Hlavní navigace

Co si počít s rychlým Internetem?

29. 9. 2006
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 29
[Oživeno] "Kam s ním?" ptal se už novinář a literární klasik Jan Neruda. Chtěl se přitom jen zbavit starého slamníku. Dnes lidé spí na matracích z molitanu a pěny, přesto je položená otázka znovu aktuální. Důvodem je čím dál rychlejší připojení k Internetu, které se po České republice rozšiřuje. Tradiční procházení webu je pro něj lehkým dezertem, a tak mu zkusme vybrat pořádný hlavní chod.

Konečně ho máte doma. Neomezený vysokorychlostní Internet, na kterém můžete být připojeni 24 hodin denně ze paušální cenu. Něco takového alespoň říkali v reklamě. 500 kilobitů za sekundu? Jeden megabit? Nebo je snad ještě rychlejší? Páni, to se bude surfovat, stahovat, streamovat a vůbec všelijak na té síti dovádět. Nejspíš máte pravdu. My si teď shrneme cesty, kterými se může internetový uživatel vypravit, aby svůj sporťák v podobě rychlé přípojky směle prohnal.

Než ale dupnete na plyn, přečtěte si raději dobře smluvní podmínky. Hledejte především zkratku FUP a hvězdičku nebo číslo jako poznámkový index. Uvedené tři znaky rychle okleští služby typu Internet Expres na Internet Lokálka a vy si pak budete lámat hlavu, proč váš „sporťák“ neurazí za sekundu víc než 64 kbit. Většina „neomezených“ připojení má totiž měsíční datový limit, po jehož překročení poskytovatel uživateli rychlost výrazně redukuje. Strašák se jmenuje Fair Use® Policy.

Zkušení čtenáři Lupy prominou, dnešní text je věnován všem, kteří si teprve nedávno začali s Internetem tykat. Nemají ho za dlouholetou milenku, u níž by znali každou její pihu. Ale třeba i skutečný guru si najde v článku něco zajímavého.

Vytáčené připojení ustupuje, broadband vítězí… a mění návyky

Pro tři čtvrtiny domácností ve Spojených státech platí: Když Internet, tak vysokorychlostní. Ještě vloni byl přitom americký poměr mnohem vyrovnanější, širokopásmové připojení mělo 57 procent uživatelů, vytáčené pak zbylých 43. Uvádí to květnová statistika společnosti Nielsen/NetRatings. Vysokorychlostnímu Internetu se podle ní daří ještě lépe na pracovišti, kde stejný souboj vyhrává už z devíti desetin, když meziročně posílil o osm procentních bodů.

České prostředí kopíruje internetový vývoj v technologicky vyspělých zemích, od kterých má ale určitý odstup. Podle únorového odhadu Jiřího Peterky založeného na oficiálních číslech různých zdrojů bylo vysokorychlostních přípojek v České republice cca 790.000. Vezmeme-li do úvahy zhruba 4,2 milionu tuzemských domácností, dosáhne broadband do 18,8 procenta z nich. Změní časově neomezené připojení a větší propustnost chování jeho uživatelů?

Zmiňovaná americká studie objevila několik rozdílů mezi lidmi s Internetem rychlým a tím vytáčeným. Je údajně třikrát pravděpodobnější, že první skupina začne používat RSS čtečky, a dvakrát jistější, že se vrhne do blogování nebo na tvorbu webových stránek. Ačkoli už nepozorujeme bouřlivý každoměsíční nárůst, který známe z dřívějška, trh pro vysokorychlostní Internet stále nedosáhl bodu zvratu, řekl při té souvislosti ředitel pro media Jon Gibs z Nielsen/Net­Ratings a dodal: Překročili jsme hranici, kdy ještě zákaznickou migraci způsobuje snižování cen a zvyšování dostupnosti. Další lidé přejdou na rychlý Internet postupně tak, jak se bude posouvat od textových zpráv na obsáhlý zdroj videa.

Jak usměrnit toky dat

Internetový uživatel s vysokorychlostní přípojkou má plejádu možností, jak ji využít. Zaměřme se na úkony a služby, které jí připraví solidní vytížení. Lupa uvádí jejich seznam:

IPTV

První místo na seznamu dnes patří mezi nejdiskutovanější. Společnost Telefónica O2 CZ startuje komerční provoz IPTV v září a domácnosti se mohou těšit na masivní kampaň. I když se zkratka běžně dešifruje jako internetová televize, operátoři a především vlastníci filmových práv to jen neradi slyší. Internet se pro ně stal totiž nejistým územím, které výrazně přispívá k pirátskému šíření jejich produkce. Proto se hovoří raději o TV šířené internetovým protokolem.

Ačkoli počítačovou sítí cestuje, na monitor se signál IPTV nedostane – smlsne si na něm digitální přijímač (set-top-box) připojený k televizoru. To ale nic nemění na faktu, že pro domácí připojení jde o těžkou nálož, cca 3 Mbit/s. Diváci služby tak budou muset sáhnout (časem) po moderní technologii ADSL2+, která jim dovolí používat Internet také k jiným aktivitám než jen pro sledování „bedny“. Zaujala vás možnost využít síť pro rozšíření televizní nabídky a přístupu do virtuální videopůjčovny? Pak nepřehlédněte naši zevrubnou přílohu, věnovanou právě IPTV.

Streaming videa

Kdo nechce svůj monitor zatratit a přál by si užít videa právě na něm, má možnost. Vzhůru po příčkách žebříčku oblíbenosti stoupá technologie zvaná streaming. Diváci připojení k Internetu díky ní mohou sledovat pohyblivé obrázky nebo poslouchat zvukové vlny už ve chvíli, kdy k nim dorazí jejich začátek. Situace je podobná pití nápoje brčkem. Člověk začíná hasit žízeň už ve chvíli, kdy ochutná první kapku, po které se už proud tekutiny nezastaví a není problém sklenici vyprázdnit až do dna.

Video nabízejí zpravodajské servery jako Aktuálně.cz, iDnes.cz nebo televizní program ČT 24. Archiv televizní produkce vás čeká na stránkách České televize i u komerčních stanic Nova a Prima. Svůj archiv videa má také sdružení CESNET. Kompresním formátem je většinou Windows Media Video 9, na který budete potřebovat jeho dekodér (nejčastěji Windows Media Player). ČT pamatuje i na příznivce Real Networks, Aktuálně.cz sází na Macromedia Flash. Datový tok je zpravidla na úrovni 400 kbit/s, ale upravuje se podle kvality připojení.

Komu cizí video nestačí a rád by světu nabídl i svoje dílo, má možnost. Služba YouTube umožňuje každému a zadarmo přidat svou nahrávku na Internet. Člověk si přitom nemusí lámat hlavu, v jakém formátu soubor pošle – YouTube jich podporuje hned několik. Limitem je pouze maximální velikost 100 MB a délka videa do deseti minut. Na přehrání snímků pak diváci potřebují Adobe Flash Player. Pokud máte kameru, zvládáte jednoduchý střih a nebojíte se veřejného posudku na vaši nahrávku, pak neváhejte a přihlašte se na YouTube.

Největší díl koláče videa dostupného na Internetu nezabírají zprávy, filmové ukázky nebo příspěvky amatérských tvůrců. Prvenství patří dlouhá léta pornografii. Explicitní materiál je v drtivé většině zaheslovaný a přístupný jen za poplatek, jak ale řekl novinář Miloš Čermák na svém kurzu Úvod do etiky žurnalistické praxe: Neznám v Čechách člověka, který by za sledování porna na Internetu platil. Ne snad že by si tuzemští občané choulostivé snímky na sítí neprohlíželi. Hledají si k nim jen bezplatná vrátka a docela se jim daří. Zajímavý pokus navázat na oblibu pornografie své obchodní záměry představila letos francouzská oděvní firma Shaï. Sexuální hrátky párů různých pohlavních kombinací, které provází možnost koupit si strhávané oblečení, to se jen tak nevidí (jen od 18 let).

Streaming audia

Příjemným zpestřením pobytu na Internetu je rádio. Posluchači mají volný zrak a mohou se dál věnovat něčemu tvůrčímu, jejich připojení ale nezahálí. Desítky českých a tisíce cizojazyčných rádií, to je vskutku pestrá nabídka. Internetové vysílání nabízí veřejnoprávní Český rozhlas i celá řada komerčních rádií běžně šířených i na vysílačích. Audio soupiska počítačové sítě je ale širší o množství stanic, které jsou určeny čistě pro Internet. Vysílání konkrétních programů naleznete buď na jejich stránkách nebo v rámci přehrávačů jako Windows Media Player, Real Player nebo Winamp. Pestrý seznam menších rádií naleznete na serveru ABradio, který chce ale za desetidenní poslech SMS v ceně 50 korun. Náročnost rozhlasového vysílání nepřekračuje zpravidla 128 kbit/s.

Zvuk má na Internetu ještě další podobu, která zažívá čilý rozvoj. Novinka posledních let se jmenuje podcasting. Umožňuje zásobovat audionahrávkami osobní počítače i cestovní přehrávače. Službu v České republice poskytuje např. Český rozhlas, nově ji představil i týdeník Respekt. Na západ od tuzemských hranic je dnes podcasting poměrně běžnou záležitostí. Své podcasty má řada světových médií – například deníky Guardian, Daily Telegraph, San Francisco Chronicle či Washington Post. Podcast je pro ně zajímavý způsob, jak oslovit nové lidi. Podle analytické firmy eMarketer bude podcasty do čtyř let poslouchat jen v USA 50 milionů lidí a inzerenti do nich už letos investují 80 milionů dolarů, píše v tiskové zprávě Respektu Adam Javůrek, vedoucí internetových projektů týdeníku.

P2P sítě

Významný podíl na vytížení Internetu, především mezi mladými lidmi, mají dnes sítě typu P2P. Jejich uživatelé mezi sebou sdílejí část pevného disku a jeden od druhého si stahují soubory. Jaké? Především aktuální filmovou produkci a hudební nahrávky ve formátu MP3, zkrátka v drtivé většině obsah chráněný autorským právem. Ale povídejte to šťastné mládeži, která si užívá bezplatně filmů před jejich českou premiérou a čerstvé muziky bez návštěvy obchodu! Ano, přes P2P mohou cestovat i záběry z rodinné dovolené nebo amatérský záznam pěveckého vystoupení na školní besídce – pak je všechno v pořádku. Pravděpodobně je tam ale nenajdete. Zátěž internetového připojení dosahuje maximální úrovně buď toho, kdo stahuje, nebo možností zdrojů, ze kterých čerpá.

Hry, volání a stahování

Online hraní, internetová telefonie a stahování souborů, to jsou činnosti jasné už ze svého názvu. U síťové hry závisí její internetové nároky na jejích tvůrcích. Místo mnohasetkilobitové rychlosti připojení je u nich důležitá odezva, která zajišťuje plynulý zážitek. V opačném případě se program co chvíli seká, aby si stihl dohrát nezbytná data soupeřů.

Telefonování po Internetu je příjemné svými nulovými náklady, tedy pokud je člověk na druhé strany také připojen k síti. Hovory na pevnou linku nebo mobil jsou ale i tak zpravidla levnější než nabídka klasických operátorů. Ani telefonování nepředstavuje radikální zátěž, pokud se k němu nepřidá ještě obraz videohovoru. Pak se nároky šplhají na úroveň streamovaného videa. Stále důležitější roli začíná však při telefonátu hrát bezpečnost a možnost identifikace volajícího.

Stahování souborů vytíží připojení tak, jak mu to jen zdrojový server dovolí. Pokud chcete získat filmy z Internetu legální cestou, podívejte se na službu Kinománia. Novinka na stránkách Seznamu funguje jako virtuální půjčovna videa. Denní sazba je 45 korun a nabídka zatím útlá.

A co když mám datové omezení?

Dosud jsme sumarizovali možnosti využití rychlého Internetu bez ohledu na limit přenesených dat. Proto si na závěr ukažme tabulku, ve které jsou zmíněné přibližné počty jednotlivých činností při daném kapacitním stropu. Tabulka sice nekopíruje náš seznam úplně, přesto nabízí užitečný odhad, který se může uživatelům svázaným FUP hodit.

Využití Internetu závislé na měsíčním datovém limitu
Způsob využití 1 GB 3 GB 10 GB
Průměrné webové stránky 8300 24.900 83.000
Ryze textové e-maily 200.000 600.000 2.000.000
Skladby MP3 (tříminutové) 200 600 2000
Filmové ukázky (tříminutové) 32 96 320
Dokumenty ve Wordu 20 60 200
Online hraní 50 hodin 150 hodin 500 hodin
Streaming videa (datového toku 300 kb/s) 7 hodin 21 hodin 70 hodin

Zdroj: Xtra Broadband
1 GB je zde 1024 MB. Údaje o hodinách streamingu vycházejí z odhadů zdroje a mohou se lišit v závislosti na řadě faktorů.

BRAND24


10. říjen 2006: Aleksandra Bartošová ze společnosti ABradio poslala Lupě v reakci na článek stížnost. Text firmu v očích čtenářů podle ní poškozuje. Nic takového samozřejmě nebylo záměrem, a tak dejme prostor jejímu vyjádření:

„Chtěla bych uvést na pravou míru tvrzení: ‚Pestrý seznam menších rádií naleznete na serveru ABradio, který chce ale za desetidenní poslech SMS v ceně 50 korun. Náročnost rozhlasového vysílání nepřekračuje zpravidla 128 kbit/s.‘

Poslech naších rádií je za poplatek pouze u vyšších kvalit (většinou je to 192 kbps), ostatní kvality (32 a 64 kbps) jsou pro posluchače naprosto zdarma. Dále pak si dovolím tvrdit, že vysíláme i větší rozhlasové stanice, a to z několika zemí (například polské radio RMF FM je největší komerční stanicí na polském trhu). Kvalitu vysílání 192 kbps mají u nás všechna česká rádia z výjimkou jednoho.“

Co se vám na rychlém Internetu líbí nejvíce?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor pracuje ve zpravodajství televize Z1. Na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy vystudoval žurnalistika a mediální studia.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).