Názory k článku
ČTÚ dále snižuje regulované ceny, mobilní operátoři ale nezlevňují

Dobrý den,

je asi nutné oddělit dvě zcela různé ceny:

1. Tzv. cenu za terminaci do telefonní sítě, kterou reguluje ČTÚ, čímž je dána velkoobchodní cena, kterou provozovateli sítě kde je volaný telefon platí provozovatel sítě, kde je volající telefon nebo provozovatel sítě, přes kterou je hovor tranzitován.

2. Tzv. koncovou cenu, kterou si svobodně určuje provozovatel mobilní, pevné nebo VoIP sítě a kterou mu platí jeho zákazníci za aktivně provedené hovory.

Mezi oběma cenami není téměř žádná závislost, první určuje ČTÚ (rozhodnutí regulátora) a druhou určuje trh (chování zákazníků). Regulace velkoobchodní ceny jen určuje, jakou část ceny hovorů získá tel. síť, kde hovor končí a o zbylou část ceny se pak dělí síť, kde hovor začal a případně i sítě, přes které je hovor tranzitován. Jen pro úplnost: mobilní i pevné sítě si navíc nechávají platit i různé nemalé paušální poplatky, např. za E1 spoje směřující do terminující sítě.

Ivo Fišer
http://www.xphonet.cz

Jen poznámka - to, co nazýváte "koncovou cenou", to je tzv. cena za originaci hovoru v telefonní síti. A regulovaná cena za terminaci je pro její stanovení jen jednou z mnoha nákladových položek.

Cena za originaci však také byla u mobilních operátorů "za Stádníka" regulovaná, a to až do r. 2006. Konkrétně šlo o bývalý "relevantní trh číslo 15" který nesl označení "Přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích." V roce 2006 však tento relevantní trh bez jakékoli publicity (a dá se říci, že díky tomu i bez připomínek z "veřejného projednání", neb o něm kromě ČTÚ a dotčených operátorů nikdo nevěděl) prohlásil Úřad za "plně konkurenční", a regulaci na něm zrušil. (Nepřímo to souviselo asi i s tím, že EK zrušila "povinné vymezení" respektive sledování tohoto trhu, ale s pokynem, že národní regulátoři jej mají i nadále sledovat, je-li to potřeba.)

Takže díky tomu se dnes pracovnici regulačního odboru Úřadu například k otázce "vytvoření tlaku" na vpuštění virtuálních operátorů do mobilních sítí (za účelem vytvoření konkurence a snížení cen volání) staví k problému tak, že nemají "žádný operativně použitelný regulační nástroj", jak na mobilní operátory působit. Bezpochyby mají pravdu. Operativně, bez nové analýzy a vymezení trhu atd. to nejde. Ale je to tak trochu pravda vojáka, který se před bitvou s nepřítelem sám střelil do nohy,a nyní argumentuje, že nemůže útočit...

Mimochodem, možná by nebyla od věci nějaká petice, za novou a poctivou analýzu trhu originace hovorů v mobilních sítích, neb bez impulzu zvenčí se tím patrně ČTÚ zabývat nebude :-)))

Spíš než na petici (naši úředníci a politici mají lidi na háku) bych se spolehl na zásah EK - přece jen musí být neudržitelnost daného stavu do očí bijící i z Bruselu. Nakonec i pokles poplatků za terminaci je čistě výsledek podobnýho tlaku. Kdyby nebyl - ČTÚ nehnul ani prstem.

Petici lze přeci stejně dobře poslat i do Bruselu :-).

Mnohem lepší by bylo zopakovat akci "internet proti monopolu" a nižší ceny si vybojovat vynucením virtuálů anebo vynucením dalšího operátora.

Ale na to jsou tu už všichni asi dost líní.

Ale vzdyt virtualum nic nebrani :-) Pujdete demonstrovat najednou pred sidlo T-Mobile, Vodafone a O2 proto, aby dali virtualum levnejsi ceny?

Nebo pred GTS, aby pristoupili na ceny jednoho z tech tri?

Formálně jim opravdu nic nebrání. Zákon to umožňuje bez jakýchkoli omezení. Problémy jsou pouze dva. Jedním jsou zmíněné ceny, i když o těch by se pravděpodobně dalo jednat, ale druhým, podstatnějším je "zákaz konkurence" vůči hostitelské síti, který stávající operátoři poměrně tvrdě hájí. Nebo-li, jednat se dá o všem, jen ne o tom, že by "virtuál" více než v nepatrném rozsahu přebíral kmenové zákazníky OPa, v jehož síti působí. Takže shrnuto, Úřad proti virtuálním operátorům nic nemá, když se dohodnou s oligopolisty. Oligopolisté proti nim také nic nemají, pokud budou konkurovat jen těm druhým dvěma. Ale kde je potom reálné posílení konkurence na trhu a pokles cen, že?

A ted to vysvetlete masam, ktere privedete pred nejake baraky ...

Otázkou je, co konkrétně a na kom si vynutit? Akce "internet proti monopolu" probíhala za zcela jiných právních podmínek, než jaké existují dnes, a ČTÚ (formálně to byl "jiný" úřad, nikoli ten dnešní) měl mnohem více pravomocí. A už vůbec se jich sám svévolně nezbavoval... Ale možná by bylo řešením vynucení "obměny" rady ČTÚ (nebo alespoň vytvoření reálného nebezpečí takové obměny).

Dneska jsem se nasral, definitivně. Svůj tarif jsem u Vodafonu zrušil, přešel na kredit a u Faynu jsem si pořídil bezdrátový Voip Siemens A580IP. Podotýkám, že peníze na smartphone momentálně nemám. Své číslo u Vodafonu budu používat jen pro příchozí hovory a když si budu chtít zavolat, skočím si na nějaké místečko s veřejnou wifi, v Praze je jich naštěstí habaděj, tedy jedině přes VOIP!!

Především bych chtěl autorovi poděkovat. Nejen za tento článek, protože autor je, alespoň mně to tak připadá, jediným, který se tématice soustavně věnuje.

Ale teď ten kacířský názor.

Často v podobných případech, tedy srovnání cen v ČR a jinde, čtu, že jsme si vinni sami tím, jak málo měníme své dodavatele. Ať už jde o mobilní operátory či třeba o banky. Přiznávám, že ani já jsem dosud nezměnil své operátory (a jen jednou a už dávno banku). Nevidím, jako typický představitel těch nejmenších uživatelů, žádný smysl v ušetření možná celých několika desetikorun ročně. Ostatně shodou náhod mám dvě různá čísla od dvou operátorů, takže mohu snadno srovnávat jak ceny běžné, pro mne platící jedenáct měsíců v roce, tak ceny tzv. roamingové, které platím vždy ten měsíc, který trávím v zahraničí (pouze EU).

Sám pro sebe, ale vlastně pro všechny "drobné" uživatele v ČR, vidím jedinou šanci k vytvoření nátlaku na operátory. Nátlak přes operátora ze zahraničí. Jakmile zjistím (respektive až pan Peterka zjistí za mne - jsem navíc líný), že pro můj typ používání mobilu se mi (byť jen o pár stokorun) sníží útrata tím, že si koupím kartu nějakého zahraničního operátora, tak připustím i změnu čísla. K tomu tedy postačí to, když u mého nového operátora bude cena za roamingové volání nižší, než je nyní cena u operátora českého (přesněji "českého"). A jsem si téměř jist tím, že bych zdaleka nebyl jediný.

no hlavně si nepleťte mezinárodní roaming a propojovací poplatky v rámci ČR. Sice může váš mezinárodní op mít levněji minutu, neznamená to ale ani náhodou, že byste se s jeho kartou tady mohl přihlásit do sítě nějakého z našich operátorů a měl nižší pak nižší cenu na volání. Roamingové tarify jsou bilaterální a žádný operátor nic takového nedopustí, není blbý.

1680 min/rok je zákazník s vysokou spotřebou? to je 140 min za měsíc. jen pro srovnání, mám v paušálu 300 min/měsíc, tj. 3600 min/rok a nestačí mi to. v británii či anglii jsou běžné paušály obsahující 1000-2000 min/měsíc, tj. 12.000 - 24.000 min ročně. a přitom jsou za stejné ceny jako těch 1680 min/rok u nás..

potíž je v tom, že extrémní ceny nutí lidi telefonovat míň, než by chtěli a dělají z nás rekordmany v počtu poslaných sms.

http://www.facebook.com/photo.php?pid=3817826&id=275389913958

Největší ostudou českého telekomunikačního trhu je ČTÚ. Je vidět, že je ochotný udělat naprosto všechno, jen aby to šlo na ruku mobilním operátorům - to je vidět na té změně tarifů u "často volajících" nebo na té metodice nezohledňující způsob tarifikace. Nebo snad někomu přijde normální používat metodiku, která při srovnání nezohlední rozdíl nad 30 %? Vždyť ten nesmysl musí vidět i student zvláštní školy.

Jako jedinou rozumnou variantu úniku vidím omezit používání mobilní komunikace prakticky jen na příjem hovorů a nouzové případy, jinak převést veškerou komunikaci na VoIP. Jedině tam ty ceny odpovídají více-méně výši terminačních poplatků a budou dál klesat a zákazník není okrádán na tarifikaci. Až bude volání z VoIP na mobil za 1,- při 1+1, tak snad neudržitelnost těch mobilních tarifů pochopí každý.

Já jsem se už rozhodnul - a přešel jsem na VOIP. Oba rodinné tarify u Vodafonu 300/měs. jsem srazil na 0,-/měs., pořídil si domů VOIP telefon (Siemens C470), objednal si službu u 802.cz, a platím jen to co provolám, dobíjím až provolám, a volám z domu na mobil za 3,39 Kč, což bych u Vodafone získal v tarifu Na míru až při měsíčním paušálu 750,- (3 Kč/min) případně 500,-/měs (4 Kč.min). A to mám tarifikaci 30+1. Takže ano, uskromnil jsem se ve volání venku, ale na příjmu jsem stále, a počkám si, co s trhem udělá, (snad letošní), příchod nového operátora. A do té doby tímto dávám Vodafone najevo, že ztratili dlouholetého loajálního zákazníka, což je bohužel právě ten problém většiny zákazníků našich operátorů.

na příchod nového operátora si ještě počkáte. podle materiálů ČTÚ o něm sice uvažují už od roku 2006, ale vypsal výběrové řízení na uvolněné frekvence a "rozdal" je stávajícím operátorům. a letos v březnu, po 4 letech uvažování, se jako zázrakem objevují nečekané komplikace, kvůli kterým výběrové řízení na 4. operátora nebude vypsáno. a mezi argumenty se objevuje i nefostatek frekvencí, které tak kulišácky rozdali v roce 2009.

ČTÚ je prostě jedna velká šaškárna..

Ono je to vcelku logické. ČTÚ je státní úřad. Stát inkasuje A) daně z příjmů operátorů B) DPH z faktur zákazníků. Opravdu si myslíte, že stát stojí o zlevnění komunikačních služeb ? Myslím, že instrukce typu "ČTÚ, reguluj co nejméně, ať nám neklesají příjmy do st. rozpočtu (to je ta mínusová černá díra)" je jasná a pro šéfy ČTÚ zněl rozkaz jasně. Ať se Brusel nažere a příjmy zůstanou celý !

Zajímavý daňový výnos státu je samozřejmě jedním z důvodů, který bere každý úředník minimálně podvědomě v úvahu. A to proto, že z těch daní žije. Z telekomunikací je přitom výnos celkem logicky větší, než kdyby ty peníze, nedej bože, lidé propili v mléce (které by ještě stát musel dotovat), případně utratili o dovolené někde v zahraničí.

Na druhé straně, takové uvažování je krátkozraké, neboť příliš drahé služby, telekomunikační nevyjímaje, prohlubují "podkapitalizování" našich podniků a živnostníků, které se stále nedaří řešit, a které vede k nedostatečné odolnosti proti hospodářským výkyvům a nižší výkonnosti ekonomiky, než by mohla být. (Prostě lidsky řečeno, co se utratí za předražené služby, čili v podstatě "prožere", to nemůže být investováno do rozvoje a růstu.)

A jen tak na okraj, pokud se týká velkých (nejen mobilních) operátorů, tak ti s takto pokřiveným myšlením "veřejné sféry" vcelku otevřeně počítají, když, často zcela zjevně sázejí na "nízké pudy" zaměstnanců úřadů. Proto dokáží třeba na semináři za účasti ČTÚ k "fraudu" v TelCo sítích vydávat za pravdu takové bludy, jako je tvrzení o nelegálnosti a škodlivosti CallBacku, se zdůvodněním, že tím stát přichází o daně :-). (Že sami díky tomu přicházejí o mimořádné zisky z příliš drahých služeb, o tom tiše mlčí.)

Toto tvrzení se mi zdá jako logický nesmysl. Počítejme, nechť nějaký uživatel má 10000 na útratu. Pro náš případ počítejme, že všechno zboží je zdaněno 20%. Státu může být zcela jedno, které zboží si spotřebitel koupí. Snad jen při koupi zboží zvlášního charakteru (alkohol, benzín, tabák) by utržil víc. Stát dostane svých 20% vždy, není důvod pro výše uvedené tvrzení.

V podstatě máte pravdu. Jen bych ještě dodal, že kromě DPH stát inkasuje i daň z příjmů fyzický osob a má zájem na tom, aby to bylo zdaněno tady a pokud možno i zdaněný zisk tady zůstal. Z tohoto hlediska mobilní operátoři vlastnění cizáky rozhodně žádná výhra nejsou.

Není to úplný nesmysl. Jednak existují dvě sazby DPH, tedy 20 % a 10 % a také 19% daň z příjmů právnických osob, případně daň z příjmu fyzických osob. A i když by byla sazba DPH stejná, je potřeba vzít v úvahu odpočet na vstupu. Od odváděné daně, vypočtené z koncové ceny, totiž odečítá plátce DPH daň, zaplacenou při nákupu dílčích nákladových položek (v režimu této daně). Proto je to daň z přidané hodnoty, tj. z "přírůstku". A pokud je cena pro spotřebitele za nějakou komoditu 10000 Kč bez daně, tedy 12000 Kč s daní, je zásadní rozdíl, jestli do těch 10000 Kč ceny bez daně bylo vedle 6000 Kč nákladové ceny v režimu DPH zahrnuto třeba 4000 Kč mezd + zisku (jak je celkem běžné u mobilních operátorů), nebo třeba jen 500 Kč, vedle 9500 Kč daňových nákladů. V prvním případě u komodity se čtyřtisícovou marží v praxi odvede plátce DPH po odpočtu daně zaplacené na vstupu 2000 - 1200 = 800 Kč, zatímco v druhém případě jen 2000 - 1900 = 100 Kč. A pokud by tou druhou komoditou, s "marží" jen 500 Kč byly potraviny se sazbou DPH 10 %, tak dokonce vzniká nárok na vrácení přeplatku DPH zaplacené na vstupu ve výši 900 Kč (od finančního úřadu), neboť DPH je u potravin jen 1000 Kč. A další věcí je, že z té "přidané hodnoty" se pak ještě v nějakém poměru odvede daň z příjmu, ať už právnických nebo fyzických osob. Proto obory s vysokou přidanou hodnotou, ať už z důvodu vysoké pracnosti, nebo z důvodu extrémní ziskovosti (plynoucí třeba z odírání spotřebitelů), jsou z hlediska daňového výnosu pro stát mnohem zajímavější, než obory s malým ziskem a náročné na vstupy. Absolutně nezajímavý by pak byl třeba obchod, který by nakupoval a prodával za stejnou cenu. Nevznikala by totiž žádná přidaná hodnota, čili stát by z té transakce neměl ani korunu.

Samozřejmě. Zpravidla ano. Jenže jde o to, jaký se u toho protočí obrat a za jak dlouho. Když si představíte nějaký obor s dlouhou obrátkou a minimálním přírůstkem přidané hodnoty (málo vložené práce a málo přidaného zisku), tak je to pro stát problém. Státní rozpočet se dělá na rok. Zkuste si porovnat roční výnos z DPH situaci, kdy u jedné komodity má zpracování nějaké suroviny do spotřebního výrobku deset mezikroků u různých zpracovatelů, každý z mezikroků trvá tři měsíce, a dojde při něm ke 4% zhodnocení, s tím, když máte jeden krok, u kterého dojde ke 40% zhodnocení a máte 10 obrátek do roka. Když v každém z porovnávaných případů bude na vstupu 120 tis. včetně daně (100 tis. bez daně), tak na konci bude v obou případech na výstupu 168 tis. s daní (140 bez daně),což prezentuje u sledovaných podnikatelů 48 tis. výnosu z DPH. Jenže zatímco v prvním případě je to daňový výnos za dva a půl roku, tak ve druhém za pět týdnů. (A pokud by šlo o kontinuálně provozované činnosti se stejnými parametry, tak u toho prvního případu stát vybere na DPH 19,2 tis. ročně, a to postupně dohromady od deseti podniků, které si budou meziprodukty v řadě prodávat, zatímco u druhého 48 tis. x 10 obrátek = 480 tis. ročně od jediného podniku.)

Já bych to tolik nekomplikoval, šlo mi o princip.

Tak tak. Mobil s předplacenou kartou (200 Kč ročně) jen na příchozí a nouzová volání a odchozí provoz přes VoIP. Problém je v tom, že: 1/ sehnat VoIP operátora, který poskytne VoIP připojení bez toho, že byste museli platit paušál za internet je prakticky nemožné, 2/ Většina ISP nemá zájem poskytovat internet s takovými parametry, (upload, agregace a pod.) aby byl VoIP provoz bezproblémový (viz Edge od Vodafonu). 3/ Podpora Linuxu je ze strany VoIP operátorů víc, než žalostná (kromě Skype prakticky nikdo). 4/Nový operátor - I kdyby se stal zázrak a nějaký se objevil, pro zákazníky se velmi těžko něco zlepší, protože současný stav všem velice vyhovuje, takže kdokoli další okamžitě přistoupí na nepsanou kartelovou dohodu a začne s +/- stejnými podmínkami, jako všichni ostatní. Takže jediné řešení by byla tvrdá a jasná direktiva z ČTÚ, jenže to je to poslední, co se stane, protože v ČR se ,,podporuje podnikání"! Jenže už nikdo není schopen stanovit hranice, kde končí podnikání a začíná okrádání.

3/ Podpora Linuxu je ze strany VoIP operátorů víc, než žalostná (kromě Skype prakticky nikdo).

To nějak nechápu. Můžete osvětlit?

Nejste sám, kdo netuší, co tím chtěl autor říci. Zejména když 99,9 % VoIP ústředen "jede" právě pod Linuxem. Spekuluji, že mu možná chybí nějaký pro jeho potřeby vhodný VoIP klient pro tučňáka. Ale zda to tak je, nebo zda se mýlím, to fakt nevím.

Zkuste najít operátora, který bude bez problémů podporovat VoIP klienta pod Linuxem v NB. Všichni vám nabídnou SW pro Windows, ale SW pro linux, zpracované do formy instalačního balíčku nikdo, maximálně objevíte něco ve formátu tar.gz, což je pro běžného uživatele bohužel k ničemu.

Naprosto není nutné, mít PC doma puštěné 24 hodin denně, když na příchozí hovory mám mobil s anonymní (jak dlouho ještě), předplacenou kartou! VoIP potřebuji jen k odchozímu volání, takže je logické, že si ho spustím jen tehdy, když potřebuji sám volat, tím pádem nepotřebuji ani řešit nějaké geografické, nebo nomadické číslo. A pokud jde o klienty: Nejde o to, kolik jich má ta která distribuce k dispozici, ale zda jsou u daného VoIP operátora také funkční a to už je, bohužel, velký problém. Např. Netphone funguje (prý) pouze pod SJ Phone, ale získat tohoto klienta, jako deb balíček je pro běžného uživatele, zvyklého z Windows na to, že VoIP operátor při zprovozňování klienta poskytne i SW, nezdravě obtížné. Bohužel je to opravdu o tom, že poskytovatelé VoIP s možností, že někdo používá desktop s Linuxem opravdu nepočítají; jedinou čestnou výjimkou je Skype, kde je deb, nebo rpm balíček standartní součástí nabídky.

My kočky máme takové přísloví, které se teď dokonale hodí...

No tak já ti Vám nevím. Proč by proboha měl poskytovat voip klienta operátor, to je snad práce pro sestavovatele linuxových distribucí, ne?

O voip se vcelku nezajímám, nicméně zeptal jsem se velkého bratra na voip klienty pro linux a klikl na první odkaz a pak už jen zkoušel dostupnost uvedených linuxových klientů v mojí oblíbené distribuci...

• ekiga
• kphone
• linphone
• qutecom
• twinkle
• yate

Takže evidentně jich pár přímo dostupných z distribuce je (včetně gnome a kde aplikací), a to je prosím debian! U ostatních, méně striktních distribucí to může být ještě lepší...

teoreticky jich je dost

prakticky jsou to všechno děsné šmejdy a rozběhnout to je na týden plakání na diskusích

Někdo usedavě pláče v rohu, jiný se na řešení zeptá velkého bratra, další si na zprovoznění sw/hw někoho najme, každému podle jeho možností a potřeb... :^)

A právě o tom to je! Všichni brečí, jak se Linux málo používá, ale nikdo neřeší takovéto ,,drobné" problémy, kterých jsou uživatelé Widlí většinou ušetřeni. Je pravda, že Ekiga by měla být ,,univerzální", bohužel tomu tak není, konkrétně s Netphone korektně nespolupracuje. Je také neoddiskutovatelný fakt, že všichni poskytovatelé VoIP nabízejí ke svým produktů SW pod Windows, když se zeptáte na Linux, dostanete pouze odkaz na jakýsi SW, který na dané adrese buď vůbec není, nebo je ve formě tar.gz, čili pro BFU naprosto k ničemu, nebo narazíto na to, že ho lze použít pouze pod i 385.

Možná byste tedy měl zauvažovat o svých důvodech, proč Linux používáte a co od toho očekáváte.

Pokud Vás v Linuxu trápí takové věci a ve Windows (ten operační systém se, pro Vaší informaci, jmenuje Windows a ne "Widle". Vidle zpravidla používají rurální človíčkové a vidláci. Vy spadáte pod ty první, nebo druhé?) s tím problémy nejsou (a navíc ten systém plně podporují voip operátoři a hw vendoři), tak proč se na Linux nevykašlat a nepožádat někoho, aby Vám ten systém od Microsoftu korektně nainstaloval a nastavil? Proč si zbytečně dělat starosti, když Vám "Linux way" plně nevyhovuje, nebo Vás v něčem omezuje? Kvůli nějaké image?

IMHO je operační systém jen prostředek ke spouštění aplikací a pokud Vám u konkrétního OS dostupné aplikace nevyhovují (a nejste ochoten investovat do jejich vzniku/úpravy), je logické používat OS, pro který jsou vyhovující aplikace dostupné, ni?

Nejsem zastáncem tlačení linuxu každému a za každých okolností, takže se mne to zmíněné brečení moc netýká. Věřím, že Windows, nebo ten systém od Apple je pro většinu lidí stejně dobrý, nebo mnohem lepší...
Vyzkoušel jsem všechny tři OS (ve skutečnosti ještě pár dalších) a zůstal jsem u Linuxu pouze z osobních důvodů (z aktuálních OS mne nejméně nudí a obsahuje zhruba vše, co "potřebuju")...

Windows nejsou operační systém, ale nechutně nabubřelý spyware a navíc předražený! Takže ty Widle jsou zcela na místě! To, co od O. S. chci, mi Linux, až na pár drobností, poskytuje, navíc bez rizika infekce a zdarma. Dnes jsem přešel na novou verzi (10.04.), upgrade trval celkem 28 minut s jedním restartem, vše staženo z netu, vše, co bylo v původním systému, zůstalo zachováno! Zkuste totéž udělat s Widlemi!

Zdá se, že jste omylem ve třetí větě zapomenul na vykřičník, nějak Vám do toho příspěvku nesedne...

Ale jinak je tedy fajn, že Vám tedy ta situace v oblasti voip klientů, nebo obecně software pro linux vyhovuje (a nenutí Vás třeba držet si potupně ten "nabubřelý předražený spyware" Windows na dualbootu, jako nějaký salónní kecka), v takovém případě Vaše nadšení a nekritický přístup k linuxu chápu a jsem za něj rád.
Nějaké ty drobnosti se zpravidla samy od sebe vyřeší za pochodu (škoda, že jsem špatně porozuměl Vašemu příspěvku, na který jsem původně v úterý reagoval)...

Teď ten srandista z Krkonoš dostal sám sebe, takže nemůže použít oblíbený argument linuxáků "tohle stejně nikdo nepotřebuje, takže mi absence toho na Linuxu nijak nevadí" :-)

Ještě by to měl někdo přeložit do češtiny, když už z neznámých důvodů není možné tato SW zařadit přímo do distribuce!

Zejména srovnání vůči ostatnímu světu. Naši operátoři prakticky provozují charitu, když vezmeme v potaz obrovská řídce osídlená území často téměř nedostupného terénu naší země, se kterým se musí poskytovatelé služeb vypořádat. Jakož i obrovské investice do technologií, které nás řadí na světovou špici, kdy po dokončení téměř dokonalého pokrytí 3G pře pár lety je nyní masové rozšíření WiMAXu v ČR na spadnutí...

...a pak jsem se probudil. Tak já fakt nevím.

Taky jsem si koupil A580IP, ale at delám co dělám, nemůže se pořád připojit. Má viphon, aktivoval jsem si Sipy, ale ani jeden se mi nedaří přhlásit, hlásí mi to, že přihlašování selhalo !!

Můžete mi pomoci??

Díky Honza

Ja bych jim dal.
Nakopat, jak statu, tak operatorum.
Jedina sance jak prolomit ledy je konkurence.
Jak?
Jednodusse, kazdemu operatorovi dat maximalne 10 GSM900 kanalu, 20 GSM1800 kanalu a 3 "pulkanaly" v UMTS2100.
Pricemz podminkou by bylo:
1) do 2 let pokryt vsechny obce nad 500 obyvatel
2) do 4 let pokryt 99% uzemi republiky
3) do 4 let pokryt signalem UMTS vsechny obce nad 1000 obyvatel
4) do 1 roku vytvorit system vnitrostatniho roamingu s "konkurencnima" sitema s cenou do 3Kc/minuta
5) tarifovani maximalne od 5 sekundy od zahajeni hovoru
6) tarifovani impulsu minimalne od sekundy do maximalne 15 sekund
7) do 1 roka se propojit do mezinarodniho roamingu dle operatoru v GSMMoU
8) podminka vhodneho rovnomerneho vyuzivani vsech 3 pasem s tim, ze ve v intravelanu by bylo povoleno pouzivani jen pasem GSM1800/UMTS2100.

A hotovo, netrapit se s tim.

Pokud by nejaka mistno firma (fabrika/mestska ISP) chtela pokryt uzemi sveho podniku nebo mesta pro system "mestskeho telefonu" (obycejne realizovane na DECTu s BTSkama DECTu), tak nabidnout "pulkanal" UMTS za podminky vnitrostatniho a mezinarodniho roamingu.

Cus bambus a je to vyresene.

imho chyba v článku: "Další vývoj ale byl stále „otevřený“, byť ČTÚ již neformálně dal najevo, že hodlá pokračovat v strategii „schodů“ a ceny snižovat v postupných krocích, vždy po půl roce – tak, aby se s koncem roku 2010 dostal na Unii očekávaných 1,15 až 3 eurocenty." - asi tam má být 2012, protože na konci roku 2010 to bude asi 5 €centů, jestli tedy nevěstíte značný propad kurzu.

Mě hlavně štve, že zatímco příkazy EU bereme na sebe vždy ty nejtvrdší, ČTÚ bere ty nejměkčí. Příkaz "do konce roku 2012 musí být cena mezi 1,15 až 3 eurocentů" mohli naprosto klidně převést do cenového rozhodnutí s cenou 1,15 €centu okamžitě a žádný operátor by nemohl říct ani popel. Ale ČTÚ samozřejmě půjde až na dřeň a bude to tak tak.

Co je ještě větší problém je to, že EU se stará o interní ceny v rámci jednotlivých zemí EU, místo toho aby regulovala trh celoevropský. Mnohem lépe by totiž udělali, kdyby nařídili maximální ceny za roamingové poplatky řekněme 3€centy. Tím by totiž padly ty ohromné lokální rozdíly - když mi český operátor nedá cenu která se mi bude líbit, vezmu si třeba kartu z británie, budu mít sice britské číslo, ale budu platit třeba jen 4€urocenty za minutu. Pak bych konečně pochopil celoevropský telekomunikační trh.

A krom toho by mohlo být celoevropsky přenositelné číslo. A pak také nějaký celoevropský prefix s celoevropským číslem, který by musel povinně nabídnout každý operátor ke svému číslu s povinností účtování stejných cen jako na vlastním čísle, tj. mohl bych mít tarif od kteréhokoliv evropského operátora na 1 čísle.

A jak se zjistí, že nákladová cena je oprávněná? Kdo ji stanoví a jak? podle jakých pravidel? Je oprávněná cena taková, že pokrývá půlmilionové mzdy 30% zaměstnanců, kteří jsou formálně na managorských pozicích?

A krom toho by mohlo být celoevropsky přenositelné číslo. A pak také nějaký celoevropský prefix s celoevropským číslem....

Možná Vás to překvapí, ale "celoevropský prefix", či spíše "European Telephony Numbering Space" s prefixem +3883 již nějaký ten pátek existuje. Sám jsme jedno takové číslo vlastnil. Jenže tento projekt v podstatě zemřel na úbytě, cca pět let se již nepřidělovaly zájemcům (operátorům) nové bloky čísel a tuším minulý rok bylo ohlášeno jeho opuštění k 1.1.2010. Takže zase konec jednoho snu... (viz http://www.etns.org )