Datové schránky v obrazech

Na konferenci ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě) byl odborné veřejnosti poprvé představen náhled datových schránek, které by měly být zřizovány a již naostro používány od 1. července 2009. I v tomto článku se můžete podívat na to, jak by datové schránky měly vypadat a jak by se s nimi mělo pracovat skrze běžné webové rozhraní.

Letošní, v pořadí již 12. ročník konference Internet ve státní správě (ISSS), měl hned několik hlavních témat. Patřila mezi ně například problematika centrálních registrů, která bude velmi aktuální již v příštím roce: příslušné zákony by totiž měly nabýt účinnosti k polovině roku 2010. Další široce diskutovanou problematikou byla elektronická identifikace, do které spadají například i chystané elektronické průkazy. K tomuto tématu se na letošním ISSS konala dokonce samostatná mezinárodní doprovodná konference.

Stranou nemohla zůstat ani aktuální politika: i na ISSS se diskutovalo o změnách ve vládě (přítomen byl mj. i předseda ČSÚ Jan Fischer), a některé politické strany už jakoby začaly svou předvolební kampaň. Konkrétně ČSSD zde byla zastoupena svým předsedou Paroubkem, který při slavnostním zahájení mj. popisoval (audio záznam), co jeho strana hodlá udělat v oblasti informatiky, až na podzim vyhraje volby: prý provedou audity významných projektů a mj. také zváží, zda nadále ponechat oblast informatiky v gesci MV ČR. To mi nedalo a na následné tiskové konferenci ČSSD jsem se zeptal, zda je možné tomu rozumět tak, že by případně mohlo být obnoveno samostatné ministerstvo informatiky (nebo zda půjde jen o převod pod jiný resort). Odpovědi jsem rozuměl tak, že všechny varianty jsou otevřené a v diskusi. A že předchozí zrušení ministerstva informatiky asi nebylo nejšťastnější.

ČSSD na ISSS také představila své „informatické desatero“ (dokument „Deset priorit rozvoje informační společnosti v ČR do r. 2012“). K této koncepci, stejně jako k dalším událostem a zajímavostem na ISSS, bych se ale rád vrátil v samostatném článku. Dnes bych se chtěl soustředil na to, co se na letošním ISSS těšilo asi největšímu zájmu, a to jsou datové schránky.

K vidění bylo první preview

O datových schránkách se na ISSS přednášelo, mluvilo i diskutovalo z mnoha různých pohledů a v různých souvislostech. Bylo by to hned na několik dalších článků, a tak se dnes soustředím jen na jednu konkrétní věc – na úplně první preview datových schránek. Právě na ISSS, necelé tři měsíce před ostrým startem, totiž bylo poprvé předvedeno to, jak by měly datové schránky vypadat a jak by se s nimi mělo pracovat. No, bylo to spíše takové show pro masy, a většina účastníků jej absolvovala hned dvakrát (jednou v pondělí při slavnostním zahájení, podruhé v úterý při vlastní prezentaci). Novináři pak ještě jednou,  při tiskové konferenci.

slavnostní zahájení ISSS

Navíc to bylo jen značně omezené preview, které ukázalo jen menší část z funkcionalit budoucích datových schránek. I tak si ale myslím, že stojí za to se s tímto prvním náhledem seznámit. Přijde mi totiž, že nabízí nejsnazší cestu k pochopení toho, co jsou datové schránky vlastně zač a na jakých principech stojí a fungují.

Než se ale do toho dáme, jedno důležité upřesnění. K datovým schránkám bude možné přistupovat dvěma způsoby: přímo, přes webové rozhraní, a dále zprostředkovaně, z jiných aplikací (například spisových služeb, které budou samy přistupovat k datové schránce přes rozhraní webových služeb). Zde ale uvidíme jen první z těchto variant, a to přímý přístup přes webové rozhraní. U něj přitom lze očekávat, že bude využíváno jen takovými subjekty, které mají jen velmi malý objem transakcí přes datové schránky (protože jinak by s jim vyplatila spíše druhá varianta). Půjde tedy spíše o subjekty privátního sektoru (například právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku). Naproti tomu orgány veřejné moci budou kvůli datovým schránkám v podstatě nuceny pořídit si spisovou službu (pokud ji ještě nemají), a mj. vyřešit i archivaci dokumentů v elektronické podobě.

Takže až v následujících ukázkách budete nahlížet do datové schránky Zlínského kraje, berte to skutečně jen jako ilustrační příklad.

A ještě jedna technická připomínka: jen některé vlastnosti se mi podařilo nasnímat přímo, jako screenshoty. Ostatní zajímavosti vám mohu ukázat jen jako fotografie z prvního předvádění (při slavnostním zahájení), a tedy v horší kvalitě. Ale k danému účelu to snad postačí.

Přihlášení ke schránce

Přihlašovací obrazovku k informačnímu systému datových schránek (ISDS) vidíte na následujícím obrázku. Jak již víte z předchozích článků, standardní způsob přihlášení bude pomocí jména a hesla, a pouze volitelně pomocí technik elektronického podpisu.

prihlaseni

Po úspěšném přihlášení se uživatel dostane k úvodní obrazovce, kde mu nejprve vyskočí okénko s údajem o počtu nových zpráv (zde 0).

prihlaseni

Na výběr pak má čtyři hlavní oblasti, znázorněné obdélníkovými nabídkami: pro přijaté zprávy, pro odeslané zprávy, pro novou zprávu a pro nastavení.

Připomeňme si, že již tímto přihlášením jsou všechny nově přijaté zprávy považovány za doručené (v právním slova smyslu). Nečeká se tedy na to, až je přečtena (zobrazena) konkrétní zpráva.

Doručené zprávy

Pojďme se nyní podívat do části schránky s doručenou poštou. Konkrétně do seznamu došlých zpráv. Příklad vidíte na následujícím obrázku, kde jsou dvě takové zprávy.

seznam prijatych zpráv

V reálném systému určitě budou vyplněny i další položky, jako například spisové značky a čísla jednací.

Nyní si ukažme jednu konkrétní doručenou zprávu, viz následující obrázek. I z něj je patrné, že zpráva je zde tvořena obálkou (zahrnující údaje  příjemci, odesilateli a „obecné informace“, viz obrázek) a dále obsahem, který tvoří jedna nebo více příloh. Těmi zřejmě mohou být v zásadě libovolné soubory, s výjimkou spustitelných a komprimovaných.

prijata zprava

Na konferenci, konkrétně v příspěvku Telefóniky O2 CR, zaznělo že zpráva bude mít dva různé formáty: obecný (odpovídající obrázku) a specifický.

Obecný formát by tedy měl být jen pouhým transportním mechanismem: vlastní obsah (například obsah nějaké žádosti, rozhodnutí orgánu veřejné moci apod.) zde musí být „zabalen“ do podoby souboru a přiložen jako příloha. A kvůli návaznosti na zákon eGA (300/2008 Sb.) musí mít „to podstatné“ podobu souboru formátu PDF. Pouze tak to může být konvertováno, se všemi důsledky které z toho ze zákona vyplývají (viz minulý článek).

Naproti tomu specifický formát, který předváděn nebyl, by měl již pracovat s elektronickými formuláři. Tj. uživateli by si při přípravě nové zprávy vybral, o jaké podání mu jde, a v závislosti na tom by se mu otevřel příslušný formulář. Ten by pak vyplňoval přímo v rámci datové schránky, a také rovnou odeslal (zatímco u obecného formátu by musel elektronický formulář vyplnit samostatně a připojit jako přílohu).

Podle mého osobního názoru ale pro formuláře není v zákoně 300/2008  Sb. přímá opora – alespoň ne, pokud jde o možnost konverze. Takže třeba podání vůči orgánu veřejné moci bude zřejmě možné realizovat s využitím formulářů, pokud to příslušná agenda připouští, ale naopak nikoli: orgán veřejné moci bude muset vyhotovit své rozhodnutí v podobě PDF souboru. Pouze dokument v podobě PDF-ka může být konvertován i do listinné podoby.

Ukázat si to můžeme i na následujících dvou obrázcích. Ty mají ukazovat ilustrativní příklad žádosti občana (konkrétně o příspěvek na provoz motorového vozidla): samotná žádost je obsažena v přijaté zprávě (v obecném formátu) jako příloha v podobě souboru PDF.

prilohazadosti

Na druhém obrázku pak vidíte obsah tohoto souboru: jde o formulář, možná i vyplněný na počítači, ale následně buďto přímo převedený  do PDFka, nebo vytištěný a naskenovaný do PDF. Předpokládám, že příslušnému úředníkovi na straně příjemce nezbude nic jiného, než obsah tohoto PDFka ručně přepsat do svého interního informačního systému.

prilohazadosti

Ještě si ukažme jednu důležitou věc, která souvisí s garantovaným způsobem fungování celého systému datových schránek: příjemce se může kdykoli podívat na časové razítko, kterým je opatřena každá zpráva již při svém odesílání. Z ní jasně vyplývá, kdy byla zpráva odeslána.

casove razitko

Nová zpráva

O čtyři obrázky výše (na příkladu přijaté zprávy) bylo ve spodní části vidět nabídku „odpovědět na zprávu“. V případě její volby se předvyplní nová zpráva, se správně (opačně) nastaveným odesilatelem a příjemcem, a případně dalšími údaji (jednacími a spisovými čísly atd.). Pak už zbývá (v případě obecného formátu) jen vložit samotné rozhodnutí (resp. jiné relevantní sdělení) jako přílohu.

Na následujícím obrázku již vidíme novou zprávu (již s vyplněným odesilatelem a příjemcem), a možností ručního vyplnění dalších údajů v rámci obálky.

nova zprava

Možnost  vložení přílohy vidíte na následujících obrázcích, které jsou celkem standardní a asi nepotřebují detailnější komentář.

priloha pro odeslani
priloha pro odeslani
priloha pro odeslani
priloha pro odeslani

Předání ke konverzi

Co ale udělá příjemce (zde: žadatel o dotaci) s rozhodnutím v elektronické podobě, pokud ji potřebuje mít „na papíře“? V takovémto případě může využít autorizované konverze, která je (podle očekávání) zpoplatněna: 30 Kč za každou načatou stránku A4. Konkrétní postup je přitom takový, že příjemce se přihlásí do své datové schránky, otevře přijatou zprávu s rozhodnutím, a z možným úkonů s přílohami zvolí „odeslat ke konverzi do listinné podoby“.

priloha ke konverzi

To způsobí, že příloha je odeslána do centrálního úložiště dokumentů (které nejspíše bude přijímat jen PDF-ka).

priloha ke konverzi

Následně je uživateli vystaven „lístek“ s kódem, pod jakým je dokument (PDF-ko) v úložišti uložen. On pak může jít na kterékoli pracoviště, oprávněné provádět konverzi na žádost, a zde si nechat konverzi (do listinné  podoby) provést. V praxi půjde o pracoviště Czech Pointů a ono centrální úložiště se má jmenovat „Úschovna centrály Czech Point“.

priloha ke konverzi

Zajímavé přitom je, že konverze se budou provádět jen jednou (jak to ostatně říká již sám zákon 300/2008 Sb.). Ovšem nikoli jen ve smyslu zřetězení, jak jsem si původně myslel, ale dokonce i ve smyslu opakování konverze jednoho a téhož dokumentu jako předlohy:  od každé konverze se prý bude ukládat doložka o konverzi, obsahující mj. hash konvertovaného dokumentu. A před každou konverzí se zřejmě bude kontrolovat, zda daný dokument již nebyl někdy dříve konvertován.  K tomu bude existovat „Centrální úložiště ověřovacích doložek centrály Czech Point“.

Jednoduché, ne?

Adresář datových schránek

Pro lepší představu o datových schránkách si ještě ukažme, jak se tyto budou hledat. Jak někdo zjistí, že někdo jiný má či nemá datovou schránku?

Žádný „telefonní seznam“ datových schránek existovat nebude, a bude možné jen jejich přímé vyhledání. Na následujících dvou obrázcích vidíte, jak by to mělo fungovat z webového rozhraní datové schránky: nejprve musíte zadat vhodné množství identifikačních údajů, podle kterých má být hledáno. Pak už si jen vyberete z toho, co vám systém nabídne.

adresar - dotaz
adresar - odpoved

Osobně mi ale není moc jasné, jak skrze takovýto systém získám spolehlivou negativní odpověď: když mi adresář najde datovou schránku konkrétního subjektu, mohu si být jistý, že tuto schránku má. Ale co v opačném případě? Když se datová schránka konkrétního subjektu nenajde, jak poznám zda byl vyhledávací dotaz pouze špatně položen (a hledaná datová schránka existuje), nebo zda byl dotaz položen správně a dotyčný subjekt datovou schránku skutečně nemá? Připomínám, že některé subjekty (například fyzické osoby) si mohou datové schránky zřizovat dobrovolně – a třeba orgány veřejné moci musí při doručování vždy zjistit, jestli daná osoba datovou schránku má či nemá.

Nastavení datové schránky

Na závěr si ještě ukažme, co a jak se na datové schránce bude moc nastavit. Tedy alespoň v rámci zde popisovaného prvního náhledu. Základní výčet je vidět na následujícím obrázku:

nastaveni datove schranky

Již zde vidíte možnost nastavit si emailovou adresu, na kterou budou chodit avíza o příchodu zprávy do datové schránky. To bude fungovat zdarma. Někdy později by mělo fungovat i avizování pomocí SMSky na mobilní telefon. To už ale nebude zdarma, ale za peníze. Nejspíše to bude zpoplatněno až při příjmu – ale o konkrétním modelu zpoplatnění se mi na ISSS nepodařilo nic zjistit.

Zajímavý je určitě i následující (již poslední) obrázek, na kterém vidíte možnost přidání nové oprávněné osoby: s datovou schránkou totiž budou moci manipulovat i další osoby, které k tomu její vlastník zmocní (jako administrátor či pověřená osoba).

nastaveni datove schranky

Na závěr

Na závěr si dovolím znovu připomenout, že zde popisovaný preview datových schránek je skutečně jen první náhled, který může doznat podstatných změn a doplňků. Řada věcí je totiž stále ještě „otevřených“ – včetně například toho, na jaké URL adrese budou datové schránky v ostrém režimu provozovány. To totiž není dosud známo. A když jsem se na to přímo zeptal na tiskovce ministerstva vnitra, odpověď vyzněla tak, že se to teprve bude řešit.

EBF16

Doménu datoveschranky.cz si přitom ministerstvo vnitra nechalo vyfouknout a nyní je v soukromých rukou. Následně si vnitro zaregistrovalo alespoň doménu datoveschranky­.info, na které dnes provozuje informační web. To pro daný účel (pro informační web) stačí, ale pro „ostrý“ systém datových schránek je zcela nepoužitelné.

Alespoň podle mého názoru by vnitro udělalo nejlépe, kdyby informační systém datových schránek umístilo pod doménu gov.cz. Tu má v držení přímo ministerstvo vnitra, a už dnes zde běží portál veřejné správy (na adrese portal.gov.cz). Tak proč ne i datové schránky?

Anketa

Byli jste někdy na konferenci ISSS?

125 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 6. 2014 14:18

Školení: Obsahová strategie a content marketing

  •  
    Proč je obsahový marketing výrazným trendem.
  • Jak navrhnout užitečnou obsahovou strategii.
  • Jak zlepšit workflow a výsledky copywritingu.

Detailní informace o školení content strategy »