijít s extrémně inovativními postupy. Nespokojí se s tím, že “se to léta takhle dělalo a bylo to OK”, jde až dolů a ptá se, jestli se to celá ta léta – na celém světě ve stovkách fabrik – nedělalo náhodou blbě. A zjistí, že dělalo, a navrhne lepší řešení. K podobnému přístupu vede i svoje spolupracovníky.

Je extrémně pracovitý a výkonný; pracovitost a výkonnost je samozřejmě typickým rysem lidí, kteří něco dokázali, ale Musk vyčnívá zřejmě dost vysoko i mezi elitou Silicon Valley, a to je co říct. Daří se mu získávat naprosto elitní spolupracovníky, se kterými “mění svět”, přitom je nepřeplácí. V pravém slova smyslu je člověkem, který na cestě za cílem buď zvítězí, nebo zemře, a to doslova (což se mu taky málem stalo). Takových lidí je málo.

Výsledky pak jsou, z dnešního pohledu, už ohromující. Musk provádí revoluci hned ve třech odvětvích zároveň: v automobilovém průmyslu, v kosmickém průmyslu a v solárním průmyslu. 

Tesla je – ne podle Muska, ale podle nezávislých recenzentů – ne “nejlepší elektrické auto”, ale “nejlepší auto všech dob”: zásadních inovací, na které tradiční automobilky nikdy nepřišly, je tam neskutečné množství a přitom je to auto dotažené do nejmenších, i designových detailů, jako kdyby sjelo z výrobní haly Applu. 

SpaceX dokazuje vynášet náklady na oběžnou dráhu ne o třetinu levněji, ale desetkrát levněji než to dokázala předtím NASA. 

SolarCity je dnes největším provozovatelem fotovoltaických elektráren na západní polokouli, opět díky inovacím dosahuje v branži nezvykle vysoké účinnosti přeměny, a její další plány jsou neméně ambiciózní. (SolarCity byla Muskovou myšlenkou, kterou vnukl svým dvěma bratrancům a zafinancoval jim start. Oba bratranci firmu vedou dodnes, Musk aktivně pomáhá).

Inovace, kde je nikdo nehledá

Odložme nyní tuto osobnost stranou a zeptejme se, co si z toho můžeme – například jako mladí nebo budoucí domácí podnikatelé – vzít. Je toho mnoho. Zásadní inspirace spočívá dle mého názoru v tom, že svět stále poskytuje neskutečný prostor pro inovace, které mohou být doslova přelomové – a že tyto inovace se mohou vyskytnout v průmyslech, které jsou tu s námi stovky let, ve kterých pracují stovky tisíc vynikajících inženýrů a kde byste si řekli, že všechno bylo už vynalezeno a že můžete přijít maximálně tak s lepší páčkou od blinkru. 

Je tomu právě naopak – největší hráči jsou už natolik zkostnatělí, že dokáží nanejvýš od sebe opisovat, takzvaně “držet trendy”, ale sami žádný nevymyslet. Díky složitosti a byrokracii v nich inženýři nedostávají dostatek prostoru, ale jen plní zadání z třetího stupně hierarchie firmy s tím, že výsledek bude vidět za deset let, pokud jej ovšem někdo na druhém stupni hierarchii v mezičase nezatrhne.

Další inspirací je odměna za zarputilost a výkonnost. Pracovní tempo v Muskových firmách je dle knihy vražedné, vlastně se jen pracuje a spí; pokud to ale spojíte s tím, že najímáte skutečně nejlepší lidi (jejichž výkonnost je tak jako tak o řád nad těmi průměrnými) a nestavíte jejich výkonnosti žádné překážky, naopak je ještě poháníte, dá se jít dopředu vpravdě kosmickou rychlostí.

A právě rychlost je v úspěchu rozhodující – ne proto, že “čas jsou peníze” nebo že “konkurence nespí” (ve zmíněných oblastech totiž konkurence spí a peněz je dost), ale protože tím, že udržujete vývojářské týmy neustále v třistaprocentních otáčkách a stavíte před ně další (zdánlivě nerealistické) cíle, se ono kolo pokroku nikdy nezastaví a neupadne do bažiny rutiny. Současně tím držíte ve firmě nezkrotné, inovativní duchy, kteří by jinak po pár letech zmizeli do nějakého jiného startupu.

Spojení rychlosti a agresivity

“Podřízení všeho rychlosti” lze krásně ilustrovat na klíčové přednosti Muskových firem: vyrábí si všechno samy, nemají prakticky žádné subdodavatele. To je něco, co se v dnešním světě “outsourcingu” a “snižování nákladů” zdá být dokonale anachronické a nesmyslné. Všechny firmy přesouvají výrobu do Číny a namísto vlastních fabrik používají tisíce subkontraktorů, s cílem ušetřit

Muskovy firmy přesouvají všechno na jedno místo do jednoho z nejdražších míst v USA – a ve výsledku nejspíše ušetří ještě více. Protože tam, kde subkontraktor jen plní něčí zadání, je to u Tesly a SpaceX na montážním stole rozpitvané až na fyzikální podstatu a je nalezeno řešení, které je podstatně lepší, efektivnější a levnější. (Jistě: až bude Tesla vyrábět milión aut měsíčně, taky si to objedná v Číně. Jenomže dnešní velké automobilky takto neuvažují).

Nebo druhý příklad: problémem elektromobilů je jejich nízký dojezd; příčinou nízkého dojezdu je kapacita baterií. Jak to řeší automobiloví výrobci? Čekají s rukama v klíně na to, až někdo vyvine lepší baterie. Jak to řeší Musk? Dvěma cestami současně, a v žádné z nich nečeká. Za prvé vyrábí co nejlehčí auto (celohliníková šasi – to nedělá nikdo jiný) a současně se soustředí na minimalizaci valivého odporu i odporu vzduchu – tím snižuje spotřebu energie. Dále pak postaví po celé Americe síť stanic, kde Tesla zastaví a automatický systém vymění během chvilečky vybitou baterii za dobitou. 

Obě tato řešení jsou komplikovaná a drahá, a velké automobilky (kde nepochybně taky něco vědí o hliníkové šasi a valivém odporu) je zavrhly; Musk je použil a až budou teda na trhu ty lepší baterie, bude mít už s Teslou tisícikilometrový náskok. Je to opět příklad spojení rychlosti a agresivního, inovativního překonávání překážek. (Pro zajímavost: příští model Tesly má mít dojezd 800 kilometrů – což je víc než je dnešní průměr u spalovacích motorů).

A do třetice: přijedete s elektromobilem domů, někde odmotáte kabel a zastrčíte ho do zásuvky, aby se auto dobíjelo. Druhý den je vhodné na to nezapomenout a při odjíždění neurvat zásuvku… Co na to Musk? Zde jako kdyby si podal ruku se Stevem Jobsem: plánuje navrhnout a vymyslet takový systém, který po příjezdu do garáže automaticky, bez dotyku lidské ruky auto dobije, zkrátka odněkud vyskočí had, napojí se, dobije, odpojí se a zase zaleze. Dovedu si živě představit, že tento jakoby nepodstatný detail “uživatelské přívětivosti” mu získá stovky tisíc zákazníků.

Kde leží příležitosti

Jak dnes vnímáme technologické firmy, ony “startupy”? Nejspíše jako společnosti, které vyrobí nějaký nový zajímavý software, který nám usnadní nebo zpříjemní život. To je sexy – něco naprogramovat a koukat se od stolu, jak to lidé používají, někdo třeba za to i zaplatí. Jenomže Muskovy firmy se vrhly na “hardware”, vlastně na sprostou strojařinu, na naprosto non-sexy branži plnou soustruhů, vrtaček, špon, umouněných montérek, černých rukou od oleje a vůně Solviny. 

BRAND24

Na obor, o který je zrovna u nás ze všeho nejmenší zájem ze strany mladých – přesto, že prokazatelně máme talent ke špičkové inženýrské práci, nebojím se říci, jako málokdo na světě. (Přitom skvělé programátorské vlohy projevují desítky dalších národů – v tom nad ostatními nijak nevynikáme). Ve schopnosti provést revoluci v oblastech, která je vlastně nelákavá a kde by ji nikdo moc nečekal, vidím další obrovskou inspiraci příběhu tohoto arogantního Jihoafričana.

Muskův životopis si rozhodně přečtěte. Jednak je to výborně napsané i přeložené, zhltnete to jedním dechem (na rozdíl od dosti únavného životopisu Steva Jobse). Jednak si možná uvědomíte, kde všude mohou ležet podnikatelské příležitosti a jak je možné si na ně sáhnout. A právě tak, což může být právě tak inspirativní, si uvědomíte, co dělal špatně a čemu je možné a vhodné se vyhnout.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je zakladatel společností Computer Press a InternetShops, novinář a autor odborných publikací, v současné době soukromý investor (mj. Fayn Telecommunications.). Jeho další materiály naleznete na www.bloc.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).