Hlavní navigace

Dana Bérová: Linux je pro začátečníky lepší

Aleš Miklík

Kdy zlevní elektronický podpis? Jak je to s podporou open-source systémů ze strany ministerstva informatiky či jak je možné dostat se k evropským dotacím na rozvoj připojení k Internetu? Na tyto i řadu dalších zásadních otázek, které aktuálně hýbou internetovou veřejností, odpovídá v rozsáhlém rozhovoru ministryně informatiky Dana Bérová.

Paní ministryně, kdy bude Portál veřejné správy přístupný tak, aby znovu vyhověl auditu přístupnosti?

„Portál veřejné správy se skládá ze dvou částí. Jedna z nich je informační, která je přístupná a splňuje všechny parametry „Blind Friendly Web“. Druhá část je transakční, která splňuje v tuhle chvíli asi 80 procent kritérií přístupnosti. S ní jsou trochu problémy, protože je třeba zachovat její bezpečnost, a proto dodavatel v současné chvíli řeší, jak tento požadavek skloubit s podmínkami přístupnosti.“

1715
Dana Bérová
  • narodila se 25. dubna 1967
  • vystudovala VŠE, obor automatizované systémy řízení
  • pracovala jako manažerka a specialistka v mediálních a televizních společnostech (Česká televize, TV 3)
  • 1998 – 1999 byla členkou dozorčí rady České typografie
  • čtyři roky byla ekonomickou ředitelkou správy majetku Karla Schwarzenberga
  • od 1. ledna 2003 byla náměstkyní ministra informatiky pro e-goverment
  • od dubna 2005 je ministryní informatiky

Říkáte, že informační část splňuje všechny parametry Blind Friendly Web. Já jsem si však všiml, že například některé odkazy na Portálu se stále objevují nepodtržené…

„Záleží také na tom, zda nejde o odkazy, které již nejsou součástí Portálu. Informace, které jsou na Portálu, pravidlům pro přístupnost odpovídají.“

Dobře, zkusím to místo na Portálu znovu najít a pošlu vám na něj odkaz.

„Určitě, to mne zajímá.“

(Pozn. autora: šlo o tuto stránku. Podle mluvčí ministerstva informatiky (MI) Kláry Volné už její kolegové tyto případy řešili „s prozatímním závěrem: pokud je odkaz dán jednoznačně pochopitelným kontextem (např navigace apod.), nemusí být podtržen – viz Pravidla pro tvorbu přístupného webu, bod 29 (…) V tomto případě záleží tedy na posouzení, zda je jednoznačnost kontextu dostatečná. V současné době probíhá audit přístupnosti informační části Portálu, požádáme o prověření Vámi zmíněných odkazů.“)

Další zajímavá věc u Portálu je veřejné školení na jeho užívání. Myslíte, že je skutečně lepší investovat do učení lidí, jak s Portálem zacházet, místo služeb, jež měl podle mnohých dokumentů již nabízet, ale zatím je stále nemá?

"To není věc investic, ale změny zákonů. To, že na Portále nejsou některé služby, je legislativní záležitost. V tuto chvíli projednává Sněmovna novelu zákona č .365/2000 Sb. , o informačních systémech veřejné správy, která by měla tuto situaci změnit. Jinak po technické stránce je vše připraveno.

Nicméně požadavek na školení, kterak pracovat s Portálem, vzešel od absolventů kurzů Národního programu počítačové gramotnosti, takže nejde o nějaký výmysl ministerstva informatiky. Za kurzy se utratí přesně tolik, jaký o ně bude zájem. Stát dotuje kurz pro jednoho účastníka částkou 417 korun – sám absolvent hradí stokorunu – takže se ani nedá říct dopředu, na jakou sumu vyjdou. Kdyby o kurzy nebyl zájem, tak samozřejmě nebudou stát nic. Už v této chvíli se ukazuje, že je obecně dobré učit uživatele to, jak zacházet s Internetem, a vzhledem k tomu, že do toho vkládáme státní peníze, nám připadá logické, že je to učíme právě na řešení, které stát nabízí."

Učíte je to mj. s pomocí učebnic, které jste sami (ve spolupráci s některými firmami) vydali. První verze těchto učebnic byla značně kritizována, přesto však vyšly, a zároveň chystáte jejich další verzi. Nebylo by lepší vydat učebnice jednou a pořádně?

„Nevím, co přesně myslíte tím, že byly kritizovány… Ona každá věc, kterou stát dělá, je vždy více kritizována jaksi ‚z definice‘.“

Nejvíc námitek jak na webu ministerstva, tak v diskusích pod články, jež se učebnicemi zabývaly, jim vytýkalo přílišnou orientaci na produkty Microsoftu, portál Centrum a opomíjení jiných operačních systémů. 

„Co se týkalo kritiky portálu Centrum, ta byla oprávněná a příslušné části byly z učebnice odstraněny. To, že výuka probíhá ve velké většině případů na produktech společnosti Microsoft, je prostě realita trhu a života a my musíme uživatelům kurzu nabízet podklady, se kterými se budou v životě potkávat. Samozřejmě se snažíme, aby součástí učebnic byla i informace o tom, že existují na trhu i jiné produkty, avšak realita je taková, že se většinou setkají právě s Microsoftem.“

Ale chystáte přesto novou verzi učebnic?

„Ano, chystáme další verzi, která by měla zohlednit zkušenosti z předchozích kurzů.“

A co v nich tedy bude jinak?

"Neznám detaily, neboť bohužel nemám čas psát učebnice (byť by mne to bavilo), ale předpokládám, že reagují jak na výtky, které byly v oné kritice, tak na požadavky studentů kurzů.

Při pohledu na učebnice Národního programu počítačové gramotnosti (NPPG) je také třeba vycházet z toho, že jsou určeny lidem, kteří jsou většinou starší generace a nemají s počítačem žádnou zkušenost, a není možné nahlížet na ně odborným okem uživatele ‚věku 25‘, protože jinak vám připadají naivní a možná infantilní. Byly však zpracovány ve spolupráci s pedagogy a s lidmi, kteří mají zkušenost s výukou těchto skupin občanů."

Když zmiňujete starší generaci, tak právě ta nebyla zahrnuta do výzkumu počítačové gramotnosti obyvatel, který si necháváte zpracovávat. V něm se totiž ptáte jen na znalosti lidí do 60 let věku. Není v tom trochu rozpor? Působí to také, jako kdybyste rezignovali na snahu tyto lidi vzdělávat…

„Tak to určitě není. Všechny průzkumy EU však měří tyto hodnoty na populaci tzv. ekonomicky aktivní. Samozřejmě všechny tyto průzkumy jsou velice drahé a jejich rozšíření o dalších ‚x‘ let by stálo ještě více peněz. A zatímco občané mezi 18 a 60 lety musí podle nás zvládnout počítačovou gramotnost pro úspěšnou existenci v novém světě, tak u těch starších to neznamená, že bychom rezignovali na jejich vzdělávání, ale znamená to to, že když to nezvládnou, tak jejich životní postavení pravděpodobně nebude až tak významně ohroženo. Samozřejmě nás těší, když se lidé těchto cílových skupin o vzdělávání zajímají, nicméně absolventi kurzů NPPG jsou většinou v kategorii 40+, ne 60+.“

Dobře, odbočili jsme ale od Portálu. Nedávno jste bez uvedení důvodů zrušili soutěž na jeho propagaci. Proč?

„My jsme nevyhlašovali soutěž na jeho propagaci, ale soutěž o návrh reklamní kampaně. Chtěli jsme si ověřit, jestli existuje nějaký koncept propagace Portálu, který by mohl být úspěšně použit, avšak nakonec jsme se po vyhodnocení rozhodli tuto kampaň nerealizovat.“

Takže se vám žádný návrh kampaně nelíbil?

„Komise nezávislých odborníků určila pořadí návrhů (princip soutěže je ten, že je anonymní), nicméně odpovědná za utracení deseti milionů korun ze státního rozpočtu jsem v konečném důsledku já a já jsem se rozhodla, že i když řada návrhů byla zajímavá, tak že tam nevidím dostatečnou oporu k tomu, abych zdůvodnila čerpání této částky na propagaci tímto způsobem.“

Potřebujeme samostatný úřad

Přejděme nyní k samotnému ministerstvu. ODS má poměrně radikální plány k jeho reorganizaci či dokonce zrušení, uvažuje se o převedení jeho agendy pod premiéra… Jak chcete přesvědčit politiky a veřejnost, že ministerstvo informatiky má svoje opodstatnění?

"Myslím, že politiky, které znají problematiku veřejné správy, není třeba přesvědčovat, že agenda, kterou MI vykonává, je velmi důležitá. Zvláště v situaci, kdy ODS uvažuje o reformě veřejné správy, což není možné provést bez informačních technologií a souvisejících kompetencí, které MI má.

ODS neuvažuje o zrušení agendy MI, ale o jiném modelu organizace, koordinace zavádění informačních technologií do státní správy. Řekla bych ale, že ODS ještě nemá své představy přesně specifikovány a budou se ještě v průběhu roku vyvíjet."

Je vám jedno, jestli zůstanete jako ministerstvo, nebo přejdete pod agendu premiéra?

"V každém případě to musí být nějaký samostatný úřad, otázkou je jen, jestli v jeho čele bude ministr, nebo místopředseda vlády pověřený problematikou reformy veřejné správy a informatiky, který by byl odpovědný premiérovi a tím pádem bližší s agendou úřadu vlády.

Není to však tak jednoduché kompetenčně ani legislativně a jak ukazují debaty jako minulý týden na konferenci Systémová integrace, kde probíhala panelová diskuse k problematice existence MI a jeho agend, ukazuje se, že ani zástupci ODS nemají příliš přesnou představu o tom, jak by to mělo fungovat."

Co se týče kompetencí ministerstva, máte pocit, že jsou dostatečné, nebo by stát měl např. více podporovat samotné možnosti připojení k Internetu?

„Stát, vzhledem k normám jak evropským, tak místním, nemůže přímo podporovat nějaké investice do infrastruktury. My jsme se snažili opakovaně prosadit v debatách s ministerstvem financí možnosti daňových odpočtů na pořízení počítačů a odpočtů alespoň DPH na pořízení vysokorychlostního připojení. To se nám bohužel nepodařilo, přestože bylo v jednáních učiněno několik příslibů, že jde o cestu, kterou by se stát ubírat měl. To se domnívám, že jsou programy, které by měly smysl a že by mohly pomoci, jak ukazují zkušenosti z jiných evropských zemí.“

Takže si nemyslíte, že Internet je druh infrastruktury, který by měl stát podporovat vzhledem k jeho vlivu na rozvoj ekonomiky podobně jako třeba dálnice?

„Dálnice jsou veřejné stavby, které jsou ve vlastnictví státu. Vlastnictví infrastruktury se v evropských státech příliš neosvědčilo, protože se ukázalo, že pokud stát vlastní nějakou telekomunikační infrastrukturu, většinou není schopen ji využívat k přínosu svých uživatelů a občanů. Proto se domnívám, že by stát neměl budovat vlastní telekomunikační síť – jako je tomu u silnic. Nicméně by stát měl umožňovat jak na politické úrovni, tak na úrovni dotačních programů (jak to chystáme v rámci fondu na podporu broadbandu), řešení, která zlepší penetraci Internetu a využívání technologií. Ale nemyslím si, že by stát (a ani to nejde) měl přímo dotovat výstavbu sítí.“

Jak tedy bude vypadat podpora z fondu na podporu broadbandu?

„Fond by měl podporovat jak infrastrukturní projekty, tak i obsah, neboť jde o propojené oblasti. My bychom byli rádi, kdyby podpora mohla směřovat do obou oblastí, ale samozřejmě záleží na tom, jaké projekty budou předkládány, a také na zájmu uchazečů o podporu.“

Elektronický podpis brzy zlevní

Když zmiňujete potřebu aplikací, jedním z příkladů, do něhož se vkládaly nemalé naděje, je třeba elektronický podpis. Ten však stále není při komunikaci se státní správou užíván tolik, jak by bylo optimální, a jedním z důvodů tohoto stavu bývá často uváděna jeho vysoká cena…

„Takhle: e-podpis není aplikace, ale nástroj, který může fungovat ve chvíli, kdy existují aplikace, které ho potřebují. Máte pravdu, že cena elektronického podpisu je poměrně vysoká, ale to je dáno situací na trhu, kde existuje pouze jeden poskytovatel zaručeného kvalifikovaného e-podpisu, takže si může diktovat cenu, jakou chce. V tuto chvíli probíhá na MI akreditační řízení s dalším žadatelem o licenci na poskytování zaručeného elektronického podpisu a my doufáme, že potom se situace zlepší.“

Je možné už říci, kdo by se jím měl stát?

„To bohužel zatím nemůžu sdělovat, ale mělo by to být vyřešeno poměrně rychle.“

Dobře. Elektronický podpis vyžaduje například Česká správa sociálního zabezpečení pro elektronické odevzdávání evidenčních listů důchodového pojištění. Přitom však svůj vlastní certifikát nepovažuje za důvěryhodný a požaduje dodatečné písemné potvrzení správnosti předaných dat. Proč?

"Bohužel elektronická komunikace se musí vejít do rámce pravidel českého právního řádu. My si uvědomujeme, že požadavky na bezpečnost pro komunikaci s využitím zaručeného elektronického podpisu jsou poměrně vysoké, nicméně vzhledem k obecné nedůvěře mezi orgány státní správy a občany bylo toto řešení nutné proto, aby bylo možné komunikaci vůbec zahájit a nikdo ji nezpochybnil. ČSSZ také čeká, až na trh vstoupí další poskytovatel zaručeného e-podpisu, a pak předpokládá, že bude možné vybavit e-podpisem všechny subjekty, které tato podávání využívají.

Je také pravda, že se původně nepředpokládalo, že tento projekt bude tak úspěšný – v tuto chvíli obdržela ČSSZ téměř dva miliony elektronických podání důchodových listů, což je velký objem."

Máte už nějaké odhady peněz, které se tímto způsobem oproti klasickému papírovému podání ušetřily?

"Na straně ČSSZ jsou ty úspory velké, protože tam v tuhle chvíli projde dokument, který má mnohem menší míru chybovosti, protože už jej ověří aplikace na Portálu. Dříve musel být takový dokument kontrolován úřednicí, která ho musela vrátit, jiná ho zase musela přepisovat nebo skenovat, což bylo celkově drahé.

Úspory jsou však i na straně (zejména velkých) firem, protože řada z nich má nyní integrován výstup pro předávání těchto hlášení přímo ve svých mzdových systémech. Celkově je dnes totiž už 140 firem, které integrovaly rozhraní Portálu do účetního software, který vyrábějí."

Open-source software můžeme podpořit i finančně

Ministerstvo informatiky nedávno oznámilo, že zaštítí neziskovou organizaci OSS Alliance. Co to konkrétně bude znamenat?

"Obecně řečeno, následujeme tzv. evropský model, kdy jednotlivé vlády sledují aktivity v oblasti open-source softwaru (OSS), na druhou stranu stát musí zachovávat technologickou neutralitu, takže by neměl podporovat žádný typ software. V Rakousku nebo i v jiných zemích se osvědčila poradenská střediska, která vznikají ve spolupráci akademické sféry a odborníků, kde mohou zájemci z veřejné správy o zavedení OSS získat nezávislé konzultace a informace o možnostech jeho využití. My jsme velmi rádi, že tato aliance vznikla i v ČR, a chceme ji zaštítit jednak tím, že budeme propagovat její činnost, tzn. když se někdo bude ptát na problematiku OSS, tak řekneme, že je tu tato organizace, která je k tomu povolána, protože pochází z akademické sféry a měla by vystupovat nezávisle. Kromě toho budeme spolupracovat i v rámci našich povinností ve vztahu k Evropské komisi, protože v programu IDABC pracují i pracovní skupiny, které se zabývají problematikou OSS a jeho zavádění ve veřejné správě, takže chceme zprostředkovávat kontakty této alianci s evropskými projekty.

Samozřejmě, pokud se objeví nějaké zajímavé pilotní projekty, můžeme je dotovat z našeho dotačního titulu, protože MI má kromě rozvoje broadbandu dotační tituly i na rozvoj informační společnosti a na rozvoj informační gramotnosti mimo NPPG. Takže si dovedu představit, že kdyby se toto sdružení přihlásilo s nějakým projektem s žádostí o peníze z dotačního titulu, tak by jim MI mohlo pomoci."

V čem vlastně vidíte výhodu OSS – v úspoře nákladů, dosažení určité nezávislosti na proprietárním řešení, či ještě někde jinde…?

„Problémem státu je, že vždy klade velký důraz na to, aby nebyla ohrožena jeho činnost, tj. na funkcionalitu software a jeho servis. Tam se často objevují výtky vůči OSS, který je sice v počátku levnější, ale pak se úřadům, které nejsou vybaveny dostatečně kvalifikovanými pracovníky, objevují problémy s udržováním produktu a jeho rozvojem. Proto také doufám, že poradenská skupina kolem OSS Alliance identifikuje možné problémy a mohla by navrhovat nějaká řešení. Každopádně v ČR existují příklady měst či regionálních řešení, postavených na OSS, takže ti, co se pro to rozhodli, vědí, kde jsou jejich výhody.“

S OSS trošku souvisí už zmiňované učebnice NPPG. Podle Jany Vohralíkové, vaší náměstkyně pro ekonomiku, je MI připraveno dát peníze na vlastní učebnice i linuxové komunitě. Z čeho, když dotační suma na letošní rok už je téměř vyčerpána?

„Ten dotační titul se bude vypisovat i na příští rok, takže se do něj letos na podzim mohou přihlásit. Musí se však do něj přihlásit někdo, kdo bude na Linuxu školit. Nemá smysl vytvářet učebnice, když k nim nebudou kurzy. Takže když se v září či v říjnu přihlásí někdo s tím, že chce školit počítačovou gramotnost na linuxových pracovních stanicích a programech, tak ho samozřejmě podpoříme jako jakékoliv jiné řešení a budeme jen rádi.“

Jaké máte osobně s Linuxem zkušenosti vy? Nakolik si myslíte, že je to vhodný systém např. pro onu kategorii občanů 40+? 

„To nedokážu dost dobře posoudit, ale řekla bych, že pro uživatele, který přichází k počítači poprvé, je to v zásadě jedno. Není totiž svázán návyky, které mívají uživatelé z jiných prostředí, ve kterých se jinak pohybují. Je tedy podle mne jedno, který systém si začátečník zvolí. Na druhou stranu je pravda, že OSS produkty jsou hodně postaveny na intuitivním ovládání, které začátečníkům vyhovuje.“

Takže třeba svého známého či příbuzného „začátečníka“ byste posadila spíš k Linuxu než k Windows.

„To není tak jednoduché, protože tam se pak objevují otázky toho, jak on pak bude moci využívat ty produkty v praxi. Realita je taková, že když dnes přijdete do jakékoliv knihovny nebo internetové kavárny, tak tam s 98procentní pravděpodobností narazíte na produkty Microsoftu.“

Peníze na rozvoj Internetu nám dá Evropská unie

Bude se MI snažit podporovat rozvoj připojení k Internetu mimo hlavní město?

„My v tuto chvíli žádný dotační titul na podobné věci nemáme, nicméně v rámci strukturálních fondů pod společným regionálním operačním programem, financovaným Evropskou unií, je možné budovat infrastrukturu v regionech. Příjemci těchto dotací mohou být města a obce, svazky měst a obcí nebo místní sdružení. Dosud proběhly tři výzvy k podání projektů, bylo předloženo 197 žádostí, schváleno 114 konkrétních projektů a na 23 projektů již byly uzavřeny smlouvy. Nejvíce projektů předložily kraje Olomoucký, Moravskoslezský, Jihočeský a Vysočina.“

Takže již existují projekty na zavádění Internetu do odlehlých oblastí, které už dostaly peníze?

„Ano. Požadavky dvojnásobně překročily původně určené finanční prostředky, z celkově dostupné částky 405 mil. korun již bylo schváleno k čerpání 396 mil. korun, konkrétní smlouvy byly uzavřeny na 128 mil. korun.“

Budete také poskytovat nějakou pomoc žadatelům o dotace, např. s vyplňováním formulářů?

„Asi před měsícem jsme vypsali soutěž na agenturu, která by měla podporovat zájemce z ČR o získávání prostředků z různých programů EU i ze strukturálních fondů informační společnosti. To by mělo začít fungovat v druhé polovině tohoto roku a součástí práce této agentury by mělo být i poradenství při přípravě projektů – agentura například povede databázi odborníků na jednotlivé typy problémů. Je totiž pravda, že zpracovat žádost je často poměrně složité, protože pravidla pro jednotlivé programy, byť vyhlášena jednou Evropskou komisí, se často liší.“

Jak vy osobně vnímáte situaci s penetrací Internetu v ČR? Je dostatečná, nebo by se mělo ještě něco udělat, případně co?

„Já myslím, že stát udělal, co mohl – přijal nový zákon o elektronických komunikacích, který otevřel trh, a podporuje svými výroky touhu po soutěži. Podle mne je nyní situace mnohem lepší, než byla, a to jak v nabídce cenové, tak technologické. Na druhou stranu je pravda, že máme ještě hodně co dohánět, ale role státu je podle mne spíše v podpoře poptávky. Nemůžeme – ani k tomu nemáme nástroj – nutit někoho, aby prodával něco, co si nikdo nechce koupit.“

Kde je tedy podle vás příčina toho, že „máme ještě hodně co dohánět“?

„Myslím, že velká chyba se stala už v roce 2000, kdy byl přijímán tehdejší zákon o telekomunikacích, který v podstatě zamezil vstupu konkurence na trh. Protože tehdy už bylo připraveno vstoupit na český trh několik subjektů s nabídkou datových služeb a Internetu, ale bohužel jim to nebylo umožněno. Takže i Český Telecom začal nabízet modernější technologie pro připojení k Internetu později a tím pádem se to celé zpozdilo, protože náběh těchto služeb chvíli trvá.“

Když jste zmínila Český Telecom, ten byl až donedávna téměř výhradním dodavatelem informačních technologií pro státní správu. Minulý týden jste však obvinila svého ministerského kolegu Petra Zgarbu z uzavření nevýhodné smlouvy na dodávku počítačové sítě právě Českým Telecomem (ČTc). Znamená to, že dochází k přehodnocování vztahu státní správy k ČTc?

"Rámcová smlouva s ČTc byla uzavřena v roce 2001, kdy situace na trhu byla úplně jiná než nyní, v podstatě tu neexistoval konkurenční dodavatel komunikačních služeb. Rámcová smlouva končí 23. října příštího roku a MI už v toto chvíli připravuje materiál do vlády, který by měl popsat současnou situaci a vytvořit koncept budoucího řešení, které musí být postaveno na volné soutěži a standardních výběrových řízeních tak, jak to upravuje zákon o zadávání veřejných zakázek.

Co se týče mého dopisu panu ministrovi Zgarbovi, tak jsem ho jen upozornila na to, že podle našeho názoru jsou součástí jeho smlouvy s ČTc i služby, které tam na základě rámcové smlouvy zahrnout nelze. Rámcová smlouva totiž umožňuje objednávat komunikační služby, infrastrukturu a některé služby, související s těmi komunikačními. Podle názoru pracovníků MI ale není možné pod touto rámcovou smlouvou objednávat jiné typy aplikací, které jsou na trhu volně dostupné a poskytuje je celá řada subjektů."

Jste ochotni dát v případě jiného vývoje než toho, jaký očekáváte, třeba i podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže?

„MI je koordinátorem rámcové smlouvy a jako takový má některé povinnosti, mezi něž patří i povinnost upozornit orgán, který je odpovědný za hospodářskou soutěž. Nicméně my jsme v tuhle chvíli napsali panu ministrovi dopis, dostali jsme od něj odpověď, která je výsledkem právní analýzy, a naši experti ji nyní zkoumají. My o té situaci určitě budeme s panem ministrem mluvit a pokusíme se najít nějaké řešení.“

Takže předpokládám, že pan ministr Zgarba s vašim stanoviskem nesouhlasí.

„Tak pan ministr Zgarba přišel na ministerstvo dva dny před podpisem této smlouvy, takže potřebuje nějaký čas, aby se seznámil s detaily a důvody, proč jeho úřad postupoval právě takhle.“

E-goverment je důležitý hlavně pro firmy

Kdy můžeme doufat, že bude fungovat vzájemná komunikace mezi státními úřady tak, aby občan nemusel fungovat jako přenašeč jejich dokumentů?

"To záleží hlavně na zákonných úpravách. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s námi například zpracovalo aplikaci pro registr živnostenského podnikání, což by mělo být průlomové nejen v tom, že usnadní komunikaci občanů s úřadem, ale i že se aplikace bude různých databází dotazovat sama. Takže registr živnostenského podnikání bude přímo komunikovat s rejstříkem trestů, aby občan nemusel pobíhat s výpisem. Úředník si sám zjistí, má-li občan záznam v rejstříku trestů či ne. Podobně bychom si představovali, že by měly fungovat i další aplikace.

Problém však je, že byť jsme schopni poměrně jednoduše vyřešit takové věci technologicky, je velmi složité zjistit, které všechny zákony se musí upravit. Já doufám, že třeba ta přímá komunikace s rejstříkem trestů bude fungovat v první polovině příštího roku."

Již fungující aplikace e-govermentu však také často nejsou dokonalé – například elektronické podání přiznání daně z příjmů vyžaduje přílohy odevzdávat stále ještě v papírové podobě. Budou se zlepšovat také už tyto stávající aplikace?

„Nová náměstkyně ministra financí, paní Trezziová, která má na starosti daňovou agendu, přichází ze soukromé sféry a zná dobře tyto potíže a nyní komunikuje s mým náměstkem Vladimírem Hořejším o tom, co by se dalo vylepšit. Je totiž zřejmě nutné udělat úpravy v zákoně o správě daní a poplatků, případně v zákoně o dani z příjmu tak, aby se zamezilo posílání příloh, které nejsou nutné, a také je nutné vymyslet, jak dopravit přílohy na finanční úřad pro občany co nejjednodušším způsobem.“

Jsou podle vás potíže s úpravou zákonů pro zavedení e-govermentu českým specifikem, nebo je to v okolních státech stejné?

„Velmi dobré řešení se podařilo najít v Rakousku, kde byl v roce 2004 přijat zákon o e-govermentu, který prosadil poměrně radikální řešení, kdy základem všech dokumentů je jejich elektronická podoba a cokoliv na papíře je pouze opisem. To byl velmi účinný krok, který v konzervativním systému otočil jeho ducha. Druhá věc je, že docela dobře upravili povinnosti sdílení dat mezi jednotlivými registry. Jinak celá řada jiných zemí jako Polsko a podobně se potýká s problémem základních registrů poměrně komplikovaně. Například ve Francii, která má velmi vyvinutý e-goverment, platí striktní zákaz propojení jednotlivých informačních systémů, protože francouzská touha po ochraně osobních údajů je velmi silná. Nicméně tam funguje aplikace, která když třeba změníte adresu, tak tuto změnu rozešle na jednotlivé úřady za vás.“

Přikláníte se spíše k tomu francouzskému, nebo rakouskému modelu?

„Mně se líbí rakouské řešení a myslím si, že to je věc velmi moderní a zároveň jednoduchá z legislativního hlediska.“

A nebojíte se v takovém případě vyšší zneužitelnosti osobních údajů?

„Myslím, že v tuhle chvíli jsou nastaveny poměrně dobré mechanismy pro ochranu osobních dat a je nutné se věnovat téhle problematice i nadále. Nicméně se ukazuje, že ke zneužití informací většinou dochází tak, že někdo oprávněný ke vstupu někam se chová způsobem, který nepřísluší jeho roli. Tedy nikoliv útokem zvenčí.“

Přitom čím dál více lidí má pocit, že stát o nich shromažďuje stále více údajů. Lze vůbec zneužití zevnitř zabránit?

„Na to stát zřídil speciální Úřad na ochranu osobních údajů, jehož hlavní rolí je dbát na dodržování těchto pravidel. Myslím, že současná situace ve společnosti nutí stát k tomu, aby ty informace sbíral, na druhou stranu je vždy nutné dopředu velmi dobře posoudit, jak s těmi informacemi bude naloženo. Dobrým příkladem může být teď materiál pana ministra Bublana, který se týkal sběru DNA. Myslím, že obecně není pochyb o tom, že je výhodné pro stát a pro řádné občany, aby byla DNA sbírána od lidí, kteří mají nějaký konflikt se zákonem. Je však nutné předem vždy stanovit přesná pravidla pro to, kdo takový registr povede, kdo za něj bude odpovědný a jaká budou pravidla pro práci s registrem.“

Vraťme se raději ještě k e-govermentu. Zatím se zdá, že vaše strategie je usnadnit styk s úřady hlavně firmám a občanům až v druhé řadě. Proč, když občanů je mnohem víc a generují tak i více kontaktů s úřady?

„Musíte se na celou věc dívat z ekonomického hlediska. V začátcích zavádění e-govermentu ve světě to byly spíš takové ‚hurá akce‘, kdy se převedlo na elektronickou podobu co nejvíc agend, protože to občan údajně chtěl. Pak se však ukázalo, že náklady na výrobu těch aplikací jsou tak vysoké, že nikdy nebudou vráceny, protože občan je tak často nepotřebuje. A je jasné, že stát v tuto chvíli nejčastěji komunikuje s firmami. Proto se vyplatí jak státu, tak firmě vyměňovat si data elektronicky. Když si vezmete, že o občanský průkaz žádáte možná třikrát, čtyřikrát za život, tak je otázka, zda se vyplatí vytvářet pro tuto agendu aplikaci.“

Tak třeba já jsem si vyřizoval nový pas zrovna minulý měsíc, a když jsem se smířil s tím, že nemohu podat žádost o něj elektronicky, a chtěl jsem si ji aspoň stáhnout z Internetu a vyplnit doma, zjistil jsem, že ani to nejde. Portál mi totiž oznámil, že formulář musí být původní…

"To je boj, který vedeme s ministerstvem vnitra už dlouho. Problém podle nich je, že mají speciální stroje, ze kterých formuláře čtou a skenují, a které potřebují speciální gramáž papíru a té odpovídá pouze jejich formulář.

Já si také myslím, že by tohle mělo fungovat a funguje to v celé řadě jiných formulářů."

Takže ministerstvo vnitra nemůžete nijak donutit k větší ochotě při práci s formuláři?

„Snažíme se. Problém je, že většina informatiků na jednotlivých resortech má v šuplíku dostatečně komplikovanou kletbičku na téma, proč to nejde – s různými parametry strojů, gramážemi papírů strojů apod., což se těžko vyvrací. Nakonec odpovědnost za agendu je na ministerstvu vnitra, takže žádný ministr nepůjde proti svým úředníkům, kteří mu řeknou ‚Pane ministře, klidně nám to nařiďte, ale nebude to fungovat.‘“

Chápu. Nechci vás už zdržovat, rád bych se však zeptal ještě na jednu bonusovou otázku. V průzkumu počítačové gramotnosti byly některé otázky poměrně zapeklité, mohl bych vám zkusit některou položit?

„Myslíte, že byly příliš těžké? :-)“

Neříkám, že všechny, ale u některých jsem si nebyl jejich účelem dost dobře jist. Například tahle: Jak velký soubor se obvykle vejde na 3,5palcovou disketu?

„Tak to musím přiznat, že to opravdu nevím. Je pravda, že při přípravě toho testu jsme zjistili, že nic podobného se zatím v Evropě neprovádělo, takže jsme museli vycházet z testů na různých typech respondentů. A zrovna u kapacity diskety se ukázalo, že řada těch se střední úrovní počítačové gramotnosti tyto vědomosti má, zatímco my už nejsme zvyklí řešit kapacity médií, protože se tam toho zkrátka vejde ‚strašně moc‘. A je třeba pravda, že můj devítiletý syn už neví, co je to disketa.“

Anketa

Jak velký soubor se vejde na 3,5palcovou disketu?

Našli jste v článku chybu?

13. 6. 2006 11:08

uživatel si přál zůstat v anonymitě
nnnnnnnnnnnnnnnnnnnnééééééééééééééééééé

16. 7. 2005 17:20

-=RYS=- (neregistrovaný)
No ja mam na svem Atari ST mechaniku DD 720kB.
Ale obcas jsem diskety zformatoval do special formatu 920kB.

Na PC mam soft co mi to hodi (HD 1.44MB) na 1.9MB.
A prej je mechanika i na 2.8MB.

Ale neni nad stare doby.
Na svem IQ151 jsem mel 8" mechaniku s disketou 64kB a chrochtal jsem blahem.

-=RYS=-








Vitalia.cz: Test na HIV je zdarma i za pět set

Test na HIV je zdarma i za pět set

Podnikatel.cz: Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Vitalia.cz: 9 největších mýtů o mase

9 největších mýtů o mase

Podnikatel.cz: Změny v cestovních náhradách 2017

Změny v cestovních náhradách 2017

Podnikatel.cz: Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Vitalia.cz: Pamlsková vyhláška bude platit jen na základkách

Pamlsková vyhláška bude platit jen na základkách

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Root.cz: Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)