Hlavní navigace

Do tuzemského fintechu mohou natéct miliony eur. Nový fond otevírá i mBank

16. 3. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: watcharakun / Shutterstock.com
Fintech, PSD2 a digitalizace hýbají bankovním světem. U finančních institucí ale, jak už to u velkých firem bývá, stočit kormidlo tankeru trvá déle.

Ale vypadá to, že už se bankéři rozhodli. Nebo možná byli k rozhodnutí dotlačeni. Každopádně digitalizace bank pokračuje, a to nejen kvůli blížícímu se příchodu směrnice PSD2. Ta by podle účastníků amsterodamské fintech konference The Future of Retail Banking mohla tradičním bankám sice přinést novou konkurenci, ale na druhou stranu je také donutit k tomu, aby si udělaly pořádek v infrastruktuře a architektuře svých systémů. 

„Třiašedesát procent bankéřů očekává, že směrnice významně zvýší konkurenci na trhu,“ tvrdí Harrie Vollaard z nizozemské Rabobank s tím, že na scéně se rázem objeví fintech startupy. A s tím se musí banky vypořádat. Banky tak musí dávat důraz na významné zjednodušení svých aplikací. „Máme k dispozici 168 služeb, ale zákazníci používají jen 27 z nich. Na ty se musíme zaměřit,“ popisoval změnu z množství na přístupnost šéf digitálu Erste - Martin Kobza.

Hrozba se jmenuje fintech startupy, které se nechtějí zabývat papírováním jako banky. Naopak, zjednodušují služby na dřeň a využívají k tomu všechny možné technologie. „Pohled fintechu je jasný, nechtějí se zabývat licencemi a podobně. Chtějí být vepředu a vydělávat. My se musíme snažit zjednodušit přístup zákazníků k účtu, protože na pobočky chodí už málokdo,“ shrnul bolest velkých bank Kobza.

Přípravy běží všude

Necelých jedenáct měsíců do ostrého startu už své API leští ve všech velkých českých bankách. „Technicky, procesně i obchodně jsme už na PSD2 připraveni. Na našem vývojářském portále si například může kdokoli naše API vyzkoušet už teď. Od opravdu prvního experimentování v tzv. sandboxu až po reálný vývoj v testovacím prostředí a následné přepnutí do ostré produkce,“ vysvětluje Jan Sechovec z České spořitelny.

Novinka nepřinese jen, pro banky nezvyklou, otevřenost. Se směrnicí přijdou nové šance, jak vytvářet nové služby. „Letos vyčleníme tým, který bude rozvíjet příležitosti kolem bankovního API, jehož součástí je třeba téma PSD2,“ tvrdí Marek Ditz z představenstva ČSOB s tím, že ohledně regulace stále čekají na finální podobu, která musí projít parlamentem. 

Směrnice se samozřejmě netýká jen českého trhu. „Požadavkům se věnujeme na úrovni skupiny, tak máme vlastní projektový tým. PSD2 jako takové se ale možná poněkud přeceňuje, protože to, co nazýváme fintech, už dnes reálně existuje a je mnohdy i úspěšné,“ dodává mluvčí mBank Pavel Vlček s tím, že nečeká v lednu nějakou zásadní revoluční změnu.

Změna přijde od mladých?

Bankéři během posledních měsíců kouzlu digitalizace skutečně propadají. A nemusí jít zrovna o bývalého šéfa České spořitelny Pavla Kysilku, který si dokonce na vysvětlování nového trendu založil konzultantské živobytí. Objevují se i systémové změny v samotných bankách. Naplno do digitalizace začala po přejmenování šlapat i Moneta, která na vybrakovaném trhu hledá desítky nových lidí, kteří jí mají pomoci při přechodu do digitální současnosti

S digitalizací souvisí i nové služby a nový svět fintech startupů. A právě kouzlo nadějných rychlých firem bankéře do jisté míry fascinuje. Korporátní procesy jsou totiž často stále kostrbaté. Třeba spořitelní projekt Friends 24 byl vyvinut za tři měsíce, ale jeho autor měl za sebou dva roky vyjednávání v rámci banky. 

Podobnou „rychlost“ poznal na vlastní kůži i Jarosław Mastalerz, šéf nového startupového fondu mBanky. „Přesvědčování vedení trvalo víc než rok, musel jsem přicházet stále s novými argumenty, než jsme dostali povolení,“ tvrdí v rozhovoru pro Lupu. 

Digital a mobile first

Banky se musí přizpůsobit zákazníkům, ne naopak. „Na mobilní zákazníky a jejich preference se díváme jako na specifickou skupinu. Zapojujeme klienty v uzavřených pilotech do tvorby nových řešení od úplného začátku. Spíš než o změnu procesů nebo struktury jde tedy o změnu přístupu, komunikace a zapojení zákazníků, ochotu poslouchat zpětnou vazbu a reagovat na ni,“ popisuje změny v ČS Sechovec.

Digitalizace a mobilizace tak přinutila banky změnit nejen procesy. Objevuje se vyšší důraz na uživatelský výzkum a testování. „Aby všechny naše aplikace fungovaly, museli jsme relevantní procesy postavit znovu. Vedle nových nástrojů máme i týmy, které se o ně starají a rozvíjejí je, a týmy, které se zaměřují na komunikaci v digitálních kanálech a sociálních sítích. Snažíme se o všem přemýšlet podle logiky „mobile first“, tj. vše nastavit tak jednoduše a srozumitelně, aby to bylo možné ovládat z chytrého telefonu,“ vysvětluje Ditz.

Rychlá doba přináší i tlaky na změny vývoje. „Z pohledu struktury a procesů je pro vývoj mobilních kanálů důležité využití agilních principů vývoje, protože změny v této oblasti přicházejí rychleji než kdy dříve,“ uzavírá mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek.

Startupová horečka v bankovním světě

Přímo do jámy lvové se pustila třeba Komerční banka, která začala úzce spolupracovat se StartupYardem. „S KB spolupracujeme už víc než rok, od té doby, co se její ředitel Albert Le Dirac'h stal naším mentorem. Jde o více dlouhodobých aktivit – od partnerství na Demo Day, přes pilotní projekty našich firem až po scouting, kdy hledáme pro banku relevantní startupy,“ vysvětluje Nikola Rafaj z pražského akcelerátoru s tím, že na konci března spolu uspořádají finanční hackathon. 

Komerční banka sází na svou Inovační laboratoř, kde interní týmy ve spolupráci se třetími stranami pracují na novinkách a inovačních prototypech. „Chceme tímto krokem intenzivněji reagovat na dosud nevyslyšené potřeby svých zákazníků,“ tvrdí mluvčí banky Pavel Zúbek.

Spořitelna na to šla jinak a snaží se pochytit startupový modus operandi. Banka to zkoušela celý loňský rok. „Inovační tým prošel několika stadii vývoje a zakotvil pod názvem “Technologie a prototypy”. Z názvu vyplývá, že to není pouze buzzword jednotka, ale reálné uskupení lidí, kteří pracují na ostrých prototypech. Jeho jádro tvoří lidé, kteří před třemi lety přišli s konceptem OpenAPI a celou tuto platformu pořád rozvíjejí,“ dodává Sechovec. 

Kromě toho se inspirace hledá i v mládí. „Spolupracujeme s univerzitními inkubátory, kde podporujeme studentské startupy. Zároveň inkubátorům zadáváme reálné projekty, které pro nás studenti zpracovávají. Je to win-win spolupráce, studenti získají praxi a podívají se, jak to funguje v korporaci, a zároveň nám tím pomáhají tvořit budoucnost bankovnictví z pohledu mladých lidí,“ popisuje Sechovec. 

Studenty využívá i ČSOB, ale na inovace se prozatím zaměřují především interní týmy. „Na vybraná témata zapojujeme externisty. Spolupracujeme s vysokými školami a zájmovými skupinami, které nám pomáhají jak nové nápady generovat, tak je rozpracovávat,“ dodává Ditz. 

Padesát milionů eur v kapse

Startupový svět, to jsou ale také investice. A tady se pouští do hry mBank se svým fondem mAccelerator. Ten se rozjede na začátku dubna a připraveno v něm je padesát milionů eur. 

„Startupy nechtějí peníze, ale potřebují chytré investice. Od toho jsme tu my. Nechceme inkubovat, naopak. Dokážeme poskytnout vybraným firmám přístup k našim klientům, první velkou referenci a pomoci s expanzí,“ popisuje plány svého fondu Mastalerz s tím, že ačkoliv se fond jmenuje mAccelerator, jako klasický akcelerátor fungovat nebude. 

Úspěch ve středoevropském regionu pak může podle muže, který dosud působí jako viceprezident mBank, otevřít dveře i mimo Evropu. „Každopádně Evropa je skvělý prostor, je konkurenční a na otestování projektů ideální,“ dodává. 

BRAND24

Nový fond nehledá jen fintech projekty. „Momentálně mě fascinuje možnost převádět rozhovory z infolinek do textu, se kterým pak může pracovat počítač. Prostě speech-to-text, ale v polštině nebo češtině,“ popisuje svou aktuální obsesi s tím, že rozhodně neplánuje rozdávat peníze systémem spray & pray. 

Akcelerátor pro nápady si pořídila i KBC, mateřská banka tuzemské ČSOB. „Spolupráce s fintechy je zatím primárně koncentrovaná v Belgii, kde má mateřská firma vlastní akcelerátor s přibližně 200 startupy a spustila i fond pro startupy ve výši 10 milionů eur,“ dodává Ditz, podle něhož by měl brzy i v rámci české banky vzniknout speciální tým pro práci s fintech startupy.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Po klasickém desetiletém novinářském kolečku (on-line, papír, televize) se vrátil zase na web a je mu dobře. Více na LinkedIn.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).