Vlákno názorů k článku
Creative Commons – budoucnost copyrightu?

V českých podmínkách nic nového pod sluncem - viz například Open Music License kteoru už léta doporučují www.mp3records.cz, nebo licence serveru Freemusic.cz, která je od ní odvozená.

Rozdíle je jen v tom, že Freemusic generuje traffic telekomunikačnímu operátoru Transgas.Net, který peeruje v NIXu a může z toho těžit a tím pádem hosting Freemusic dotovat - zatímco MP3records zatím díky neschopnosti svého webhostera Arachne Labs generují díky provozu MP3records čistou ztrátu a zisku dosahuje někdo úplně jiný.

Je třeba se ptát, kde končí peníze, které platíte za Internet - ať už platíte za telefon, GPRS, ADSL, kabelovku nebo internet prostřednictvím média CZFree.Net.

Internet by měl být buď zadarmo, nebo by měly být toky peněz nějakým způsobem přesměrovávány k poskytovatelům obsahu. Jak dosáhnout toho, aby si lidi nemohli vydělat peníze tím, že budou někam zběsila pingat, to není zcela triviální - ale přesto je to proveditelné. Nejnovější featury v iptables v linuxovém kernelu - případně hypotetický modul "connection on demand data transfer tracking", který si lze snadno představit, by umožňoval daleko demokratičtější zpoplatnění internetu, než jsou současné modely vystavěné tak, aby na nich profitovali jen telekomunikační operátoři a jejich akcionáři.

Peníze se zkátka musí přelít k autorům článkům na e-zinech, ale nejen k nim - musí se přelít i k autorům příspěvků pod články, internet musí být zadarmo pro ty, kteří dělají cokoliv konstruktivního - a za peníze pro ty, kteří dokáží akorát plodit nesmyslné zvratky v diskuzních na nejčtenějších e-zinech.

Jedním z krkolomných řešení je například zpoplatnění anonymního přístupu vs. bezplatný neanonymní přístup. Jde ale vymyslet minimálně deset lepších obchodních modelů, než je ten současný - přičemž vše je třeba stavět na minimalizaci potřeby investic a centralizovaného kapitálu a zároveň na maximalizaci užitku pro drobné poskytovatele obsahu - a jak už jsem víckrat psal, poskytovatelem obsahu je v podstatě kdokoliv, kdo je ochoten zvednout telefon anonymnímu volajícímu a povídat si s ním.

Poskytovatelé i uživatelé obsahu musí sami usilovat o minimalizaci užitku pro akcionáře a firmy působící na poli autorských práv, marketingu či dokonce telemarketingu (tzn. spam papírový, elektronický i stále častější telefoní). Je to evoluční boj o přežití různých společenských superstruktur - sami od sebe se tihle lidé svých příjmů nevzdají, musíte jim je odebrat. Naštěstí máte vždycky možnost "hlasovat peněženkou"... ale měli byste se kromě toho třeba i ptát, kdo vydělává na tom, když třeba jen napíšete vyžádaný e-mail kamarádovi - a přitom OBĚ strany zaplatí za propojení...

To je hezké, jen to trochu naráží na současnou leislativu.
Není to tak dlouho, kdy existovala firma Imaginet a ta si vymyslela, že bude dodávat obsah. Zákazník si mohl zvolit aplikace, které bude používat, a za ně platil poskytovateli obsahu (Byly tam nějaké elektronické obchody, hry, ekonomické informace a video-tuším). Fungovalo to pouze na linkách ČTc (jak jinak), kde si zákazník pořídil limitované připojení k intenetu. Za připojení k nasmlouvanému obsahu již nemusel platit nic navíc, limit se ho netýkal).

Tato služba byla krátce po spuštění pilotního provozu zakázána pro antikonkurenční chování.

No já to ale samozřejmě nechci dělat pro všechny kromě klientů Českého Telecomu. Já chci aby mi za to Český telecom platil :-)

Klientů z IP rozsahu Českého Telecomu pojede download MPtrojek rychlostí třeba 4 KB/s, i když budou na ADSL. To bude možné díky QoS. Pokud se jim to nebude líbit, tak by se měli s provozovatelem serveru domluvit na na nějaké provizi za přenášená data - protože proč bych měl platit za webhosting, a uživatelé serveru paralelně za připojení ?!

Proti semi-monopolní korporaci je potřeba postupovat přesně stejně tvrdě, jako postupuje ta korporace. A samozřejmě v koordinaci s ostatními malými hráči - takže ten shaper je samozřejmě potřeba především releasnout jako open source.

Takovýto postup mi nikdo nemůže zakázat, protože prostě nemám povinost splňovat jakékoliv technické parametry IP spojení - mohu streamovat data naprosto jakoukoliv rychlostí dle libosti.

...demokratičtější zpoplatnění internetu, než jsou současné modely vystavěné tak, aby na nich profitovali jen telekomunikační operátoři a jejich akcionáři.
A proc? Pokud se ukaze, ze uspory z rozsahu velkych telekominikacnich spolecnosti nam zajisti levnejsi konektivitu, neni duvod toho nevyuzit. Pokud pro me bude peer-to-peer pripojeni ala CZFree vyhodnejsi (treba i subjektivne, napr. tim, ze mi bude poskytovat pocit uspokojeni, ze jsem nezavisly na CTc), rad si ho poridim. BTW kdyz jsem o tom uvazoval naposled, vyzadovalo to know-how, ktere nemam (a ktere se mi nepodarilo sehnat).

Peníze se zkátka musí přelít k autorům článkům na e-zinech, ale nejen k nim - musí se přelít i k autorům příspěvků pod články, internet musí být zadarmo pro ty, kteří dělají cokoliv konstruktivního - a za peníze pro ty, kteří dokáží akorát plodit nesmyslné zvratky v diskuzních na nejčtenějších e-zinech.
Znovu se ptam. Proc? Podstatou trzni ekonomiky je, ze pokud delam neco, cim se chci zivit, musim byt schopen najit druhou stranu, ktera si to ode mne koupi. Proc bych mel byt placeny za tenhle prispevek pod clankem? Nebo neni dost konstruktivni? Kdo to ma posuzovat? Existuje nejaky efektivnejsi zpusob nez trzni? Sem s nim!
Nezijeme v utopii - pokud by se nekomu me prispevky pod clanky libili, muzu mu poslat bankovni spojeni, aby me financne odmenil :-)), ale nemuzu k tomu nikoho nutit. Pisu je, jelikoz me to bavi. Pokud bych se tim chtel zivit, mel bych smulu, resp. muj business model by asi neobstal. A o tom to je.
Nemyslim si, ze volna ruka trhu je vselek, ale funguje obstojne a lepsi (alokacni) system nemame.

Nemyslim si, ze volna ruka trhu je vselek, ale funguje obstojne a lepsi (alokacni) system nemame.

Říkáte ruka trhu. To je velmi častá věta citovaná z tuším Bohatství národů? Jenže je pěkně vytržená z kontextu, protože v původním textu je uvozena předpokladem existence velkého množství soupeřících konkurentů. Takže její citace v monopolním či skoro monopolním (oligopolním) prostředí je úplně mimo mísu.

Kapitalismus nevznikl sám od sebe. Byl vymyšlen a prosazen skupinou lidí, kteří hledali způsoby, jak nakrmit svého času rychle rostoucí populaci v evropě. Původní předpoklady již dávno neplatí, ale koncerny se hlasitě zaštiťují jejich prosazováním. Protože se jim to velice hodí. Případy copyrightu, autorských práv či patentů jsou více než výmluvné. Dnes jejich uplatňování vede přímo proti cílům, pro jejichž zabezpečení byly tyto instituce původně zřízeny, nebo se používají pro zabezpečení něčeho jiného. Slouží k omezování konkurence.

No a on nekdo z tech kdo vymysleli ruku trhu tvrdil, ze k nicemu takovemu dochazet nebude? Jak patenty vyvraceji ruku trhu? Vzdyt trh ma moc nekupovat vyrobky od firem, ktere patentu zneuzivaji. Porad je to o tom, ze veskerou moc ma v rukach spotrebitel, jenomze je linej a chce aby za nej vyrobce ovlivnovali statni urednici. Klasika. Idea je to dobra, ale ti lidi, ti nam to kazej. Jenomze to plati jak pro spotrebitele, tak pro uredniky. Linux je krasnou ukazkou toho, ze cesticky se najdou i bez statnich uredniku. Ruka trhu funguje, ale nekdy v dlouhych casovych horizontech, ale zase si myslim, ze stav dosazeny trhem je stabilnejsi, nez stav dosazeny ministerskou vyhlaskou.

Patenty jsou státní zasah do přirozeného procesu vlastnění.

Beze státem uměle zavedeného patentového práva by každý kdo něco vynalezne byl schopen prostřednictvím právníků hlídajících dodržování dvoustraných smluv obhájit práva pouze na minimum oprvadu inovativních vynálezů. Nikdo by si nemohl patentovat různé nesmysly, jako "obchodní postupy", apod.

Státní patentové ústavy jsou krokem zpět k feudalismu, k omezování svobody. Něco mi napadne - a jen proto, že to paralelně napadlo někoho jiného jinde ve světě, tak to už nesmím aplikovat v praxi! To je absurdní.

Ve skutečnosti třeba ve vědě bohatě stačí uznat prvenství konkrétního objevitele. To by mělo bohatě postačit - a stejně to řeší i open source a jiné otevřené "some rights reserved" licence. Většině tvůrců bohatě stačí, když budou všeobecně akceptováni jako původní tvůrci - to je cesta jak k společenskému uznání, tak většinou i k dostačujícímu zisku.

Já bych neřekl, že patenty jako takové překážejí trhu. Překáží mu jejich současná implementace. Patent je privilegium poskytnuté panovníkem. Původně sloužilo ke kontrole poddaných. Nikdo, kdo neměl patent nesměl nic vyrábět. Ovšem patent na výrobu něčeho mohlo mít více lidí. Šlo jen o kontrolu panovníka nad děním v zemi. Dnes jsou patenty používány prakticky k tomu samému. Nikdo nesmí vyrábět věc, na kterou má patent někdo jiný bez zakoupení licence. Vlastně jsme převzali původní systém, jen jsme ho začali jinak používat.

Dnešní potíž s patenty je v délce ochrany. Měla by sloužit jen k dosažení přiměřeného zisku, návratu investice nutné k vymyšlení patentu. Pak by měl patent zaniknout. Pokud původní vynálezce není schopen prosadit věc do výroby a profitovat na ní, není třeba ji chránit. Pokud ji vyrábí a profituje na tom, pak je zdravé povolit ostatním vyrábět tu samou věc, aby konkurence stlačila ceny. Pokud však korporace patentují každou blbost, patenty navzájem sdílejí, neprodávají licence, pak se jedná o zneužití patentů k udržovíní monopolního prostředí. Prostě nepustí mezi sebe konkurenci, a pokud se někdo vzmůže, tak ho zažalujou pro porušování patentů, každý z nich jich má stovky na každou prkotinu a hoch jde od válu, protože nemá na právníky. Soud totiž nečeká až do vyřešení případu, v pohodě vydá předběžné opatření, že do vyřešení případu tu věc nesmíte vyrábět. Soud se táhne několik let, vy mezitím zkrachujete a soud skončí bez vynesení verdiktu. Takže až se najde někdo další může se uvedený postup opakovat. Jen se divím, že si ho v americe někdo ještě nepatentoval, jako obchodní postup. :-)

plný souhlas.

To byla v mem prispevku asi ta nejnepodstatnejsi veta :), ale presto si neodpustim reakci.

Pomineme-li, ze se mi nejak pomychala spojeni volny trh a neviditelna ruka trhu, mate pravdu, byt jsem Smitha nikdy necetl, autorstvi tohoto pojmu mu byva pripisovano.

Pokud jde o dokonale konkurencni trh - nic takoveho neexistuje, kazdy trh je nejak pokriveny, to vsak neznamena, ze by trzni principy byly mimo misu, tj. nefungovaly.

Kapitalismus nevznikl sám od sebe. Byl vymyšlen a prosazen skupinou lidí, kteří hledali způsoby, jak nakrmit svého času rychle rostoucí populaci v evropě.
Zajimava myslenka, nebylo by mozne nejak ji rozvest? Mozna by stacila definice kapitalismu. Pokud to hodne zjednodusim ja tim rozumim soukrome vlastnictvi & (relativne) volny trh. Pokud se v definici shodneme, pak kapitalismus opravdu vznikl samovolne - ke smene statku mezi osobami dochazi uz od praveku.

Cilem patentu je poskytnuti docasneho monopolu vymenou za zverejneni vynalezu, takze jednoznacne omezovat konkurenci s nadeji, ze se nam to dlouhodobe vyplati rozvojem vyzkumu.
Kdyz se nad tim zamyslite, problem neni v tom, ze by korporace (v tomto pripade kdokoli financne dost silny) zneuzivaly k omezovani konkurence patenty jako takove, problem je v tom, ze jakekoli soudni rizeni je je enorme drahe (a dlouhe), tj. ze se bez dostatecne sumy na konte nelze domoci spravedlnosti.

soukrome vlastnictvi & (relativne) volny trh
 
OK, tady se shodneme, ale asi nejdůležitější věcí je zaručení soukromého vlastnictví ze strany státu. Záruka, že stát nebude vstupovat do vlastnických vztahů. To znamená i záruku toho, že nebude majetek konfiskovat, pokud dojdou peníze ve státní pokladně.
Takže, jak vidíte, kapitalismus nevznikl samovolně. Kapitalismus byl stvořen poprvé ve Velké Británii, i když v jiných zemích již dříve byly lepší podmínky, ale právě v nich nikdy nedošlo k uzákonění, že vládnoucí třída nebude moci zabrat majetek poddaným. Uvědomte si, že před kapitalismem byl feudalismus, kde celá země patřila panovníkovi. Lidi se dělili na jeho leníky a ostatní (majetek leníků). Třeba ve Španělsku královská rodina rozhazovala svůj majetek tak úspěšně, že nekolikrát vyhlásila státní bankrot a zkonfiskovala většinu majetku bohaté vrstvy. Takže i když byli bohatí, nebylo jim to nic platné. Král jim to sebral a bylo posekáno.
 
Když se kapitalismus v británii zaváděl, bylo to něco nového a nikdo nemohl vědět, zda to bude fungovat. Úspěšnost kapitalismu však byla taková, že se ho rozhodly zavést i ostatní státy. Takže jak vidíte, žádná neviditelná ruka trhu neexistuje, ale vůle malé skupiny lidí dokázala změnit společenský řád ve většině světa. Nic lepšího zatím nebylo vymyšleno.
 
Bohužel, dnes se zapomíná na to, že kapitalismus nevznikl sám od sebe a je potřeba na změny reality reagovat změnou nastavení podmínek fungování kapitalismu.
 
To se však dnešním mocným nehodí do krámu. Čekám, že dokud ještě pár zemí nezkrachuje, tak se nic moc dít nebude. Socialisti budou dál snít své sny...

Tohle jsou zajímavé úvahy, a souvisí to i s tím, proč by nemělo existovat duševní vlastnictví v dnešní podobě, nebo alespoň ne pro právnické osoby. Duplikováním duševního vlastnictví nevzniká původní osobě újma - pokud nebylo vytvořeno za čistě spekulativním účelem typu "mám něco co ostatní nemají".

V podstatě tím, že stát je ochoten garantovat duševní vlastnictví i právnickým osobám se otevírá zpět cesta k jakému "duševnímu feudalismu" - tentokrát na úrovni korporací. (Mám na mysli všechny ty NDA, které je třeba podepisovat, aby věci ohledně duševního vlastnictví poředně fungovaly, apod.)

Creative Commons licence jsou krok správným směrem - snaha přímo profitovat prodejem duševního vlastnictví je naprosto marná - pouze tím vytvářím prostředí, ve kterém největšího zisku dosahují úředníci, obchodníci a právnici. Daleko snažší je pouze hlídat, aby se moje duševní vlastnictví pouze šířilo mým jménem a bylo volně k dispozici - protože z toho potenciálně může benefitovat víc lidí, než když bych ho prodával, tak se je se mnou o náklady na vynucení takové licence ochotno podělit se více lidí...

Ja vam nejak nerozumim s pojmem nevzniknul sam od sebe. Kapitalismus jako software bezi na nejakem hardware (lidi) je jasne, ze ho museli vymyslet lidi, nebo jak to myslite? Nase listopadova revoluce taky neprisla sama od sebe, ale byla vedena nejakymi lidmi. Vzdycky je to prece dusledek nejake predchozi situace, ktera vede k nejakym dusledkum, atd...

Bohužel, dnes se zapomíná na to, že kapitalismus nevznikl sám od sebe a je potřeba na změny reality reagovat změnou nastavení podmínek fungování kapitalismu.

To je zvlastni, ja mam naopak pocit, ze dnesni stav je dusledkem prave neustaleho zasahovani do fungovani volneho trhu.

Pripada mi to jako se zivotnim prostredim. Dokud nechame prales v jeho vlastni rovnovaze, vse funguje jak ma, zpetne vazby vse udrzuji v prislusnych pomerech. Jakmile do toho zacneme vrtat, rozvrtame to tak, ze uz to bez nasich zasahu nejde.

Ja vam nejak nerozumim s pojmem nevzniknul sam od sebe.
 

Jde o to, že nevznikl samovolným postupným procesem. K jeho vzniku se panovník musel dobrovolně vzdát části své moci. Kapitalismus nevznikl revolucí za nějaké ideály. Kapitalismus byl vytvořen postupnou řadou uvážených kroků. Na jejich začátku byly také ideály, jenže se neprosazovaly silou nasraného lidu (revoluce), ale shora za nějakým úmyslem. Tím úmyslem bylo nasycení lidí. V té době probíhala v Evropě populační exploze a dosavadní infrastruktura nestíhala. Vytvoření kapitalismu bylo obrovkým pokusem nasytit ty davy. Dnes již víme, že pokusem velice úspěšným.
 
To je zvlastni, ja mam naopak pocit, ze dnesni stav je dusledkem prave neustaleho zasahovani do fungovani volneho trhu.
 
Tady si myslím, že kapitalismus jako takový je nestabilní systém, který inklinuje k monopolismu. Pokud chcete zachovat konkurenční prostředí musíte se o kapitalismus starat. Sám od sebe, bez zasahování zvenčí se časem změní na monopolismus. Jako kulička má tendenci skutálet se s kopce dolů. Pokud ji chcete mít nahoře, musíte ji tam držet. Je to sysifovská práce, ale vyplatí se.

Blbe je, ze staty jsou plne tech kdo tvrdi, ze drzi kulicku nahore a pritom statistiky ukazuji, ze ji drzi dole.

Jadrem sporu je to, zda se o valku s monopoly ma starat spotrebitel (linux), nebo stat. Je to klasicky system, kdy se obcanovi nechce, tak poveri stat, ktery ovsem taky nechce, takze vysledek je dost spatny.

Blbé je, že státy jsou plné těch kdo tvrdí, že drží kuličku nahoře a přitom statistiky ukazují, že ji drží dole.
 
Jo, máte pravdu, důležité je, aby státy podporovaly konkurenční prostředí, což nečiní. Dokonce často aktivně dělají opak. Dnešní úprava autorského a patentového práva funguje přesně opačně. Chrání zavedené a bohaté firmy a novým, aktivním, menším a chudším brání vstoupit na trh.

O valku s monopoly se maji starat utlacovani producenti, kteri postupne zjistuji kdo a proc jim zakazuje poskytovat nejakou sluzbu/produkt...

Spotrebitel logicky muze hlasovat az penezenkou, kdyz jsou na trhu dva vyrobky, mezi kterymi si lze vybrat. Dokud si vybrat nelze, tak to spotrebitel ovlivnit nemuze.

Myslim, ze se moc neshodnem. Pokusim se shrnout proc se mylite :-)). Berte to jako souhrnnou reakci na vetsi pocet komentaru nejen ten, pod nimz se tato reakce objevuje.

1. KAPITALISMUS vznikl samovolne uz v praveku a nikdy nebyl zaveden, existoval vzdy, resp. vzdy existoval v nejake forme volny obchod, byt dovedeno ad absurdum treba jen mezi panovniky. To, ze vzdy existovala jina nez ekonomicka prevaha (silnesi vs. slabsi) na tom nic nemeni (existuje stale, byt se meni forma). Kapitalismus nevznikl tak, ze by se osviceny panovnik rozhodl ze to je ten spravny system nebo ze se sesly chytre hlavy (jako komunismus), vznikl evoluci - zkuste si najit nejakou ucebnici ekonomie. BTW vladci vzdy tak ci onak podporovali obchod, protoze z nej meli prijmy na danich. Zda se mi, ze predpokladate, ze kapitalismus vznikl jako dusledek rozvoje osobnich svobod - nemyslite, ze to mohlo byt i naopak?
Pokud je o Britanii - v 16. stoleti tam vznikla (klasicka) ekonomie jakozto veda, ktera ale pouze popisovala uz existujici system, ne vytvorit nejaky novy.

2. PATENTY. Aby bylo jasno, myslim si, ze softwarove patenty by nemely existovat. To ale neznamena, ze patenty jako takove jsou spatna vec.
Zpatky k podstate veci - patent je pravni nastroj, ktery dava autorovi vynalezu docasny monopol odmenou za to, ze svuj vynalez zverejni. Patent tudiz z principu omezuje konkurenci. To ale neznamena, ze je spatny, byt to tak vypada - znamena to, ze kdyz na tutez vec prijdu jako druhy, mam smulu. Bohuzel je to tak, ale je to nutna cena za podporu vyzkumu a vyvoje.
Predstavme si, jak by se chovaly podniky, kdyby patenty neexistovaly. Budeme (zjednodusene) predpokladat, ze cilem podniku je maximalizovat zisk. Protoze farmaceuticky prumysl dosahuje velkych zisku, rozhodnu se vstoupid do tohoto odvetvi - najmu spickove vedce a budu vyvijet lek proti obezite. Pokud bude vyzkum uspesny, urcite ho budu moci prodavat draho (po nekolika letech klinickych zkousek). Mel jsem sice vysoke naklady, ale ty se mi vrati diky vysoke cene. Nebo snad ne? Jak dlouho bude trvat konkurenci trvat, nez provedou analyzu - ktera bude radove levnejsi nez muj vyzkum(!) - a uvedou na trhu za nizsi cenu generickou nahradu? Dusledek? Konkurence profituje, ja prodelavam. A co spotrebitel? Myslite, ze ziska, protoze cena leku rychle klesne? To se seredne pletete, protoze ja nejsem hlupak a tohle vsechno si dovedu spocitat dopredu, takze zadny lek vyvijet nebudu a radsi se budu venovat nejakemu jistejsimu podnikani, treba investicim v Kazachstanu :-).
Aby bylo jasno - tim netvrdim, ze by svet bez patentu nefungoval, jenom by se (1) mnohem mene investovalo do vyzkumu, (2) vysledky vyzkumu by se prisne tajily (obory, kde to nejde by se nerozvijely). Pak je tu jeste moznost, ze by vznikl jiny institut na ochranu vynalezu - treba by se vice vyuzivalo ochrany proti nekale soutezi.

K jinemu prispevku: Dnešní potíž s patenty je v délce ochrany. Měla by sloužit jen k dosažení přiměřeného zisku, návratu investice nutné k vymyšlení patentu. Pak by měl patent zaniknout.
Kdo urci primerenost zisku? Jak? Je pro reditele farmaceutickeho podniku primereny Jaguar nebo Skodovka?
Vite proc se lide venuji vyzkumu? Protoze je to ziskove. Proc se tomu nevenuji vsichni, kdyz jsou tam zisky tak vysoke? Protoze naklady na vyzkum jsou obrovske, z cehoz plynou dve veci (1) potreba vstupniho kapitalu, coz je vyrazna prekazka pro vstup do odvetvi, a take (2) velke riziko neuspechu. Na efektivnim trhu jsou vzdy vynosy z rizikovych investic vyssi nez z mene rizikovych, protoze jinak by si vsichni poridili ty druhe.

Pokud původní vynálezce není schopen prosadit věc do výroby a profitovat na ní, není třeba ji chránit.
Asi vas to prekvapi, ale vetsina patentu neprezije 5-10 let, i kdyz zakonna ochrana muze trvat 20 let (myslim, ze u leku atp, kde je dlouhe schvalovaci rizeni lze prodlouzit o pet let, ale nejsem si jisty), proste proto, ze nevydelavaji, takze se puvodce nechce platit udrzovaci poplatky, ktere nejsou uplne zanedbatelne - IIRC treba Edison nechtel platit 150 USD za patentovou ochranu principu promitani (svetlo skrz celuloid) v Evrope, patentoval si ho jen v USA (coz usetrilo nejake drobne bratrum Lumierovym :-)).

Pokud ji vyrábí a profituje na tom, pak je zdravé povolit ostatním vyrábět tu samou věc, aby konkurence stlačila ceny.
IMHO neni, viz vyse. Uspesny patent musi zaplatit nejen sam sebe, ale i ty neuspesne. Pokud budete regulovat navratnost povede to jenom k tomu, ze patenty nebudou profitabilni, resp. spolecnosti si spocitaji, kolik ktery patent "unese nakladu" a pak je vynalozi, tj. efektivita pujde do haje.

Pokud však korporace patentují každou blbost...
Konecne se na necem shodneme, to se mi take nelibi, ale uz vice nez 100 let je zakladnim principem patentu "svetova novost", kdyby ji patentove urady striktne vyzadovaly, spousta problemu by zmizela (ovsem danovy poplatnik by se musel smirit s tim, ze to bude neco stat).

1. pokud jde o pojmy volny trh, volna soutez, smenny obchod, prirozeny vyber - ano, tam se shodneme, jde o prirozenou vlastnost prirody, matematicky vychazejici z teorie her, teorie bunecnych automatu a teorie komplexity. Samotny pojem kapitalismus ale predpoklada krome existence svobodneho trhu jeste definici vlastnictvi a hromadeni kapitalu, a v praveku existovalo vlastneni rozhodne spis jako proces, nez jako nejaka statem zarucena instituce (pripominam, ze komumismus je zakazem vlastnictvi, a to vetsinou zakazem garantovanym statem - opak institucionalizovaneho vlastnictvi je spis _proces_ aktivniho vlastneni...). Kapitalismus jde vzdy v ruku v ruce s definici toho, komu je umozneno vlastnit (a ovladat) kapital - proto by se bolsevismus ma spravne nazyvat "statni kapitalimus" - a s vyjimkou prebujele represe neprinasel proti predchozim formam kapitalismu nic noveho.

Skutecnou inovaci nad ramec kapitalismu by bylo napr. priznani svobody strojum - stroj muze jako pravnicky subjekt vlastnit sam sebe. To by teprve byla revoluce...

Svoboda je spis urcitou slozkou zivotni urovne, nez ze by nejak pricine souvisela primo s kapitalismem.

2. pokud jde o patenty, tak jejich obecnou uzitecnost, tak to nevidim jednoznacne. Oficialni priznani autorstvi nejakeho vynalezu ci vedeckeho objevu - ano, to se mi libi. Ale kdyby bylo patentove pravo nejak prirozene, tak dodneska platime licencni poplatky firme, ktera vymyslela ohen nebo kolo... ne ne, to se me moc nelibi...

Pak tedy prodluzme dobu po kterou plati patenty a odmenou nam bude zaplava skvelych leku.

muj navrh absolutne neni proti trznim principum!

e-ziny, ktere najdou lepsi zdroj prijmu nez reklamu, budou samozrejme navstevovanejsi, budou generovat vic trafficu, a to by se v nejakem clearingu mezi ISP melo nakonec nekde projevit..

znovu se ptam, jak je mozne, ze naklady na pripojeni plati (v dost podivnych pomerech) obe strany end-to-end spojeni po internetu. kdyby to bylo nejak trzne podchycene, tak pro nahravaci spolecnosti nebude problem filesharing: proste verejne vystavi soubory na rychlejsi lince nez maji moji oblibeni DC-sosaci, a vsichni si to stahnou od nich, a mezi nimi a ISP kteri inkasuji za internet se nejak preliji propojovaci poplatky.

reseni, pri kterem legalni multimedialni data lezou z nejakeho oficialniho serveru neplaticum 4 KB/s (per-IP) a platicum 400 KB/s mi prijde jako vseobecne pruchodne pro vsechny zucastnene strany...

Ad prelevani propojovacich poplatku - to by to znamenalo, ze pokud uzivatel A i uzivatel B zaplati ISP stejnou castku za pripojeni a A bude pouzivat internet jen k posilani e-mailu (to bude bezplatne) a B bude stahovat hudbu (nejake procento poplatku dostane nahravaci spolecnost), tak dany ISP ziska od A vyssi castku, byt jeho datovy tok (a tudiz naklady ISP s nim spojene) bude nizsi.

Napad je to v principu docela hezky, ale prakticky nerealizovatelny, protoze pro subjekty, ktere inkasuji danou platbu za pripojeni k internetu neexistuje racionalni motiv, proc se o ni delit s nejakymi poskytovateli obsahu. Lze to povazovat za nespravedlive, ale ne nelogicke.

To uz je IMHO mnohem pravdepodobnejsi, ze vydavatele e-zinu dokazi prezit z dobrovolnych mikroplateb (pomineme-li, ze v CR jsou bohuzel de facto nerealizovatelne).

Nechápu, co je na tom špatného. Dnes se něco takového běžně děje - uživatel A využívá linku jen na web, mail a ICQ, případně semtam VoIP, zatímco uživatel B si pustí DC a sosá za stejné peníze jako o život. To není ve finančním zájmu nikoho, kromě uživatele B - tudíž tvrdím, že neviditelná noha trhu by měla uživatele B nakopat do prdele. (A stejně to neudělá...)

Tedy, vidím značný rozdíl mezi tím nechat někoho zatěžovat 90% insfrastruktury za paušál, a nebo vyhradit část rozpočtu sítě, dejme tomu 10%, na zrychlení připojení ke konkrétním IP adresám poskytovatelů žádaného obsahu. Přijde mi to naopak jako cesta, jak zlevnit normální internetové připojení lidem, kteří tento content vyžadovat nebudou, nebo jim nebude vadit, že ho stahují třeba 4KB/sec.

S těmi e-ziny a přijatými telefoními hovory to byl extrémní případ. Samozřejmě nepředpokládám, že by se to na téhle úrovni ujalo. Mám na musli hlavně poskytovatele vysoce kvalitních digitálních multimediálních služeb. Ti budou samozřejmě na běžné nebroadband infrastruktuře nedostupní.

Na broadband infrastruktuře pak nevidím důvod, proč by ti, kteří tyto multimediální služby nevyužívají a stačí jim IRC, web, mail, online hry - prostě klasický internet - měli nést náklady těch, kteří broadband multimediální služby využívat chtějí...

Aby bylo jasno - do diskuze pro Creative Commons licencí přispívám, a tvrdím, že zaručení identity nahrávky je plně dostačující k tomu, aby třeba kapely mohly na svých oficiálních stránkách nabízet MPtrojky ke stažení a profitovat z toho. Hudební průmysl poté můžeme zcela škrtnout - k velké radosti posluchačů i autorů hudby, řekl bych.

Jenže ještě pořád existuje česká ulička .. určitě se vzápětí najde někdo, kdo si bude na svůj kešovací server sosat dnem i nocí všechny zajímavý nahrávky, pomalu ale zadarmo, a vzápětí je bude ze svého stroje nabízet rychle a za úplatu ;-)

Ano. Pokud to nebude za úplatu, tak co ? S tím se počítá. To je právě způsob, jak pomocí Creative Commons licencí vymlátit z ISP nějaké peníze za content. Vypalují snad piráti CDčka zadarmo ?

Pokud to bude za úplatu - jak by se to tomu pirátovi mohlo vyplatit ? Myslíte, že to od něj lidem pojede rychleji, než přímo od zdroje ? To si spíš dovedu představit, že na ten server se procpe "contentová mafie", která nabídne nesmyslné mega downloady... tzn. servery s contentem, dotované z objemu přenášených dat, si budou muset hlídat silné komunity tvůrcu, aby se nezhoršila pověst. Pořád to ale bude fungovat líp, než odporné plošně povinné poplatky za příjem televize, vybírané bez ohledu na to, jestli televizi vůbec vlastním...

Proč bych si v tom případě nevybral připojení od ISP, od kterého mi v ceně připojení lezou data třeba 100 KB/s, dají se v pohodě streamovat, nemusím je ukládat na disk, apod. - místo abych sosal odněkud 0-0-nic ?

Víte, moje firma se tak či onak zabývá internetovým obsahem, a přijde mi, že ISP a obecně telekomunikační firmy jsou snad jediné IT firmy, které z někoho dostanou nějaké peníze - není divu, mobil ani Internet si nechce nechat odpojit nikdo...

Tzn. logický krok jak dejme tomu pro online publikující kapely urvat taky kus žvance je chtít ty peníze po těch, kteří je inkasují na druhém konci drátu... a když nebudou chtít platit, tak to těch 100 KB/s asi nepoteče, že... jako u DC... tam je rychlost také možné nastavovat každému sosákovi individuálně - a jak to funguje, panečku!

Tak - a v podstate jsi ten obchodni model uz vymyslel, jenom je potreba te nakopnout spravnym smerem. Pouzijes na svem linuxovem serveru htb, cbq nebo tbf... Uzivatel se pres https priloguje, tvuj apache zavola script, ten povoli pro dotycnou IP adresu vetsi rychlost a uzivatel muze rychleji cerpat poskytovane sluzby. Obchodni model tu mas skoro hotovy, zadnou spolupraci s ISP k tomu nepotrebujes a je to uz jenom na tobe.

Jo, a fee za pouzivani meho dusevniho vlastnictvi mi muzes posilat na ucet cislo .... ;-)

Ano, Zbynku, prave pouzivani HTB mam na mysli ;)

na urovni uzivatelu je to ale slozite, proto ti jsou casto za NATem.

radeji bych videl vyuctovani na urovni celych ISP, pricemz prioritizace urciteho typu broadband trafficu by tvorila urcite procento nakladu kazdeho ISP na konektivitu - 10% by pro zacatek bohate stacilo.

zatim se tohle resi na urovni peeringu/nepeeringu v NIXu - a do toho se cim dal vice budou montovat velke korporace a cim dal mene poskytovatele obsahu...

Jaké máte bankovní spojení? :-)