Do Číny se nejezdí na Internet

Ilustrace: Nenad Vitas

Velký čínský firewall, jak se také někdy říká jejich systému, který filtruje „nevhodný“ obsah a brání nebohým Číňanům (ne všem, někteří mají satelit) dozvědět se například něco o tom, jak jsou pošlapávána jejich práva, je všeobecně známou záležitostí. Jeho mediální nafouknutí až do absurdních podob (novináři si stěžují, že jim je stejným způsobem v olympijské vesničce filtrován web) je něco vcelku očekávaného.

Olympijské hry, ať už jsou kdekoliv, vždy přitáhnou pozornost – to je prostě dáno jejich principem. A protože jsou v Číně, přitáhly pozornost organizací chránících lidská práva. Přesněji řečeno, organizací věřících v jejich univerzálnost.

Čína je veliká země. Pro našince je to země veliká nepředstavitelně. Ti, kteří ji navštívili, ať už pracovně, nebo jako turisté, se po návratu ze své první cesty po ní většinou shodují v jediném: nic vás na Čínu nedovede připravit. Tak moc je odlišná.

Čínské myšlení, chceme-li Čínská filozofie života, vychází z ideálů konfuciánství – přečtěte si prosím zejména, jak tato filozofie hleděla na vztah panovníka a poddaného. Číňané jsou na rozdíl od obyvatel evropských zemí, Američanů nebo třeba Australanů sami pro sebe civilizací. Vyvinuli vlastní kulturu, mají své (pro Evropana) nepochopitelné a nesrozumitelné zvyky, morální zásady, obřady. Přístup k rodině, k náboženství, k principiálním otázkám i běžným věcem každodenního života.

Pokusy Evropanů ovlivnit Čínu a například udělat z Číňanů ochotně platící narkomany končily historicky více nebo méně silným odporem. Současná kritika Číňanů za to, že kopírují evropské výrobky pak někdy naráží na argument, že čistě evropský porcelán/ hedvábí/ střelný prach /raketová technologie/ ohňostroje a další, jsou pro změnu našimi padělky, technologiemi vynesenými ve skutečných i obrazných poutnických holích skrz Čínskou zeď. O činnosti některých Evropských misionářů v Číně bych se raději nezmiňoval.

Vím, že zde prezentuji svůj osobní názor, a že lidé křičící o lidských a autorských právech mne vždy překřičí. Jen bych chtěl upozornit na jednu věc: Číně nerozumím, nerozumíme a nerozumíte. To, že novináři a vůbec všichni Číňané (ve městech, kteří na to mají peníze a jsou gramotní) mohou bez problémů používat globální Internet, respektive jeho naprostou většinu, je důkazem, že se Čína po staletích a po všem, co ji svět udělal, světu konečně otevírá. Že místní vláda blokuje některé servery a zavírá lidi za prohlížení stránek o lidských právech, je normální, my zase zavíráme lidi za prohlížení dětského porna (Číňané taky). Omezování Internetu je možná v rozporu se univerzalisticky chápanými lidskými právy, ale určitě ne s čínskými zvyky, tradicí a morálkou. Autoři onoho mediálního humbuku by si to měli laskavě uvědomit a chovat se v Číně jako hosté. Už je totiž vidím, jak zase křižují muslimy, kteří by si v ČR chtěli (v rozporu s tuzemskou tradicí) postavit mešitu.