Dětské filtry: zbytečnost, nebo pomocník?

I mezi malými dětmi najdete spoustu internetových surfařů, jejich počet se stále zvyšuje. Spolu s tímto faktem se na trhu objevila spousta filtrů nevhodných obsahů stránek. Jaké jsou jejich druhy? A má vůbec filtrování smysl? Co je to vlastně skryto pod slůvkem „nevhodné“ nebo „závadné“?

Možná se ptáte, o čem bude dnešní text. Budeme se zajímat hlavně o filtry obsahů webových stránek, jenž vyřazují „závadné“ materiály, např. se sexuálním nebo agresivním obsahem. Proč „závadné“ v uvozovkách? Někteří velmi velmi morální lidé považují za nevhodné dokonce i fantasy obrázky (draci, čarodějové, rytíři, …), a to je jen jeden z mnoha extrémů.

Druhy dětských filtrů

Nejprve bych se chtěl zabývat klasickým filtrem, který zná každý milovník alkoholických nápojů či cigaret. Web zabývající se podobnou tématikou se ohlásí otázkou, zda vám je, či není osmnáct let – pokud odpovíte „ano“, pokračujete dál. Jedno pravdivé či lhavé kliknutí myši vás dostane ke vkusně zpracovaným obrázkům alkoholu (elegantní láhve, kapalina zachycená v letu) či cigaret (kde naštěstí zůstává alespoň varovací nápis). Při dnešních problémech s pitím v ranné pubertě (a někdy i dříve) mi toto opatření připadá nedostatečné.

Některé weby nabízí možnost zakázat vybrané kategorie (např. vtipů). Tato funkce se hodí jako sebeobrana stydlivějších či morálnějších uživatelů proti různým „brutalitám a nechutnostem“, které se sem tam na podobných stránkách vyskytnou. Opět však nic nezastaví malé zvídavé lidičky – snadno si mohou filtr vypnout a koukat se na krev a sex „do aleluja“. Statistiky na webu Pewinternet.org vypovídají, že přes 50 procent dětí chce být chráněno proti nežádoucímu obsahu. Jenže pokud se vás zeptá dospělý průzkumník (nebo když jen předá papír – vliv pořád zůstává), jak byste jako dítě odpověděli? Navíc malí Češi nejsou malí Američané.

Softwarové filtry se naroubují na váš webový prohlížeč a nejrůznějšími způsoby pak zkoumají obsah serverů a vyřazují ty s nepovolenými prvky. Systém je založen na nejrůznějších typech algoritmů: hledání klíčových slov, blokování některých URL, analýza obrázků (hledá se barva kůže a podle procenta je rozhodnuto, který zobrazit aj.) nebo tzv. dynamická kategorizace či objektní analýza. Filtry neblokují jen weby, ale třeba i ftp, peer-to-peer, e-mail nebo chat – ovšem to vše závisí na konkrétním druhu softwaru. Z hodnocení nemnohých specializovaných webů (např. Internet Filter Review) vyplývá, že na současném trhu kraluje ContentProtect za 35 dolarů (cca 900 korun), ovšem od něj ceny stoupají nahoru přes 70 dolarů. Problémem těchto programů zůstává špatné rozlišování mezi „závadnými“ a sexuálně naučnými nebo jinak neškodnými materiály.

Proč vůbec něco filtrovat?

Rád bych se nad touto otázkou krátce pozastavil. Dnes většina psychologů uvažuje tak, že dětskému vývoji ani tolik nevadí nahota, jako spíše násilí a agrese. Přirozené křivky těla stejného i druhého pohlaví nemohou psychiku dítěte narušit. Avšak experimenty byla prokázána zvyšující se úroveň agrese u dětí vystavených „krvavým“ obrázkům nebo dokonce brutálním filmům. Zjistilo se, že u některých dětí se četnost agresivního chování tímto způsobem zvýšila vcelku podstatně, zatímco jiné zůstaly přese vše v klidu (pravděpodobně se rozvíjí latentní-spící vlastnosti). Otázkou však zůstává, jaký vliv má na dětskou mysl viděný sex. Potomek si v takové situaci často myslí, že se tatínek s maminkou „perou“ nebo „hádají“ a zvláště ve věku kolem pěti let ho to může hluboce zasáhnout. Od šesti do osmi až deseti let děti sex nevyhledávají, připadá jim nudný a sem tam se při jeho pozorování nepříjemně stydí. V osmi letech obvykle začíná prepuberta, tedy náběh na pozdější bažení po sexu. Člověk v pubertě (začíná třeba už v deseti letech u žen a ve 12 letech u mužů) se pravděpodobně pozorování chování rodičů vyhne, což ovšem neznamená, že by nehledal příklady erotična jinde (např. na Internetu), avšak s těmito údaji musí být tak nebo tak seznámen.

V české společnosti, kde máme přibližně 60 procent agnostiků a ateistů (x 27 procent katolíků), pochopitelně fungují jiné pořádky než v puritánsky-křesťanských USA, odkud jde největší poptávka po filtrech. Američané často odhlížejí od vědy a zatěžují své děti z pohledu psychologie nesmyslnými nábožensky motivovanými břemeny (např. zákaz masturbace). V USA jde dokonce zastírání sexuality dále než ochrana dětí před sledováním násilí, tato bývá neskutečně odbytá. Jestli Čechům z dob komunismu zbylo něco dobrého, je to právě trend k nepostihování sexuality, a přitom nechceme akty lásky ani zbytečně vulgarizovat.

Postupně se lidská společnost omlazuje (v tom smyslu, že klesá věk dospělosti), k čemuž přispívá také větší dostupnost informací. Česká legislativa tento vývoj pochopila a snížila hranici trestní odpovědnosti i povoleného sexuálního styku na 14 let. Pokud to takhle půjde dál, komu tedy za pár let budou rodiče co filtrovat? Všechno směřuje k liberalizaci, otevřenosti a hlavní podmínkou toho, aby vše fungovalo bez skřípění, je informovanost (např. biologická funkce, možné důsledky, antikoncepce atd.). Místo používání filtrů by měli rodiče raději dětem říct pravdu – ne to, že je přinesl čáp.

Důvody pro použití filtrů aneb americká reklama

Z prodeje filtrovacího softwaru jdou velké peníze, a tak není divu, že se vývojáři snaží podporovat puritánskou paranoiu pomocí velmi účinné reklamy. Často jsem se při své cestě po síti dostal k velmi směšným statistikám bez uvedení zdrojů, zkoumaných skupin ani ničeho jiného, co má správný a objektivní průzkum mít. Pro pobavení uvedu třeba Internet Pornography Statistics od Jerryho Ropelata. Na první pohled je zřejmá zaujatost, která malinko připomíná scénu ze seriálu Jistě, pane premiére (hledejte: „public surveys“). Například se zde můžete dočíst takové perly jako 78 procent mužů navštěvujících pornografické stránky se zhroutilo či zhroutí nebo 47 procent katolíků považuje pornografii za největší problém doma.

Content

Tedy co

Na českém trhu jsem našel pouhých několik možností pro výběr softwarového rodičovského filtru: službu Českého Telecomu PC Strážce, F-Secure Internet Security 2005, BitDefender 9 Internet Security, Norton Internet Security a nemnoho dalších. Nízký počet podobných programů poukazuje na odlišnost české a americké poptávky po podobných produktech. Pro pokračování se pokusíme zajistit některé z uvedených programů a podrobit je praktickému testu.

Na jednu stranu je rozumné omezit vystavování dětí agresivním scénám, avšak rodič by musel nějak prostříhat i televizi a jiná masmédia. Izolace vůči podobným věcem také není univerzální medicínou, má spoustu vedlejších účinků, může dojít třeba k sociální deprivaci (když se školáci baví o těch a těch krvavých hrách, filmech, webech (dnes běžné) a ten jeden stojí nedobrovolně opodál). O sexuálních snímcích se vede těžká debata, ale samotná nevulgární nahota je, dle mého skromného názoru, neškodná a spíše i prospěšná.

Anketa

Používáte nějaký dětský filtr?

37 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 1. 2007 14:06
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení Google Analytics pro pokročilé

  •  
    Jak využít nové funkce Google Analytics
  • Vyhodnocování pomocí Multichannel funnels
  • Neopakujte chyby při vyhodnocování dat.

Informace o školení Google Analytics pro pokročilé »