CZ.NIC chce přinášet služby pro lokální internetovou komunitu

Jaké projekty podporuje CZ.NIC z peněz vybraných za registraci domén .CZ? A proč zrovna tyto projekty? Jaká je vize práce národního registrátora pro českou internetovou komunitu - a komu dáte za pravdu?

Sdružení CZ.NICu, správce národní domény .CZ, je otevřené sdružení právnických osob, jehož členové reprezentují internetovou komunitu v České republice – mezi členy nalezneme jak držitele českých domén, tak poskytovatele připojení a samozřejmě registrátory. Své zástupce ve sdružení má i stát – jsou jimi představitelé institucí jako Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, Český telekomunikační úřad a Hospodářská komora České republiky. Všechny tyto subjekty představují českou internetovou komunitu, která se tak jejich prostřednictvím podílí na řízení, vývoji a strategii samotného sdružení. O všech činnostech, které sdružení plánuje a realizuje, jsou zpravováni nejen přímo jednotliví členové, ale CZ.NIC o nich také včas informuje média, což je jeden z kanálů, s jejichž pomocí komunikuje s celou českou internetovou veřejností. Sdružení CZ.NIC do této doby nezaznamenalo na aktuálně běžící služby žádné negativní reakce, které by jej upozorňovaly na to, že aktivity sdružení nejsou prospěšné, jsou zbytečné či by se jimi nemělo zabývat. Právě naopak, díky těmto projektům si ČR vydobyla značné mezinárodní renomé.


Strategie sdružení CZ.NIC, ve které je představena i dlouhodobá vize a koncepce, je schvalována orgánem sdružení, který se nazývá kolegium. Jednotlivé zájmové skupiny jsou v kolegiu zastoupeny rovnoměrně, seznam členů kolegia lze nalézt na stránkách sdružení. Toto kolegium schválilo dlouhodobou strategii vývoje pro další pětileté období právě v  letošním roce. Strategie, včetně jednotlivých projektů, na kterých bude sdružení pracovat, je veřejným dokumentem a zájemci ho najdou na stránkách sdružení pod tímto odkazem [PDF, 304 KB]. Některé z těchto projektů slouží internetové infrastruktuře České republiky, jiné více souvisí s doménovým registračním systémem a další, třeba pořádání konferencí a seminářů, se zabývají internetovou osvětou.

Zrcadla kořenového serveru


Jako příklad projektu, který je součástí infrastruktury, bych uvedl projekt zrcadla kořenového serveru F. Kořenové servery systému DNS jsou klíčová zařízení Internetu. Bez nadsázky lze říci, že jejich nefunkčnost by znamenala nefunkčnost celého Internetu. Pro rychlost překladu DNS je důležité, aby byly dobře dostupné a co nejméně zatížené.

Tyto servery se také často stávají terčem velkých distribuovaných útoků. Způsobem, jak zvýšit výkon, dostupnost a spolehlivost tohoto systému, je vytváření lokálních zrcadel těchto serverů. Každé takové zrcadlo pak slouží komunitě v místě, kde je instalováno, zrychluje odpovědi na DNS dotazy (což je součást téměř každé internetové služby) a zvyšuje odolnost místních sítí vůči útokům na DNS. Protože z logiky věci není možné vybírat poplatky za používání kořenových serverů, jejich provoz a provoz jejich zrcadel platí internetové instituce, obvykle doménové registry. V našem případě tedy provoz zrcadla serveru F v Praze financuje od roku 2004 sdružení CZ.NIC a tento projekt zrychluje odpovědi a zvyšuje robustnost systému DNS všem uživatelům Internetu v ČR.

DNSSEC


Dalším z projektů je bezpečnostní rozšíření protokolu DNS, tedy technologie DNSSEC. Tento evoluční krok DNS se objevil jako reakce na slabiny tohoto protokolu, který v sobě neobsahuje žádné bezpečnostní prvky. V letošním létě demonstroval výzkumník z oblasti bezpečnosti, Dan Kaminski, způsob, jak oklamat DNS servery a tak například přesměrovávat www stránky či odposlouchávat e-maily právě na základě těchto slabin protokolu DNS. Zabezpečení DNSSEC tyto hrozby odvrací, přidává další stupeň zabezpečení a chrání tak běžné uživatele.

Přirozeně, že každý projekt konzultujeme s relevantními partnery v internetové komunitě. V případě bezpečnostní technologie jsme diskusi zahájili seminářem pro členy a registrátory. Po projednání s nimi jsme zveřejnili dokument, který specifikoval zavedení DNSSEC v ČR a vyzvali veřejnost, aby se k němu vyjádřila. Po sesbírání a zpracování komentářů jsme se pustili do implementace.

IDN – domény s diakritikou

V případě projektu IDN, tedy rozšíření domén o české znaky, byla cílová skupina naší komunikace ještě širší. Utvořit si názor na tuto věc může téměř každý, ale je pochopitelné, že běžní uživatelé nesledují specializované servery a naše stránky. Proto jsme se více zaměřili na obecná média. Po této informační kampani byl proveden průzkum veřejného mínění a jeho výsledky jsou k dispozici na zmiňovaných stránkách. Mimo otázek směřujících k IDN, nás zajímala i celá řada dalších věcí, jako je spokojenost s prací sdružení, optimální cena domény a podobně. Výsledky průzkumu vnímáme jako pro nás závazné a budeme se jimi řídit.

ENUM hledí do budoucnosti


Trochu zvláštní kapitolou je projekt ENUM. Jeho počátky spadají do poměrně dávné doby, ale celý projekt dlouhou dobu spal. Po změně poměrů ve sdružení byl start této technologie využit jako důkaz toho, že provoz vlastního registru umožní uspořit náklady na jeho správu a tím i razantně snížit cenu domény.

ENUM tedy sloužil jako určitý test současného registru, což výrazně přispělo k vyladění celého systému před jeho nasazením do ostrého provozu a k hladké migraci. ENUM je nová technologie, jejíž čas teprve může přijít. Podobně, jako řada jiných technologií, vyžaduje podporu, kterou v minulosti potřeboval například i Internet. Určitou paralelu lze hledat i v samotném vývoji české národní domény. Delegace domény pro naše země proběhla ještě ve společném státě Čechů a Slováků, nicméně poplatky za registraci domén se byly stanoveny mnohem později, až v roce 1999. Ještě štěstí, že tehdy existovaly subjekty, které doméně poskytly takový „inkubátor“.

V některých zemích byla národní doména delegována výrazně později a v těchto zemích jsou dominantní generické domény, což lokální komunitě bere možnost ovlivňovat doménové dění. ENUM ve svých začátcích naráží na problém, se kterým se potýkala řada jiných technologických novinek; dokud o nich nikdo nevěděl a nedokázal si představit jejich výhody a přednosti. Proto sdružení tuto technologii stále podporuje. Každopádně náklady na provoz doménového registračního systému s podporou ENUM a bez jsou téměř identické.

CZ.NIC podporuje projekty prospěšné internetové komunitě

Vizí CZ.NIC je zajistit dynamický rozvoj Internetu v České republice a součástí naší práce je tedy podporovat projekty, které přinášejí prospěch internetové komunitě. V této souvislosti se můžeme zamyslet nad tím, zda tu je jiná organizace, jiný subjekt, který by se tomu mohl a chtěl věnovat a takové projekty financovat a realizovat. Umím si jen obtížně přestavit, že by se lokální komunita skládala na jednotlivé malé i velké projekty. Je to podobně iluzorní představa, jako kdybychom předpokládali, že se obyvatelé Prahy a Brna složí na dálnici mezi těmito městy.

EBF16

Lokální internetová komunita nemá žádnou strukturu – právě s výjimkou asociací, jako je CZ.NIC a jemu podobné. Za nejvhodnější formu ovlivňování dění proto považuji vstup do sdružení, což není nijak složité, neboť jeho členem se může stát libovolná právnická osoba, podmínky pro vstup jsou velice liberální.


K tomuto článku doporučujeme přečíst si článek Zbyňka Pospíchala: Co všechno si chcete platit v ceně české domény, v němž jse ptá, zda by nebylo lepší snížit cenu za doménu .cz a přestat podporovat výše uvedené projekty.

Anketa

Jak by měl CZ.NIC reagovat?

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 12. 2008 14:05

Školení: Právo pro e-shopy

  •  
    Jak provozovat e-shop v souladu se zákonem.
  • Jak přistupovat k vrácení zboží a spory se spotřebiteli.
  • Jak v souladu s právem marketovat e-shop.

Detailní informace o školení Právo pro e-shopy »