Datové schránky: kdy zlevní odesílané zprávy?

Datové zprávy měly zlevnit automaticky po přenesení 33 milionů zpráv. K tomu došlo v pátek 28.1.2011. Ke zlevnění má ale dojít až 1.4.2011. V čem je háček?

O ceně za jednotlivé datové zprávy, přenášené skrze datové schránky v rámci informačního systému datových schránek (ISDS), se v minulosti mluvilo docela často. Třeba když bývalý ministr vnitra Pecina, jako první představitel resortu, poprvé nahlas řekl, že jsou příliš drahé (že jejich cenu jeho „hlava nebere“).

Později se o ceně za jednotlivé datové zprávy mluvilo v souvislosti se záměrem, aby za ně neplatil stát, ale sami odesilatelé. Přišla s tím současná vláda, která si tento záměr dala do jednoho ze svých usnesení. Připomenout si to můžeme skrze dobové články ze srpna (Za datové schránky budeme platit!) a září loňského roku (Zpoplatnění datových schránek:  má to být ještě jinak).

Dnes už ale jsou tyto záměry zřejmě mimo hru. Nedávno to potvrdil i  náměstek ministra vnitra František Vavera, který měl prohlásit, že:

„zákon o datových schránkách“ se nebude měnit a náklady spojené s provozováním informačního systému datových schránek nadále bude hradit stát z prostředků státního rozpočtu, tedy všeobecné pokladní správy.

Současně pak naznačil, že se „začnou vést jednání s provozovatelem systému datových schránek (t.j. Českou poštou) o snížení ceny za jednu zprávu“. Ani to není žádná novinka: o záměru snížit cenu za odeslání datové zprávy nad rámec již dříve dohodnutého snižování této ceny (tedy: ještě více je zlevnit) v době svého nástupu mluvil i současný ministr vnitra Radek John.

Nicméně žádný z těchto záměrů se dosud nerealizoval. A tak se raději podívejme na to, proč datové zprávy dosud nezlevnily „samy od sebe“, tak jak by to mělo vyplývat z již dříve uzavřených smluvních vztahů mezi zřizovatelem informačního systému datových schránek (MV ČR) a jeho provozovatelem (Českou poštou).

Co říká smlouva?

Čtenáři Lupy, kteří problematiku datových schránek sledují dlouhodoběji, si nejspíše vzpomenou na následující tabulku, kterou se v době ještě před spuštěním datových schránek oháněl kdekdo:

Hranice

Cena služby pro uživatele

Transakcí kumulativně

Cena s DPH

Cena bez DPH

0–33 mil

17,90

15,04

33 – 66 mil

15,90

13,36

66 – 100 mil.

13,90

11,68

100 – 123 mil.

11,90

10,00

nad 123 mil.

9,90

8,32

Tato tabulka pochází z tiskové zprávy, informující o Smlouvě o provozování informačního systému datových schránek, kterou 27.2.2009 podepsali (tehdejší) ministr vnitra Ivan Langer a (tehdejší) generální ředitel České pošty  Petr Sedláček, a uvádí ceny i s tehdejší DPH ve výši  19 % (zatímco dnes má výši 20 %, a jedna zpráva tak i s DPH přijde na 18,048 Kč).

Sám jsem touto tabulkou argumentoval v různých článcích a popisoval, jak po přenesení 33 milionů datových zpráv  jejich cena konečně klesne.

Jak nyní uvádí statistiky České pošty a MV ČR, jubilejní 33milióntá zpráva prošla systémem 28.1.2011, a k 6.2.2011 mělo systémem projít už na 33 646 800 zpráv.

Zpráva byla odeslána od:

Odeslané datové zprávy

Fyzické osoby a podnikající fyzické osoby

192 697

Orgánu veřejné moci

21 619 924

Notáře

442 735

Exekutora

9 758 545

Právnické osoby

1 632 899

CELKEM

33 646 800

Na první pohled by tedy mělo být vše jasné:  od 28.1.2011 stojí jedna datová zpráva (byť ji stále platí stát, ze své kapitoly všeobecné pokladní správy) již jen 13,36 Kč bez DPH, resp. 16,032 Kč s DPH.

Jenže, jak jsem se dozvěděl o České pošty v odpovědi na svůj dotaz, není tomu tak:

Ke snížení ceny za datovou zprávu dojde od 1. 4.2011.

Proč?

Možnou odpověď jsem se nejprve pokoušel najít sám: podle tiskové zprávy, informující o obsahu smlouvy, se uvedená tabulka nemá týkat všech přenesených datových zpráv, ale jen těch, které odešlou orgány veřejné moci:

Hranice je počítána kumulativně, tzn. ve chvíli, když počet zásilek (datových zpráv) odeslaných za celou dobu provozu všemi orgány veřejné moci překročí např. hranici 33 milionů zásilek, sníží se cena pro všechny uživatele na 15,90 s DPH.

Tedy drobná klička, která otevírá zajímavý prostor pro různou interpretaci. A tento prostor dále „nafukuje“ samo vnitro a Česká pošta, tím jak informují o statistice provozu. Povšimněte si sami na výše uvedené tabulce (originál), jak jsou z orgánů veřejné moci vyčleněni exekutoři a soudci. Ti ale i v rámci ISDS vystupují jako orgány veřejné moci (jsou jim zřizovány datové schránky orgánů veřejné moci).

Pak se ale nabízí zajímavá otázka: mají být datové zprávy odesílané notáři a exekutory započítávány do objemů pro potřeby výpočtu ceny (tj. do 33 milionů), nebo nikoli?

V prvním případě, který je podle mého názoru tím správným, mají být na straně OVM (orgánů veřejné moci) započítány i zprávy od exekutorů a notářů. To by znamenalo, že k 6.2.2011 bylo přeneseno 21 619 924 + 442 735 + 9 758 545 = 31 821 204.

To sice ještě není oněch limitních 33 milionů, ale při dosavadním měsíčním průměru nad 2 miliony datových zpráv by mělo trvat méně než měsíc, než se oné mety 33 milionů dosáhne jen se zprávami od orgánů veřejné moci, včetně zpráv od exekutorů a notářů. Zřejmě ještě v únoru. Proč se potom čeká se snížením ceny až na duben?

A co ve druhém případě, kterému nahrává to, jak statistiky uvádí samo vnitro i Pošta, když exekutory a notáře počítají samostatně a nezahrnují je pod orgány veřejné moci? Pak bychom byli jen na úrovni 21 milionů přenesených zpráv, a do 1.4.2011 bychom se k objemu 33 milionů nedostali.

3,36 milionu měsíčně

Konkrétní okamžik, ke kterému ke zlevnění dojde,  je důležitý už jen kvůli tomu, že má dopady do reálných peněz (byť placených státem, a ne přímo odesilateli). Jestliže rozdíl mezi stávající cenou (15,04 Kč) a sníženou (13,36 Kč) činí 1,68 Kč bez DPH, pak při odhadu 2 milionů přenesených datových zpráv měsíčně (což je spíše spodní odhad, viz následující graf, zdroj) jde o rozdíl ve výši 3,36 milionu Kč (bez DPH).

Takže každý měsíc, o který se zlevnění posune, znamená vyšší výdaje (o 3,36 milionu korun) na straně státu, a naopak vyšší výnosy na straně provozovatele systému (České pošty).

Nezapomínejme také na to, že Česká pošta je sice provozovatelem  datových schránek po právní stránce, ale po věcné stránce tento provoz pro Poštu zajišťuje Telefónica O2 CR, viz též její vlastní reference.

Co říká dodatek ke smlouvě?

Zapomínat nesmíme ani na to, že přesné nastavení smluvních vztahů mezi zřizovatelem (Ministerstvem vnitra ČR) a provozovatelem (Česká pošta) vlastně neznáme. Příslušná smlouva nebyla zveřejněna.

Naše informace o jejím obsahu jsou jen zprostředkované, skrze výše citovanou tiskovou zprávu. Ta sice hovoří poměrně explicitně („ve chvíli, kdy počet… překročí 33 milionů… sníží se cena…“), ale stále je to jen tisková zpráva, a nikoli smlouva samotná.

A navíc: smlouvy se mohou měnit, nejrůznějšími dodatky. Takže to, co se v určité době s velkou slávou zpropaguje skrze tiskovou zprávu, se později může v tichosti změnit nějakým dodatkem, o kterém už se veřejně neinformuje.

Bohužel toto je právě příklad ceny za datovou zprávu. Jak jsem se dozvěděl z České pošty, v odpovědi na můj dotaz (proč dochází ke snížení ceny až k 1.4.2011), je to dáno právě takovýmto dodatkem ke smlouvě:

Na základě ujednání, která jsou obsahem dodatku č. 1 ke smlouvě o poskytování služeb provozovatele informačního systému datových schránek, který ČP podepsala dne  29.6.2009, se cena mění od prvního dne následujícího kalendářního čtvrtletí.

Co všechno tedy ještě nevíme, pokud jde o financování datových schránek?

Připomeňme si jiný princip, který byl mnohokráte veřejně deklarován: že stát neplatí za provoz datových schránek (resp. systému ISDS), ale platí jen za jednotlivé přenesené datové zprávy. Viz výše.

Jenže i z tohoto principu existuje významná výjimka, kterou Ministerstvo vnitra ČR sice netají (když už se někdo zeptá), ale také ji nijak aktivně nesděluje: že za provoz ISDS ve skutečnosti platí České poště měsíční „provozní paušál“ ve výši 15 milionů Kč.

EBF16

Při měsíčním objemu cca 2 milionů přenesených datových zpráv to odpovídá dalším cca 7,50 Kč na jednu datovou zprávu.

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 4. 2011 13:14

Školení online marketingu - jak přivádět na web návštěvnost

  • Vyhledavače a PPC kampaně - jak fungují
  • Webová analytika - k čemu jí využít
  • Facebook a další sociální sítě - co a jak komunikovat

Detailní informace o Školení online marketingu »