Nechápu, co je na tom špatného. Dnes se něco takového běžně děje - uživatel A využívá linku jen na web, mail a ICQ, případně semtam VoIP, zatímco uživatel B si pustí DC a sosá za stejné peníze jako o život. To není ve finančním zájmu nikoho, kromě uživatele B - tudíž tvrdím, že neviditelná noha trhu by měla uživatele B nakopat do prdele. (A stejně to neudělá...)
Tedy, vidím značný rozdíl mezi tím nechat někoho zatěžovat 90% insfrastruktury za paušál, a nebo vyhradit část rozpočtu sítě, dejme tomu 10%, na zrychlení připojení ke konkrétním IP adresám poskytovatelů žádaného obsahu. Přijde mi to naopak jako cesta, jak zlevnit normální internetové připojení lidem, kteří tento content vyžadovat nebudou, nebo jim nebude vadit, že ho stahují třeba 4KB/sec.
S těmi e-ziny a přijatými telefoními hovory to byl extrémní případ. Samozřejmě nepředpokládám, že by se to na téhle úrovni ujalo. Mám na musli hlavně poskytovatele vysoce kvalitních digitálních multimediálních služeb. Ti budou samozřejmě na běžné nebroadband infrastruktuře nedostupní.
Na broadband infrastruktuře pak nevidím důvod, proč by ti, kteří tyto multimediální služby nevyužívají a stačí jim IRC, web, mail, online hry - prostě klasický internet - měli nést náklady těch, kteří broadband multimediální služby využívat chtějí...
Aby bylo jasno - do diskuze pro Creative Commons licencí přispívám, a tvrdím, že zaručení identity nahrávky je plně dostačující k tomu, aby třeba kapely mohly na svých oficiálních stránkách nabízet MPtrojky ke stažení a profitovat z toho. Hudební průmysl poté můžeme zcela škrtnout - k velké radosti posluchačů i autorů hudby, řekl bych.
Názor k článku
Creative Commons – budoucnost copyrightu?
