Tohle jsou zajímavé úvahy, a souvisí to i s tím, proč by nemělo existovat duševní vlastnictví v dnešní podobě, nebo alespoň ne pro právnické osoby. Duplikováním duševního vlastnictví nevzniká původní osobě újma - pokud nebylo vytvořeno za čistě spekulativním účelem typu "mám něco co ostatní nemají".
V podstatě tím, že stát je ochoten garantovat duševní vlastnictví i právnickým osobám se otevírá zpět cesta k jakému "duševnímu feudalismu" - tentokrát na úrovni korporací. (Mám na mysli všechny ty NDA, které je třeba podepisovat, aby věci ohledně duševního vlastnictví poředně fungovaly, apod.)
Creative Commons licence jsou krok správným směrem - snaha přímo profitovat prodejem duševního vlastnictví je naprosto marná - pouze tím vytvářím prostředí, ve kterém největšího zisku dosahují úředníci, obchodníci a právnici. Daleko snažší je pouze hlídat, aby se moje duševní vlastnictví pouze šířilo mým jménem a bylo volně k dispozici - protože z toho potenciálně může benefitovat víc lidí, než když bych ho prodával, tak se je se mnou o náklady na vynucení takové licence ochotno podělit se více lidí...
Názor k článku
Creative Commons – budoucnost copyrightu?
