Hlavní navigace

Data z rejstříku živnostníků už nepůjde zveřejnit, navrhuje ministerstvo průmyslu

Autor: Jan Sedlák
David Slížek

Pokud poslanci schválí několik nenápadných paragrafů, změní se veřejný živnostenský rejstřík v podstatě v uzavřenou databázi, jejíž údaje nebude možné zveřejňovat.

Můžete si o data zažádat, ale zveřejnit je? Zakázáno. A pokud jich budete chtít víc, zaplatíte za ně dost peněz. A mimochodem – zapomeňte na to, že byste si údaje vytáhli z internetového rejstříku: sice to můžete zkusit, ale zveřejnit je? Zakázáno. Ministerstvo průmyslu ruku v ruce s Úřadem na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) vytáhlo do boje proti soukromě provozovaným rejstříkům a dalším na ně napojeným službám. Betonuje tím ale i jakékoli použití dat pro další účely – třeba v médiích.

Aktuální návrh novely živnostenského zákona na první pohled navrhuje data z živnostenského rejstříku veřejnosti otevřít. Způsob, jakým chce ministerstvo průmyslu a obchodu údaje vydávat, ale ve skutečnosti míří přesně opačným směrem: data co nejvíc uzavřít a jejich vydávání zájemcům a novinářům co nejvíce znepříjemnit. Údaje má být podle návrhu možné využívat jen k osobním účelům a jakékoli jejich zveřejňování má být zakázáno.

Návrh, který už ve Sněmovně prošel prvním čtením a prvním jednáním v hospodářském výboru, obsahuje v § 60 nový odstavec 6, který říká:

(6) Na žádost vydá živnostenský úřad z veřejné části živnostenského rejstříku sestavu v listinné nebo elektronické podobě, jejímž obsahem mohou být pouze základní identifikační údaje o podnikateli, a to jméno, příjmení, nebo obchodní firma, popřípadě název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, a dále, pokud to žadatel požaduje, předmět podnikání a umístění provozovny. Sestava obsahuje údaje platné ke dni zpracování sestavy. Tuto sestavu žadatel nesmí zveřejnit ani poskytnout třetí osobě.

Klíčová je poslední věta, která zakazuje zveřejňování údajů. V důvodové zprávě to ministerstvo rozvádí takto: “Žadatel smí údaje uvedené v sestavě využít pouze pro svou potřebu (např. získání kontaktu na podnikatele za účelem uzavření obchodního závazku) a nesmí je zveřejnit (např. v médiích, na internetových stránkách apod.), ani poskytnout třetí osobě.”

A proč není možné data z veřejné části rejstříku zveřejňovat? Ministerstvo tvrdí, že chrání podnikatele, kteří si na neomezené zveřejňování svých údajů v různých databázích stěžují. Argumentuje přitom stanoviskem Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), které podle důvodové zprávy vychází z verdiktu Soudního dvora EU v případě Google v. Costeja (C-131/12) – podrobně jsme o něm psali v Evropský soud ve sporu s Googlem: vyhledávače musí na požádání měnit minulost.

Podnikatelé si stěžují

Podle ministerstva z rozsudku vyplývá mimo jiné to, že “…zatímco zveřejnění ve veřejné databázi jsou lidé povinni strpět, pro evidenci v soukromých rejstřících, které nemají v zákoně jasně specifikovaný právní důvod pro další využívání údajů, platí základní princip evropské ochrany osobních údajů, že k takovému dalšímu zpracování osobních údajů musí správce získat předem souhlas.”

Stejným způsobem ministerstvo odůvodňuje také novinku v odstavci 7, který upravuje zveřejňování údajů v internetovém živnostenském rejstříku. Má do něj přibýt věta, která nově zakazuje jakékoli nové zveřejnění údajů z této veřejné databáze – s jednou výjimkou:

Takto zveřejněné údaje nelze znovu zveřejnit, to neplatí pro informační systémy veřejné správy.

V rámci připomínkového řízení k zákonu ale ÚOOÚ po ministerstvu žádný plošný zákaz zveřejňování dat nechtěl. Požadoval pouze, aby v případě nového zveřejnění dat v soukromých rejstřících na internetu bylo zakázáno indexování těchto údajů v prohlížečích. A zdůvodňoval to také stížnostmi podnikatelů:

ÚOOÚ má řadu stížností podnikatelů na soukromoprávní kopie živnostenského rejstříku, které jsou indexovány v internetovském vyhledávači, takže veřejnosti i bez cílené žádosti zpřístupňují všechny identifikační údaje podnikatelů – fysických osob, nikoliv jen na základě úmyslného dotazu, jak by bylo žádoucí.

Ochránci soukromí také chtěli, aby podnikatelé měli možnost vydání svých dat z rejstříku odmítnout:

Na základě privátní autonomie, tedy toho, že podnikatel je vlastníkem údajů, které o něm veřejná správa zpracovává, by měl být umožněn opt out z takového předávání. Jako nejvhodnější řešení pro nově zapisované podnikatele se jeví zřízení seznamu Robinsonů podle § 5 odst. 9 zákona o ochraně osobních údajů, kde by již při zápisu podnikatele mu bylo dáno na výběr, zda si přeje, či nepřeje umožnit předávání svých údajů soukromému sektoru. U stávajících podnikatelů by to měla být nová žádost o opt out, jak ÚOOÚ normativně navrhl.

Ministerstvo si ale místo toho do novely navrhlo prostě plošný zákaz. A ÚOOÚ dnes říká, že je s výsledným textem návrhu spokojen. “Jednalo se o výsledek bilaterálních jednání, přičemž mezi ÚOOÚ a MPO panuje shoda na výsledném textu,” říká pro Lupu mluvčí úřadu Tomáš Paták. “Jde o krok kultivace a ochrany osobních údajů podnikatelů, kteří si velmi často stěžovateli či mlčky museli snášet, že jejich osobní údaje, jen kvůli tomu, že podnikají, tak může zpracovávat kdokoli, právě na základě § 5 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně osobních údajů,” vysvětluje. Dotyčný paragraf říká, že osobní údaje lidí lze zpracovávat bez jejich souhlasu, pokud jde “…o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se zvláštním právním předpisem.”

Podle ÚOOÚ by soukromé rejstříky údajů o podnikatelích, které čerpají data ze státem provozovaných databází, vůbec neměly existovat. “Obecně jde o to, že si podnikatelé nemohou vybrat, zda v živnostenském rejstříku budou, či nebudou. Pokud by nebyli, nemohli by podnikat. Proto je krajně nežádoucí vytvářet soukromoprávní kopie veřejnoprávních databází. A navržená právní úprava má tomu bránit,” argumentuje Paták. “Veřejnost údajů ještě neznamená, že je dovolené takové údaje zveřejnit, zpeněžovat či využívat k vlastnímu prospěchu,” říká mluvčí ÚOOÚ.

Ministerstvo přidává ještě jeden argument, proč data neuvolňovat: “Dalším důvodem je snaha o čistotu a aktuálnost údajů z veřejné části živnostenského rejstříku. Sestava, která bude žadateli poskytnuta na základě § 60 odst. 6 živnostenského zákona, bude obsahovat údaje platné ke dni zpracování sestavy. Dalším (pozdějším) zveřejněním těchto údajů může dojít k tomu, že zveřejněné údaje již nebudou aktuální (budou v rozporu s aktuálními údaji uveřejňovanými na veřejném webu),” napsal Lupě mluvčí MPO František Kotrba. Kdyby ovšem ministerstvo aktuální data uvolnilo ve formátu otevřených dat, tento problém by mohl zcela zmizet.

Okrajový Ústavní soud

Celé je to vlastně součást zajímavé otázky, zda jsou osobní údaje podnikatelů chráněny zákonem, nebo ne. Ústavní soud (ÚS) už v roce 2004 v nálezu (299/2004 Sb.), který se týkal návrhu na zrušení části zákona o krajích, řekl, že zákon na ochranu osobních údajů nechrání právnické osoby, ale jen osoby fyzické. A podobné to podle ÚS je i u osob fyzických, které jsou podnikateli: „…neboť z hlediska jejich statusu je nutno za rozlišovací kritérium považovat jejich činnost podnikatelskou. Údaje o této činnosti (stejně jako v případě právnických osob) tedy – podle mínění Ústavního soudu – ochrany podle zákona č. 101/2000 Sb. nepoužívají.“

Podle ÚOOÚ ale tento nález není zcela závazný, protože nešlo o autoritativní část rozhodnutí ÚS, ale jen o “poznámku na okraj”. A za druhé nález odporuje evropskému právu, říká Paták, který se odvolává na stanovisko WP 136 vydané v roce 2007 Article 29 Data Protection Working Party a na stanovisko českého ÚOOÚ k danému problému.

Ministerstvo průmyslu tak bude mít zřejmě na data i nadále monopol. A firma ICZ, která pro MPO systém živnostenského rejstříku spravuje, bude zřejmě mít nadále monopol na provozování systému, který data ukládá a zpracovává. Aby úřad výsadní postavení pojistil, přidal do návrhu novely ještě další opatření, které má hromadné využití dat z rejstříku hodně znepříjemnit. Vydávání sestav totiž má být zpoplatněné: za poskytnutí údaje o jednom podnikateli má žadatel zaplatit 5 Kč. Pokud tedy bude žádat například o souhrnnou informaci, kteří podnikatelé v Česku mají vydané povolení k prodeji alkoholu, pravděpodobně se prohne – částky za takovou sestavu mohou jít do desetitisíců korun.

MPO platbu zdůvodňuje pracností, kterou si vytváření hromadných sestav vyžádá. “Při konstrukci ceny se vycházelo z pracnosti, kterou bude nutno vynaložit na pořízení sestavy a omezení poskytovaných údajů o podnikateli (za výpis z veřejné části živnostenského rejstříku s údaji o jednom podnikateli je stanoven správní poplatek 20,– Kč za jednu stránku). Je třeba zdůraznit, že IS RŽP není primárně určen k poskytování hromadných informací; nová právní úprava bude znamenat značnou zátěž pro úředníky živnostenských úřadů nad rámec jejich standardních pracovních činností a povinností; i to je důvodem pro určitou regulaci vydávání sestav zavedením správního poplatku,” vysvětluje Kotrba.

Opakuje tak starý argument ministerstva, který už ale v soudním sporu ministerstva s datovým novinářem Českého rozhlasu Janem Cibulkou odmítl Městský soud v Praze. Ve svém loňském verdiktu napsal, že “…komplikovanost IT systému nemůže jít k tíži žadatele.”

Zavírání dat

Právě datoví novináři Českého rozhlasu mají s obstrukcemi při žádostech o údaje z živnostenského rejstříku své bohaté zkušenosti. Skoro čtyři roky se snažili z ministerstva průmyslu a obchodu získat údaje o tom, kteří podnikatelé povolení k prodeji alkoholu získali. Po tzv. metanolové aféře chtěli zpracovat a zveřejnit přehled všech licencovaných prodejců, jenže narazili na neochotu úřadu data poskytnout. Tehdejší ministr Jan Mládek dokonce tvrdil, že vydání většího množství dat není ani technicky možné. Ministerstvo podle něj nemělo k informacím, které pro MPO spravuje firma ICZ, přímý přístup.

Cibulka tehdy na ministerstvo podal správní žalobu, o které Městský soud v Praze rozhodl na konci roku 2016. “Městský soud v Praze rozhodnutí ministra Mládka zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení ministerstvu. Uvedl přitom, že o informace z živnostenského rejstříku je možné žádat podle zákona o svobodném přístupu k informacím, což ministerstvo tvrdošíjně odmítalo. Po rozhodnutí soudu ministerstvo požadované informace poskytlo,” popisuje dnes vývoj sporu Cibulka.

A upozorňuje, že ministerstvo nemění zákon v reakci na prohraný soudní spor poprvé. “Už před časem MPO novelizovalo zákon, aby znemožnilo volný přístup k technickým normám ve stavebnictví. Jejich zveřejnění přitom už dříve přikázal soud,” dodává.

Vypadá to, že také výše popisované novinky v novele živnostenského zákona jsou reakcí ministerstva na tlak datových novinářů. Pokud novela v této podobě projde, budou o data moci zažádat a zaplatit za ně vysoké částky, ale prakticky je nebudou moci zveřejnit. I když: jak upozorňuje Cibulka, zákon neobsahuje žádné sankce pro případ, že by někdo zákaz zveřejňování porušil. Podle MPO ale sankce možné budou. “Dle vyjádření ÚOOÚ bude možno sankcionovat porušení těchto zákazů dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (viz např. § 44a),” upozorňuje Kotrba.

V souvislosti s otevíráním úředních dat, které v posledních letech dorazilo už i do Česka, každopádně snaha ministerstva průmyslu a ÚOOÚ co nejvíc rejstřík zabetonovat vyznívá přinejmenším paradoxně. Podle MPO ale uzavření dat z rejstříku v tomto ohledu problematické není: 

“Informace, na nichž je veřejný zájem, aby byly zveřejňovány ve formátu otevřených dat, jsou uvedeny v příloze nařízení vlády č. 425/2016 Sb., o seznamu informací zveřejňovaných jako otevřená data. Mezi tyto informace patří i informace obsažené v seznamu o osobách zapsaných v České republice ve veřejném rejstříku zveřejňovaném Ministerstvem financí ČR podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů (jedná se o informační systém ARES, který obsahuje údaje o všech podnikatelích podnikajících v České republice v různých právních režimech, zatímco živnostenský rejstřík obsahuje pouze údaje o podnikatelích podnikajících v režimu živnostenského zákona),” říká mluvčí Kotrba.

UX17_snitker

Ministerstvo podle něj přesto zvažuje, že některá data z veřejného živnostenského rejstříku ve formátu otevřených dat zveřejní. “Probíhá diskuse o konkrétních datových sadách, které by byly využitelné pro širší veřejnost. Otázkou je i efektivita otevření dat živnostenského rejstříku s ohledem na otevření komplexní databáze podnikatelů vedených v informačním systému ARES k 1. 1. 2018.,” dodává Kotrba.

Disclaimer: Společnost Internet Info, vydavatel Lupy, provozuje vyhledávač údajů v několika rejstřících na serveru Podnikatel.cz.

Našli jste v článku chybu?
3. 4. 2017 10:31

???

Jaktože ne? Pokud mám spolupracovat s nějakou podnikající osobou (a je vcelku jedno, jestli právnickou, nebo fyzickou), tak přece potřebuji vědět, jak je na tom. Nerad bych šel do projektu s někým, kdo je těsně před krachem.

To je důvod, proč se tyto věci zveřejňují. Nějaký zaměstnanec mě nemá co zajímat. Ale jak si stojí firma (živnostník), kterému chci dát nějakou větší zakázku... Tak to už mě zajímá....

3. 4. 2017 9:33
David (neregistrovaný)

Má to být zdarma a má jít o otevřené data, když podnikáte, tak si neštěžujte, že si člověk o Vás něco může dohledat normální věc. Právnické osoby ještě zveřejňují mnohem víc než kategorii obratu.

Vidím, že s touto vládou spíš jdeme opravdu dozadu než kupředu, data mají být dostupná komukoliv