Vlákno názorů k článku
E-knihy, e-čtečky, prostě takový e-svět (2)

Tři poznámky:
1) Google Books jsou už dneska neobyčejně bohatým zdrojem pramenů pro historiky. Je to dáno paradoxně právě tím, že zdarma jsou dostupné tituly do cca 1860, což jsou knihy, které skutečně většinou využije jen historik. Ještě před deseti lety bylo nutno za starými tisky, které nebyly v Čechách, jezdit do zahraničí - člověk dostal 20.000,- z grantu a jel do Vídně načíst literaturu pro svůj výzkum. V podstatě to byl strašně neefektivní způsob práce. Dneska mnoho věcí najdeme ve velmi dobře čitelném formátu na GB.
2) Není příliš známo, že své "Books" má už i Národní knihovna v Praze. Jsou dva systémy, jeden je přístupný pro soukromníka jen za poplatek, jmenuje se manuscriptorium a najdeme tam především rukopisy. Toto částečně komerční řešení je podle mého nešťastné, ale to je na delší diskuzi. Veřejnost bude asi víc zajímat systém kramerius, který je dostupný ze stránek NKP zdarma, a nabízí starší literaturu z 19. století. Technicky je to realizováno přes lehce obskurní formát, ale knihovna nabízí i stažení částí knih po 20 stranách v pdf. Takže pokud něco chcete hodně, stačí trocha práce u počítače a máte českou alternativu výstupu z Google Books.
3) Co se DRM týče, jde myslím především o problém terminologický. Česká, potažmo evropská, legislativa by měla donutit prodejce médií k tomu, aby přestali mást zákazníky slovy o "prodeji hudby", "prodeji e-knih", etc., když se zjevně jedná pouze o prodej licence na čtení či poslech a to pouze pokud má zákazník dodatečné prostředky (specifickou čtečku, přístup k autentizačním serverů, atd.).
Řešením je jasně definovat, že prodej knihy je prodej něčeho, co funguje nezávisle na prodejci. Jinak je totiž zákazník v nebezpečí, že prodejce zkrachuje, změní podmínky, aktualizuje formát, atd. a tím se data změní v bezcennou hromadu nul a jedniček.
Na druhou stranu celou řadu věcí čteme jen jednou v životě, proč bychom si tedy takový produkt nemohli půjčovat v nějakém DRM systému? Klasickou ukázkou jsou filmy, většina z nás nepotřebuje knihovnu plnou dvd, na které se podíváme maximálně dvakrát. Tady by technicky dobře zvládnuté DRM v kombinaci s internetovou půjčovnou (něco jako iTunes) vůbec nemuselo vadit. Stejně je to i u produktů jakou jsou skripta, návody, příručky atd. ALE kupující musí od začátku vědět, že si nekupuje nýbrž půjčuje.
Důsledkem tohoto rozlišení by bylo, že ti prodejci, kteří by se rozhodli používat produkty bez DRM, jako to dělá u hudby iTunes a Amazon (při prodeji mp3), by byli ve výhodě (byl by to silný reklamní argument) a mohli by nastavit vyšší ceny.