Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Distanční výkon práce a jeho právní úprava od Josef Aujezdský - V článku je chyba. Za ztrátu svěřených předmětů...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 28. 8. 2003 18:35

    Josef Aujezdský (neregistrovaný)
    V článku je chyba. Za ztrátu svěřených předmětů neodpovídá zaměstanec objektivně, ale subjektivně. Viz § 178 odst. 2 ZP, který stanoví, že "Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění." Tzn., že se pouze jedná o obrácené důkazní břemeno a nikoliv o objektivní odpovědnost (tedy pokud prokáže, že nezavinil, neodpovídá). To může mít praktický význam. Např. při vloupaní do bytu domacího pracovníka a odcizení svěřeného počítače třetí osobou, pokud pracovník prokáže, že byl opravdu "vykraden" a nic nezanedbal, za ztrátu svěřeného počítače neodpovídá.
  • 28. 8. 2003 22:36

    Ján Matejka (neregistrovaný)
    Pokud v článku uvádím, že "...za ztrátu odpovídá zaměstnanec objektivně podle ustanovení § 178", tak tím mám na mysli, objektivní odpovědnost s možností liberace, což existující doktrína (i ta pracovněprávní) umožnuje.
    Patrně máte na mysli tzv. absolutní odpovědnost (bez možnosti liberace) o kterou opravdu nejde.

    Je třeba si uvědomit, že i zde platí, že zaměstnavatel není povinen toto zaměstnancovo zavinění prokázat. Skutečnost, že tutu odpovědnost mohou snížit liberační důvody, neznamená, že nejde o odpovědnost objektivní!

    V žádněm případě se nedomnívám, že v článku je chyba, jak ve Vašem příspěvku píšete.

    S pozdravem

    Ján Matejka
  • 29. 8. 2003 13:39

    Josef Aujezdský (neregistrovaný)
    Nemáte pravdu. Objektivní odpovědnost je odpovědností bez ohledu na zavinění, a to buď s možností liberace anebo bez možnosti liberace (jak uvádíte absolutní odpovědnost).

    Text odst. 1 § 178 ZP "Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení." by sváděl k tomu, že se jedná o odpovědnost objektivní. Avšak odst. 2 § 178 ZP jasně uvádí, že "Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění." Nejedná se o liberační důvod, nýbrž o přesunutí důkazního břemene na zaměstance. Pokud by se jednalo o odpovědnost objektivní, nemá smysl zavinění, resp. nezavinění vůbec dokazovat, zaměstnanec odpovídá bez ohledu na něj. V případě objektivní odpovědnosti i pokud prokážete, že jste škodu nezavinil, nesete odpovědnost. Zde tomu tak není. Tzn. pokud jste nezavinil, nenesete odpovědnost (subjektivní odpovědnost). Procesní otázkou je, zda-li to prokážete.

    V pracovním právu zaměstnanec nikdy neodpovídá objektivně, a to ani v případě odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách.

    Více viz doktrína, např. učebnice pracovního práva.
  • 29. 8. 2003 15:53

    Ján Matejka (neregistrovaný)
    Nemyslím, že máte úplně pravdu. Právní teorie (ať ji již doktrína pracovního práva respektuje či nikoliv) uznává v tomto ohledu následující druhy odpovědnosti (byť se lze v tomto ohledu setkat i s jinými názory):

    - subjektivní (nejméně přísná - za zavinění, vinu)
    - objektivní (přísnější, za výsledek s možnosti liberace - této odpovědnosti se lze zprostit)
    - absolutní (je nejpřísnější - objektivní bez možnosti liberace - této odpovědnosti se nelze zprostit).

    Jako obdobý případ objektivní odpovědnost lze považovat ustanovení § 421 občanského zákoníku (Odpovědnost za věci převzaté za účelem splnění závazku) podle které "Každý, kdo od jiného převzal věc, jež má být předmětem jeho závazku, odpovídá za její poškození, ztrátu nebo zničení, ledaže by ke škodě došlo i jinak." Jde o typický příklad objektivní odpovědnosti s možností liberace (a to např. tak, že by došloke škodě na věci i kdyby ji nepřevzal (např. zkažením, přírodní katastrofóu, apod.).

    U Vašeho příspěvku (viz výše) nechápu, a to bude možná jádrem našeho sporu, proč tvrdíte, že nejde o liberační (zproštovací) důvod. Že se v případě ustanovení § 178 ZP u zaměstnance presumuje vina a že tedy zaměstnanec nese důkazní břemeno je jasné, avšak proč se domnívat, že nejde o liberační důvod (...Zaměstnanec se zprostí...)? Chápu, že na toto mohou být jiné názory, ale toto opravdu nechápu.

    S pozdravem

    Matejka
  • 29. 8. 2003 16:16

    Josef Aujezdský (neregistrovaný)
    ustanovení "pokud by došlo ke škodě i jinak" je jasně liberační důvod, ale jeho formální podobnost s odst. 2 zmiňovaného paragrafu nic neznamená.

    jádrem sporu je slovní spojení v druhém odstavci (možná jste ho přehlédl) "bez jeho zavinění".

    Pokud prokazuji, že jsem nezavinil, jedná se o subjektivní odpovědnost, u objektivní odpovědnosti nehraje zavinění žádnou roli.

    Subjektivní stránka je zde předpokladem odpovědnosti, pokud se prokáže, že chybí (viz § 178 odst 2.), zaměstanec není odpovědný = subjektivní odpovědnost.

    S pozdravem
  • 2. 9. 2003 9:30

    Jiri Cermak (neregistrovaný)
    Souhlasim s p. Aujezdským. Podle mne se Honza spletl, nebot se tez domnivam, ze jde o subjektivni odpovednost s presumovanym zavinenim, nikoliv o objektivni odpovednost s moznosti liberace.

    I kdyz, mezi nami ... ono je z praktickeho hlediska zcela jedno, jak se to pojmenuje.

    JC
  • 3. 9. 2003 13:00

    Aujezdský (neregistrovaný)
    :))

    no možná, až Vám někdo ukradne Váš pracovní mobil,...tak možná zjistíte, že je celkem důležitý jak se "to jmenuje" :)

  • 3. 9. 2003 14:30

    Michal Kubeček (neregistrovaný)
    Naopak. Pak vám bude naprosto jedno, jak se to jmenuje, mnohem víc vás bude zajímat, co to přesně znamená... :-)
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).