Hlavní navigace

Děti elektronického věku

 Autor: 74287
Vojtěch Bednář 16. 6. 2008

Otázka, nakolik Internet (a další moderní komunikační prostředky) změnil chování svých uživatelů v běžném životě, je předmětem zájmu a také sporů sociálních vědců. Jakým způsobem nás proměňuje Internet? A jaké budou jednou naše děti?

Jestliže o 19. století bylo možné říci, že je to století páry, pak se to dvacáté stalo stoletím informací. Nikdy v historii netrvalo tak krátkou dobu, aby se nová technologie přenosu informací rozšířila v měřítku jedné civilizace, nebo dokonce globálně. Na konci 20. století byla běžně možná audiovizuální komunikace mezi kontinenty v reálném čase a s velmi nízkými náklady, kterou mohl využívat kdokoli ze svého domova. Stejně fungovalo i sdílení a výměna informací všeho druhu a je nepochybné, že se tyto možnosti do budoucna díky Internetu, ale také díky využívání mobilních technologií a dalších systémů, rozšíří.

S tím, jak se mění životní prostor lidí v civilizovaném světě s příchodem nových technologií a díky tomu také dříve netušených možností, se zákonitě mění i jejich chování. V zásadě je možné říct, že tato změna je dvojí: primární a sekundární.

Primární změna vyplývá z bezprostředního využívání nových technologií a Internetu. Nemusíme chodit do banky, protože máme elektronické bankovnictví. Nemusíme si kupovat hudbu na CD, neboť Internet je jí plný. Nemusíme psát dopisy a čekat týdny na odpověď, když existuje e-mail, instant messaging, SMS a podobně. Odvykli jsme i takovým maličkostem, jako jsou papírové stravenky – byly nahrazeny bezkontaktními kartami, a předplatné papírových novin je pro mnohé luxusem či nostalgií. To vše proto, že existují technologie, jejichž pomocí můžeme dosáhnout stejného, nebo podobného výsledku pohodlněji, rychleji a s nižšími náklady.

Existuje ovšem také změna sekundární. Lidské chování se v souvislosti s novými technologiemi nemění pouze instrumentálně, jak bylo popsáno výše. Na mnoho prvků toho, jak přemýšlíme a jak se chováme, má vliv využívání informačních technologií a komunikačních prostředků, i když s ním není v bezprostřední souvislosti. Některé tyto efekty si pokusíme představit, ale ještě dříve je nezbytné připomenout velice důležitý, ač na první pohled zdánlivě samozřejmý model.

Technologie přijímáme různě

Procesu, při němž se lidský jednotlivec stává součástí společnosti ostatních lidí, se říká socializace. Zatímco primární socializace se skládá z vytvoření základních návyků a norem společenského chování, sekundární – probíhající po celý život – představuje nekonečný proces uchopování a porozumění lidské společnosti a jejich částí, jichž se člověk (jedinec) účastní.

Z pohledu porozumění novým technologiím a samozřejmosti práce s nimi je klíčové, kdy se jedinec s novou věcí dostane do kontaktu a kdy ji začíná využívat. I když pochopitelně existují (obousměrně) výjimky, prakticky platí, že v čím nižším věku si danou věc osvojíme, tím samozřejmější nám bude připadat. Nejlépe pak pochopitelně je, nachází-li se daná technologie v blízkosti člověka již v období jeho primární socializace – pak ji bere jako samozřejmou, a to dokonce i když jejímu fungování dokonale nerozumí. Naopak člověk, jenž je nucen se učit novinkám ve věku pozdějším, může mít vůči nim respekt a může se jich obávat právě proto, že neví, jak fungují. To je nenápadný, ale důležitý rozdíl. Některé výzkumy přitom ukazují na zajímavou souvislost. Totiž, že ochota akceptovat nové postupy či technologie neklesá jen třeba s fyzickým věkem jejich uživatele, ale také že klesá tím rychleji, čím delší dobu člověk žije či pracuje víceméně stereotypním způsobem. Jednoduše řečeno: jak snadno porozumíte novým věcem, závisí nejen na tom, kolik vám je, ale i na tom, jak dlouho chodíte každý den do stejné práce na stejné místo.

Internet, který je mladý

Internet (v jeho současné podobě) má v ČR (a v zahraničí to není významně odlišné) v zásadě čtyři generace uživatelů. Bereme-li jako počátek jeho masového rozšiřování v tuzemsku zhruba rok 1996, pak to znamená, že je s námi deset let. Mobilní telefony stejně dlouho (v roce 1996 byla spuštěna první GSM síť, zastoupení analogových NMT mobilů před ni nebereme v úvahu). Nejstarší velká skupina uživatelů těchto technologií je ta, která s nimi začala pracovat v době, kdy byla plně socializována, měla ukončené vzdělání a žila stereotypním životem. Vezměme za ni modelově (a tedy se značnou odchylkou) uživatele, kterým v polovině 90. let mohlo být čtyřicet a více let. Tito lidé začali s komunikačními prostředky žít, začali je používat, avšak zůstaly pro ně velmi dlouho (a v případě, že s nimi přišli do kontaktu později, pak stále zůstávají) něčím hůře uchopitelným. Práci s počítači, s webem a s aplikacemi berou často jako nutné zlo, aktivně je nevyhledávají. Podobné je to v případě mobilních telefonů a jejich aplikací.

Druhou skupinou uživatelů jsou ti, kteří s Internetem začali pracovat v mladém produktivním věku. Mnoho z nich v rámci svého vzdělání prošlo kurzy práce s počítači a i když tyto počítače vypadaly a fungovaly jinak, než je obvyklé dnes, ono vzdělání jim přineslo propedeutickou zkušenost. Lidé narození v sedmdesátých letech se sžili s Internetem, s mobilní komunikací a jsou schopni obojí běžně používat. Současně ale pamatují „staré časy“, díky čemuž moderní komunikační prostředky a jejich aplikace chápou jako zajímavé doplnění a zjednodušení „reálného života“. Ten je však pro ně stále někde jinde.

Třetí generace se s moderními komunikačními prostředky a sítí setkala bezpečně v rámci svého školního vzdělávání. Máme tím namysli lidi narozené přibližně od poloviny osmdesátých do začátku devadesátých let. Jsou to naprosto samozřejmí uživatelé mobilních telefonů, síťových aplikací a služeb, k nímž mají někdy až nekritickou důvěru. Internet berou jako integrální součást svého života. Život bez něj a bez mobilní komunikace si dovedou představit jen stěží. Současně ale prožili vývoj technologií od poměrně jednoduchých služeb ke složitějším a interaktivnějším, což jim může být ku prospěchu.

Mladší uživatelé, děti narozené přibližně od druhé poloviny 90. let, jsou pravými dětmi věku komunikací. Svět bez nich neznají vůbec. Nezažili období triviality a nespolehlivosti komunikačních služeb, proto je neberou jako chybující. Nedovedou si představit sebe bez Internetu, a dokonce ani počítač bez něj (zkuste školáka ze čtvrté třídy ZŠ posadit k počítači, který nemá připojení k Internetu, bude si myslet, že je porouchaný). Tito lidé jsou na komunikačních systémech nejvíce závislí – jejich nefunkčnost jim může způsobit největší problémy.

Svět se mění, a my s ním

V předchozích odstavcích jsme popsali, jak lidé přijímají technologie, jak se s nimi učí zacházet a jak je zapojují do svého života. Popsali jsme také, to, že přítomnost nových technologií se na lidském chování nemusí projevovat pouze tím, že člověk nějakou technologii využívá. Technologie (a současný Internet spolu s mobilní komunikací je toho dokonalým příkladem) může ovlivňovat lidské chování velmi silně i tehdy, kdy s ním právě člověk nepracuje. Jak takové změny vypadají, a jak překvapivě dalekosáhlé mohou být, si ukážeme v dalším samostatném článku.

Anketa

Dokážete si ještě představit svůj život úplně bez připojení k Internetu?

Našli jste v článku chybu?

16. 6. 2008 10:03

uživatel si přál zůstat v anonymitě
občas mi ale přijde, že nová generace má čím dál tím míň informací a ztrácí celkový přehled. Myslí si, že vše se dá vygooglovat, nebo čerpají informace z Wikipedie, kde je vše zkratkovité, popř. špatně.

Jen malý příklad. Při hodině angličtiny můj žák (podotýkám jazyková škola, věk cca 19let), nevěděl kdo je to Chopin. Použil jsem tuto otázku ve vícero třídách - věděli to tři asi ze 100 lidí.

Ano, jsem pro rozvoj elektroniky, rozvoj internetu apod. Jen si říkám, jestli to není někdy na škodu. …



16. 6. 2008 8:49

"To vše proto, že existují technologie, jejichž pomocí můžeme dosáhnout stejného, podobného, NEBO I LEPŠÍHO výsledku pohodlněji, rychleji a s nižšími náklady."

Je Lupa lepší, než papírové časopisy? Je! Tak se to neboj napsat.

Nedosahujete jen stejného výsledku, ale díky diskuzím a uživatelsky přívětivému prolinkování s ostatními weby máte výsledky lepší!



Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Pečete cukroví a zbyl vám bílek?

Pečete cukroví a zbyl vám bílek?

Podnikatel.cz: S.r.o. využívá cizí auto. Jak je to s daněmi?

S.r.o. využívá cizí auto. Jak je to s daněmi?

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Měšec.cz: Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Lupa.cz: Seznam mění vedení. Pavel Zima v čele končí

Seznam mění vedení. Pavel Zima v čele končí

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

DigiZone.cz: HD programy ČT i v UPC Horizon

HD programy ČT i v UPC Horizon

Podnikatel.cz: Dárky v podnikání. Jak je uplatnit v daních?

Dárky v podnikání. Jak je uplatnit v daních?

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy