Hlavní navigace

Lenka Kučerová: Propadák v Silicon Valley je prostě další zkušenost

21. 8. 2012
Doba čtení: 15 minut

Sdílet

 Autor: Ondřej Hošt
Mladé české firmy mají vyjíždět do světa, protože tak se nejlépe ukáže, že Česká republika má co nabídnout. Odliv mozků to nezpůsobí, jelikož díky úspěchu v zahraničí se vytvoří více odborných pracovních míst doma — o tom je přesvědčena Lenka Kučerová, která s myšlenkou CzechAcceleratoru před třemi lety přišla.

Lenka Kučerová


Autor: Ondřej Hošt

Po studiu společenských věd ve Velké Británii nastoupila do CzechInvestu, kde měla na starosti přesvědčovat velké zahraniční společnosti, aby otevřely své centrum sdílených služeb nebo vývojové centrum právě u nás, a ne třeba v Polsku.

Když se CzechInvest rozhodl znovuotevřít pobočku v Silicon Valley, „hecla“ se s kamarádem, šla do výběrového řízení na zahraničního zástupce a uspěla. V květnu 2009 odjela do Silicon Valley s posláním lákat americké společnosti do České republiky. Po příjezdu však zjistila, že většina lidí tam ani nevěděla, kde Česká republika je, natož že má co nabídnout.

A tak svou úlohu přehodnotila. Kancelář umístila do technologického akcelerátoru Plug and Play, nakazil ji „podnikavý bacil“ a nadchla se pro podporu startupů. Plug and Play si přitom vybrala, protože měla hrůzu ze samoty v kanceláři. V Plug and Play to totiž bylo jako v úle — jakmile ze své kanceláře vyšla, stále se něco dělo.

Prý jsi vymyslela CzechAccelerator

Iniciovala jsem ho. Původně jsem měla lákat investory do České republiky, ale Silicon Valley je velmi konkurenční, a když už tamní firmy expandují do zahraničí, pak spíše do Asie či do západní Evropy. Pravda také je, že Česká republika nemá místy technologickým špičkám co nabídnout — z hlediska dostupnosti kvalifikované pracovní síly, finanční podpory či celkové kvality podnikatelského a vědeckého prostředí. A tak jsem se tam „reinventovala“…

Všimla jsem si, že státy, od kterých se máme co učit, jako je Kanada, Irsko, Nizozemí, Dánsko nebo Finsko, mají v Silicon Valley spíše zastoupení na podporu exportu a domácích technologických firem v zahraničí nežli kanceláře na podporu přímých investic. Většina z nich měla podobný model: akcelerační program na tři až šest měsíců, který slouží vybraným startupům jako skokánek do tamního unikátního podnikatelského prostředí.

Já jsem se jimi nechala inspirovat. Byla jsem přesvědčená, že Česká republika už jen díky společnostem Romana Staňka, AVG, Avastu nebo Linetu má schopnost vyvážet nejen „dřevo“ (ještě stále poměrně levnou pracovní sílu, která v Česku pracuje v nadnárodních společnostech) ale i „nábytek“ — naše firmy, které uspějí na světovém technologickém poli.

Zpracovat vedení CzechInvestu nějakou dobu trvalo. Pvní „esejovité“ maily jsem tehdejší paní ředitelce začala posílat už v červnu 2009, měsíc po příjezdu, a k podepsání memoranda o porozumění mezi Plug and Play a CzechInvestem došlo v lednu 2010. Program CzechAccelerator se spouštěl k 1. dubnu 2010.

Ministerstvo obchodu a průmyslu nemělo na první ročník vyhrazené prostředky; CzechInvest musel najít vlastní zdroje. Po roce se program vyhodnotil jako přínosný a získaly se prostředky z evropských fondů, které jsou sice v některých ohledech limitující, ale celková podpora pro startupy je větší.

Přesvědčit CzechInvest trvalo půl roku?

První reakce byla: Ty ses zbláznila! Přece nebudeme podporovat odliv mozků! To nemáš v popisu práce. Dělej, co máš dělat — lákej zahraniční firmy.

Já tou myšlenkou byla ale nadchnutá a maily jsem posílala dál. Iniciovala jsem několik schůzek mezi vedením agentury a českými podnikateli a investory, kteří nápadu fandili. Nakonec si paní Rudyšarová (tehdejší generální ředitelka CzechInvestu) přece jen uvědomila, že posláním agentury je nejen lákání investic, ale i podpora podnikání, a dala projektu zelenou.

Po předběžném schválení programu přišly na řadu formální záležitosti jako například sepisování manuálu nebo metodika výběrového řízení. Můj návrh komise se skládal ze samých odborníků, a to zejména ze Silicon Valley. Na zástupce státní správy jsem ani nepomyslela, ale bylo mi jasně vysvětleno, že bez něho to v žádném případě nepůjde. Oddychla jsem si až v dubnu, když přijely první firmy…

Je to odliv mozků?

To si rozhodně nemyslím. I když společnost založí pobočku v Silicon Valley nebo tam přemístí své ústředí, vývoj zůstává v Česku, a to z jasných důvodů — jsme levnější a naši vývojáři jsou opravdu šikovní. Úspěšné zaoceánské působení tak vede k tvorbě pracovních míst nejen v USA, ale i u nás. Ukázkovým příkladem je současná firma Romana Staňka GoodData — v San Francisku mají ústředí zaměřené na marketing a obchod o třiceti lidech, zatímco v Praze a v Brně zaměstnávají přes stovku špičkových vývojářů.

Dále budou tamní dlouhodobě působící čeští podnikavci díky svým kontaktům, know‑how a zkušenostem přispívat nejen k rychlému rozvoji firem přijíždějících nově, ale i podnikatelskému prostředí v Česku, kam již v dnešní době vozí vždy potřebnou dávku příkladů dobré praxe, energie, inspirace a motivace. A někteří z nich se po nějaké době jistě vrátí domů. Pozitivní ekonomické dopady těchto tzv. nových argonautů jsou jasně patrné například v Izraeli nebo v Indii a v Číně.

Úspěšné působení českých firem v zahraničí je přínosné i z hlediska lákání investic. To byl ostatně můj další důvod pro CzechAccelerator: prezentace Česka jako vhodné investiční lokality probíhala především pomocí nevábných marketingových materiálů a příkladů stávajících zahraničních společností působících u nás. Jako mnohem účinnější metoda mi připadala možnost poukázat na příklady českých firem a jejich obchod a projekty spolupráce, které se jim podařilo uzavřít v Silicon Valley. To dle mého názoru svědčí mnohem více nejen o technologické vyspělosti České republiky. Ukázkový příklad je již zmiňovaná firma GoodData — přední světový hráč v oblasti business intelligence. Jejich webové stránky praví: Czech‑born, Valley‑centric.

Jak jsi byla spokojená s prací výběrové komise pro CzechAccelerator?

Byla jsem ráda, že do komise se podařilo dostat zástupce soukromého sektoru. Na druhou stranu, zástupkyně ministerstva paní Příhodová údajně vybírala převážně stejné firmy jako odborníci z praxe. Mohu říci, že šestnáct firem, které za mého působení vyjely do Silicon Valley — mezi nimi Cognitive Security, Imagemetry, eM Client, Safetica nebo Moredays — dělaly České republice dobré jméno a mně moc velkou radost.

Jezdilo se tam na tři měsíce?

První ročník byl na tři měsíce, teď je možnost prodloužit pobyt až na půl roku.

Co se stihne za tři měsíce?

Záleží na tom, jak je firma připravená, včetně přípravy před příjezdem. Předpokládá se, a u všech tomu tak bylo, že firma přijede s jasným cílem a vizí a že za sebe vysílá nositele myšlenky — většinou je to CEO — kterému na firmě a na jejím úspěchu opravdu záleží; který umí produkt či službu dobře prezentovat a tím i prodat, nemá potíže s angličtinou ani s celkovou komunikací a umí se pohybovat v mezinárodním profesionálním prostředí.

Firmy stihnou získat zpětnou vazbu, zorientovat se na americkém trhu, „zanetworkovat“ si jako diví, stihnou oslovit potenciální partnery i investory, navštívit nespočet konferencí a dalších akcí, oslovit konzultanty nebo první zaměstnance pro rozjezd firmy v USA. Některým se podaří získat první klienty, několik firem tam i stihlo založit pobočku. Čas tam je hodně drahý, a tak se jej firmy snaží maximálně využít — všední den, víkend, svátek nesvátek. Nejezdí tam na krásnou dovolenou.

Takže tam nejezdí celý tým, který by na místě ještě dodělával produkt?

Většinou tam přijede jeden, nanejvýše dva obchodní zástupci firmy. Požadavkem programu je, aby produkt měli už hotový. Často se jedná o produkty, které u nás a v jiných částech světa už vydělávají peníze. Stává se, že během pobytu přijdou na další požadavky, které by rozhodně neměly chybět, a pak žhaví Skype domů, aby se to rychle dodělalo. Silicon Valley je však pro české začínající podniky příliš drahé na to, aby se tam vyvíjelo.

Kdo využil pobyt tam za tvého působení nejlépe?

Cognitive Security za dva turnusy, celkem za šest měsíců, získali skvělou zpětnou vazbu a rozjednali spolupráci na výzkumu a vývoji s Cisco, která vyústila ve velmi úspěšné partnerství. Po návratu do ČR získali nemalou investici od českého fondu Credo Ventures.

eM Client během pobytu otevřeli pobočku, uzavřeli strategickou smlouvu se společností Mirapoint, dostali se do fáze testování s Oracle, do uzavřeného programu Skype a jako první česká firma prezentovali na prestižní konferenci Demo.

Moredays se zúčastnili mnoha akcí, měli jednání s Evernote, dostali se například do Mashable, a jejich hravý design oslovil nejen významné klienty pro vývoj zakázkový, ale také přední venture-kapitálové fondy, které nyní se společností vyjednávají.

Atollon, který se vrátil letos v létě, během dvou měsíců nasbíral první americké klienty.

Každý účastník měl jasné, z obchodního hlediska kvantifikovatelné výsledky. A vedle toho se jedná o osobní a profesní zkušenost k nezaplacení. Prý „lepší než MBA“.

Zklamala tě některá z firem?

Ne. Vždy mě velmi mile překvapili. Třeba když Michal Bláha po krátké době zjistil, že služba OnTheRoad nedobude Silicon Valley, okamžitě začal uvažovat o jiných projektech, a i on, už zkušený na českém internetu, si odtamtud odvezl strašně moc nových nápadů a poznatků.

Propadák v Silicon Valley je prostě další zkušenost. Pokud ses opravdu snažil, pak nevadí, že tvoje firma neuspěla, třeba pro špatný business model, nedostatečnou technologii, přílišnou konkurenci či nedostatek kapitálu. Tamní prostředí je velmi shovívavé k neúspěchu, pokud jsi schopen poučit se z něj.

Jak jsi jim tam pomáhala?

Lenka Kučerová
Autor: Ondřej Hošt

Lenka Kučerová

Snažila jsem se dodat jim maximální informační a organizační podporu. S asistentkou Bárou jsme průběžně dávaly dohromady příručku, kterou dostávají účastníci ještě před příjezdem. Jsou v ní informace o prostorách, kde budou působit, o nejlepších networkingových akcích, o portálech, kde je vyhledají. Je v ní výběr článků, jak se získává investice, jak komunikovat s novináři, jak využívat sociálních médií, lekce od ostatních podnikavých Čechů. Je v ní popsána vízová problematika, jak si založit bankovní účet, jak si najít ubytování, jestli a jak pronajmout auto, kde bydlet nebo které oblasti jsou poměrně nebezpečné, kam jít na večeři nebo vyjet na výlet.

Od začátku jejich působení jsem se snažila být maximálně informovaná o jejich plánech a potřebách, abych jim mohla pomoci vyhledávat obchodní příležitosti, nakontaktovávat je na vhodné lidi, dávat jim tipy na relevantní akce. Párkrát jsem asistovala na konferencích. Byla jsem vždy na telefonu a celkově se snažila být po ruce nejen účastníkům CzechAcceleratoru, ale komukoliv — studentům ČVUT, kteří přijeli na stáž, dalším českým společnostem, novinářům, investorům.

Vytvořila jsem informační a organizační platformu pro česko‑slovenskou profesionální komunitu v oblasti Silicon Valley, BayCzech Professionals. V tom jsem se opět nechala inspirovat Kanadou a západními evropskými státy, jejichž národní sítě v Silicon Valley slouží velmi dobře nejen nově přijíždějícím společnostem, ale všem členům. Sdružování na LinkedIn nás nic nestojí, máme již přes 220 členů: účastníků CzechAcceleratoru, zaměstnanců významných společností, konzultantů, investorů, studentů na obou stranách Atlantiku. Setkala jsem se tam s velkou vstřícností. Není pravda, že si Češi nepomáhají.

Všimli si tam za tvého působení více České republiky?

Určitě. České společnosti nám tam dělají velmi dobré jméno a jsem si jistá, že aktéři tamního ekosystému — konzultanti, zástupci společností, investoři či provozovatelé různých akcelerátorů — jsou si mnohem lépe vědomi českého potenciálu, než tomu bylo před několika lety. Také jsme posloužili jako inspirace pro další státy — například Slováci a Němci otevírali své akcelerátory až dva roky po nás — a jejich zástupci argumentovali doma tím, že „už i Češi ho mají“.

Byly ti tam ty tři roky dlouhé?

Už loni jsem ohlásila, že bych se letos ráda vrátila. Přes unikátnost tamního podnikatelského prostředí a krásu San Franciska a okolní krajiny se mi stýskalo po domově, po rodině, po kamarádech, po dobrém pivu a po naší „řízené anarchii“.

Ale startupy tě baví pořád…

To mě nepustilo a jen tak mě to nepustí. Pro mě je to práce s akčními lidmi, kteří jsou „nezkažení“ nějakými státními zakázkami a korupčním prostředím, takové podnikavé „čisté duše“. Uskutečňují své sny a jsou schopni tomu v mnoha případech dát naprosté maximum — opustit stávající práci, dát do toho vlastní kapitál, podstoupit nemalé riziko. Je to strašně vzrušující, když se podíváš, co například dvacetiletí kluci z CSS Hat nebo z Tabfoundry zvládli za tři měsíce. A jsem přesvědčena, že podporovat startupy má velký přínos pro konkurenceschopnost naší ekonomiky.

Čemu by se doopravdy mělo říkat startup?

Docela se mi zalíbila definice Steva Blanka. Ten definuje startup jako „dočasnou organizaci, která je v procesu hledání opakovatelného business modelu“. Důležité na tom je to hledání. Až ten business model najde, ověří a začne ho exekuovat, přestává být startupem a stává se korporací. Startup může vzniknout i v rámci velké společnosti jako „spin‑off“, ve kterém skupinka lidí se zajímavou technologií hledá pro ni správný a opakovatelný business model.

Jak vnímáš české startupové prostředí?

Všechny zprávičky o zdejší scéně jsem začala sledovat ze Silicon Valley, předtím jsem o startupech nevěděla vůbec nic, a když jsem se vracela domů, měla jsem očekávání poměrně nízká. Tady jsem nastoupila do StartupYardu a jsem mile překvapená zdejším nadšením pro věc. Těší mě, že si špičky českého internetu opakovaně najdou čas přijít do StartupYardu a do dalších iniciativ jako mentoři. Je to takové to „giving back“, které je v Silicon Valley naprosto samozřejmé.

Jsem překvapená i tím, kolik akcí se tu pořádá, i když se to nedá srovnávat se Silicon Valley. A když je Praha vyčerpaná, Bratislava, Vídeň nebo Berlín nejsou daleko. Člověk s nápadem tu každopádně může získat přínosnou zpětnou vazbu a kontakty, což je pro začínající podnikatele naprosto zásadní.

Samozřejmě máme na čem pracovat. Například by to chtělo více mezinárodní perspektivy a zkušeností. Ve StartupYardu se snažíme dostat sem co nejvíce zajímavých lidí, které si nenecháváme pro sebe — pořádáme veřejné akce, posíláme je do dalších akcelerátorů. V některých případech se nám velmi vyplatila turistická atraktivita Prahy — třeba Steva Blanka jsme zastihli na Twitteru, když tu byl na dovolené.

Čím více startupů bude vyjíždět do zahraničí, a ne nutně do Silicon Valley, a budou se vracet napuštěni energií, zkušenostmi a kontakty, tím to u nás bude lepší.

Je vidět, že někteří investoři ze Silicon Valley, kteří se dříve zaměřovali jen na společnosti působící v oblasti sanfranciského zálivu, začali pokoukávat po našich končinách. Někteří tvrdí, že v Silicon Valley se inovační potenciál dost vyčerpal, nemálo společností se tam svezlo na vlně sociálních médií. Příchod Skype, nedávné IPO AVG a teď chystané Avastu, místní akcelerační aktivity, které v našem regionu rostou jako houby po dešti, to vše vysílá signál, že se tu děje spousta zajímavého. Budoucnost středoevropského startupového ekosystému vidím dobře.

Musí se globální firma rozjíždět ze Silicon Valley?

Nemusí. AVG a Avast jsou toho jasným příkladem. Samozřejmě záleží na oborovém zaměření dané firmy, ale v dnešní době je radno tam na nějakou dobu zavítat. Ostatně AVG v červenci ohlásilo, že přemísťuje centrálu do San Franciska, aby prohloubilo své kořeny v epicentru světového technologického průmyslu.

Vše se odvíjí od kritické masy tamních technologických společností a jejich celkové otevřenosti. V Silicon Valley je na centrálách společností mnohem jednodušší propracovat se k relevantním lidem s rozhodující pravomocí a oslovit je s nabídkou spolupráce. To byl právě případ Cognitive Security a Cisca.

Dále je tam kritická masa odborníků, kteří mají know‑how, dlouholeté zkušenosti a kontakty v oblastech, které hýbou dnešním světem — to jsou sociální média, enterprise, cloud, storage, mobilní technologie a mnoho dalších.

Chce‑li společnost získat rizikový kapitál ze Silicon Valley, stále téměř bez výjimek platí, že tam musí přijet, založit firmu, přemístit i sídlo a celkově se chovat jako americká entita.

Všeobecně platí, že pro potenciální zákazníky, partnery a investory je velmi důležité, že se firma prezentuje důvěryhodně a že chce ve Státech působit dlouhodobě. I to, že si okamžitě po příjezdu udělají vizitky s americkou adresou a číslem, hraje velkou roli.

Proč se jezdí také na východní pobřeží USA?

Východní pobřeží v oblasti Bostonu je zajímavé hlavně pro biotechnologie. A z New Yorku se za posledních několik let stalo jedno z nejrychleji rostoucích technologických center světa. Ale pravda je, že tam technologiemi žije jenom zlomek populace, zatímco v Silicon Valley jimi žijí již po desetiletí všichni. Kluci ze CSS Hat byli nedávno jak v NYC, tak v Silicon Valley, a dle jejich názoru bylo Velké jablko v porovnání s Křemíkovým údolím docela nezáživné.

Jaký je tvůj úkol ve StartupYardu?

Do značné míry dělám to, co jsem dělala v Silicon Valley: snažím se startupům dodat maximální informační a organizační podporu, aby ze svého šestiměsíčního pobytu ve StartupYardu vytěžily opravdu co nejvíce. Sháním mentory — české i zahraniční — dále informace a kontakty. Pořádám školení a různá setkání. Šlapu startupům na paty, jsem taková „přísná mamka“ — ozvu se, když si myslím, že nepracují, jak by měli nebo vynechávají setkání s mentory. Někdy jim poskytuji i laický pohled na věc. Jsem vhodný tester, protože technologiím v podstatě moc nerozumím.

V jakém stavu by firma měla StartupYard opustit?

Máme dva milníky: po prvních třech měsících je Demo Day, na kterém mají startupy předvést produkt. Další tři měsíce mají na sbírání uživatelů a platících zákazníků. Koncem října bude Investor Day, na kterém se představí potenciálním investorům.

Na konci těch šesti měsíců by od nás firma měla odcházet s tím, že je v případě potřeby financovatelná, že má ověřený business model, už má uživatele a pokud možno platící zákazníky. Měla by to být firma, která může fungovat bez další podpory StartupYardu, má jasnou vizi a strategii a reálnou možnost oslovit investora.

Jak vnímáš Node5?

Věřím ve zdravou konkurenci a v sílu trhu. Ráda bych věřila, že pražská start‑up scéna je schopná dvě i více iniciativ uživit. Já osobně fandím každému, kdo se cíleně snaží místní podnikatelské prostředí neustále zlepšovat. Jsem velikým zastáncem spolupráce, o kterou jsem se s Node5 poslední tři měsíce snažila a o kterou se budu za předpokladu, že jednám s profesionály, snažit i nadále.

Kde se vidíš za dva, tři roky?

Nadchla jsem se pro podporu inovativního podnikání a chci nadále rozvíjet své dovednosti a kontakty, a nadále přispívat k rozvoji českého i středoevropského startupového ekosystému.

Zajímalo by mě stát se součástí nějakého startupu, abych to viděla i z druhé strany. Přece jenom mám dosti neúplnou představu, jak to ve startupech opravdu chodí, dokud si to sama nezažiju. Takže kdyby někdo přišel s nabídkou zajímavé spolupráce, velmi ráda bych do toho šla.

BRAND24

Co bys pro ně dělala?

Business development, PR, prodej, komunikaci se zahraničím, se strategickými partnery, se zákazníky — byla bych takový ten usměvavý front‑end.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).