ČTÚ nutně potřebuje nového šéfa. Co stojí za otálením při jeho volbě?

Nominace na nového předsedu Rady ČTÚ je známa: má se jím stát Jaromír Novák. Vláda ale jeho volbu stále nemá na programu. Měla by si pospíšit – Úřad bez předsedy nemůže rozhodovat.

Již zítra, tedy v úterý 30.4.2013, končí funkční období dosavadního předsedy Rady ČTÚ Pavla Dvořáka. Vzhledem k tomu, že nového předsedu jmenuje vláda, bylo by asi na místě očekávat, že tak učiní včas, s určitým předstihem. Tedy na některém svém zasedání, které předchází konci Dvořákova mandátu. Tak, aby nebyl narušen chod úřadu tím, že nebude mít předsedu, který je pro řadu důležitých úkonů Úřadu nezastupitelný.

Jenže ke jmenování nového předsedy s předstihem nedošlo. A je zajímavou otázkou, jak dlouho zůstane ČTÚ bez šéfa. Protože pohledem do programu příštího zasedání vlády (ve čtvrtek 2.5.2013) lze zjistit, že ani v tomto termínu nemá vláda volbu nového předsedy Rady ČTÚ na programu.

Jistě, i program jednání vlády lze různě měnit a doplňovat tak, aby vláda mohla reagovat na neočekávané či neplánované situace. Jenže nutnost zvolit novou hlavu Rady ČTÚ rozhodně není ničím neplánovaným, o čem by se nevědělo dostatečně dopředu. Pak je asi logickým vysvětlením to, že ohledně osoby nového předsedy dosud nepanuje dostatečný konsensus, který by umožnil jeho volbu vládou. To ostatně naznačuje i řada zmínek v médiích (např. zde), které se odvolávají na informace ČTK.

Jenže i to se zdá být ve sporu s tím, jak se vyjadřují zástupci obou nejsilnějších koaličních stran, zastoupených ve vládě. Konkrétně ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, který vládě nového předsedu Rady ČTÚ navrhuje, se pro média vyjádřil, že již má vybráno: za nového předsedu chce dosavadního člena Rady  ČTÚ Jaromíra Nováka:

Považuji pana Nováka za nejlepšího z možných kandidátů. Důležité je, že je apolitický a je již členem Rady, takže lépe zvládne i nejdůležitější úkol, kterým je nová aukce frekvencí.

Podle stejného zdroje (Hospodářských novin), ale i řady dalších médií, podporují kandidaturu Jaromíra Nováka i další vlivní členové vlády, jako například ministr financí Miroslav Kalousek. A souhlasí s ním třeba i předseda sněmovního výboru pro elektronické komunikace a ICT, poslanec Jan Husák, který je jinak velkým kritikem činů dosavadního předsedy ČTÚ Pavla Dvořáka.

Anketa

Jak hodnotíte návrh na jmenování Jaromíra Nováka na předsedu Rady ČTÚ?

Takže v čem je tedy problém? Proč ještě nebylo jmenování Jaromíra Nováka zařazeno na program jednání vlády? Že by ministr Kuba jen nějak „nestíhal“ a nestačil včas předložit příslušný návrh? To je asi velmi málo pravděpodobné. Nejspíše tedy jde o nějaké další „zákulisní boje“. Možná jen o nějaké „přetahování“ mezi různými politiky a vládními činiteli, které se samotnou osobou kandidáta na nového předsedu nemusí mít nic společného. Nebo naopak mohou, což by znamenalo, že ve hře jsou stále ještě další osoby.

Naznačuje to ostatně i tento článek v Hospodářských novinách, který píše o tom, že

Zařazení projednávání na program se ale postavil premiér Petr Nečas a odložil tak jmenování nového předsedy telekomunikačního regulátora nejdříve na příští čtvrtek 2. května, kdy se vláda opět sejde. Ale i na programu tohoto jednání zatím podobný bod chybí.
Premiér zatím nesdělil, zda má vlastní představu o kandidátovi na důležitý post. Dal svým rozhodnutím nicméně čas lobbistům různých skupin. Lze tak očekávat ostrý zákulisní boj stejně jako v případě neúspěšného jmenování právníka Roberta Pelikána do Rady ČTÚ, proti kterému se nakonec postavil právě ministr financí Miroslav Kalousek.

Pokud by se tato spekulace zakládala na pravdě, pak by odklad volby nového předsedy Rady měl svou logiku: předseda totiž může být volen jen z řad členů Rady. Takže pokud by měl být předsedou někdo, kdo dosud není členem Rady, muselo by se počkat až na nejbližší další volbu člena Rady (a zvolit jej, či ji) jako člena Rady a rovnou i jako předsedu.

Nejbližší příležitostí k volbě nového člena Rady je přitom konec května, kdy končí mandát současné radní Janě Fürstové.

ČTÚ potřebuje předsedu

Český telekomunikační úřad potřebuje nového předsedu (přesněji: předsedu Rady ČTÚ) opravdu velmi naléhavě a co nejdříve. Důvodem je to, že zákon (č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích) uděluje celou řadu důležitých pravomocí přímo předsedovi, a neřeší možnost jeho zastoupení.

Příkladem může být právě rozhodování o přídělech kmitočtů, které je pouze na předsedovi, a nikoli na Radě. To ostatně bylo patrné i při nedávném rušení aukce a vypisování podmínek nové aukce – vše rozhodoval dosavadní předseda sám, ve své výlučné pravomoci.

Alespoň podle mého laického názoru by chod Úřadu bez řádně jmenovaného předsedy byl do značné míry paralyzován, zejména pokud jde o různé zásadnější kroky, které je potřeba činit. Přitom těch bude v brzké době docela dost.

Připomeňme si, že dosavadní předseda Pavel Dvořák vlastně již určitým způsobem „rozjel“ nový pokus o aukci, a tím svému nástupci stanovil základní mantinely, ve kterých se může pohybovat. Včetně tak zásadního rozhodnutí, jakým je úprava podmínek aukce, v podobě vyhrazení části frekvencí v pásmu 800 MHz pro nového zájemce. Včetně vypsání nového výběrového řízení na subjekt, který bude realizovat elektronickou aukční fázi.

Mimochodem, obdobné výběrové řízení pro první (neúspěšnou) aukci muselo být zrušeno, protože prý nikdo žádnou nabídku nepodal. Přesto toto výběrové řízení mělo svého vítěze, se kterým byla podepsána smlouva.

Naopak nové výběrové řízení na poradce k vedení samotné aukce dosud vyhlášeno nebylo (zatímco u předchozí aukce byl poradce vybrán).

Stejně tak dosavadní předseda Pavel Dvořák na poslední chvíli svým rozhodnutím prodloužil o 14 dnů termín pro podávání připomínek k novým podmínkám aukce (a Radu ČTÚ s tím následně jen seznámil). Příslušná lhůta měla původně skončit 8.5.2013, a byla posunuta na 22.5.2013. Stávající operátoři (konkrétně např. T-Mobile) přitom požadovali prodloužení o měsíc, takže jim bylo vyhověno jen z části.

Podobně došlo k prodloužení dvou dalších důležitých termínů, které měly nastat již v nejbližších dnech: nejpozději do 8.5.2013 měly být podány připomínky k analýzám velmi důležitých relevantních trhů č. 4 (který se týká zejména zpřístupnění místních smyček) a č. 5 (s velkoobchodním broadbandem). Nově je možné připomínky posílat až do 22. května, a tedy o 14 dnů déle. Zde ale došlo k prodloužení termínu se souhlasem Rady ČTÚ.

Nicméně i přes tyto posuny bude Úřad v brzké době tak jako tak muset činit důležitá rozhodnutí: ať již v rámci (znovu) připravované aukce, tak i u zmiňovaných relevantních trhů č. 4 a 5. Nehledě na již „opřipomínkovaný“ relevantní trh č. 8 s mobilní originaci, který ČTÚ před časem znovu otevřel, a skrze který by chtěl vpustit na náš trh skutečné virtuální mobilní operátory. I zde již doslova klepou na dveře další důležité úkony (jako návrh nápravných opatření atd.), a i jejich provedení vyžaduje plnou funkceschopnost Českého telekomunikačního úřadu, včetně jeho předsedy.

Hrozí zahlcení úřadu?

Výše popisované příklady se týkají agend, které již jsou určitým způsobem řešeny, a v jejich řešení je třeba pokračovat. Nový předseda Rady ČTÚ ale dostane od svého předchůdce ještě jeden „rest“ v podobě problému, který dosud nebyl řešen – a jeho další neřešení hrozí docela nepříjemnými následky. Jde konkrétně o problém s účastnickými spory, kterých se na ČTÚ „valí“ čím dál tím více – zatímco kapacit, které má Úřad pro řešení těchto sporů k dispozici, naopak ubývá. S koncem letošního kalendářního roku pak hrozí úplná ztráta těchto kapacit.

Pro pochopení celého problému je vhodné si říci, že z celého širokého spektra tzv. účastnických sporů (tj. sporů mezi účastníky/zákazníky a poskytovateli/operátory) jde jen o jednu jeho část, které je ale zdaleka „nejobjemnější“: jde jen o spory týkající se nezaplacených účtů a faktur, vystavených operátory za jimi poskytnuté služby z oblasti elektronických komunikací. Takovéto spory u nás řeší ČTÚ, zatímco snad všude jinde ve světě je řeší soudy. Stejně jako je tomu v jiných odvětvích (např. u plynu, elektřiny, vody apod.), kde takovéto spory o nezaplacené faktury také řeší soudy, a nikoli příslušný odvětvový regulátor. Ten řeší jen spory o kvalitu a fungování služeb jako takových, ale nikoli spory o zaplacení již poskytnutých služeb.

Navíc je to u nás ještě dále komplikované tím, že ČTÚ řeší jen ty části sporů o nezaplacené účty, které se týkají služeb elektronických komunikací (tedy zejména hlasových služeb a mobilních dat). Neřeší spory o placení dalších služeb, které již nepatří do oblasti elektronických komunikací, ale jinam, nejčastěji mezi služby informační společnosti – což jsou zejména všechny obsahové služby, mobilní platby za služby, SMS jízdenky atd. Spory o placení těchto služeb i u nás již řeší soudy, což z pohledu účastníků (zákazníků), ale i operátorů způsobuje nepříjemný problém: musí se obracet na dva různé subjekty, z nich každý řeší placení jen jedné ze dvou složek celkové nezaplacené částky.

Naše vláda se přitom již v roce 2011 rozhodla řešit nestandardní situaci, která u nás panuje: 13. dubna 2011 svým usnesením č. 254 uložila ministru průmyslu a obchodu (ve spolupráci s ministrem spravedlnosti a předsedou Rady Českého telekomunikačního úřadu) zpracovat analýzu celého problému s účastnickými spory o peněžité plnění, a analyzovat dopady případného přenesení této agendy na soudy. Tato analýza byla zpracována, a vláda následně skutečně rozhodla o tom, že řešení účastnických sporů o peněžitá plnění, která dosud řeší ČTÚ, převede na soudy.

Proto vláda svých usnesením č. 815 z 9.11.2011 rozhodla o:

přenesení kompetence rozhodovat účastnické spory podle zákona o elektronických komunikacích, jejichž předmětem je peněžité plnění, na soudy s účinností od 1. ledna 2013, s tím že Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad“) dokončí dosavadní agendu

Současně s tím vláda rozhodla o převodu příslušných kapacit z ČTÚ na resort spravedlnosti: 50 míst (včetně odpovídajících mzdových prostředků) přešlo na spravedlnost k 1.1.2013, a dalších 50 míst (a odpovídajících mzdových prostředků) přejde k 1.1.2014.

Následně vláda připravila návrh příslušného zákona, který by kompetence k řešení popisovaných sporů skutečně přenesl z ČTÚ na soudy. Návrh zákona se do Poslanecké sněmovny dostal v červnu 2012, jako sněmovní tisk č. 712, a již tehdy proti němu intenzivně protestovala Soudcovská unie. Možná i proto se příslušný návrh zákona dlouho nečinně „válel“ ve sněmovně, až došlo k marnému uplynutí původně požadované účinnosti celé změny (k 1.1.2013).

V současnosti je stav takový, že sněmovní tisk č. 712 má za sebou první čtení (v prosinci 2012), a další projednávání ho čeká 7.5.20913. Mezitím se ale proti celému navrhovanému řešení poměrně rázně postavila celá justice, když v minulých dnech formou tiskové zprávy nad ním vyjádřila své „krajní znepokojení“.

Nejvyšší představitelé justice společně vyjadřují krajní znepokojení nad návrhem zákona projednávaným právě Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky (tisk 712), kterým má být na soudy přeneseno rozhodování všech účastnických sporů o peněžité plnění podle zákona o elektronických komunikacích (zejména spory mezi telefonními operátory a jejich zákazníky).

Současný stav je přitom takový, že na ČTÚ leží k vyřízení něco mezi 350 000 a 400 000 spory o peněžitá plnění, ve kterých mají mobilní operátoři aktuálně „utopeny“ na 4 miliardy korun. Sami operátoři přitom dávají najevo, že pro ně není až tak podstatné, kdo bude celou agendu řešit, zda ČTÚ nebo soudy. Pro ně je důležité, aby ji někdo vůbec řešil, a to co možná nejdříve a nejrychleji.

Původně přitom celou agendu účastnických sporů o peněžitá plnění na ČTÚ řešilo cca 100 úředníků – ovšem na základě již zmiňovaného vládního usnesením č. 254 z roku 2011 již bylo 50 úředníků k 1.1.2013 z ČTÚ propuštěno a jejich místa a platy převedeny na resort justice. Zbývajících 50 úředníků by měl potkat stejný osud do konce letošního roku. Alespoň teoreticky by do té doby měli stihnout vyřídit oněch více jak 350 000 případů, které již na ČTÚ leží – ale také ty, které na úřad stále ještě přicházejí.

CIF16

Z pohledu ČTÚ je tedy situace docela kritická: úřad je bit na tom, že se na jedné straně dodržuje vládní usnesení, které mu bere kapacity na řešení sporů, ale na druhé straně se neplní zbývající část usnesení, která měla již dříve zajistit přechod celé agendy na soudy. A tak onen zbytek kapacit, který ČTÚ zůstal, musí místo pouhého „dodělávání restů“ nadále řešit celou agendu v jejím plném rozsahu, protože nové spory stále přichází (tzv. napadají) na ČTÚ a nikoli na soudy. Přitom spory o peněžitá plnění (o nezaplacené účty) jsou stále četnější, místo toho aby jejich četnost naopak klesala.

Nový předseda bude muset tuto kritickou situaci co nejrychleji řešit. Pochopitelně ne sám, protože její řešení je spíše o „vyšší politice“ a o vzájemném střetu mezi resorty průmyslu a obchodu na straně jedné, a resortu spravedlnosti na straně druhé. Ale i tak bude hodně záležet na tom, jaká bude „síla mandátu“ nového předsedy a jeho schopnost „dotlačit“ vyšší místa k vyřešení celého problému: ať již v podobě revokace původního vládního usnesení a navrácení personálních kapacit na ČTÚ, který by tak řešil účastnické spory o peněžitá plnění, nebo v podobě prosazení původního přechodu celé agendy na soudy, i přes (jinak vcelku logický) odpor celé justice.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 6. 2014 2:49

Školení: Měření a vyhodnocování kampaní

  •  
    Jak připravit a plánovat kampaně
  • Jak vyhodnocovat a využít důležité metriky
  • Jak to dělat u různých obchodních aktivit

Detailní informace o školení Měření a vyhodnocování kampaní»