Hlavní navigace

ČTÚ: Internet na druhý pokus

Jiří Peterka 24. 5. 2002

Nové cenové rozhodnutí ČTÚ zvyšuje propojovací poplatky, které by měl Telecom platit alternativním operátorům za komutované připojení k Internetu: ve špičce z dosavadních 34 haléřů na 47 a mimo špičku z 8 na 17 haléřů. Alternativní operátoři to vítají, Telecomu se to naopak nelíbí a považuje to za krok proti zájmům uživatelů.

V úterý 21.5. vydal Český telekomunikační úřad další své cenové rozhodnutí. Týká se poskytování přístupu k Internetu, přesněji propojovacích poplatků, které si mají platit operátoři v případě, že jeden druhému předává „internetový hovor“ přes tzv. bod propojení (tj. stejnou cestou jakou dochází k přenosu hlasových hovorů).

Hned na úvod bych rád zdůraznil, že je to něco jiného než případ, kdy je internetový provider (ISP) se svými modemy (body PoP, Point of Presence) připojen k síti toho telekomunikačního operátora, ke které je připojen i komutovaný uživatel Internetu. Takto byl u nás řešen veškerý komutovaný přístup do Internetu v době, kdy alternativní operátoři ještě neměli žádné propojovací dohody s Českým Telecomem, který zavedl tarif Internet99 (resp. Internet2000 atd.). Jednotliví ISP se museli se svými modemy (body PoP) připojit k síti Českého Telecomu a ten jim pak v rámci svého tarifu InternetXX poskytoval určitou provizi ze svých výnosů. Jedinou výjimkou byla kdysi možnost, aby ISP byli „uhnízděni“ v síti Dattelu, který měl propojení s Telecomem – ale ten tuto možnost účinně eliminoval vhodnou konstrukcí systému svých provizí (podílů na výnosech).

Dnes na trhu přeci jen působí více telekomunikačních operátorů a jednotliví ISP již nejsou odkázáni s připojením svých PoP-ů jen na síť Telecomu. Mohou se připojit i k síti jiného telekomunikačního operátora. Pokud se pak přes ně připojuje komutovaně k Internetu některý ze zákazníků Českého Telecomu, jeho hovor je směrován skrz síť dominantního operátora do nejbližšího propojovacího bodu, ve kterém je síť Telecomu propojena se sítí alternativního operátora, a zde hovor přestupuje do této druhé sítě. V ní pak pokračuje až k PoP-u internetového providera, kde přechází do datové podoby a pokračuje dále do Internetu. Volajícího zákazníka (komutovaného uživatele Internetu) i v tomto případě „zkasíruje“ Telecom, ale významnou část služby mu poskytuje alternativní operátor (a samozřejmě také ISP připojený k jeho síti). Proto by operátor sítě, ze které internetový hovor pochází (Telecom), měl zaplatit určitou částku i operátorovi sítě, do které hovor směřuje (alternativnímu operátorovi).

Kolik by to ale mělo být? O tom právě je nejnovější cenové rozhodnutí regulátora, vydané toto úterý.

Jaký byl první pokus?

Úterní cenové rozhodnutí je svého typu již druhé v pořadí. První cenové rozhodnutí, řešící přesně stejnou situaci, vydal regulátor již v září loňského roku, jako své rozhodnutí 04/PROP/2001 ze 4.9.2001. Popisoval jsem jej v tehdejších článcích (zde a zde), proto jen stručná rekapitulace: propojovací poplatek za internetové hovory byl vypočítán podle vzorečku

Cpi = P * Ci – Nv

kde P je poměr mezi váženou cenou za propojení místního hlasového hovoru a váženou koncovou cenou místního hlasového hovoru, Cj je průměrná koncová cena za 1 minutu internetového volání (tj. minutový průměr toho, co vybere Telecom od koncového zákazníka), a Nv je koeficient vyrovnávající nelinearitu internetového tarifu (tehdy Internet2001).

Pro pochopení logiky tohoto vzorečku je podstatný součin P * Cj, který fakticky říká toto: o částku, kterou Telecom vybere od koncového zákazníka, se oba podělte ve stejném poměru, v jakém se dělíte o koncovou cenu hlasového hovoru. Koeficient Npak už má jen vyrovnat efekt toho, že minutová cena internetového hovoru není vždy stejná (delší hovory jsou relativně lacinější).

Součástí zmiňovaného rozhodnutí byly i konkrétní ceny, které regulátorovi vyšly po dosazení vstupních hodnot. Ukazuje je následující tabulka (která ještě počítala se 3 časovými pásmy, dnes existují jen 2)

Časové pásmo I. časové pásmo II. časové pásmo III. časové pásmo
Cpi , cena za propojení (Kč/min. bez DPH) 0,34 0,16 0,08

Alternativní operátoři však tento verdikt ČTÚ kritizovali, zejména z následujících důvodů:

  • Průměrná koncová cena za 1 minutu hovoru, použitá ve vzorečku, byla vypočítána z nekonečně dlouhého hovoru. Ve skutečnosti byla minutová koncová cena vždy vyšší, tj. Telecom vybral více, než kolik se započítávalo do vzorečku. Alternativní operátor tak dostával podíl z menšího základu.
  • Koeficient Nv, který měl vyrovnávat nelinearitu internetového tarifu, měl kompenzovat „snižující“ efekt průměrné ceny vypočítané z nekonečně dlouhého hovoru. Měl by tedy být kladný a měl by se přičítat. Místo toho je kladný, ale odečítal se, proto dále prohluboval celkové zkreslení.
  • Výsledná částka (veličina Cpi), představující propojovací poplatek, by správně měla být cenovým rozhodnutí prohlášena za minimální – tak aby dominanntí operátor zaplatil alternativnímu operátorovi alespoň určitou minimální částku za zakončení hovoru. Cenové rozhodnutí však tento poplatek kuriózně definovalo jako maximální! Striktně vzato si tak dominantní operátor mohl ponechat celou koncovou cenu, alternativnímu operátorovi nezaplatit vůbec nic, a stále by vyhověl tomuto cenovému rozhodnutí (nepřekročil by maximální výši propojovacího poplatku).

Jak jsem se pokusil vypočítat na konkrétním příkladu v jednom ze zářijových článků, formálně to sice vycházelo tak, že alternativní operátor by měl dostat 41,2 procenta koncové ceny vybrané Telecomem, ale kvůli výše uvedeným efektům ve skutečnosti dostal jen 23 procent. A to zde byl ještě další nezanedbatelný faktor: Telecom v loňském roce „kasíroval“ své komutované uživatele po celých (načatých) časových intervalech, ale alternativním operátorům platil jen za skutečně provolanou dobu. Rozdíl šel celý do jeho kapsy.

Jak vypadá nové cenové rozhodnutí?

Úterní cenové rozhodnutí regulátora, 03/PROP/2002, je tedy již druhým cenovým rozhodnutím, které se týká stejného problému. Napravuje již většinu chyb a nelogičností rozhodnutí předchozího (které samozřejmě ruší). Například výslednou cenu (poplatek za propojení) již správně prezentuje jako minimální cenu, a nikoli jako maximální. Ve vzorečku pro výpočet propojovacího poplatku také zcela vypadnul korekční koeficient, který kvůli obrácenému znaménku nekorigoval, ale ještě více zkresloval.

Jinak je ale i nový způsob výpočtu založen na stejném principu jako u předchozího verdiktu: oba operátoři se mají podělit o koncovou cenu ve stejném poměru, v jakém se dělí o koncovou cenu hlasového hovoru. Co se ale změnilo nejvíce, je minutová koncová cena, ze které výpočet vychází (veličina Ci): zatímco v předchozím verdiktu to bylo 82 haléřů ve špičce (a 19 haléřů v době nejmenšího provozu, v tehdejším III. časovém pásmu), nyní je to 1,05 Kč ve špičce (v I.pásmu) a 0,38 Kč mimo špičku (ve II. časovém pásmu).

Tento rozdíl je třeba přičíst na vrub realističtějšímu způsobu výpočtu průměrné minutové ceny: loňských 82 haléřů ve špičce bylo vztaženo k nekonečně dlouhému hovoru (což fakticky eliminovalo vliv dražšího začátku hovoru), dnes je minutová cena odvozena z průměrné délky internetového hovoru ve špičce (10 minut, což dává oněch 1,05 Kč za minutu) a mimo špičku (25 minut, což dává oněch 0,38 Kč za minutu).

Celkovým výsledkem pak jsou následující výše propojovacích poplatků pro internetové hovory:

  • 47 haléřů za minutu ve špičce (dříve 34 haléřů)
  • 17 haléřů za minutu mimo špičku (dříve 8 haléřů)

To už se zdá být výraznějším navýšením, které by mohlo nepřímým způsobem podnítit rozvoj komutovaného připojování k Internetu a především Internetu zdarma: alternativní operátoři dostanou větší podíl na tom, co Telecom vybere od svých koncových zákazníků, a budou tak moci přenechat více „svým“ ISP na provizích či jiných formách finanční kompenzace. ISP pak díky tomu budou mít více peněz na financování svých služeb, které budou moci být kvalitnější, obsažnější atd., a mohou přilákat další uživatele atd.

Jaké jsou reakce?

S první reakcí si pospíšil Contactel, který vydal tiskovou zprávu s názvem:

Regulátor dává první impuls k rozvoji Internetu

V ní uvádí, že

Český telekomunikační úřad [..] vyhověl návrhu alternativních operátorů (Aliatel, Contactel, eTel, KPNQwest/GTS, Jet2Web Czech Republic, Telenor – NEXTRA a Tiscali) iniciovanému společností Contactel na obnovu řízení ve věci Cenového rozhodnutí č. 04/PROP/2001, podanému 7. září 2001. Cenové rozhodnutí z loňského roku výrazně poškodilo alternativní operátory a nespravedlivě zvýhodňovalo Český Telecom v oblasti Internetu.

Nynější rozhodnutí hodnotí Contactel takto:

Nejnovější rozhodnutí regulátora odstraňuje [ ] nespravedlnost [s fiktivními minutovými cenami odvozenými od nekonečně dlouhýh hovorů, pozn. autora] a je tak zároveň impulsem k tomu, aby alternativní operátoři mohli investovat do rozvoje internetového trhu ve prospěch zákazníků. Je to krok, který může napomoci odstranit stagnaci rozvoje Internetu, kterého jsme v posledních letech v České republice svědky. Toto rozhodnutí chápeme jako první impuls směrem k asymetrické regulaci trhu.

Přesto na novém rozhodnutí nachází i záporná místa:

I nadále však trvá nespravedlnost spočívající v tom, že předmětem výše uvedeného rozdělení výnosů je pouze relativně malá část internetového provozu, který generují alternativní provozovatelé. Značná část internetového provozu není předmětem jakékoliv odměny pro alternativní provozovatele ze strany Českého Telecomu, který si v tomto případě výnosy od zákazníků za přístup k Internetu ponechává v plné výši.

Tím je zřejmě míněn hlavně provoz generovaný v těch oblastech, které nejsou dostatečně blízko propojovacím bodům, případně bodům POP – za tento provoz prý alternativní operátoři nedostávají vůbec nic.

Co na to Telecom?

První reakci Telecomu jsem zaznamenal zde, ve zprávě ČTK. Ta uvádí, že:

Českému Telecomu se nelíbí poslední rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu o nových cenách propojení pro telefonický přístup na Internet. Zatímco alternativní operátoři pokládají verdikt ČTÚ za krok k rozvoji Internetu v České republice, Telecom ho považuje za pravý opak s tím, že jde proti zájmu uživatelů. Firma nyní analyzuje dopady rozhodnutí, řekl mluvčí Vladan Crha.

V současné době nabízí Telecom podle Crhy několik zvýhodněných balíčků pro připojení k Internetu, kde cena pro koncové zákazníky začíná již zhruba na 15 haléřích za minutu, tedy pod cenou, kterou by měla firma platit. „Přístup ČTÚ je odlišný od trendů, které jsou běžné v zemích EU,“ uvedl Crha.

Takovýmto balíčkem, na který pan Crha naráží, zřejmě je „Letní surfování za polovinu“, kdy si uživatel připlatí ke svému měsíčnímu paušálu ještě dalších 180 Kč (nebo 360 Kč), a za to dostane 10+10, resp. 20+20 hodin připojení mimo špičku To pak skutečně vychází na 15 haléřů na minutu (zatímco Telecom by měl ve stejné době platit alternativním operátorům 17 haléřů za minutu). Tyto balíčky ovšem platí pouze pro červenec a srpen a hodinové kredity nejsou převoditelné do dalších období – za to, co uživatelé neprovolají, Telecom na propojovacích poplatcích nezaplatí nic.

Našli jste v článku chybu?

10. 8. 2002 13:46

Pepa (neregistrovaný)
Tento slogan v dobe monopolu telekomu snad vysvetluje vše

3. 6. 2002 10:30

Artur Linhart (neregistrovaný)
No, i tak jsou poplatky pri dial-upu drazsi nez napr. u nekterych provideru v Nemecku... A s ISDN + DSL apod. se ta propast jen zvysuje... O pevnych linkach uz ani nemluve... Problem je v tom, ze holt diky monopolu musi spotrebitel financovat i zjevne neefektivity a rozhazovani monopolisty, dale i zcela vadna strategicka rozhodnuti jako investice do zavadeni ISDN v dobe, kdy uz tahle technologie byla minulost, apod...
Podnikatel.cz: Sleva na evidenci tržeb. Kolik si odečtete?

Sleva na evidenci tržeb. Kolik si odečtete?

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

120na80.cz: 5 přírodních tipů na bolest v krku

5 přírodních tipů na bolest v krku

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Vitalia.cz: Děti patří tomu, kdo je porodil?

Děti patří tomu, kdo je porodil?

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

120na80.cz: Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Podnikatel.cz: Platební brány a EET? Stále s otazníkem

Platební brány a EET? Stále s otazníkem