Hlavní navigace

ČR je významným inovátorem v zemědělské informatice EU

 Autor: 107809
Mojmír Macek 11. 3. 2010

V ČR vzniklo v celosvětovém měřítku velmi unikátní řešení informačního systému pro identifikaci a sledování užívání zemědělské půdy. Oproti většině států EU je český přístup inovativní především tím, že umožňuje již 6 let aktualizovat topologicky čistá geoprostorová data v reálném čase prostřednictvím web klienta a zároveň nově založené údaje automaticky prostorově klasifikuje.

V systému je držena kompletní historie změn. Land Parcel Identification System (Český LPIS) používají desítky organizací státní správy, tisícovky farmářů a na konci roku 2009 byla nově spuštěna veřejná verze. Významným prvkem je to, že 20 let po změně režimu konečně mohou vlastníci půdy kdekoliv v republice ověřit, kdo reálně jejich majetek užívá a je registrován do systému pro čerpání dotací.

Co lze na veřejném LPIS nalézt?

Ve veřejné verzi najdete aktuální stav užívání zemědělské půdy, registrované v souladu se zákonem o zemědělství. V mapě lze zobrazit půdní bloky podle kultury či režimu ekologického zemědělství. Jsou přístupné vrstvy s definicí nitrátově zranitelných oblastí a kategorizace z pohledu erozní ohroženosti. Veřejnosti jsou zpřístupněny také nově registrované krajinné prvky, podkladové ortofotomapy, mapy z katastru další.

Vyhledávat lze podle identifikátoru půdního bloku/dílu či krajinného prvku, katastrálního území či přímo parcely. Inovativní užitečnou zajímavostí je možnost asynchronního zaslání exportu GIS dat z registru ve formátu shapefile pro vybrané katastrální území do e-mailu. Nově jsou také hlavní mapové vrstvy LPIS přístupné přes webové služby. Mapová aplikace veřejného LPIS běží zde.

Český LPIS-2

V minulosti nebyly údaje o využití zemědělské krajiny veřejnosti volně k dispozici. Důležitá je možnost v jedné aplikaci si vzájemně prolnout vrstvy s půdními bloky, katastrem, ortofoty, erozní ohrožeností a dalšími. Rozvoj je uvažován až na základě provozního vyhodnocení této základní verze pro veřejnost a intenzitě užití.

Český LPIS

Význam systému pro identifikaci půdy

Český LPIS vznikl pod záštitou Ministerstva zemědělství (MZe) primárně jako evidence užívání zemědělské půdy pro administraci a kontrolu dotací vyplácených na půdu. Základním registrem je geoprostorová databáze farmářských bloků půdy ve skutečných užívacích hranicích s celorepublikovým pokrytím. Na bázi referenčních údajů v LPIS je pak následně administrována výplata dotací ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu (v roce 2008 objem přímo či nepřímo navázaných dotací na půdu přesáhl 1 mld. €). Význam LPIS v budoucnu ještě poroste, vzhledem k politice EU upouštějící od přímých subvencí produkce směrem k platbám vázaným na péči o krajinu a životní prostředí.

V posledních letech se podařilo zvýšit synergický efekt využití LPIS také pro další aplikace využívané jak úředníky, tak přímo farmáři. Systém plně nahradil historickou především papírovou evidenci „honů“ pro kontrolu ekologického hospodaření a umožnil konkurenční prostředí v certifikaci ekozemědělců. Na půdní bloky přešly také speciální registry vinic, chmelnic a sadů. V LPIS je dále řešena problematika evidence hospodářských objektů, osevů geneticky modifikovaných organismů, erozní ohroženost půd, ochrana vodních toků před zemědělským znečištěním v souladu nitrátovou směrnicí, uložení hnojišť a návazných havarijních plánů pro zemědělce.

Systém řeší evidenci druhově bohatých travních porostů a obnovou travních porostů. Jsou zpracovávány údaje z výsledků agrochemického zkoušení půd. Je sledována navazující problematika kalů z čistíren odpadních vod a jejich užití. LPIS pomáhá státní rostlinolékařské správě s monitoringem škodlivých organismů, veterináři analyzují ohniska nákaz a dohlíží nad provozovnami využívanými k ustájení zvířat. V rámci systému je automaticky vytvářeno mnoho statistických reportů a jsou v něm generovány výstupy např. pro ČSÚ a další organizační složky státu.

Softwarová podpora pro kontroly platební agentury funguje přes pět let. V loňském byly dokončeny funkce pro dohledové orgány v rámci kontrol podmíněnosti. Zásadní novinkou je spuštění evidence krajinných prvků. Na péči o ně bude možné nyní žádat dotace. V rámci resortu a u spolupracujících organizačních složek státu aktivně využívá systém přes 4 tisíce uživatelů, z nich několik set aktualizuje údaje.

Portál farmáře (iLPIS)

V rámci internetového portálu farmáře je možné si stáhnout geografická data pro offline využití, tisknout mapy a reporty včetně výstupů např. pro zelenou naftu – žádosti o vratku spotřební daně. Uživatelům jsou k dispozici aplikace jako např. evidence spotřeby hnojiv a chemických přípravků na ochranu rostlin či pastevní areály, které přes portál využívají farmáři online. Klíčovou funkcionalitou je automatické generování předtisků žádostí o dotace na základě údajů, které jsou sdíleny prostřednictvím webových služeb s platební agenturou.

To umožňuje každoročně zvládnout vyřízení desítek tisíc žádostí o platbu, kdy každá žádost představuje rozsáhlý mnohastránkový formulář. Bez elektronické komunikace ve všech fázích administrace dotací by byl tento proces jen těžko zvládnutelný. Portál farmáře využívá nyní 6425 uživatelů, což představuje skoro čtvrtinu ze všech registrovaných zemědělských podnikatelů.

Jak se sbírají informace

Modul LPIS-evidence půdy eviduje farmářské bloky v hranicích skutečného užívání. Právně účinných bloků půdy je v ČR registrováno pro 27 tis. farmářů necelých půl milionu. Aktualizace probíhá na bázi konzultací s farmáři na územních pracovištích. Nejdříve je s farmáři přímo u počítače projednán návrh změny nad mapou (primárně ortofoto) a po jeho odsouhlasení se potvrdí přijetí návrhu změny a spustí se proces auditu. Po kontrole 4 očí, dořešení případných kolizí se sousedy a dodržení všech pravidel může být hned druhý den nová verze půdních bloků právně účinná a je online publikována farmářům na portál a platební agentuře.

Úředníci i farmáři pracují se stejnými centrálními údaji. Výhodu již 6 let je, že pokud jste oprávněná osoba, nemusíte nosit na úřad žádnou žádost, formulář, mapu  – vše vám pracovník místní agentury pro zemědělství a venkov (AZV) připraví přímo v počítači a v případě shody jen podepíšete souhlas na žádost o provedení změny v registru. Pokud užíváte pozemky ve více regionech, nemusíte už také objíždět místně příslušné agentury, ale můžete změny nahlásit z každé AZV. Veškerá geografická data a tisky jsou pak k dispozici farmářům v elektronické podobě a to i s možností stažení a offline využití.

Vybraná geodata jsou volně k dispozici i prostřednictvím veřejné mapové aplikace (pLPIS). Údaje jsou kontrolovány na několika úrovních, počínaje „autocenzurou“ farmáře, místě příslušnou AZV, centrální supervizí, platební agenturou, kontrolami v terénu a externí kontrolou s využitím technik dálkového průzkumu země. V celém systému je využíváno několik terabyte dat, a to nejen historizovaných ortofotomap a geodat z katastru, ale také rozsáhlý 3D terénní model území celé republiky a desítky geografických podkladových vrstev z oblasti životního prostředí, bonity půdy a vodohospodářství.

Ve 2D digitalizované polygony parcel jsou systémem automaticky geoprostorově klasifikovány. Jsou jim automatizovaně dopočítávány parametry jako například průměrná nadmořská výška, sklonitost, převažující orientace ke světovým stranám, erozní ohroženost, vliv na vodní toky, územně identifikační zařazení, překryvy s vymezením environmentálních ochranných oblastí a pásem, výměry v zónách s omezením hospodaření a jiné.

Každoročně je v systému aktualizována řádově pětina bloků, z jedné poloviny je změna iniciovaná samotnými farmáři a z druhé na základě změn v podkladových datech, při mimořádné aktualizaci nad novými ortofotomapami (V ČR je každým rokem aktualizována třetina území novým snímkováním a revidovány dotčené bloky) či nálezy při kontrolách.

Systémová architektura řešení

Základem systému je využití technologie databáze Oracle 10g Enterprise Spatial provozované v rámci čtyřnódového RACu (Oracle Real Application Clusteru). Tak je zajištěná vysoká odolnost systému proti výpadkům některé HW komponenty a je možná lepší optimalizace rozdělení zátěže mezi jednotlivé registry a DB schémata v čase. Na straně aplikačních clusterů jsou využívány jak Adobe JRun/Coldfusion Enterprise, tak JBoss.

Pro interní aplikace a portál farmáře je plně nasazena technologie mapového serveru Autodesk Mapguide a na veřejném LPISu běží Open Source Mapserver. Datově náročné operace jsou psány jako asynchronní serverové komponenty, ať již generují exportní dávky dat anebo rozsáhlé tiskové sestavy (včetně map) s využitím formátu PDF. Na straně serverů je řešeno také balancování zátěže mezi několik serverů (fyzických i virtuálních). Celá serverová komunikační infrastruktura je min. zdvojená a off-site zálohovaná.

Hlavní klient systému LPIS pro evidenci půdy funguje v prostředí Internet Exloreru s využitím Active-X prvku Autodesk Mapguide 6. Díky instalaci této klientské komponenty je snížena zátěž na servery a využit disponibilní výkon na klientovi. Tak bylo možné již před 6 lety spustit editaci hranic bloků přes web, kvalitní vektorové tisky map a přitom zmenšit zátěž komunikačních linek oproti bezpluginovému výhradně servisně orientovanému přístupu. Veškeré topologické vyhodnocení, kontroly a operace má však vždy plně ve své péči aplikační funkcionalita psaná přímo do Oracle Spatial.

Systém je provozován v prostředí velmi limitovaného nevyhrazeného přenosového pásma pro každého uživatele, což klade velmi vysoké nároky na kvalitní vývoj aplikací. S nástupem multi-monitorových klientských počítačů s velmi vysokým rozlišením bude do budoucna výzvou optimalizace využití přenosového pásma.

Pro velmi specifické rozsáhlé dávkové změny a velkoformátové tisky mají na centrálním pracovišti registrů MZe k dispozici plnohodnotného těžkého klienta Sitewell Sitenet Enterprise fungujícího jako nadstavba AutoCAD MAPu.

Historie projektu Český LPIS

Prvotní zákresy půdy vznikaly v letech 1999–2003 s využitím opakovaných tisků papírových map v měřítku 1:10 000 a sbírání údajů přes excely po částech okresů. Po mnoha problémech s efektivitou, nákladovostí, pružností odezvy a kvalitou došlo v únoru 2004 ke koncepční změně a zahájení revolučního projektu nové generace online systému pro aktualizaci evidence půdy dle uživatelských vztahů s novým dodavatelem společností Sitewell. První verze LPIS 1.6 byla dodána již v průběhu 7 týdnů po podpisu smlouvy.

Současným významným rázným krokem byl plný přesun odpovědnosti za aktualizaci geoprostorových dat na existující interní kapacity pracovníků územních pracovišť Ministerstva zemědělství (nyní agentury pro zemědělství a venkov – AZV) a zrušení outsourcingu těchto činností. Díky radikálnímu zrychlení odezvy státu na zaregistrování užívání pozemků došlo k masivnímu nárůstu registrovaných především malých farmářů a podařilo se zvládnout rozsáhlou celoplošnou aktualizaci evidence půdy v průběhu několika týdnů před vstupem ČR do EU.

V druhé generaci systému, která vznikala v letech 2005–2006 se vývoj soustředil především na základní registry, klasifikaci půdy a integraci klíčových organizací (IS APA SZIF, KEZ, ÚKZÚZ aj.) Byly realizovány funkce online obousměrné komunikace s platební agenturou, předtisky žádostí, statistiky, základ portálu farmáře – půda a základní funkce pro kontrolory.

V období 2007 – 2009 byla pozornost upřena především na integraci systému do ICT infrastruktury Mze (testovací prostředí, integrace se společným zemědělským registrem subjektů, dokončení integrace se speciálními registry, propojení s novým registrem zvířat, služby pro rostlinolékaře a veterinární správu, nové funkce na portál farmáře pro evidenci přípravků na ochranu rostlin a hnojiv, veřejný pLPIS a aktualizaci off-line exportu geoprostorových dat v modulu Datawell. LPIS plně přešel na jednotný single sign-on a úložiště nastavení práv/rolí v jednotném LDAP ministerstva. Každoročně jsou aktualizovány předtisky žádostí o dotace. V roce 2009 byla dokončena funkcionalita pro kontrolu podmíněnosti, nový modul krajinné prvky a spuštěn veřejný geoportál a katalog webových služeb.

Přínosy LPIS pro ČR a farmáře

Český LPIS jako jeden z velmi mála geografických informačních systémů u nás velmi věrohodně odráží změny ve využívání zemědělské půdy a krajiny v ČR. Díky nové koncepci systému bylo možné v LPIS plnohodnotně přenést aktualizaci evidence využití zemědělské půdy a souvisejících údajů plně na interní kapacity pracovníků resortu a ušetřit za stovky externistů, kteří v minulosti řešili aktualizaci dat. V rámci jednoho systému spolupracuje několik desítek úřadů.

Místní agentury pro zemědělství a venkov jsou tak mnohem lépe a pružněji schopny poskytovat v EU nadstandardní odbornou pomoc českým zemědělcům. Nové řešení umožnilo řádové snížení administrativních a časových nákladů pro farmáře vynakládaných při zpracování žádosti o dotace a díky tomu zpřístupnilo dotace také menším zemědělským podnikatelům.

Díky synergickému efektu mnoha nadstavbových aplikací je významně zvýšena návratnost financí vkládaných do pro dotace nutné každoroční aktualizace údajů a eliminována tvorba duplicitních údajů v rámci státní správy. MZe každoročně šetří v minulosti běžně vydávaných několik miliónů korun na offline zpracování statistik, které jsou nyní v systému k dispozici kdykoliv ve stavu ke kterémukoliv dni.

Portál farmáře dává nový rozměr komunikaci mezi farmáři a státem. Umožňuje jim nejen přístup k aktuálním informacím, ale vést si přímo některé potřebné evidence přes Internet. Jedná se dobrý příklad spolupráce mezi státem a firmami. Je potěšitelné, že čtvrtina registrovaných subjektů tento portál využívá. Jak je vidět moderní zemědělci umí naplno využívat Internet. Bude zajímavé v budoucnu sledovat, jak elektronizace veřejností tak konzervativně vnímaného oboru jako je zemědělství, ovlivní rozvoj venkova.

Anketa

Slyšeli jste už o projektu Český LPIS?

Našli jste v článku chybu?

11. 3. 2010 11:30

PanPetr (neregistrovaný)
Z hlediska informatiky to příliš inovativně nevypadá (kritiky se zdržím abych byl stručný). Z hlediska zemědělství také ne, protože obdobnou aplikaci pro MZ (také s názvem LPIS) již před cca šesti lety vytvořila firma Ekotoxa Opava. Přístup na ní tehdy měli jen zemědělské agentury - běžela v intranetu MZ.

11. 3. 2010 12:04

user (neregistrovaný)
tak sup, clanek precist jeste jednou (pripadne i vicekrat), kde se prave dozvite, co je inovativniho oproti jinym systemum v jinych statech a take oproti offline LPISu od Ekotoxy...
pokud na neco reaguju, chce to si precist cele, ne jen nadpis
120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

DigiZone.cz: Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Vitalia.cz: Vláknina: Rozpustná, nebo nerozpustná?

Vláknina: Rozpustná, nebo nerozpustná?

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

Podnikatel.cz: Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

120na80.cz: 5 poporodních problémů a jejich řešení

5 poporodních problémů a jejich řešení

Měšec.cz: Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube