Názory k článku
CTRL + Wikipedia

I ta slovenská má články informačně hodnotnější a informačně hutnější. České články jsou pahýl vedle pahýlu.

Proboha, to slovo! Naštěstí už "pahýl" opustili, tak nešťastně použitý doslovný překlad jsem snad nikde jinde neviděl... vždy mě z toho uplně osypalo, "tento článek je pahýl"... To jako někdo původní článek umazal, nebo rozkrájel?

Nic vám přeci nebrání články upravit/doplnit.

No, problem je v tom, ze kdyz hledam ve Wikipedii clanek na nejake tema, tak vetsinou proto, ze o danem tematu nemam dost informaci a znalosti. Takze tvrzeni, ze mi "nic nebrani ten clanek doplnit nebo opravit", je s prominutim pitomost. Sice muzu vylepsit clanky o vecech, ve kterych se vyznam, ale to je mi platne jak mrtvemu zimnik, protoze tim tu informaci, kterou potrebuji, neziskam...

No jo, když k tomu budou všichni přistupovat takhle, tak se nic nezlepší. Já můžu vylepšit článek o věci, kterou ovládám (no, udělal jsem to všehovšudy 3x) a někdi jiný vylepší třeba ten článek, který hledám já.

Když to nenajdeš na Wiki tak pokračuješ v hledání klasickou cestou - web, oborové katalogy, knížky, časopisy, ne? Takže ti pak nic nebrání v tom to zpětně dát na Wiki.

Příště až to bude někdo hledat, tak ušetří spoustu času hledáním, stejně tak jako ty u ostatních (již hotových) wiki-článků.

No to bych zrovna nedoporučoval, aby někdo psal na wiki článek o něčem o čem se právě dozvěděl.
Protože možná to, co se dozvěděl pochopil špatně. Možná mu unikly souvislosti a zaměnil nějaký konkrétní případ za obecný. Možná blbě používá terminologii, nebo ji chybně přeložil. Možná udělal tisíc a jednu chybu, co děláme, když se dozvídáme nové věci.

Běžet s nově nabytými vědomostmi na wiki mi fakt nepřijde jako dobrý nápad.

To je fakt. Já prostě předpokládal, že když se někdo o něco zajímá, tak projde co nejvíce zdrojů a dokáže z nich vyprodukovat smysluplný a správný pohled na věc, který pak "nasdílí" na Wiki.

Určitě by bylo nejlepší, kdyby ty články tam tvořili pouze lidé, kteří o tom ví co nejvíce, ale to je podle mě nereálné.

Proto podle me staci, kdyz dotycny clovek zalozi jenom jakysi pahyl, na jehoz konec umisti podle nej vhodne externi odkazy. Ono i zalozeni obycejneho pahylu klidne zabere hodinu, pokud i ty tri vety a par odkazu maji mit aspon trochu uroven.

V případě české wikipedie má pravdu. Jakékoli, třeba i drobné opravení nebo doplnění = minimálně několikatýdenní (spíš až -měsíční) boj se samozvanými vládci wikipedie, která tak na 50% skončí vaším banem s tím, že se nic nezmění, nebo změní k horšímu.

Opravdu nebrání? Já tam před lety chtěl doplnit nějaké články z VŠ matematiky. Nejdříve mi nějaký odborník na přírodovědu tvrdil, že to co se mu snažím podstrčit je blbost a když jsem mu napsal, že to myslím vážně, tak mi nějaký všeználek matfyzák napsal: toto není důležité tak to tu nemusí být. Možná že to nebyly ty nejdůležitější pojmy, ale když já je potřeboval najít na internetu, tak nikde nebyly a encyklopedie je přeci o sbírání informací...

„Když chtěl někdo odevzdat opsanou školní práci před dvaceti lety, měl to těžší. Mohl ji sice někde opsat, ale neexistovala šance (kromě náhody), že by na to někdo přišel.“ – Tohle působí divně, není tam někde zaměněné slovo? Jinak vcelku souhlasím…

Bylo těžší sehnat zdroj k opsání, ale když už se to podařilo, riziko odhalení bylo minimální (k odhalení mohlo dojít pouze náhodou).

Takto ano. Já jen, že formulace „Mohl ji sice někde opsat, ale…“ vybízí k dokončení „…ale přišlo by se na to.“

Osobně považuji Wikipedii za jednu z nejvýznamnějších věcí na Internetu vůbec. Samozřejmě se najdou články kvalitativně slabší, ale i ty, které jsou na vynikající úrovni a jsou psány skutečnými odborníky ve svých oborech. Wikipedia je krok ke znalostní společnosti, kdy není důležité mít v hlavě obrovské množství informací (což už stejně při jejich množství ani nejde), ale umět je získat a pracovat s nimi.

Co se týká školních prací, nevím jak na středních a základních školách, kde jsou vyučující s IT vědomostmi možná často daleko za svými žáky, ale domnívám se (aspoň podle vlastní zkušenosti), že na vysokých školách není problém práci okopírovanou z Wikipedie, nebo jiného on-line zdroje dohledat, ať už manuálně, nebo pomocí specializovaných programů, které jsou stále běžnější. Ostatně i běžná seminární práce musí mít určitou úroveň k čemuž se řadí i citace podle ČSN ISO 690(-2).

Nicméně se setkávám i s postojem některých odborných asistentů, kteří Wikipedii jako zdroj odmítají, nebo z ní nejsou nadšeni, ale paradoxně už jsem se setkal i s tím, že když jsem hledal materiály na seminárku, tak jsem zjistil, že oficiální materiály takového vyučujícího byly v některých částech slovo od slova opsány právě z Wikipedie (pochopitelně bez uvedení citace).

Každopádně vždy platí, že ať už čerpám z jakéhokoliv pramenu, vždy bych si měl danou informaci ověřit z více zdrojů, je-li to tedy vůbec možné a nejedná li se přímo o primární zdroj informací.

Je to různé. Když jsem byl na škole, tak někteří vyučující v rámci slidů klidně citovali wikipedii (tedy včetně uvedení zdroje), ale zároveň nás každý zrazoval od jejího použití v bakalářských, diplomových a jiných pracích. Nicméně téměř každý dodal, že je wikipedia dobrá jako odrazový můstek při studiu problému a tak ji taky můžeme použít.

Můj názor je takový, že když nemůžu nepřítele porazit (studenty, třeba SŠ, kteří z wikipedie kopírují celé pasáže), tak se k nim musím přidat. :-)
Práci bych zadal tak, aby naopak museli wikipedii použít a například tvrzení v ní dohledat i v jiných zdrojích a - pokud je to možné - téma a samotný článek na wikipedii dále rozšířit a doplnit.

Ale papír na učení nemám, takže je to jen takový laický nápad vycházející ze zkušenosti na SŠ, kdy nám učitel zadal přeložit do češtiny anglickou manuálovou stránku s popisem instalace Linuxu (každý jinou část) a aktualizovat ji, aby byla platná pro tehdejší distribuce Linuxu.

Slyšel jsem i o případu, kdy vyučující zadává témata a úkolem studenta je právě vypracovat článek na Wikipedii, což je možná ještě lepší model :-)

To dohledání a ověření v jiných zdrojích má ale ještě jeden rozměr - studentík si uvědomí, že ne vše, co se ve Wikipedii píše, musí být pravda.

Tím porušuje pravidla Wikipedie a licenční ujednání. Nikdo nesmí být nucen ke tvoření obsahu Wikipedie. Práci pro ni poskytuje každý zdarma a o svobodné vůli.

Tak to je otázka úhlu pohledu, nikdo přece není nucen ten předmět, nebo školu dodělat, tudíž to vlastně dělá dobrovolně ;-)

Ale je fakt, že tento koncept se mi líbí a aby to bylo zcela podle pravidel Wikipedie, stačí dát studentíkovi vybrat jestli chce psát článek na Wiki, nebo jiný projekt.

Tohle tema se na wiki obcas resi. Hlavni problem je ten, ze prave timto zpusobem vznikaji obsahle ale naprosto dementni clanky. Nejlepsi v takovem pripade je cely clanek smazat a napsat jej znovu, ale to se nikomu nechce, takze tam ten vytvor zustane. Osobne v takovych pripadech pouze do diskuze k danemu clanku napisu nekolik svych poznamek, kdybych se treba nekdy dozil duchodu, nemel co delat a chtel clanek predelat.

Z jednoho stručného článku na Wikipedii opravdu diplomku nenapíšeš. A spousta věci na internetu nenajdeš. Například u nás v Ostravě na rádiu Helax běží pořad, kde dávají otázečky, které jsou na internetu nedohledatelné.

Opravdu reagujete na mě? Protože ať čtu, jak čtu, tak nikde netvrdím, že diplomka se dá obšlehnout z článku na wikipedii a taky netvrdím, že na internetu se dá najít všechno. :-)

Co bylo dříve, vejce nebo slepice? Opsal asistent wiki a nebo wiki opsalo práci asistenta?

"oficiální materiály takového vyučujícího byly v některých částech slovo od slova opsány právě z Wikipedie"

Co když ten vyučující sám byl autorem článku ve Wikipedii?

To by samozřejmě bylo něco jiného, ale jsem si jist, že to nebyl tento případ. Domnívám se tak na základě těchto indícijí: úroveň kvality zpracování materiálů byla různá, zjevně se jednalo o slepenec seminárních prací dřívějších ročníků revidovaných a doopravených vyučujícím. Vyučující sám k danému tématu nedoporučil wikipedii jako zdroj, což by asi jako autor, který zná úroveň svého textu neučinil (upozorňuji, že kvalita článku na wiki byla velmi dobrá, téma bylo popsáno vyčerpávajícím způsobem a lepší zdroj jsem prakticky nedohledal). Ve skriptech i na wiki byla u jedné informace chyba, kupodivu u obou zdrojů se hodnota lišila, na wiki jsem ji opravil podle informací nalezených z jiných zdrojů, při tom jsem si nevšiml, že by vyučující byl mezi autory.

Wikipedie sama sebe definuje jako agregátora (= že pouze přebírá a organizuje informace odjinud) a výslovně si zakazuje publikování jakýchkoli originálních poznatků (viz. interní pravidlo "No Original Research"). Pravidlo říká, že na Wikipedii se smí objevit pouze informace ověřitelná z jiných zdrojů.

Proto je IMHO naprosto správné Wikipedii jako zdroj pro citace neuznávat, i když ji budeme hojně využívat.

(Například mám na Wikipedii potíže publikovat životopisné údaje mého otce, protože nebyly jinde publikovány = není možno je ověřit.)

"Proto je IMHO naprosto správné Wikipedii jako zdroj pro citace neuznávat" - moc bych to nehrotil. Zalezi na tom jak dulezita ta citace je, pokud na ni stoji cela prace, tak treba, pokud potrebuju treba odkaz co znamena RAID, tak je to idealni.

Uvedeni zdroje je potreba ze tri duvodu:
- aby bylo jasne co je originalni prace a co je stare
- aby ctenar mohl najit dodatecne informace
- pro podlozeni dulezitych tvrzeni
Jen pro posledni se wiki nehodi, ale chyb se najde i jinde dostatek.

wikipedia cz je fajn. wikipedia cz je hnus.

Českou wikipedii používám jen u českých názvů rostlin a zvířat.

V každém případě považuji wikipedii za zdroj podkladů pro další informace. Jestli má nějaký učitel problém s wikipedií, pak je problém v tom, jak vyučuje bádání.

Právě naučit žáky pochopit, že neexistuje jedna dokonalá všeobjímající pravda a světonázor, ale že každý má svůj a vytváří se na základě znalostí faktů a názorů ostatních, je jeho úlohou a jestli jeho žáci jen práci opíší (cokoliv odkudkoliv), pak selhal.

Fajn, anebo hnus? Nemáš v první větě překlep (cz, cz)?

Wikipedia se dá možná použít jako ten zmíněný odrazový můstek, ale jinak bych se na ni moc nespoléhal. V případě hesel, kterým troufám si říct rozumím, vidím spousty chyb a velkou zastaralost.

Spousty článků je napsaným nějakým nadšencem, který dané problematice vůbec nerozumí, narážím na články, kde se v české verzi tvrdí pravý opak co v německé, kdy polovina odkazů na zdroje nefunguje a podobně.

Velká bolest je pravidelná údržba, s časem se mění často jak samotný obsah hesla, tak i reference a tohle už nikoho moc nebaví.

No a sektářství správců je kapitola sama pro sebe.

Vidím to podobně jako komunismus - lákavá idea, ovšem nepočítající s reálnými lidmi.

Myslím, že s kontroverzí to hodně záleží podle oboru. "Tvrdé" obory, jako např matika, informatika, přírodní vědy (a trochu i ta technika, zaléží na oboru), kde (většinou) existuje jasná pravda mívají články přesnější a i kvalitnější (jednak je nás na netu víc, jednak existuje objektivní měřítko).

Ale když clověk zabrousí do historie, literaturu apod., tak hodně článků je označeno různými přívlastky jako nekompletní, potřebuje ověření apod. A samozřejmě pak zámky na článcích jako George Bush atd.

Nám např. na škole wikipedii doporučovali jako výborný a komplexní zdroj, naopak kámoš co byl na fildě od profáků neslyšel snad nic než zatracení.

Je zajímavé, že ta technika je tak někde na půl cesty. Informace bývají často nekompletní, zejména když člověk jde po průmyslových věcech a některé obory (teorie řízení) jsou na wiki zpracovány zcela katastrofálně. Prostě jsou už to takové menšinové věci a editorů je asi holt málo. Ale jakmile zabrousíte jen trošku mezi "mainstream" (nechce se mi to úplně říkat - mezi geeky), tak kvalita jde raketově nahoru.

Osobe nejvetsi problem s citacemi vidim v tom, ze wikipedia (a obecne internetove zdroje) neni zakonzervovany zdroj. Napriklad pokud student pracuje na praci delsi dobu (takova diplomka a bakalarka klidne trva i pres rok), tak neni vubec jiste, kterou verzi mel student na mysli, pokud neuvede presne datum a cas (coz se skoro vubec nedela), a i tak muze nastat problem, pokud dane heslo bylo v mezidobi vymazano. Odkazovat v tomto pripade na clanky nebo knihy je vhodnejsi, protoze sance, ze ta kniha bude dohledatelna i za 50 let je radove vetsi.
A myslim si, ze prave skola by mela naucit spravne zachazet se zdroji tj. odkazy na wiki do zitrejsi prednasky klidne, do skript, ze kterych se budou lide ucit i za 30 let nevhodne.

Do citací se podle normy musí u www psát i datum, kdy bylo citováno.

Zakladni pravidlo: u online zdroje se MUSI uvest datum stahovani.

jak už bylo řečeno- česká wiki se ani se slovovenskou, natož pak anglickou srovnávat bohužel nedá, co se týká korekčnosti už jsem narazil na články, které by snad vypadaly lépe, i kdyby je sepsalo dítě z první třídy

jinak je wiki unikátní projekt, využívám jí, ano, ale spíše do méně významných prací jako jsou referáty apod. pokud bych potřeboval informace např do bakalářské práce, tak asi sáhnu po "důvěryhodnějším" zdroji :)

upravovat ji sice může kdekdo, ale poměrně velkou část editací filtrují, resp schvalují a kontrolují admini a moderátoři, což je fajn, na druhou stranu pořádně člověk ani neví co tam může a nemůže napsat- např informace které mě někdo někdy naučil bych tam teoreticky napsat mohl, ale z druhé strany? v podstatě jde o copyright učitele a jak tento článek následně ozdrojovat? asi těžko.. a to je jen zlomek problémů, ale i kladů

Pokud hledáte velmi odborné termíny, tak je wikipedie naprosto nepoužitelná. Česká je prolezlá nesmysly a chybami, anglická je jen o fous lepší.

Čas od času zalistuji Wikipedií i jen tak. Člověk tak navštíví i témata, která by normálně minul. Navzdory všem drobným negativům, která ostatně v článku zazněla, jsem také zastáncem Wikipedie.

Já mám někdy s wikipedií tento problém:
http://xkcd.com/214/
:-)

hovoří o wikigoogle tuposti dnešních studentů - právě kvli ctrl c v a lenosti hledat a ověřovat další zdroje

On je velký rozdíl mezi leností, tupostí a ctrl + c.
Všichni o tom povídáate či tlacháte. A kde nic tu nic.

Vezměte to z druhé strany. Co mi to dá, když ke mně nastoupí někdo z wikipedistů?
Mně nic. Mně je jedno kdo, kdy a jaké zdroje používá.
Výsledek jeho práce musí mít hlavu a patu, aby byl zákazník spokojen a zaplatil.

Vše ostatní je podružné.

Z druhé strany tu slyším spíše takový nářek, který je sdělením toho, že naše mládež je línější, někdy (zdá se) tupější a je to zapříčiněno wiki.
Omyl, dámy a pánové, je to zapříčiněno všeobecným pokeslem/propadem vyžadování kvality všemi ode všecj.

A vo tom to je.

Zdar. Mudrlanti.

Ale prd, ono je to uplne o necem jinym. Drtiva vetsina vyucujicich je tzv "jednou nohou v hrobe". Celej zivot ucej metodou "musite se nasprtat vzorecky, terminy, ....". Tohle samo "fungovalo" v dobe predinternetove, kdy nebohym zakum a studentum nezbyvalo, nez si precist prislusne ucebnice/scrip­ta/...

Dneska si potrebnou informaci najdou za 10s na webu. Pak (naprosto spravne) k veci pristupuji "proc bych se to mel ucit, kdyz to kdykoli najdu".

Co se tyce ruznych praci, maji k tomu odpovidajici pristup, opisovalo se vzdy, je to lidska prirozenost, a opravdu nevidim zadny prinos v samostatnem vypracovani 100 000x zmerene ulohy (napr fyzika na FELu tim byla povestna - ty ulohy tam byly totozne snad 30 let).

Pristup musi naopak zmenit vyucujici - umoznit vyuziti vsech zdroju a spis pozadovat porozumneni ne nauceni zpameti. Jenze to je pro vyucujiciho daleko slozitejsi nez 5x nekoho vyhodit s tim, ze "tam mate blbe odsazeny odstavec".

Myslím, že nemáte pravdu.
V rámci nejlepších tradic odezdikezdismu se výuka často překlopila právě do druhého extrému, kdy žáci a studenti prakticky nic nememorují - protože si to mohou kdykoliv dohledat.
A v důsledku toho se jim nerozvíjí paměť. A nejsou schopni spočítat složitější příklad v matematice, protože když nemáte vzorec namemorovaný, tak je vám kulové platné, že si ho můžete najít v tabulkách, když ten vzorec v tom výraze "nevidíte".

Fyzikální laboratoře na FELu jsem absolvoval a byl to děs. Nicméně část toho fungovala - člověk se tvrdým drilem naučil vypracovávat nějaké protokoly z měření. A část studentů tam pochopila, že k obsahu patří i forma. Že ta forma má v mnoha případech i praktický smysl.
Jak bude asi implementovat nějaký např. síťový protokol někdo, kdo není schopen dodržet formální pravidla pro zápis výsledků měření - kde se ty pravidla vešly na jednu A4?

Vy zcela ignorujete ty vedlejší produkty, které vzdělávání v člověku zanechává

Kdo tomu rozumí ten namemorovaný vzorec nepotřebuje. Namemorované vzorečky jsou dobré jen pro blbečky líné používat mozek.

S tim souhlasim tak na 99%. Me se treba stalo, ze latce jsem rozumel, umel vsechno odvodit, pred zkouskou rozdaval hafo rozumu.... ale spocitat ukoly pri zkousce se mi moc nedarilo, protoze jsem to nemel ani namemorovane ani poradne procvicene. Vyhrazeny cas byl pritom zcela dostatecny, kdyz u toho clovek nezacina odvozovat od nuly.

Hloupost, prostě jsi to neuměl.

Perfektne ne, ale urcite to dost hodne lidi diky me udelalo pripadne udelalo s mnohem mensi namahou. Oni si to ale nerozdil ode me pilne nalili do hlavy a procvicili, ja se spolehnul na to ze kdyz to umim vysvetlit, tak ze to taky umim spocitat (coz mi koneckoncu nekolikrat vyslo).

Pokud to umíš vysvětlit, měl bys to umět spočítat. Kde byl problém?

Jo, to je presne ono - potrebny dril, kdy se clovek dostane do stavu "podivam se a vidim".
Ono je beztak pomerne obtizne stavet dum bez zakladu. A zaklady musi byt solidni, jinak jde cela stavba do ****. Pravda, kopani a betonovani (=zaklady) neni zadna velka zabava, ale ... viz vyse.

Toho ale nedosáhne nikdo tím, že si namemoruje nějaký vzorec, ale tím, že prostě bude počítat příklady, dokud si to nezautomatizuje.

Nejaky problem s chapanim texu?

s/texu/textu/

Vůbec nemáte pravdu
Rozumět tomu je v matematice podmínka nutná, ale nikoliv postačující.
Pokud nemáte vzoreček namemorovaný, tak ho nejste schopen použít při výpočtu.
Jak chcete třeba integrovat, když ty vzorečky neznáte? Si otevřete wikipedii a budete postupně koukat na všechny vzorečky, který by se tak dal použít?

Když už píšete o lenosti používat mozek, tak to bych spíš vidět na ten případ, kdy se odmítám naučit vzorečky, protože [doplňte si důvod].

Memorovani samo o sobe je na nic. Namemorovany vzorecek neumite pouzit. Jina vec je nauceny vzorecek - a nejlepe se cokoli nauci tim, ze se to dela (pouziva). Par desitek prikladu a nad vzoreckem uz ani neuvazujete :-)

Tak zřejmě máme rozdílnou definici slova memorovat - protože mám pocit, že jinak nejsme v rozporu.
Nepsal jsem o memorování bez předchozího pochopení - to jsem naopak označil za nutné. Jestli se student naučí vzorečky používáním, nebo tím, že se je učí zvlášť není v tomto podstatné - podstatné je, aby ty vzorečky měl v hlavě, protože jenom tak něco spočítá.

Rozdil je zcela zasadni - spousta pisemek a zkousek je koncipovana smerem "napiste vztah/vzorec pro ..." => staci kdyz si pamatujete poradi pismenek, rozumet tomu nemusite.

Jak sem psal vejs, pokud nekdo neco denne pouziva, prirozene si to pamatuje, ale take (zcela prirozene) sahne po nejakem zdroji, pokud potrebuje pouzit neco, o cem !!vi!! ze to existuje, !!vi!! jak to +- funguje, ale jednoduse si to nepamatuje presne.

Napr kdybych ja dneska chtel integrovat byt trivialni integral, tak to z hlavy jednoduse nedam, protoze sem to 15 let nevidel, ale najdu si jak se to dela. Ovsem naprosto s klidem bych se ve svem soukromem i profesnim zivote obesel bez informace ze nejaky integral existuje - nanic sem to vzivote nepotreboval a nejspis ani potrebovat nebudu (presto ze se zivim v IT- tedy oborem matematice velmi blizkym).

Některé příklady v písemkách takové jsou, některé příklady nejsou. Nicméně člověk, který tomu nerozumí a jenom se učí vzorečky, se na FELu obvykle nedostal daleko.
Nechápu, jaký smysl má argument o tom, že někde jsou nějaké písemky v obecné diskuzi o potřebně umět vzorce zpaměti.

To je otázka co je potřeba umět a co ne. Každopádně, když má student za úkol počítat spoustu integračních příkladů, tak když neumí k tomu potřebné vzorečky z hlavy, tak ho to neúměrně zdržuje. Jako kdyby se programátor koukal do příručky na syntaxi základních věcí.

Že vy děláte něco v IT a nepotřebujete matematickou analýzu je jako argument k čemu?

ad FEL - naprosto vpohode tam prochazeli ti, kteri meli to stesti ze se umeli naucit scripta jako basnicku - o elektrice/it/... netusili vubec nic(taky vetsinou meli naprosto zasadni potize v prakticteji zamerenych predmetech, jenze ty byly vetsinou tak za 1-2 kredity), ale protoze to umeli odrecitovat, tak nemeli zadnej problem.

A bavime se tu predevsim o tom, zda je nebo neni OK kdyz stutenti opisuji a vyuzivaji internetove a jine zdroje. Vporadku to rozhodne je a kazdy test by s tim mel pocitat a byt koncipovan tak, aby vyhledani informace bylo jeho soucasti.

Ad osobni zkusenosti - je to ciste o tom, ze kdyz vyleze nekdo ze skoly, tak je v praktickym zivote z 90% naprosto nepouzitelny, protoze to ze umi spocitat trojny integral je mu uplne khovnu, kdyz si neumi najit jak udelat neco jinyho. Z myho oboru - napr sem potkal takovyho, kterej se samo hned mezi dverma prestavil jako ing, chtel 100k, ale neumel zapojit switch a nerozpoznal grafarnu od sitovky ... (ale podle cv vsechno znal a vsude byl)

Zdá se mi, že náš rozpor není v definici slova "memorovat", ale v definici slova "rozumět".

Specielne integrovani je klasicka ukazka, kdy si vzorecky pamatovat nemusite, kdyz je mate nekde vedle napsane, staci kdyz vite jak na to. A pokud to nevite, tak vam vzorecky stejne prd pomuzou.

Procpak si vetsina studaku pise na tahaky prave ty vzorecky? Kdyby je neumeli pouzit, tak jim jsou nanic. Zajimave, ze ve vyjimecnych pripadech se vyzkytnou i osviceni vyucujici, kteri jednoduse umoznuji pouzivat libovolnou literaturu. Pokud totiz nevite co hledate, tak to stejne nenajdete. Pokud to vite, tak zjevne latce rozumite.

Michate jabka a hrusky.

Pokud zustanem u matiky tak pokud veci rozumim, stale je rozdil (predevsim v rychlosti/poctu chyb) kdyz napocitam 10 prikladu a 1000 prikladu - jednoduse tim ziskavam zkusenost a zaroven si pamatuju pouzivane vzorce a postupy. Ale ucit se vzorec, ktery pouziju jednou v jedinem pripade za deset let je proste nesmysl.

Navic je (naprosto klasickou) situaci pri ruznych piesmkach a zkouskach, ze dotycny "vi" jak ten vzorec vypada, ale nemuze si vzpomenout jestli je tam nekde a/b nebo b/a. (a ne, nejaky odvozovani z definic je v tom pripade naprosto mimo - kdybych chtel pocitat integral z definice, tak to samozrejme lze, ale bude to trvat mozna nekolik hodin a ne minut).

A pokud dotycny nevi a veci nerozumi, tak mu vzorecek bude stejne naprd.

BTW: Vzdelavani na FELu ve me zanechalo nesmazatelne presvedceni (lepe receno jistotu) ze dobre 1/2 vyucujicich jsou idioti, kteri nic neumi, a proto uci, protoze nikde jinde by je nezamestnali. Co jineho si myslet o uceni se menu T602 zpameti, programovani na papire (dulezity nebyl postup, ale syntax), vyucujicich kteri se sazi "o pivo" ze vyhodi 400 lidi od zkousky...
Nedelam si iluze ze by se to nejak zasadne zmenilo.

Je užitečná pro rozlišení. Ukáže-li se, že je pro někoho základním zdrojem odborných informací, jde zjevně o slabší kus.

No to bych já zase třeba mohl říct, že wikipedie je užitečná pro rozlišení. Kdo posuzuje lidi podle toho, jestli chodí pro odborné informace na wiki, tak to asi bude slabší kus.

Už tu v diskuzi zaznělo - existují různé obory. A v některých oborech (většina přírodních věd, některé technické obory) je wikipedie kvalitní. A není důvod ji jako základní zdroj odborných informací nepoužívat.

Jo kdybyste napsal, že ...ukáže-li se, že je pro někoho JEDINNÝM (nebo ještě HLAVNÍM) zdrojem..., dávalo by to trochu smysl.

Napsal základní. Základní není ani hlavní ani jediný. Omlouvám se za zdvojené en.

Ikdyž jsem si vědom, že né všechno ve wikipedii je uvedeno správně nebo v celém rozsahu, tak jsem nadšený. Nedokážu si představit, kde bych všechny informace hledal. Různě googlil, hledal nebo chodil každou chvíli do knihovny něco hledat. Pro mě je wikipedia úžasná věc. Samozřejmě určité věci je nutno brát s rezervou, ale i tak. Využívám ji denně ať je to od informací o světě, zdraví, zapojení elektronických součástek, vědu... Vše na jednom místě a pořád při ruce doma nebo v mobilu :)

Nekompletní nebo pokroucené informace z techniky, zaujaté články k historickým tématům, to je podle mne samozřejmý důsledek toho, jak je wikipedie organizovaná. Konkrétně tedy důsledek toho pitomého názoru: "Když něco neznáš, napiš o tom na wikipedii článek. Nebo aspoň založ pahýl" Toto zajišťuje wikipedii stálý příliv nových, mladých (a neznalých) editorů. Ti, kdo oblasti svého zájmu rozumějí, něco už znají a chtěli by o tom napsat, bývají často vypuzeni jako nežádoucí. To stále ještě není nic špatného. Za špatné považuji přetěžování české wikipedie balastem článků o druhořadých sportovcích, bezvýznamných výtvarnících a hudebnících, o rádoby aktuálních událostech, jako jsou televizní soutěže. Odhaduji, že tento balast tvoří tak 60 % obsahu české wikipedie.

Protoze odbornejsim vecem rozumi malo kdo a jeste min lidi je ochotno travit svuj cas psanim na wiki.

IMO je na wiki jeste jeden problem - kazda jazykova mutace clanku muze tvrdit neco uplne jineho. Mozna by bylo lepsi, kdyby vzdy jedna varianta byla oznacena jako zdrojova a ostatni byly pouze jejim prekladem. Nemusi jit vzdy o anglicky text - napr pokud se budem bavit o mistopisu, tak by zdrojovy byl clanek v jazyce odpovidajicim popisovanemu mistu, nebot lze predpoklada, ze mistni toho vedi nejvic.

Taky mi docela vadi totalne odlysne sablony ruznych jazykovych mutaci - takze v nejde sablone je trebas datum pod obrazkem, v jine jazykove mutaci je az pod informacemi ... je to pak peknej chaos (o tom ze v kazdy mutaci jsou jina cisla ani nemluve).

Nemám pocit, že je málo lidí ochotných trávit čas psaním na wiki. Podle sporů, které tam vznikají a táhnou se roky je ochotných dost. Jen si pletou wiki s chatem. Nevím, proč by se nemohly jazykové verze lišit. Skoro cokoli (jídlo, oblékání, sport) je v různých zemích (= jazykových oblastech) vnímáno jinak a tedy i jinak popisováno. Označit jednu jazykovou verzi jako zdrojovou a ostatní od ní odvozovat, to by byla těžká rána tzv. svobodnému obsahu. Neprospělo by to nikomu a ničemu. Už se mi stalo, že popis českého města byl obsažnější na německé wiki, než na české. A nebylo to v Sudetech. Místní toho možná vědí nejvíc, ale lenost jim často nedovoluje něco napsat.

A to je presne blbost - encyklopedie neni o pocitech nebo pohledech ale o faktech a ta jsou vzdy stejna. Ostatne znam nekolik webu kde to tak celkem vpohode funguje - pokud chce nekdo neco zmenit/pridat/... tak to upravi ve zdroji (a samo i ve sve lokalizaci). Ostatni hned vidi ze se zdroj zmenil a ze je trebas o 5 verzi novejsi nez jejich preklad => muzou ten preklad snadno a rychle upravit.

Pro trose snahy by to samozrejme slo delat i vicesmerne, ale vznikal by asi celkem chaos.

To je specialita české wikipedie, ti dementi všechny normální lidi vyštvali nebo zabanovali.
Naprosto nejdementnější je pravidlo, že mazání se musí zdrojovat, to musel vymyslet opravdový inteligent. Stejně tak, že vědecký názor je jen jeden pohled na věc a musí být dán odpovídající prostor i názorům nevěděckým...

Řadím se také mezi obdivovatele Wikipedie, z jednoduchého důvodu... "Víc hlav, víc ví"
- Jsou obory, které mohou zpracovat odborníci... například až do té míry, že na Euklidovském trojúhelníku není dnes, co vymýšlet. A tak pro studenta, který píše referát o trojúhelníku je vlastně uplně zbytečné se tímto zabývat - a vymýšlet dávno vymýšlené věci. Pytagorovu větu nemůžete vymyslet lépe a je uplně zbytečné na ní přemýšlet. Tady nastupuje Wikipedia, kde je potřeba přistoupit k již známým informacím, nepřemýšlet nad tím jak kdo a proč, ale použít tyto informace k něčemu novému.
- Jsou ale také obory, které žádný odpobník zpracovat nemůže. Mohou být záležitostí jednotlivce, primární neověřený výzkum, fantazie... Tady nastupuje ověření časem.
a) Pokud tuto informaci nebude nikdy nikdo potřebovat, zůstane chyba tam kde je, ale nikomu nebude vadit.
b) Pokud tuto informaci bude někdo potřebovat, pravděpodobně na chybu narazí - a to je to krásné - může ji opravit(nebo ignorovat). V encyklopedii nic neopravíte, jakmile zastará tak ji vyhodíte.

Zde se mi mnohem víc libí čínská kultura, ve které je opisování čehokoliv běžné.