Doménoví spekulanti zakládají asociaci

Česká asociace držitelů domén (ČADD) byla založena v březnu letošního roku a vědět o sobě dala nyní tiskovou zprávou oznamující její založení. Stává se další profesní asociací v telekomunikačním a internetovém průmyslu a samozřejmě jen na její práci a vlivu jejích členů bude záležet, jak důležitou a vlivnou bude.

Jedním z nepolevujících měřítek růstu českého internetu je počet domén zaregistrovaných v zóně .cz, říká mluvčí ČADD Michal Tůma. Ten nedávno překročil hranici půl milionu jmen a každý den přibývá kolem 550 nových registrací.

Rozvíjí se i sekundární doménový trh (aftermarket) – tedy obchodování s již zaregistrovanými doménami. Jeho celkový obrat odhaduje ČADD na 20 milionů korun ročně. V nedávné době například změnily majitele domény sperky.cz (2 mil. Kč), banky.cz (1 mil. Kč) nebo cviceni.cz (350 tis. Kč).

V tiskové zprávě a ve Stanovách nastíněné aktivity vypadají už od začátku velkolepě, ale také poněkud jednostranně.

Předmětem činnosti Asociace je zejména (říkají stanovy):

• vypracovávání kvalifikovaných stanovisek a doporučení pro orgány státní správy připravující tvorbu obecně závazných právních předpisů, týkajících se právní regulace těchto oblastí,
• daňová problematika,
• formulace společných ekonomických a jiných oprávněných zájmů svých členů,
• poskytování služeb svým členům v oblasti právní, finanční, cenové, daňové, zahraničně obchodní, technologické, organizace řízení, jakož i vzdělávání v těchto oblastech,
• spolupráce s obdobnými profesními organizacemi v ČR i v zahraničí a podpora rozvoje zahraničně obchodních styků svých členů,
• podpora růstu prodeje doménových jmen v České republice,
• shromažďování, analýza a distribuce odborných informací v oblasti Internetu a doménových jmen členům Asociace.

Ano, to všechno jsou úkoly hodné asociace, takto většinou oborové asociace vznikají: aby sdružily řadu často konkurujících si firem za účelem společné komunikace společných zájmů, a to zejména vůči státní správě a obecně prorůstově vůči trhu. Protože především státní správa ráda naslouchá oborovým organizacím firmy zastupujícím, méně pak jednotlivým konkrétním firmám.

Naopak druhá část práce asociací ve stanovách ČADD chybí. Nikde není ani zmínka o samoregulaci, o tom, jak oddělit zrna od plev, což je druhá, méně příjemná část práce asociací. Ujednotit své členy na společné platformě a pravidlech, které lze stanovit jako oborový standard a na nichž lze trvat v případě, když se stát rozhodne danou problematiku regulovat. A že doménoví spekulanti máslo na hlavě mají.

Doménová spekulace: hyenismus nebo business?

Už samotný pojem doménový spekulant může znít pejorativně, přičemž jde o regulérní technické označení subjektu, jenž domény nekupuje za účelem přímého použití ve webovém projektu, ale za účelem dalšího zhodnocení držením a následným prodejem. Ačkoliv někým bývá podobný postup nazírán jako hyenismus, faktem je, že jde o běžný tržní mechanismus založený na nedostatku určitého statku, jakým doménová jména jsou. Dnes, při ceně realizace webových prostorů, je registrace doménového jména marginálním nákladem, mnohem těžší bývá výběr dobrého jména a často pomůže prolistovat nabídky doménových jmen k prodeji – vynaložit několik stovek nebo tisíc dolarů za zajímavé jméno, na které vám padne zrak, není špatná investice a vzhledem k ceně projektu také není zanedbatelná. Až potud se pohybujeme v zóně úctyhodných doménových spekulantů, kteří levně kupují, dráže prodávají a zůstává jim na režii a nějaký ten zisk, jak už to v businessu chodí.

Že nejde o žádné podivné obchůdky pohybující se na hraně internetové etiky, dokazuje i nedávné rozhodnutí Google zprovoznit program AdSense také pro „zaparkované” domény, tedy tak, aby registrátoři domén mohli těžit z reklamního prostoru na jimi registrovaných doménách. Jistě, není to jen o etice, Google takto utíkala možnost slušných příjmů, protože provoz reklam ze zaparkovaných domén není u velkých doménových spekulantů nevýznamnou příjmovou položkou, dobře zvolená doména má slušný provoz přes vyhledávače a díky nulovému obsahu je schopná bez dalších větších nákladů vygenerovat i nějaké reklamní příjmy, což násobeno tisíci domén něco přinese. Ostatně, pro ilustraci se podívejte na udávané revenue u domén prodávaných přes NameDrive.

Ukázka cen domén a jejich výnosů na NameDrive.

Pak jsou ale šedé zóny doménového spekulantství. Tak především okamžitá registrace právě propadlých doménových jmen, u kterých si nevědomostí či hloupostí nechal utéct registrátor další prodloužení. Nebo registrace doménových jmen parazitujících na něčích ochranných známkách a na faktu, že nejenom v Česku je rychlejší a levnější se dohodnout, než se soudit. A to nemluvíme o přímých registracích ochranných značek, které ještě nevstoupily na trh.

Má-li se nějaké odvětví stát důvěryhodným, musí se především postarat o věrohodné odlišení bílé, šedé a černé stránky svého obchodu. O transparentnost. V tom ještě nějaká práce ČADD čeká; vhod by například přišel seznam členů. Zatím se můžeme pouze z log na titulní stránce domnívat, že členy jsou Ignum, advokátní a patentová kancelář Korejzová a spol., Elephant Orchestra, NameDrive a Sedo, jisté to ale není. Členem asociace se může stát každý, kdo má alespoň 50 registrovaných domén v libovolném TLD a zaplatí jednorázový členský poplatek 3000 Kč.

Vzdělávání: Domain Day

V oblasti vzdělávání se spíše než na zavedení kodexu asociace zaměří na další propagaci obchodování s doménami. ČADD hodlá pořádat několikrát ročně otevřené setkání pro zájemce o oblast domén. První akce s názvem Domain Day se uskuteční 9. dubna 2009, na programu jsou přednášky a především historicky první živá aukce domén v Česku.

V ohledu kredibility, partnerství se státní správou a protržního působení bude zajímavé, jak se podaří ČADD vyhranit se proti SPIRu. Ten je, pravda, zaměřen spíše na internetovou reklamu a marketing, ale domény jsou součástí marketingu, byť z pohledu SPIRu spíše okrajovou. Což nemění nic na tom, že pro státní správu má jako partner větší váhu nejenom zastoupením firem a délkou své působnosti, ale také oboustrannou rolí: nejenom vyžadovat spolupráci státu, ale také nabízet samoregulaci svých členů a odlišení bílého trhu od těch ostatních.