Další krok v „kauze zpoplatnění“: boj o 14 miliard, kde jdou ohledy stranou

Ministr Mládek se rozhodl převzít od ČTÚ přípravu Strategie správy rádiového spektra. A také Národního plánu rozvoje sítí nové generace. Jenže tu by musel nejprve odejmout vlastnímu resortu.

Pamatujete se ještě na nedávnou kauzu se záměrem zpoplatnit komerční využití bezlicenčních pásem (známou pod přezdívkou „zpoplatnění Wi-Fi)? Jak se zdá, má určité pokračování.

Minulý čtvrtek informovala ČTK o rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka převést na jeho ministerstvo finalizaci návrhu Strategie správy rádiového spektraNárodního plánu rozvoje sítí nové generace. Se zdůvodněním, že:

„MPO vnímá velmi citlivě a odpovědně význam a strategickou důležitost správy rádiového spektra a rozvoje sítí nové generace. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek proto rozhodl proces přípravy a schvalování dokumentů koncepčního a strategického charakteru převést ze strany ČTÚ a jejich další projednávání a finalizaci do kompetencí ministerstva,“ uvedl mluvčí MPO František Kotrba.

Změnila se legislativní pravidla?

Připomeňme si, že Strategie správy rádiového spektra je oním dokumentem, který skutečně připravil ČTÚ: v loňském roce jej tzv. vypořádal, a počátkem října předal ministerstvu, aby jej předložilo do vlády. To se ale dosud nestalo – a místo toho si ministerstvo do již vypořádaného textu nedávno přidalo onu velmi zásadní změnu v podobě záměru zpoplatnit komerční využití bezlicenčních pásem.

Co následovalo, jste si mohli přečíst i zde na Lupě. Média to „uchopila“ jako snahu zpoplatnit tolik oblíbené Wi-Fi, což ministr Jan Mládek obratem dementoval. Alespoň podle mého názoru ale nemuselo jít primárně o Wi-Fi pro běžné uživatele, poskytované v bezlicenčních pásmech 2,4 a 5 GHz, ale spíše o jiné frekvence, a také o jinou cílovou skupinu zákazníků. Lidovky to nedávno napsaly konkrétněji:

Podle informací LN ale původním záměrem bylo ve skutečnosti zpoplatnění jiných frekvencí, které se využívají pro připojení firem a úřadů. Díky této technologii se podařilo menším firmám v tendru na dodávky internetového připojení státu loni snížit ceny až o osmdesát procent.
Sociálnědemokratické ministerstvo vnitra ale tendr před rokem zastavilo a stále se čeká na jeho obnovení. Nejvíce ztratil operátor O2, vlastněný skupinou PPF miliardáře Petra Kellnera. Ten je ale také hlavním konkurentem i malých poskytovatelů wi-fi připojení.

Nyní tedy přichází další krok: ministerstvo, kritizované za to, že zásadním způsobem zasahuje do již finalizovaného a vypořádaného dokumentu (Strategie správy rádiového spektra), si jeho přípravu „stahuje k sobě“. Odejímá jej z gesce ČTÚ, a tuto gesci nyní svěřuje samo sobě.

Již jen po formální stránce je tento krok velmi „zajímavý“ kvůli tomu, že fakticky jde o změnu vládního usnesení: úkol připravit Strategii totiž zadala ČTÚ vláda, svým usnesením č. 203/2013.

Vláda (…) ukládá (…) předsedovi Rady Českého telekomunikačního úřadu (…) předložit vládě do 31. prosince 2013 Strategii správy rádiového spektra podle opatření č. 4, uvedeného v příloze tohoto usnesení (…)

A ve zmiňované příloze k tomu usnesení to vláda řekla ještě jednou a zcela konkrétně:

Český telekomunikační úřad připraví a vydá Strategii správy rádiového spektra. Tato strategie v rámci politického směřování a cílů uvedených v této státní politice a v souladu se světovými a evropskými harmonizačními dokumenty vytvoří předpoklady pro naplnění cílů Digitální agendy a Digitálního Česka.

Takže případná změna takto uloženého úkolu, v podobě převedení úkolu připravit Strategii správy spektra z ČTÚ na MPO, by také měla mít formu usnesení vlády, které revokuje (změní) předchozí usnesení. Nebo se snad změnila základní legislativní pravidla a ke změně vládního usnesení stačí jednostranné rozhodnutí jediného ministra?

K tomu všemu je ještě vhodné dodat, že ČTÚ sice má za úkol předložit Strategii přímo vládě, ale tak úplně přímo to udělat nemůže: jelikož úřad není přímo zastoupen ve vládě (předseda Rady ČTÚ není členem vlády), může své výstupy předkládat vládě pouze prostřednictvím příslušného ministerstva. To by ale v tomto ohledu mělo fungovat jen jako pouhý zprostředkovatel přenosu („pošťák“), a nikoli jako někdo, kdo dále mění faktický obsah strategie. A už vůbec ne nějak zásadně.

A kromě toho: pokud usnesení vlády říká, že „ČTÚ připraví a vydá (…)“, nemělo by to znamenat, že finální a platná je ta verze, kterou připravilo a vydalo ČTÚ? A že vláda Strategii neschvaluje, ale pouze bere na vědomí (seznamuje se s ní)?

Jaký je důvod pro odejmutí?

Tak zásadní krok, jakým je odejmutí Strategie z gesce ČTÚ a její svěření ministerstvu, by určitě měl být podepřen nějakým „dostatečně silným“ argumentem. Třeba toho typu, že ČTÚ v něčem fatálně selhalo, či alespoň hrubě nedodrželo termín. Jenže nic takového se v dostupných zdrojích nekritizuje, ani jinak nezmiňuje. Již zmiňovaný agenturní článek ČTK žádný „zásadní“ argument nepřináší. Konstatuje pouze velmi obecně, že

Důvodem má být situace na trhu i výhrady odborné veřejnosti k nedostatečné diskusi nad koncepčními dokumenty. ČTK to dnes řekl mluvčí MPO František Kotrba.

Pravdou je, že odborná veřejnost (včetně mé maličkosti) nedostatečnou diskusi kritizovala. Jenže nikoli na straně ČTÚ, ale právě na straně ministerstva, když bez jakékoli veřejné diskuse „sáhlo“ poměrně zásadním způsobem do již vypořádaného dokumentu. Takže toto by měl být spíše argument proti popisovanému odejmutí, a nikoli pro něj. Nebo je skutečným důvodem ona blíže nespecifikovaná „situace na trhu“? Tedy něco, co ČTÚ nevzalo v úvahu a co je natolik zásadní, aby to vyžadovalo takovýto krok? Copak to asi je? Má pravdu výše citovaný text z Lidovek, naznačující konkurenční boj mezi „velkými“ a „malými“?

Nebo jde o časové důvody? Původní vládní usnesení skutečně počítá s termínem předložení Strategie do konce roku 2013, což evidentně splněno nebylo. ČTÚ předal již vypořádaný návrh ministerstvu až v říjnu 2014, ale ten zde od té doby jen „leží“. A nově, po odejmutí a „převodu na sebe“ ministerstvo předpokládá, že jej předloží vládě až v červnu letošního roku: 

Ministerstvo si zároveň vyžádalo čas na aktualizaci a doplnění obou dokumentů. „Je třeba projednat a zohlednit připomínky všech zúčastněných stran a doplnit je do projednávaného textu. Poté budou doplněné materiály odeslány do řádného připomínkového řízení,“ doplnil mluvčí. Předložit vládě chce MPO materiály do konce června.

Takže o nějaké urychlení zde jít nemůže. Právě naopak.

Bude se znovu otevírat a připomínkovat již vypořádaný dokument?

Na výše citovaném výroku (z agenturního článku ČTK) stojí za povšimnutí také jeho formulace, hovořící o dvou dokumentech (o Strategii správy rádiového spektraNárodním plánu rozvoje sítí nové generace) – a navozující dojem, že dosud nevypořádané jsou oba dokumenty. Že do obou je ještě třeba nějaké připomínky doplnit, a pak je nechat projít řádným připomínkovým řízením. Mimochodem, nemělo by to být spíše naopak? Tedy že nejprve se uskuteční připomínkové řízení, a teprve pak se zohledňují něčí připomínky, vznesené v připomínkovém řízení?

Druhý z předmětných dokumentů, tedy Národní plán, ministerstvo zveřejnilo na svém webu počátkem loňského prosince, a otevřelo k němu veřejnou diskusi. Připomínky bylo možné zasílat do 15. ledna 2015. Zde by tedy „zohledňování připomínek“ teprve mělo nastat. To první dokument (Strategie správy spektra) již připomínkováním prošel, stejně jako vypořádáním připomínek. Proč by tedy měl jít do řádné připomínkového řízení znovu?

Nebo je to všechno jen přípravná argumentace pro nový pokus ministerstva do tohoto dokumentu nějak zásadněji zasáhnout? A pak jej znovu nechat projít dalším (již druhým) připomínkovým řízením?

Připomeňme si znovu slova ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, který se do médií dušoval, že žádné zpoplatnění Wi-Fi nepřipustí. A ani prý není na pořadu dne. Teď tedy bude důležité pohlídat, aby „na pořadu dne“ nebyly jiné frekvence, o které možná jde ve skutečnosti.

Chce MPO odejmout gesci samo sobě?

Zastavme se ale na chvíli ještě u druhého z obou dokumentů, jejichž přípravu chce Ministerstvo průmyslu a obchodu odebrat ČTÚ a „převést“ k sobě. Tedy u onoho Národního plánu rozvoje sítí nové generace.

Osobně mi totiž přijde, že právě u tohoto dokumentu ministerstvo, ve snaze alespoň nějak zdůvodnit svůj krok, udělalo vpravdě školáckou chybu: neuvědomilo si, že přípravu tohoto dokumentu již má na starosti právě ono. A tak jej vlastně chce sebrat a nově přidělit samo sobě.

To, že přípravu a finalizaci tohoto dokumentu má po celou dobu na starosti právě ministerstvo, vyplývá opět z usnesení vlády. Konkrétně z usnesení č. 370/2012, a následně č. 450/2013, kterým vláda uložila úkol připravit „návrh programu podpory projektů zaměřených na budování přístupových sítí nové generace, podmínek jeho správy a financování“. A uložila jej:

ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s předsedou Rady Českého telekomunikačního úřadu

Tomu je nutné rozumět tak, že primární úkol, gesci a odpovědnost dostal ministr (a přeneseně i jeho resort) – a že na plnění zadaného úkolu má spolupracovat s předsedou Rady ČTÚ a jeho úřadem. A ten by naopak měl povinnost spolupráci poskytnout. Fakticky asi jde o to, že celý návrh má vycházet z podkladů, které má vytvořit a poskytnout právě ČTÚ, v podobě výsledků průzkumu NGA (indikativního mapování tzv. bílých, šedých a černých míst, popisující dostupnost přípojek k internetu).

Jak potom ale rozumět tomu, když se ministerstvo náhle rozhodne „převést k sobě“ něco, co už „má u sebe“ od samého počátku?

Divné to asi nepřišlo jen mé maličkosti, ale i dalším novinářům, a tak požádali o vyjádření předsedu ČTÚ. A tomu také přišlo divné, proč si chce ministerstvo „převést k sobě“ něco, co už dávno má. Jenže způsob, jakým se jeho vyjádření objevuje v médiích, je poněkud zarážející.

Na následujícím obrázku vidíte dvě verze agenturního článku ČTK: vpravo originál (po aktualizaci 4.2.2015 v 17:40), a vlevo jeho verzi, převzatou serverem roklen.cz.

Rozdíl je právě v absenci věty:

Příprava strategie budování sítí nove generace byla totiž vždy v kompetenci ministerstva průmyslu a nikoliv ČTÚ, sdělil večer v sms zprávě předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák. 

Je možné, aby z agenturního článku ČTK při jeho aktualizaci vypadla tato zajímavá a důležitá informace? Nebo si ji naopak vymyslel server roklen.cz, který jinak převzal agenturní článek slovo od slova? Bohužel oblíbená cache Google na tuto otázku nedává odpověď, protože agenturní článek ČTK si pamatuje až ve verzi po aktualizaci (4.2. v 17:20).

Stejnou informaci (o vyjádření předsedy Rady ČTÚ) ale přinesl jiný důvěryhodný zdroj: na svém webu ji publikoval Český rozhlas. Přesněji: lze ji nalézt v Google cache, zatímco na samotném webu Českého rozhlasu již příslušný článek není k dispozici. Povšimněte si, že jde o přesně stejnou formulaci, jakou v rámci převzatého agenturního článku ČT přinesl i server Roklen.cz (včetně chybějící čárky u „nové“ a chybějícího „a obchodu“ v názvu ministerstva).

Zmíněný článek na webu rozhlasu už nenajdete ani v chronologickém výčtu zdejších článků (stejně jako třeba článek o žalobách soudců), viz následující obrázek.

No, nechci být přehnaně paranoidní a spekulovat nad tím, zda je to vše nějak záměrné, nebo je to jen náhoda, či běžná redakční praxe. Místo toho si dovolím znovu zdůraznit to podstatné: přípravu Národního plánu mělo od začátku v gesci právě ministerstvo, nikoli ČTÚ. To bylo vládním usnesením zavázáno ke spolupráci na tomto dokumentu. Takže snaha „sebrat“ přípravu tohoto dokumentu ČTÚ a „převést“ ji k sobě (na ministerstvo) postrádá logiku.

Nové usnesení vlády

Pro úplnost a korektnost si dodejme, že obě výše citovaná vládní usnesení (č. 370/2012č. 450/2013), která Ministerstvu průmyslu a obchodu uložila připravit Národní plán, byla nedávno vládou opět zrušena. Stalo se tak 19.1.2015, skrze vládní usnesení č. 40/2015. Ale, a to je důležité: toto nedávné vládní usnesení již neříká, že by stejný úkol nově dostal někdo jiný (například ČTÚ). Usnesení totiž pouze ruší příslušné body předchozích usnesení, ale nic nového neukládá ani jinak nemění.

V médiích pak byl tento krok interpretován jako důsledek změny v záměru vlády: původně chtěla podpořit budování přístupových sítí  nové generace (sítí NGA) také částí výnosů z aukce. Nyní od toho ale ustoupila a hodlá za tímto účelem využít jen unijní fondy. Konkrétně operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), kde je pro sítě NGA připravena na 14 miliard korun. Jak napsala ČTK:

Ministerstvo průmyslu a obchodu vytvoří do konce března nový Národní plán rozvoje sítí nové generace, který umožní výstavbu nové internetové infrastruktury za podpory evropských fondů. Vláda dnes zrušila původní program podpory projektů zaměřených na budování internetových sítí, který se s novým záměrem kryl. Vyplývá to z výsledků dnešního jednání vlády. 

Opět si ale povšimněte, že ani zde (ani ve vládním usnesení) se nehovoří o tom, že by nový Národní plán (resp. novou verzi stávajícího) mělo připravovat ČTÚ. Zde (v článku ČTK) se explicitně hovoří o tom, že by jej mělo připravit Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tedy právě to ministerstvo, které nyní samo říká, že chce odebrat přípravu tohoto dokumentu ČTÚ, a ponechat si ji samo.

Odkud vítr vane?

Pro úplnost si řekněme ještě o jedné věci, která by se vším mohla souviset. V úterý 3.2.2015 se v Praze konal seminář, společně pořádaný ČTÚ a Českou vědeckotechnickou společností spojů (který jsem měl tu čest moderovat). A zde, v samém úvodu, zazněla i následující slova předsedy ČTÚ Jaromíra Nováka (plný text úvodního slova):

(…) cílem dnešního semináře má být i něco jiného než pouhé sdílení informací. Cílem by měl být restart. Musíme si uvědomit, že pokud má být v tomto volebním období přijato řešení neduhů, které byly identifikovány již v roce 2011, je nutné nejpozději v tomto roce, v roce 2015 začít pracovat na jejich řešení.
Proto jsem se rozhodl, že v rámci zákonné kompetence založí Český telekomunikační úřad pracovní skupinu vytvoření návrhu zákona pro rozvoj sítí vysokorychlostního internetu.
Cílem skupiny bude identifikace hlavních překážek a jejich odstranění při výstavbě infrastruktury pro rychlý internet. Tato pracovní skupina bude otevřena jak pro zástupce dotčených ministerstev, tak i podnikatelů. Předpokládám, že návrh bude předložen do poloviny tohoto roku.

Pravdou je, že tady by se ČTÚ skutečně mohl trochu vlamovat do kompetencí MPO. Protože právě MPO má za úkol implementovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014 „o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací“. Výsledkem by měl být návrh „zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací“, který by se neměl zabývat ani tak rozdělováním peněz (dotací), jako Národní plán, jako spíše snižováním administrativních a dalších byrokratických překážek, stojících v cestě budování nových sítí. A jak je všeobecně známo, právě překonávání těchto překážek je dnes na celém budování nových sítí to nejdražší.

Podle existujících harmonogramů měl návrh tohoto zákona již existovat, nejpozději v lednu 2015 měl projít meziresortním připomínkovým řízením, a v současné době mělo již probíhat vypořádávání připomínek k tomuto zákonu. Tak, aby podle plánu legislativních prací mohl být návrh předložen do vlády již v březnu 2015. Pokud je mi ale známo, žádný návrh dosud nebyl zveřejněn, a tím pádem ani neprošel připomínkovým řízením. No a nyní se s obdobně zaměřenou aktivitou hlásí ČTÚ, viz ono úterní oznámení.

Vraťme se ale  zpět k tomu, jak Ministerstvo průmyslu a obchodu formulovalo své prohlášení. Nebo alespoň tu jeho část, která prošla médii a je stále dostupná:

„MPO vnímá velmi citlivě a odpovědně význam a strategickou důležitost správy rádiového spektra a rozvoje sítí nové generace. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek proto rozhodl proces přípravy a schvalování dokumentů koncepčního a strategického charakteru převést ze strany ČTÚ a jejich další projednávání a finalizaci do kompetencí ministerstva,“ uvedl mluvčí MPO František Kotrba.

Povšimněte si, že toto vyjádření je formulováno obecně, a nikoli jen jako „převod“ gesce nad dvěma konkrétními dokumenty (z nichž jeden už MPO ve své gesci má). Na druhou stranu všechny dostupné informace hovoří právě o oněch dvou dokumentech, a nový záměr ČTÚ nezmiňují.

Zajímavý je také časový faktor: záměr ČTÚ byl oznámen na semináři 3.2.2015 (a je obsažen i v tiskové zprávě ČTÚ z téhož dne), a agenturní článek ČTK vyšel hned následující den odpoledne (4.2.2015). Je zde tedy příčinná souvislost, bylo MPO ve své reakci velmi rychlé, a jde mu o ono odstraňování překážek? Nebo to s odstraňováním překážek nijak nesouvisí, a jde jen o náhodný časový souběh?

CIF16

Osobně bych se přikláněl spíše k tomu, že jde o náhodný souběh. Již jen kvůli motivaci: snaha odstraňovat byrokratické a další překážky asi nebude tím, o co se někdo bude nějak usilovněji prát a přetahovat s někým jiným. Již jen proto, že z toho nekoukají žádné „přímé“ peníze, ani moc a vliv, ale jen práce. Navíc to může prospět všem operátorům, kteří by zde měli mít tendenci táhnout za jeden provaz, a ne bojovat nějak proti sobě navzájem.

To u Strategie správy rádiového spektra to již může být úplně jinak, a tak bych část motivace skutečně hledal zde. Ale nejenom zde: na obzoru je balík 14 miliard z unijních fondů, na budování a rozvoj vysokorychlostních sítí nové generace. A to už je dostatečně velký balík na to, aby se o něj strhla bitva, ve které půjdou nějaké ohledy, slušné zvyky a korektnost stranou. A kdy se mohou dít věci, které z pouhého vnějšího pohledu nedávají smysl.

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 2. 2015 8:11

Školení: Práce s leady v digitálním prostředí

  •  
    Jaké online kanály používat pro získání leadu
  • Jakým způsobem pracovat s leady
  • Jak vyhodnocovat a optimalizovat efektivitu

Detailní informace o školení Práce s leady v digitálním prostředí »