Hlavní navigace

Dohoda ACTA poklepem a poslechem - postřehy z diskuse v kině Atlas

Redakce

Poprask, který se strhl kolem ACTA, je přehnaný. Je sice dobře, že zažehl širší debatu o duševním vlastnictví, bohužel je však plná nepochopení a argumentačních faulů. Na takovém závěru ze semináře, který včera v pražském kině Atlas zorganizovala Lupa.cz, by se shodla většina jeho účastníků. Rozešli by se v tom, kdo se oněch faulů dopouští.

Hutné shrnutí toho, odkud se dohoda vzala, co obsahuje a jaká může být její budoucnost, nabídl na začátku semináře  ACTA – Mýty a fakta spolupracovník Lupy Jiří Peterka. Jeho prezentaci lze doporučit jako výchozí bod každému, kdo si chce udělat jasno v protichůdných informacích, které se na něj valí z mainstreamových médií a vytvořit si na spornou mezinárodní smlouvu kvalifikovaný ná­zor.

Kamera. Zdroj: sxc.hu

Připravujeme pro vás videozáznam celého více než dvouhodinového setkání. Jakmile skončí jeho postprodukce, přidáme ho k tomuto článku a budeme vás o tom informovat samostatnou zprávičkou.

Jiří Peterka: Smlouva ACTA má nejasné obrysy, věcná debata o ní je krajně obtížná

Autor: Ondřej Hošt

Jiří Peterka: Smlouva ACTA má nejasné obrysy, věcná debata o ní je krajně obtížná

Jiří Peterka upozornil na to, že formulace v klíčových paragrafech smlouvy jsou často velmi vágní. Například ISP by měli poskytovat informace o uživatelích, kteří porušují něčí práva už na základě „právně dostačující žaloby“. A další nejasnost: Smluvní strany se zavazují, že bude trestné porušení autorských práv v „komerčním měřítku“. Komerční měřítko je přitom definováno „alespoň jako obchodní činnost za účelem získání přímé nebo nepřímé hospodářské nebo obchodní výhody“. Budeme-li číst smlouvu „ajťáckým“ způsobem, a přisoudíme-li tedy význam každému jednotlivému slovu, ďábel se může skrývat v nenápadném „alespoň“ na začátku citované věty. To totiž umožňuje definovat komerční měřítko velmi široce.

Seznam panelistů

  • Jiří Čermák, advokát, Baker & McKenzie
  • Ondřej Filip, výkonný ředitel, CZ.NIC
  • Alex Ivančo, vedoucí oddělení mezinárodního práva, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
  • Jakub Michálek, vedoucí administrativního odboru a člen komise pro kopírování a Internet, Česká pirátská strana
  • Vlastimil Pečinka, ředitel výzkumu a vývoje, Seznam.cz
  • Jiří Peterka, konzultant, učitel a publicista, 
  • Markéta Prchalová, ředitelka České protipirátské unie
  • Miloš Šnytr, inspektor, Úřad pro ochranu osobních údajů
  • moderátor Patrick Zandl, šéfredaktor Lupa.cz

Ajťák a právník – dva živočišné druhy

Podobných nejednoznačných formulací najdeme ve smlouvě desítky. Jiří Peterka proto navrhuje definovat si minimalistickou a maximalistickou verzi ACTA a debatu potom vést o nich. „Když dohodu hodnotíme, měli bychom vždycky říct, jestli je řeč o minimální nebo maximální variantě," doporučuje Jiří Peterka. Jedním z kořenů sporu o ACTA je podle i skutečnost, že „ajťáci chápou svět jinak než právníci“. Když si právník přečte formulaci, že smluvní strana „nemusí zavést kontroly na hranicích“, přejde je bez povšimnutí, protože ze slova nemusí neplyne žádný závazek. Člověk od počítačů začne bádat nad tím, proč tam taková formulace vůbec je, a proč tam třeba nejsou libovolné jiné věci, z nichž také žádná povinnost nevyplývá.

Pohled optikou co ve smlouvě ACTA není, je vůbec zajímavý:

  • v poslední verzi ACTA nenajdeme explicitní zmínku odpovědnosti třetích stran, zejména ISP, za činy jejich zákazníků
  • odpojování zákazníků od internetu bylo v jedné z předchozích verzí jako poznámka pod čarou, dnes tam tato poznámka není
  • nejsou zmiňovány možnosti „fair use“ chráněných děl formou citace, pro potřeby výuky či zpravodajství
  • není explicitně řešena možnost pořizování kopií pro vlastní potřebu
  • ochrana zeměpisných označení, jako jsou olomoucké tvarůžky, o které Evropská unie bojovala

Jiří Peterka také našel v labyrintu unijních právních předpisů plán, jak se bude v nejbližší budoucnosti vyvíjet a doplňovat evropská směrnice o ochraně duševního vlastnictví. Hlavní změny se týkají přizpůsobení nové situaci, která v oboru nastala v důsledku masového rozšíření internetu, a na niž původní verze textu ještě nereaguje. V dokumentu ale najdeme i náznak řešení v úvodu zmíněné záhady, jak definovat „komerční měřítko“ při porušování autorských práv: podle interpretace serveru La Quadrature du Net by pro splnění podmínky komerčního měřítka porušování mělo v budoucnu stačit prokázat, že majiteli autorských práv takovou činností vznikla jakákoli škoda. Pak by ovšem ze smlouvy ACTA vyplývalo, že i sebemenší porušení autorských práv musí být v signatářských zemích trestné.

Piráti: Začněme znovu a jinak

Jakub Michálek: ACTA míchá dohromady příliš mnoho různých věcí
Autor: Ondřej Hošt

Jakub Michálek: ACTA míchá dohromady příliš mnoho různých věcí

Nejradikálnější pohled na dohodu ACTA prezentoval v panelu jeho nejmladší účastník. Jakub Michálek (ročník 1989) je v České pirátské straně vedoucím administrativního odboru a členem komise pro kopírování a Internet. Vystupuje také jako mluvčí serveru PirateLeaks. „Není možné do jedné dohody shrnout tak rozdílné věci jako je značkové oblečení, léky a copyrightem na internetu. Pravidla pro ně by měla být značně odlišná.“ 

Pirátům na ACTA vadí také utajování dohody během vyjednávání, míchání pojmů a vágnost textu. „Ve smlouvě se mluví o padělatelství, když je o kopírování na internetu. ACTA je nazývána obchodní dohodou, i když obsahuje trestněprávní instituty,“ uvedl dva příklady. Řada pasáží, zejména článek 27 o prosazování autorských práv v digitálním prostředí, je podle Jakuba Michálka, který studuje Matfyz a práva, formulován tak vágně, že se dá vykládat zcela libovolně.

Piráti jsou také proti globalizaci „institutu fiktivní škody“, tedy počítání škod způsobených nelegálním kopírováním podle zjednodušujícího vzorečku cena legálního nosiče krát počet stažení, a proti zákazu obcházení DRM. Vadí jim také spolupráce vlád s poskytovateli internetových služeb a obsahu – například Google podle Jakuba Michálka na základě žádosti Evropské komise odstranil z výsledků vyhledávání stránky obsahující klíčová slova torrent, ačkoli jde o technologii distribuce obsahu využívanou také ke zcela legálním účelům, jako je distribuce svobodného software.

Podle zástupce Pirátů chybí v ACTA jakékoli kontrolní mechanismy a celá smlouva směřuje k zabetonování současného stavu, místo hledání nových právních řešení v nové situaci, kterou do konzumace mediálního obsahu přinesl internet. Lepší by podle Jakuba Michálka bylo vyjednat úplně nová pravidla: „Na novou situaci by se nemělo reagovat tak, že se zpřísní vynucování starých pravidel, ale že se vyjedná nový právní rámec nové podmínky.“

MPO: ACTA pomůže i malým českým podnikům

Alex Ivančo: ACTA podpoří náš export a znalostní ekonomiku
Autor: Ondřej Hošt

Alex Ivančo: ACTA podpoří náš export a znalostní ekonomiku

Alex Ivančo, který má ACTA na starosti na ministerstvu průmyslu a obchodu na starosti, oponoval, že smlouva je v zájmu všech občanů EU, která podle něj na porušování práv k duševnímu vlastnictví tratí ročně osm miliard euro. „Za prvé si musíme uvědomit, že nás to okrádá všechny," řekl Alex Ivančo. Pokud chceme jako malá česká země vyvážet do celého světa, musí být naše výrobky inovativní. K tomu potřebujeme kvalitní ochranu autorského práva. Druhá možnost je vyrábět co nejlevněji a mít co nejnižší platy. Já osobně volím první možnost,“ řekl Alex Ivančo.

Jako příklad firmy, kterou dohoda ACTA chrání, uvedl českého výrobce malých motocyklů Beta, kterého z lukrativního amerického trhu vytlačují čínští padělatelé. Díky smlouvě podle něj budou mít poškození v podobných případech méně starostí s tím, jak dosáhnout ochrany svých průmyslových vzorů ve všech zemích, kam vyvážejí. „Velcí výrobci se o sebe dokážou postarat sami, ale pro malé jsou to likvidační náklady.“

Obavy z pravomocí smlouvou ustanoveného výboru ACTA jsou podle něj liché. Jde o standardní součást mezinárodních smluv a každé opatření navržené výborem musí projít standardním ratifikačním procesem. Výbor podle něj bude sloužit hlavně k tomu, aby si v něm signatářské země vyměňovaly své zkušenosti s naplňováním dohody.

Vyjednávání dohody podle Alexe Ivanča nebylo nijak zvlášť utajené, šlo o běžný postup při vyjednávání mezinárodních: Když si kdokoli z vyjednavačů přeje, aby obsah jednání zůstal utajen, stane se tak. „To je běžný postup při všech obchodních vyjednáváních, alespoň já mám tu zkušenost.“ řekl Alex Ivančo. Například Ondřej Filip šéf sdružení CZ.NIC má z vyjednávání mezinárodních internetových dohod zkušenosti jiné (viz níže). 

Nejasnosti ve smlouvě podle něj nebudou vykládány v neprospěch občanů. „Nikdo nemůže být odsouzen na základě formulace, že strana MŮŽE nějaké chování postihnout. Nejprve musí být v zákoně definován konkrétní trestný čin,“ řekl Alex Ivančo. Připomněl také, že smlouva nezakládá pro české občany žádná nová práva a povinnosti. Často v médiích zaznívalo tvrzení, že ACTA přináší častější kontroly osobních počítačů či mobilních telefonů na hranicích. Zástupce ministerstva průmyslu zopakoval, že smlouva žádná v současnosti platná celní pravidla nemění. Celníci už dnes mohou osobní zavazadla takto kontrolovat, v praxi to ale nedělají a ani nemají kapacity provádět takové kontroly v masovějším měřítku.

„Takhle odbytou novinářskou práci jsem v životě neviděl“

Právník Jiří Čermák: Drtivá většina toho, co ACTA přináší, už v českém právu dávno je

Právník Jiří Čermák: Drtivá většina toho, co ACTA přináší, už v českém právu dávno je

Podle právníka Jiřího Čermáka z advokátní kanceláře Baker a McKenzie smlouva ACTA situaci v ochraně duševního vlastnictví nijak zásadně nemění. Pětadevadesát procent z toho, co ACTA přináší, už podle něj v našem právu je, a v praxi to není zneužíváno proti chudým studentům či běžným uživatelům internetu, ale proti těm, kdo autorská práva porušují ve velkém a ke komerčním účelům. 

„Například nařízení o kontrolách na hranicích tady platí už od roku 2003. V praxi to funguje tak, že když má někdo v osobním zavazadle 150 kusů značkového spodního prádla, těžko uhádá, že je to pro osobní potřebu. Když tam má jeden notebook, kontroly se nemusí bát, protože je jasné, že nejde o zboží obchodní povahy.“ Celní orgány podle něj mají tendenci podezřelé cestující spíše pouštět, pokud nemají jistotu, že skutečně dochází k porušování předpisů.

„Fascinuje mě, že právě tento bod, který je ve vztahu k České republice značně podružný, se stal mediálně nejzajímavějším, nosným pilířem všech protestů proti ACTA. Já tu dohodu nepodporuju, není mi nijak sympatická. Ale nechápu, jak mohou novináři, kteří nejsou členy pirátské strany, podávat naprosto zcestné informace. To je, jako kdyby řekli, že tam je trest smrti, pokud tam není napsáno, že ho vylučuje. Takhle odbytou novinářskou práci jsem v životě neviděl.“

Také pozdvižení kolem zákazu obcházení DRM je podle Jiřího Čermáka zbytečné. „To je také věc, která je v našem právu zakotvena už deset let, a to v úplně stejném provedení, jak předepisuje ACTA. Přečtěte si paragrafy 43 a 44 autorského zákona z roku 2000. Opravdu to není nic nového.“ 

Podle Jiřího Čermáka je dobré si uvědomit, že smlouva je vágní proto, že signatáři jsou státy s velmi různým právním prostředím. Nelze tak užívat konkrétní termíny, protože každé zemi mohou pro právníky znamenat trochu něco jiného. Proto se užívají nekonkrétní termíny, ale v každém signatářském státu „už se tak nějak ví, co to vlastně znamená“. „Nehledal bych v tom a priori snahu vytvořit nenápadně bič na někoho.“

Protipirátská unie: Pro nás se nic zásadního nemění

Martkéta Prchalová, ČPU: Počet jednotlivců odsouzených za porušování autorských práv se u nás dá za posledních dvacet let spočítat na prstech

Autor: Ondřej Hošt

Markéta Prchalová, ČPU: Počet jednotlivců odsouzených za porušování autorských práv se u nás dá za posledních dvacet let spočítat na prstech

Ředitelka České protipirátské unie Markéta Prchalová souhlasí s Jiřím Čermákem v tom, že dohoda ACTA žádné zásadní změny v ochraně autorského práva nepřináší. „Pro nás se vůbec nic nemění. V ČR není problém s tím, že bychom měli horší zákony než v zahraničí, problém je s jejich prosazováním. Jak se odborná veřejnost, například soudci, na tuto problematiku dívají, a jak potom v praxi rozhodují,“ řekla.

Dohoda se podle ní „nevztahuje na obyčejné lidi“ a je to „jen“ právní rámec, který má Česká republika překlopit do svého právního řádu. Všechny instituty, které smlouva ACTA zavádí, podle ní už její organizace má k dispozici, některé u nás dnes platí i nad rámec ACTA, například obecná trestně-právní odpovědnost, z níž vyplývá možnost trestu až osmi let odnětí svobody za porušování autorských práv. Počet nepodmíněně odsouzených se ale dá podle Markéty Prchalové v České republice za dvacet let „spočítat na prstech jedné ruky a nohy“. „Zpravidla to byly případy, kdy tyto tresty byly uloženy nejen za autorské právo, ale ještě za nějaký další trestný čin. My v naší oblasti evidujeme dva takové případy. První byl člověk v podmínce za neplacení výživného a pak tam byli dealeři drog, kteří si ke své hlavní činnosti chtěli přivydělat prodejem pálených dévédéček.“

Trefnou poznámkou do diskuse po příspěvcích těchto tří řečníků přispěl opět Jiří Peterka: „Pokud tady slyšíme, že dohoda ACTA nic moc nepřinesla a nebyla až tak potřebná, pak se obávám, že jste za ni zaplatili maximální cenu. Protože její PR dopad byl naprosto katastrofální, a to se vám vymstí, až budete chtít něco opravdu seriózně řešit.“ Publikum ji odměnilo potleskem.

CZ.NIC: Hlavně, že se diskutuje

Šéf CZ NIC Ondřej Filip: Dobré je, že ACTA otevřela širokou diskusi
Autor: Ondřej Hošt

Šéf CZ NIC Ondřej Filip: Dobré je, že ACTA otevřela širokou diskusi

Šéf CZ NIC Ondřej Filip polemizoval se slovy Alexe Ivanča: „Jestli má EU škody 8 miliard, je otázka, jestli k nim dochází v zemích jako je Nový Zéland nebo Švédsko. Hlavní škody jsou v zemích, které nejsou a ani nechtějí být signatáři,“ řekl. 

Podle něj je chyba, že se při jednání o ACTA otevřelo poměrně široké téma, které se týká většiny občanů, ale do debaty o něm byli zapojeni jen držitelé práv, na uživatele se zapomnělo. Utajení podle něj nebylo nutné, uvedl své zkušenosti s vyjednáváním mezinárodních dohod o internetu: „Všechno se nejen zveřejňuje, ale dokonce i nahrává. Všechno, co jsem kdy řekl na těchto mezinárodních jednáních, si můžete poslechnout v mp3.“ Nejtajnější jednání, která Ondřej Filip absolvoval, byla utajena tím způsobem, že se z nich sice pořizoval zápis, ale nebylo v něm uvedeno, kdo z účastníků co řekl.

„ACTA konzervuje stav, který není úplně výborný. Proto s ní spíše nesouhlasím. Aplauduji ale tomu, že ACTA působí jako katalyzátor, tomu, jak rozproudila diskusi. To je ta nejlepší zpráva.“

Seznam.cz: Utajování bylo nakonec prospěšné

Vlastimil Pečínka: Odpůrci ACTA se oprávněně bojí lobbistických tlaků

Vlastimil Pečínka: Odpůrci ACTA se oprávněně bojí lobbistických tlaků

Podobně to vidí Vlastimil Pečínka z firmy Seznam.cz: „Zkusím přijít s překvapivým názorem. Myslím si, že utajované jednání o ACTA bylo přínosné. V opačném případě by totiž nevznikla tak rozsáhlá debata, takže je to vlastně dobře,“ vysvětlil. „Protože nás vlastně nevyvádí z míry přímo ACTA, ale to, jak se promítne do českého práva. Je tedy dobře, že se rozeběhla debata. Kdyby stát byl osvícený a přesně věděl, co dělá, tak by žádná obava nevznikala. Ale zákony se tady přijímají na základě lobbistických tla­ků.“

Našli jste v článku chybu?

8. 2. 2012 8:04

lojza (neregistrovaný)

Aby nešlo o syndrom vaření žáby. Teď nám řeknou, že v minimalistické variantě vlastně o nic nejde, že už tu všechno je, jak nám to pomůže. A pak se budou pomalu přitahovat šrouby na maximální variantu s tím, že už to vlastně bylo dávno dohodnuto

8. 2. 2012 8:41

"abychom mohli tlačit na Čínu" se mi v případě ACTA zdá nejen jako málo silný, ale spíše hodně naivní argument.

Mimochodem v článku zmiňované malé motorky jsou od firmy Blata a ne Beta.

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

DigiZone.cz: Kanál TA3 HD zahájil vysílání

Kanál TA3 HD zahájil vysílání

Root.cz: Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Vitalia.cz: Analýza letáků: Na co lákají do prodejen?

Analýza letáků: Na co lákají do prodejen?

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Podnikatel.cz: Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Root.cz: 250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Podnikatel.cz: Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

Vitalia.cz: To nejhorší při horečce u dětí: Febrilní křeče

To nejhorší při horečce u dětí: Febrilní křeče

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Root.cz: Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

DigiZone.cz: Co chtějí operátoři při přechodu na DVB-T2?

Co chtějí operátoři při přechodu na DVB-T2?

Vitalia.cz: Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

120na80.cz: Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček