Do dětského Internetu přichází Alík

Skutečnosti, že na Internetu se objevuje stále více dětí ve školním věku, si všimla již řada firem. Původně toho pro tuto věkovou skupinu český Internet mnoho nenabízel a mládež tak byla odkázána na chatovací servery, kde se tu a tam dozvěděli o nějaké zajímavé stránce v češtině, která by je bavila. Argumentovat v tomto případě tím, že je zbytečnost dělat pro těch několik tisíc dětských uživatelů české stránky je zbytečnost, když v zahraničí jich je spousta a přesto nejsou tak atraktivní, jak jsem také někde zaslechl, mi připadalo hodně neadekvátní situaci. Proto jsem s potěšením sledoval, kterak šel vývoj českého webu zaměřeného na jeho nejmladší uživatele nahoru. Osobně jsem měl totiž to štěstí potkat na jednom z českých chatů osmiletého klučinu, kterého k Internetu posadila jeho teta.

Kromě chatů byl pro dětskou internetovou obec určen také časopis Zavináč, na němž se podílejí autoři ve věku do patnácti let, přičemž samotnému šéfredaktorovi je dvanáct. Nejen weby od dětí pro děti však naplněn je Internet a pro ty nejmladší byl na jaře spuštěn ve spolupráci Internet OnLine a Nadace Charty 77 projekt Majáky. Poté se na hlavu autorů spustila vlna chvály a vlna kritiky. Ani to však neodradilo opavskou společnost Silcom Multimedia, která se již několik let zabývá vývojem multimediálních titulů pro děti na CD, spustit na Internetu podobný projekt pro stejnou cílovou skupinu s názvem Alík.

Už na první pohled mi připadal Alík mnohem přehlednější a pro dětského surfaře Internetem uživatelsky příjemnější než Majáky. Grafika je sice v obou případech pěkná, avšak Alík se poučil z výtek adresovaných autorům Majáků a snažil se udělat ovládání co nejpřehlednější a co nejméně klikací. Na to, abyste se kamkoliv dostali, stačí pár pohybů myší po přehledných položkách v menu, nemusíte nic odhadovat podle obrázků a čekat, až vám vyjede text s informací, co ten či onen obrázek otevírá.

Rozložení rubrik má Alík podobné jako všechny weby zaměřené pro dětského uživatele Internetu – soutěžemi počínaje a rozhovory se známými lidmi konče. Způsob, jakým však tvůrci Alíka předávají dětem informace je však neuvěřitelný a já se za něj autorům obdivuji. Vezměme si třeba takový pokec. Když dítěti napíšete chat, moc moudré z toho nebude, když jej však do něj směřujete přes položky kamarádi – klubovna, zná to ze školy či ze školky a tak bude hnedle vědět, která bije. Stejně tak je to s nástěnkou (off-line diskusní fórum), poštou (obdoba webového e-mailu) či posíláním dětských pohlednic.

No a pokud si vyřídíte veškerou poštu, přispějete na nástěnku a rozloučíte se s kamarády v klubovně, můžete přejít třeba do domečku a zde si namáhat svůj mozek nejrůznějšími rébusy a hlavolamy, v případě že se chcete pouze odreagovat pak můžete hrát nejrůznější on-line hry, nebo si vybarvovat omalovánky, číst si pohádky, nebo se třeba zdokonalovat v sekci poznání. Na webu si kromě toho všeho můžete číst také Alíkoviny a v případě, že jej někdo bude používat každý den, jistě ocení možnost nastavit si důležitá data a svátky svých kamarádů, známých nebo rodičů tak, aby je Alík při každé této významné příležitosti upozornil a oni nezapomněli svým blízkým poblahopřát.

Cílovou skupinou Alíka jsou podle vývojářů aplikace internetoví uživatelé od čtyř do dvanácti let. Není však cílová skupina příliš nízká? „My jsme dělali podobné multimediální aplikace na CD-ROM a rozhodli jsme se vyzkoušet další segment trhu. Chtěli bychom z Alíka vytvořit velmi dobře profilovaný a navštěvovaný dětský server a první reakce ze strany dětí jsou kladné. Je pravda, že když už se k Internetu dostane čtyřleté dítě, mnoho toho neumí a musejí mu pomáhat rodiče, moc si toho z našich stránek nevezme a protože neumí číst, využije třeba jen omalovánky či hry, máme však už registrované návštěvníky ve věku třinácti i čtrnácti let a podle jejich příspěvků v Alíkově poště to vypadá, že se jim na webu líbí. A to je náš cíl,“ vysvětlil šéf Silcom Multimedia David Formánek.

Dle mého názoru je zatím docela optimistickou vizí mít na svých stránkách čtyřleté uživatele, Alík je však web, který jsem si s chutí prošel i já. Nestanu se jeho každodenním uživatelem, ale rozhodně jej budu, už kvůli jeho skvělému zpracování, doporučovat a čas od času i navštěvovat, abych se podíval, co nového se pro děti na Internetu zase udělalo. A že je těm nejmladším český Internet hodně dlužen, to snad ani není nutno zdůrazňovat.

Zdeněk Polách