Datové schránky 2.0

Datové schránky ještě ani nebyly spuštěny a už se mají dosti významným způsobem změnit pravidla jejich fungování. Poslaneckou sněmovnou již prošla novela jejich právní úpravy, včera na ni kývl i Senát. Jaké změny jsou tedy na obzoru? Týkají se například financování (platit bude státní rozpočet), ale přináší i odklad skutečného startu datových schránek.

Situace kolem datových schránek je skutečně velmi dynamická. Zákon č. 300/2008 Sb., který je zavádí do naší legislativy a definuje jejich fungování, sice vyšel ve Sbírce zákonů již v srpnu loňského roku, ale účinnosti dosud nenabyl – na ni musí čekat až do 1. července 2009. Je ale docela pravděpodobné, že než se své účinnosti dočká, bude už tento zákon vypadat poněkud jinak.

V Parlamentu je totiž připravena jeho novela. Nikoli přímá, ale nepřímá: jde konkrétně o novelu zákona č. 499/2004 o archivnictví, která ale kromě dalších zákonů novelizuje i zákon 300/2008 Sb. A tato novela již úspěšně prošla třetím čtením v Poslanecké sněmovně, a včera se k ní souhlasně vyjádřila i druhá komora Parlamentu, tj. Senát.  

Takže teď už chybí jen souhlas třetí komory parlamentu (pardon: podpis prezidenta), a celá novela má ještě šanci na publikování a nabytí účinnosti k 1. červenci. A to by znamenalo, že datové schránky by „odstartovaly“ již v nové, pozměněné podobě  - v titulku tohoto článku poněkud nadneseně označené jako „Datové schránky 2.0“.

Problém s prováděcími předpisy

Na rozhodnutí obou komor parlamentu toužebně čekají i prováděcí předpisy k datovým schránkám, jejichž přípravu zákon ukládá ministerstvu vnitra:  mají příslušné vyhlášky vycházet ještě z původní koncepce „datových schránek 1.0“, nebo již z koncepce „datových schránek 2.0“? Tato neurčitost je ostatně i důvodem, proč příslušné vyhlášky stále ještě nemají svou finální podobu a existují jen v podobě návrhů (draftů).

Jenže na prováděcí vyhlášky zase čekají další prvky celého „řetězce“: jak se mají na vše připravit například výrobci spisových služeb, když se stále ještě řeší naprosto fundamentální otázky jejich spolupráce s celým systémem datových schránek (například zda se spisová služba bude moci se přihlašovat systémovým certifikátem, jako to slibuje „verze 2.0“).

Nebo: podle čeho mají postupovat ti, kteří celý „informační systém datových schránek“ (zkratkou ISDS) implementují? Když ani oni nemohou vědět, co přesně mají implementovat.

Odklad spuštění

Času přitom zbývá skutečně jen velmi málo -  a to se stále všichni zodpovědní dušují, že k 1. červenci bude vše připraveno. Že celý ISDS bude nejen funkční, ale bude už mít za sebou i nezbytný bezpečnostní audit (samozřejmě úspěšný). Do toho ještě takové maličkosti, jako vyškolení všech úředníků, kteří budou datové schránky používat přímo, skrze webové rozhraní, nebo naopak nepřímo, skrze spisovou službu svého úřadu. No, kdy se to stihne, opravdu nevím.

I když: „verze 2.0“ fakticky přináší odklad skutečného startu datových schránek, a to až do 1. listopadu 2009. Těm, kterým bude schránka zřízena, totiž nabízí možnost si s datovou schránkou nejprve „hrát“, jakoby nanečisto, ale s její formální aktivací  (se všemi právními důsledky) počkat až do 1. listopadu. Protože teprve k tomuto dni budou všechny, do té doby neaktivované datové schránky automaticky aktivovány.

A světe div se: snad každý resort či úřad, jehož vyjádření jsem zaznamenal, počítá s důsledným využitím této možnosti.

Změna ve financování

Pojďme ale už k dalším konkrétním změnám, které přinese výše popisovaná novela (resp. „verze 2.0“).

Jedna z nejvýznamnějších změn se týká způsobu financování. Ve stávající právní úpravě datových schránek (ve stávající podobě zákona č. 300/2008 Sb.) je tato otázka řešena poněkud neurčitě, skrze následující ustanovení § 14, které hovoří o odměně pro provozovatele informačního systému (kterým je Česká pošta jako držitel poštovní licence):

Odměna držiteli poštovní licence za provozování informačního systému datových schránek se stanoví podle cenových předpisů (s odkazem na zákon o cenách).

Jenže jak tomu rozumět? Že Česká pošta má právo na odměnu, to ano  – ale od koho? Kdo ji bude platit? Bude to zřizovatel a správce datových schránek, kterým je Ministerstvo vnitra? Nebo to budou jednotliví uživatelé datových schránek? Tedy všechny orgány veřejné moci, a také právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, plus všichni, kteří si nechají schránku zřídit dobrovolně?

Určité vyjasnění přišlo v únoru 2009, kdy Ministerstvo vnitra podepsalo s Českou poštou  smlouvu o provozování informačního systému datových schránek (dále jen ISDS), a zde si domluvilo i cenové podmínky. Včetně pravidla, že cena je za každou odeslanou zprávu, a výše této ceny je odvozena od toho, kolik zpráv odejde skrze celý ISDS, dle následující tabulky.

Hranice Cena služby pro uživatele Cena služby pro uživatele
Transakcí kumulativně Cena bez DPH Cena s DPH
0–33 mil 15,04 17,90
33 – 66 mil 13,36 15,90
66 – 100 mil. 11,68 13,90
100 – 123 mil. 10,00 11,90
nad 123 mil. 8,32 9,90

Současně mělo být domluveno pravidlo, podle kterého tuto cenu platí (právě a pouze) orgány veřejné moci, za zprávy, které samy odešlou. Pokud budou nějaké zprávy odesílat i  další uživatelé datových schránek (což na rozdíl od orgánů veřejné moci mohou, ale nemusí), nic za to platit nebudou. Pro ně by tedy bylo používání (i zřizování) datových schránek zdarma.

Otázkou ale je, zda takovéto „rozložení plátců“ (někdo platí, někdo ne) má  oporu v současné podobě zákona č. 300/2008 Sb. Tipuji, že nikoli, a že právě to bylo důvodem, proč novela měla původně obsahovat explicitní úpravu placení, vycházející z obsahu již podepsané smlouvy mezi MV ČR a Českou poštou:

Orgány veřejné moci se podílejí na úhradě nákladů spojených s provozováním informačního systému datových schránek; výše této úhrady, kterou orgán veřejné moci hradí provozovateli informačního systému datových schránek, se odvodí od podílu orgánu veřejné moci na využívání informačního systému datových schránek.

Jenže ve třetím čtení popisované novely se do ní dostal pozměňovací návrh poslance (Toma) Zajíčka, který zavádí zcela odlišný princip:

Náklady spojené s provozováním informačního systému datových schránek hradí stát z prostředků státního rozpočtu vyčleněných podle návrhu ministerstva pro stanovený účel v kapitole všeobecná pokladní správa

Takže, pokud novela včas nabude účinnosti, rozpočty orgánů veřejné moci si oddychnou, protože platit bude stát, ze svého rozpočtu. Z pohledu daňového poplatníka v tom moc velký rozdíl není, protože z jeho kapsy to půjde tak jako tak. Ale pro rozpočty některých menších orgánů veřejné moci, například obcí, to může mít svůj význam a přínos. Zvláště když současně ušetří za dosavadní poštovné.

Pro posouzení celkové bilance (zda datové schránky přinesou celkové úspory, nebo naopak vyšší náklady) je ale třeba vzít v úvahu i další faktory, a ne pouze samotné ceny za přenos zpráv skrze datové schránky. Co další náklady, které si zavedení datových schránek vynutí? Od jednorázových upgradů spisových služeb, přes zaškolení uživatelů, až po průběžné náklady na konverze všude tam, kde nebude možné či účelné dále pracovat s elektronickou verzi dokumentu, dodanou skrze datovou schránku.

A co náklady na dlouhodobější uchovávání (archivaci) dokumentů v elektronické podobě? To je kapitola sama o sobě. Tady se teprve uvidí, na kolik takové řešení přijde toho, kdo jej bude potřebovat. Stejně tak se teprve ukáže, kolik si Česká pošta bude účtovat za „nadstandardní služby“, v rámci kterých nabídne uskladnění elektronických dokumentů v datových schránkách po dobu delší než 90 dnů (stanovených provozním řádem ISDS).

Nejen doručování a podávání, ale i dodávání

Se zpoplatněním datových schránek souvisí i významné rozšíření jejich využitelnosti. Původně totiž měly sloužit jen pro přenos zpráv „od“ nebo „k“ orgánům veřejné moci, včetně přenosu mezi orgány veřejné moci.  Jinými slovy: alespoň na jedné straně přenosu musel vždy být orgán veřejné moci.

S využitím obvyklé „úřední“ terminologie to lze charakterizovat ja­ko:

  • doručování, kdy zprávu odesílá orgán veřejné moci a jejím příjemce je subjekt, vybavený datovou schránkou (ať již jde o orgán veřejné moci, právnickou či fyzickou osobu). Zde je použití datové schránky povinné.
  • podávání, kdy zprávu odesílání právnická či fyzická osoba (resp. jiný subjekt než orgán veřejné moci), a příjemcem je naopak orgán veřejné moci. Zákon 300/2008 Sb. toto definuje jako „provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci“, v praxi jde o různá podání vůči nim. Využití datových schránek je zde volitelné, nikoli povinné.

Popisovaná novela pak rozšiřuje možnost využití datových schránek, a to o přenos zpráv obecně mezi všemi subjekty, které datové schránky mají. Vychází tím vstříc požadavkům podnikatelské sféry, které se možnost garantovaného způsobu fungování datových schránek zalíbila a chtěla by je využívat i pro vlastní vzájemnou komunikaci (tj. mezi právnickými osobami, i osobami fyzickými). A tak Hospodářská komora prosadila do novely pozměňovací návrhy, které takovéto využití umožňuje.

Konkrétně tak, že zavádí ještě další variantu přenosu skrze datové schránky, kterou označuje jako:

  • dodávání,  vymezené jako přenos dokumentů mezi datovými schránkami fyzických nepodnikajících osob, fyzických podnikajících osob a právnických osob.

Nebude to ale možné hned, nýbrž až od 1. července 2010. Tedy vlastně až za rok od startu datových schránek. S jednou výjimkou, kterou je zasílání („dodávání“) faktur: to bude možné již od 1. ledna 2010, a tedy již po půl roce od startu. 

Samotné „dodávání“ však bude fungovat přeci jen trochu jinak, než „doručování“ a „podávání“. Například se na něj nebude vztahovat fikce doručení po 10 dnech: „dodaný“ dokument  se považuje za doručený až tehdy, když příjemce explicitně potvrdí jeho přijetí (což bude bezplatné). Nestačí tedy ani uplynutí 10 dnů, ani pouhé přihlášení oprávněné osoby do datové schránky příjemce. Dokonce ani odesilatel se v mezidobí nedozví, že jeho zpráva  dorazila do datové schránky příjemce a zde čeká na svého příjemce (protože příslušné oznámení, jinak generované automaticky, se zde negeneruje).

Stop spammingu

S „dodáváním“ je navíc spojen i bič, v podobě sankcí pro případ zneužití datových schránek ke spammingu. A osobně kvituji, že spamming je zde vymezen šíře, než ve smyslu stávajícího zákona o některých službách informační společnosti (zákona č. 480/2004 Sb.): nikoli jen jako nevyžádané obchodní sdělení, ale i jako „jiné obtěžující sdělení“. A dokonce jsou stanoveny i sankce: pro nepodnikající fyzické osoby až 10 000 Kč, a pro ostatní (podnikající) až 10 000 000 Kč.

Co je ale zajímavé, je to že novela pamatuje i na zneužití datových schránek k šíření „počítačového programu, který může poškodit informační systém datových schránek, údaj v něm obsažený nebo výpočetní techniku držitele datové schránky“. Se sankcemi v dvojnásobné výši oproti spammingu.

Problém ale spatřuji v tom, že až dosud se všichni lidé kolem datových schránek doslova zaklínali tím, že přenos jakéhokoli škodlivého kódu skrze datové schránky nebude možný. Že bude odmítnut ještě v rámci příprav na odesílání. Dodnes třeba na www.datoveschran­ky.info visí následující otázka a odpověď:

Bude informační systém kontrolovat, zda datová zpráva není nebezpečná pro systém, pokud ano, je informační systém oprávněn zprávu odstranit? Je taková zpráva považována za doručenou? Bude o odstranění informován i adresát?

 ISDS zprávu obsahující škodlivý kód odmítne přímo na vstupu, tzn. zpráva není vůbec přijata a tudíž nemůže být doručena. Adresát o tom nebude informován.

Tak proč se zde najednou specifikují sankce za něco, co nemá být technicky možné? Nebo to se schopnostmi příslušných zabezpečovacích mechanismů nebude až tak horké?

A ještě jedna poznámka: zatímco za spamming i šíření škodlivého kódu mohou být sankcionovány fyzické i právnické osoby, orgány veřejné moci nikoli. Jinými slovy: zákon vlastně nepředpokládá, že orgány veřejné moci by se něčeho takového mohly dopustit. A tak jim to vlastně ani nezakazuje. Přitom „orgány veřejné moci“ jsou (kromě jiného) také například notáři, soudní exekutoři, či samosprávné komory zřízené zákonem.

Zajímavá je také otázka zpoplatnění: za „dodávání“ se pochopitelně bude platit, a to za odeslání. Kolik, to ještě známo není (a novela hovoří pouze o stanovení ceny podle platných předpisů). Dovolím si ale předpokládat, že to nebude méně, než kolik budou platit orgány veřejné moci, viz tabulka výše. Není pak ale toto zpoplatnění každé zprávy nejúčinnější zábranou proti spammingu? Bude někdo rozesílat tisíce nevyžádaných obchodních sdělení, když jej každé přijde na více jak 10 Kč (hrubým odhadem)?

EBF16

Ještě další změny

Dosud popsané změny nejsou zdaleka vším, co datové schránky potká, pokud projde v úvodu zmiňovaná novela. Další změny se týkají například počtu zřizovaných datových schránek pro některé orgány veřejné moci. V neposlední řadě se změny týkají i zabezpečení přenášených zpráv a konverzí (kde například odpadá potřeba opatřovat jednotlivé dokumenty časovým razítkem).

Ale to si nechme až na další článek k tématice datových schránek.  

Anketa

Zajímá vás problematika datových schránek? Mají na Lupě vycházet další články na toto téma?

33 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 6. 2009 1:28

Školení Instagram pro firemní i osobní marketing

  •  
    Jak zakládat a používat účty.
  • Jak publikovat a vyhodnocovat.
  • Jak si poradit s hastagy.

Detailní informace o školení Instagram»