Společnost Ackee vznikla před pár lety jako projekt tří studentů ČVUT. Dnes už se rozrostla a čerstvě se přestěhovala do nových stylových kanceláří v pražském Karlíně. V Danube House zaujala prostory po Keen Software House a GoodAI.
Ackee je jedno z mobilních studií, jež zabralo pozice po Inmite, které koupil Avast. Mezi zákazníky mají Škodu, T-Mobile či Calvin Klein. Spoluzakladatel firmy Dominik Veselý v rozhovoru pro Lupu mluví o finanční situaci, růstu či hypu virtuální reality či internetu věcí.
Teď sedíme ve vašich stylových nových kancelářích. Znamená to, že se vám od doby vzniku Ackee na ČVUT začalo dařit?
Je to tak. Fungujeme pět let a v posledním roce jsme hodně vyrostli a ve zdravém růstu plánujeme pokračovat. Za dobu fungování jsme nevyrostli raketově, ale postupně a nabalilo se to do většího fungujícího celku.
Jaké jste tedy v posledním roce měli tržby?
Za rok 2016 jsme měli obrat kolem 30 milionů korun a v roce 2017 plánujeme narůst na 50 milionů. Každý rok jsme rostli o více jak 100 procent. Víme, že to někde musí zpomalit, a tušíme, že by to mohlo být teď. Letos by tedy nárůst měl být velký, ale v procentech už ne tak velký jako v předchozích letech.
Čím to je? Český trh už na to nebude stačit?
Nefungujeme jenom na českém trhu. Letos se pokusíme do zahraničí posunout ještě více, než tomu bylo doposud. Ale dá se říci, že marže nemůže stoupat do nekonečna a zároveň nemůže stoupat ani počet lidí, které chceme nabírat. Obrat rostl s počtem lidí a tím, že nechceme být obrovská firma a líbí se nám rodinné prostředí do 50 lidí, tak ten růst už nebude takový.
Takže jste, podobně jako jiné podobné společnosti dodávající software na klíč, v růstu tržeb závislí na růstu počtu lidí?
Dá se to tak říci, je tam nějaká úměra. Ale děláme i náš krabicový software pro konference a festivaly a tam to neplatí. S tímto softwarem se nám začíná dařit více než v předchozích letech.
Spoluzakladatelé Ackee. Zleva: Josef Gattermayer, Dominik Veselý, Martin Půlpitel
Je vytváření mobilních aplikací pro zákazníky stále zajímavý byznys?
Myslím si, že ano. Možná o něco méně, než tomu bylo kdysi, ale děláme i další věci, jako jsou back-endy, weby či prototypy. Kdybychom dělali jenom mobilní aplikace, neměli bychom takový obrat. Ale procenta nevím, protože vše bereme jako vývoj obecně.
Je už český trh ve vaší oblasti rozebraný? Prostor se otevřel po odkupu Inmite Avastem, jak to vypadá nyní?
S Inmite jsme dlouhodobě spolupracovali, stejně jako Inloop. Je možné, že jsme část klientů takto získali, na nějaká doporučení a podobně. To, že Inmite odešel ze scény, nám a dalším studiím určitě pomohlo. Pomohlo také to, že STRV dělají jenom zahraničí. Trh rozebraný ještě určitě není, stále je o co hrát. Například o jiné klienty, než o které jsme stáli před dvěma lety. Neříkám, že o ně už nestojíme, ale zajímá nás i jiný typ zakázek.
Máte odhad, jak velký je roční český trh s vývojem kolem mobilních aplikací?
To úplně nedokáži říci. Mohou to být stovky milionů korun, do miliard to nepůjde. Je to těžko definovatelné, spousta velkých firem si dnes staví vlastní týmy. Než aby nějaká firma něco zadávala externě, což by asi byla velká zakázka, dělá to interně.
Kdo je v Česku nejsilnější hráč? Patříte mezi ně i vy?
Určitě patříme mezi tři nejlepší. Ve výběrových řízeních se zpravidla setkáváme s Cleverlance nebo eMan. Jsou zde i další. Ale tyto dvě firmy mají velikost mobilního týmu podobnou jako my, zhruba. V poslední době jsme se několikrát potkali.
Konkurují vám v byznysu už i tradiční korporace, které se rovněž do mobilního vývoje vrhají?
Snaží se. U některých takových korporátů je to marný boj, protože některé firmy s nimi dělat nechtějí. Raději chtějí nějakou firmu, která se tomu řemeslu pořádně věnuje. Ale zase některé korporace řadu zakázek získávají. Pravděpodobně často dělají pro stejné typy klientů, jako jsou ony samy, tedy velké společnosti. Pro ně je důvěryhodnější spolupracovat s někým dalším velkým. Když jsme v takových výběrových řízeních neuspěli, podle oficiálního stanoviska to bylo na základě lepších referencí v dané oblasti.
Vyhráváte zakázky díky nižší ceně?
Cenou to někdy i trochu bude. Ale rozdíl tam není tak obrovský. Ale jinak vyhráváme díky pružnosti, velikosti a podobně.
Jsou mobilní aplikace v Česku vyspělý trh?
Je to trh, který je dospělý, nicméně někteří klienti do něj nedospěli, nebo ho už přežili. Dnes by rozhodně mobilní aplikaci neměl mít každý. To se snažíme vysvětlovat i našim klientům. Mobilní aplikace je buď nutnost v případě nějakého B2C, ale pokud chcete třeba zvýšit povědomí o značce, je dobré udělat nějaký spin-off projekt. Takových projektů teď několik děláme.
Co bude ta další věc po mobilních aplikacích? Vidíte něco reálného na obzoru? VR, AR?
V tomto se názor lidí v komunitě liší. Já jsem k těmto trendům dost skeptický. Přišel obrovský boom wearables (chytré hodinky a náramky – poznámka redakce), ale to je trh, který v podstatě neexistuje. Kromě pár nadšenců tato zařízení nikdo nepoužívá a nechce. Lidé jsou už elektronikou trochu přehlcení.
Osobně mám stejný názor i na VR. To možná bude budoucnost pro několik projektů, které na tom vydělají peníze, ale nemyslím si, že to bude něco, co se chytne tak, jako se chytly smartphony. Stejně tak si myslím, že IoT je jedna velká bublina. Do té doby, než se trochu ustálí. Dnes o tom všichni mluví, ale málokdo to používá. Musí vykrystalizovat a pak to bude zajímavé.
Chodí za vámi klienti s nějakými požadavky v těchto nových oblastech?
Dříve to byly právě ty wearables. Dělali jsme několik aplikací. Řešili jsme i IoT. Dělal se rovněž projekt na rozšířenou realitu. Těchto projektů se nebojíme, naopak nás baví, ale jsou to hodně věci z kategorie proof-of-concept. Pro firmy, které mají vizi a chtějí to zkusit zainvestovat, jestli to vyjde. Není to tak, že by někdo přišel a šel do toho s tím, že to bude fungovat.
Takže zatím nevidíte, že by vznikal nějaký nový významný trh?
Z mého pohledu je to všechno spíše hype.
Vy teď míříte na obrat 50 milionů korun při zhruba 50 zaměstnancích. To je milion korun na jednoho člověka. Je to dobrý poměr?
To je zajímavá otázka. Jako technologický ředitel se úplně v těchto číslech nevyznám. Tržby by asi měly být o něco vyšší. Spousta lidí dnes v IT, a u nás to není výjimkou, pracuje při škole, takže nedělají 160 hodin měsíčně. To nijak nesnižuje kvalitu jejich výkonu, ale špatně se počítá s tržbami na zaměstnance.
Je váš tým stále poskládaný především z mladých lidí?
Ano. Nicméně snažíme se omezovat počet lidí na částečný úvazek. Samozřejmě nikoho nevyhazujeme, ale snažíme se takové lidi už nepřijímat. Chceme být firma, ve které když někdo chce „blbnout“, tak může blbnout, ale zároveň v ní může dospět. Myslím si, že se to daří. Lidé už si berou hypotéky, zakládají rodiny. Když dospějí do této fáze, nejdou jinam a vědí, že prostor u nás na toto je. Nikdy jsme se nevezli na vlně hypu.
Nabízíte v dnešní době konkurenceschopné platy?
Konkurovat jsme schopni, přeplácet nikoliv. Lidi se nám daří získávat. Máme stále kontakt s ČVUT, tam si nás dost lidí všimne. Já i moji dva kolegové spoluzakladatelé pořád na škole máme předměty a přednášíme. Také jsme hodně aktivní v komunitě. Spolu s Etneterou a Avastem pořádáme konferenci mDevTalk, která je jednou z nejvíce navštěvovaných akcí. Snažíme se být vidět na akcích pro vývojáře. Naštěstí nám to začalo fungovat a v poslední době se nám ozvalo hodně lidí. Máme celkem dobrou pověst.
Musíte na dnešním trhu lidi přetahovat? Jde to bez přetahování?
Je to nutnost. V dnešní době vám IT firmy často nabídnou velké peníze s nic moc zázemím a prací, nebo naopak sluníčkovou náplň práce a skvělé zázemí, ale zase méně peněz. My se snažíme najít zlatý střed. To je v našich finančních a prostorových možnostech.
Co je ten váš interní „krabicový software“?
Je to aplikace pro konference a festivaly. Vzniknul z našeho vůbec prvního produktu, který jsme jako Ackee kdy dělali. V loňském roce, po asi třech a půl letech, se produkt poprvé dostal do černých čísel, nemuseli jsme ho dotovat. Využívají ho velké konference, festivaly. Mezinárodní dokumentární film v Jihlavě, Filmová škola Uherské Hradiště a podobně. Jednáme s jedním velkým festivalem, dělali jsme také Rock for People.
