Názory k článku
Datové schránky: jak funguje zasílání faktur?

Datove schranky byly asi puvodne zamysleny pro komunikaci statu a podnikatelu a ted tam pridavaji i b2b. A ten kdo to nebude chtit vyuzivat , tj nebude chtit prijimat postu od ostatnich podnikatelu to nebude moci nijak vypnout. Uz vidim ty klicky ktere si nekteri radobi slusni podnikatele vymysli aby na tom vydelali.

Já to beru také tak, že podací lístek je v podstatě to samé jako ta "košilka" ke zprávě, co se dá vytisknout ze systému DS.

Ať to čtu, jak chci, tomu druhému odstavci prostě nerozumím.

Tady jde o to, jestli je ta konverze nutná, jestli nestačí elektronická podoba. Vím, že je to komplikované, ale možná se zbytečně pohlíží rozdílně na papírový a elektronický dokument.

Když to přijde poštou, mám v ruce originál s razítkem. Mám-li ho někde doložit, budou chtít ověřenou kopii, tzn. musím na úřad, nechat si to ověřit a zaplatit 30 Kč za stránku (u notáře víc). Když stačí obyčejná kopie, někde si to za dvě koruny za stránku okopíruju.

Pokud dostanu ten dokument datovou schránkou, mám originál v elektronické podobě. Obyčejnou kopii získám tiskem a nikam nemusím. Když budou chtít někde originál, mám jich zdarma kolik chci (a můžu je poslat e-mailem), když budou trvat na papírové podobě, musím na Czechpoint a zaplatit 30 kč za stránku jako u ověřené kopie. Tady vidím jenom zádrhel v tom, že ta obyčejná kopie (vytištěná) na sobě nemá razítko a podpis, na což se může každý dívat s nedůvěrou, protože to si tak můžu napsat (tedy zfalšovat) ve Wordu. Kdo bude chtít podvádět, může si ale stejně zfalšovat razítko i podpis.

Nemluvím o tom, jak je to v praxi a jak je upravená veškerá legislativa, aby všude brali elektronický dokument stejně jako papírový. Tady do toho nevidím a je mi jasné, že se bude narážet na problémy.

Podle mě má ten elektronický dokument stejnou váhu jako po konverzi na papírový, tak proč to dělat? Kromě toho faktury dnes běžně chodí e-mailem bez podpisu, tak možná ani není nutný u těch faktur přes DS. Další věc je, že ani ten zkonvertovaný dokument nebude nic mít s tím, jestli byl nebo nebyl doručený... jedna věc je samotný dokument a druhá věc je datová zpráva (obdobně jako papírový dokument a obálka).
Pokud jde o poplatek za konverzi, asi by neměl být v ceníku pošty, ta konverzi neřeší, to je věc Czechpointu, které jsou umístěné I na poštách. I když to spolu dost souvisí, konverze a datová schránka jsou dvě rozdílné záležitosti. Můžete mít elektronický dokument s podpisem a nemusíte mít ani datovou schránku.

Pokud není elektronicky podepsaný (myslím tím ze strany úřadu), nemáte originál a to, že přišel DS, vám v ničem nepomůže. Na tom dokumentu by měl být podpis oprávněné osoby, ne obecně nějakého úřadu, tzn. např. stavební povolení s certifikátem vedoucího stavebního úřadu. Pokud vím, tak ani není možné mít kvalifikovaný certifikát vydaný na úřad, ale na konkrétní osobu.
Pokud tedy dostanete DS dokument bez podpisu, nezbývá asi nic jiného, než se obrátit na odesílatele, ať to pošle správně.

Když už se nimráme v názvech, tak značka je podpis, nikoliv certifikát. Certifikát příslušný značce zákon nazývá kvalifikovaným systémovým.

Máte pravdu, že správní řád vyžaduje na správním rozhodnutí kvalifikovaný (osobní) podpis.

Na druhou stranu zákon o elektronickém podpisu říká (§ 11 odstavec 2 ), že písemnosti orgánů veřejné moci v elektronické podobě označené elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem mají stejné právní účinky jako veřejné listiny vydané těmito orgány.

Z toho mi vyplývá, že zhrzený správce si může vydat třeba obecně závaznou vyhlášku. Samozřejmě, že platná nebude, protože ji neschválilo zastupitelstvo a nevysela 15 dní na desce, ale to ze značky nikdo nepozná.

A mít potvrzeno doručení? K čemu, stejně si hlídáte platbu, a pokud vám zapřou fakturu tak ji pošlete znovu.

Ta datová zpráva má nahradit doporučený dopis, ne obyčejnou zásilku (což je v podstatě e-mail). U té obyčejné nemáte v ruce žádný doklad o odeslání, převzetí. Otázkou spíš je, jestli máte potřebu faktury zasílat doporučeně. Pokud ne, tak nemá asi smysl to řešit datovou zprávou, ale zůstat u obyčejného dopisu, resp. e-mailu.

Výše částky za datovou zprávu mě také překvapila, ale stále je to levnější než papírový dokument zaslaný doporučeně, zarazily mě spíš ty paušální poplatky. A na druhou stranu, proč by to neměla ČP zpoplatnit, když je to komerční služba?

Mimochodem, kromě toho, že spousta lidí nadávajících na výši poplatku za datovou zprávu nemá nejmenší tušení o současné výši poštovného, se nějak zapomíná na to, že v případě faktury zaslané doporučeně papírově je těch 26 Kč minimální cena. Faktury třeba za stavební práce mívají běžně přílohou několikastránkový soupis prací, posílají se ve více kopiích a potom i ve větších obálkách a ta úspora je potom ještě vyšší.

"Znamená to tedy, že nelze vyjádřit nesouhlas – a že teprve po 90 dnech se již dodaná komerční zpráva automaticky smaže (stále jako nedoručená)?"
Domnívám se, že "nesouhlas", se vyjádří prostě tím, že adresát odesílateli nepotvrdí převzetí "privátní" datové zprávy (a ano, smaže se jako nedoručená, protože není-li "povtvrzená", je "jen" dodaná, nikoliv doručená). Plyne to z § 18a odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb.: "Ustanovení § 17 odst. 3 (tj. "automatické" doručení prvním přihlášením do DS po dodání datové zprávy) a 4 (to je "automatické" doručení fikcí po 10 dnech po dodání v případně nepřihlášení se do DS) se na dokument dodaný podle odstavce 1 nevztahuje. Dokument podle odstavce 1 je doručen okamžikem, kdy jeho převzetí potvrdí odesílateli adresát prostřednictvím své datové schránky; toto potvrzení je bezplatné."

"Vztahuje se na takovéto zprávy pravidlo o mazání po 90 dnech, nebo nevztahuje? V zákoně to (pro „komerční“ zprávy) explicitně řečeno není."
Ano, vztahuje - privátní datové zprávy se mažou 90 dní po dodání (ne doručení, protože dodání je objektivní skutečnost, zatímco k doručení vůbec nemusí dojít - viz výše). Viz též § 6 odst. 1 větu druhou vyhlášky č. 194/2009 Sb.: "Byla-li datová zpráva do datové schránky dodána způsobem podle § 18a zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, doba uložení datové zprávy v datové schránce činí 90 dnů ode dne dodání.".

A máte pravdu, že i v době před 1/7/2010 lze v rámci privátní komunikace datovou schránkou posílat nejen faktury a obdobné žádosti o zaplacení. Adresát to ale - právě proto, že je zákonem povoleno posílat pouze faktury a obdobné žádosti o zaplacení - může považovat za obtěžující sdělení - § 26a odst. 1: "Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že užije datovou schránku k šíření a) nevyžádaných obchodních či jiných obtěžujících sdělení,".

Ale naprostá blbost. Pokud jsem do schránky nenahlédl,nic se po 90 dnech nemaže. Něco jiného jsou lhůty a fikce doručení. Ale když mne netankujou, podívám se do schránky třeba za rok a všechno tam uvidím. A pak teprve běží 90 denní lhůta. Tak to je.