Hlavní navigace

E-learningem na vysokou školu?

30. 5. 2006
Doba čtení: 12 minut

Sdílet

 Autor: 29
Chystáte se po maturitě na zkoušky na vysokou školu nebo budete maturovat příští rok? Jak se na zkoušky připravit „přes web” za asistence elektronické učitelky Elvíry z webových kurzy Scio? V čem spočívá podstata testů Scio a proč je e-learning jedním z vývojových trendů vyučování vůbec?

Když jsem v roce 1996 prodával groupwarový produkt Lotus Notes, začal jeho výrobce vyvíjet různé na něm založené deriváty, nově využívající i webové aplikační rozhraní serverové části, pro odlišení nazvané Domino. Překvapivě se světově jedním z nejúspěšnějších rozšíření stala aplikace Domino E-learning pro distanční vzdělávání. Ne zcela levný výrobek byl a zůstal v Česku ale jen nepatrně prodejný. Zatímco ve vyspělém světě se již tehdy potřeba alternativní vzdělávací metody jasně rýsovala, české školství se potácelo ve finanční i koncepční krizi a i pro potenciální žáky byl dlouhodobý přístup k Internetu z domova finančně zcela nedostupný.

Během posledních 30 let se vývoj stal v jistém smyslu ještě překotnějším, než byl do té doby. Nejnovější společnosti se dokonce začalo říkat „znalostní”. Stále častěji se můžete během života setkat s potřebou rychle se naučit něco nového. Své zaměstnance buď školí korporace samy, nebo se jedinec vydává do specializované školy, na kurzy apod. Je-li však obsah nové látky rozsáhlejší, než zvládne maximálně týdenní nepřetržité školení, vzniká potíž, jak se současně učit a přitom se nevyřadit ze soukromého i pracovního života. Mnoho oborů se navíc rozvíjí inkrementálně, potřeba školení je průběžná a informačně selektivní, hromadné kurzy kondenzované do krátkého času jsou pak edukačně neefektivní i příliš drahé.

Ve svém článku Naučíme a domluvíme se? jsem naznačil, že je pravděpodobné, že během jedné až dvou dekád dojde k revoluční změně i ve způsobu, jak učit od samého počátku i naše děti. Počítače totiž dokáží jednak zpřístupnit takové množství informací, které dříve pojaly jen rozsáhlé knihovny, zároveň je mohou podat mnohem názornějším způsobem, než umožňovaly dosavadní didaktické metody a pomůcky. Čeká se jen na odvážné enterpreneury, kteří investují své peníze a úsilí do vývoje takových nástrojů, zejména do vlastní tvorby výukového materiálu, ale i do zobrazujících engine a modelů.

Testy Scio pro přijímačky na vysoké školy

Jako jedna z prvních se v ČR využitím IT pro výuku začala zabývat skupina Scio, zahrnující neziskové i komerční složky. Zpočátku se soustředila zejména na kvízové možnosti (tj. testy), které umožňují objektivizovat a pomocí IT i zefektivňovat vyhodnocování zkouškového procesu. Kvalita testů přesvědčila již řadu fakult vysokých škol, aby tyto testy částečně, nebo úplně používaly pro přijímací řízení. V současnosti se jedná o tyto fakulty: FSS MU, PrF UK, PedF UK, PedF OU, ZSF OU, PřF OU, FHS UHK, BF JU, FI MU.

Před samotným popisem současného e-learningu Scio je proto vhodné se podívat i na obsah a formu jejích testů. Jedná se o „zaškrtávací” testy se značným množstvím otázek (zpravidla 105 otázek na 105 minut). Zaškrtává se vždy jen jedna odpověď, zpravidla z pěti variant, ovšem situace je v řadě otázek ztížena tím, že poslední varianta zní „žádná z předchozích odpovědí“, což se velmi blíží test komplikující možnosti „nezaškrtávat nic“, ale z metodických důvodů (viz níže) je volen tento způsob.

Od zaškrtávacích testů např. pro autoškoly se testy Scio však významně liší. Zatímco testy autoškoly je třeba splnit co nejblíže ke 100 procentům možného výsledku (např. na 50 z 55 možných bodů apod.), testy Scio jsou navrženy s takovou obtížností, aby doslova „rozmetaly” výsledky po co nejširší možné škále výsledků. Ze 105 možných bodů se různí účastníci zpravidla rozmístí na škále mezi 30 až 90 body.

Různosti záměrů odpovídá i učební materiál. U autoškoly má zkoušený k dispozici učebnici testů s předem danou celou množinou možných testovacích otázek, které se může našprtat. Testy Scio se naopak vyznačují tím, že prakticky žádná otázka z dřívějších let se neopakuje v nových testech. Pořízení testovacích sad z minulých let (které Scio nebo školy poskytují) vám proto pomůže udělat si rámcovou představu o struktuře obsahu testu, náročnosti otázek a o místech vlastních slabin, ale jejich čisté zapamatování je k ničemu. Naopak varuji, že v různých testech se může objevit zdánlivě podobně znějící otázka, ale se zcela jinými variantami odpovědí – je potřeba otázky vždy číst a rozmýšlet znovu.

Poctivě udělané testy z minulých let vám také napoví, jak byste se právě vy (nebo váš potomek) tehdy umístili. Testovací sady totiž obsahují i tzv. percentilové tabulky pro hodnocení výsledku, tj. údaj o tom, na kolik procent škály testovaných (po jednom procentu) stačilo kolik bodů v minulých letech. Pro představu uvádím výňatek (nejsou uvedeny úplně všechny hodnoty perc.) z tabulky testu FA‑SP‑06, kde nejlepší dosáhl výsledku 92,50 bodů a nejlepší z nejhoršího procenta dosáhl 18,08 bodů. Jinak řečeno, dosažený percentil říká, kolik účastníků testu byste v něm předstihli (daný test skládalo 2751 osob).

Výňatek z percentilové tabulky
skóre perc.
92,5 100
81,13 99
78,25 98
76,08 97
74,42 96
73,33 95
69 90
62,33 80
57,58 70
53,67 60
50,33 50
46,42 40
42,83 30
38,58 20
32,58 10
18,08 1

Ve výsledcích se objevují desetinná místa bodů, protože otázky se bodují +1 bod za správnou odpověď, 0 bodů za žádnou odpověď a záporný zlomek bodu (-1/4, resp. –1/3 pro 5, resp. 4 variant odpovědí celkem v otázce) za chybnou odpověď. Uvedené zlomky jsou stanoveny tak, aby součet všech chybných odpovědí dával u každé otázky hodnotu –1, což v součtu se správnou odpovědí dá právě nulu bodů. Tím se z testu statisticky eliminují tipované pokusy na otázky, které účastník neumí nebo nestíhá zodpovědět a proškrtá je náhodně. Tipování a neodpovězení vyjde tedy zhruba nastejno.

Protože zároveň bývá od Scio nebo školy k dispozici informace o tom, kolik procent zájemců bylo přijato, kolik se hlásí a bude přijato letos, můžete odhadnout, v jakém pásmu se nacházíte. Na případný neúspěch nebo umístění na hraně postupu můžete zareagovat různě. V zásadě je k dispozici několik strategií:

  • Najít si školu, na kterou váš výsledek bude u přijímaček stačit (např. test FA-SP-01 z OSP, který jsem si udělal bez přípravy, by na jedné škole stačil pouze na 75 procent, na jiné škole bych se stejným testem a výsledkem byl v absolutní špičce před 94 procenty), popř. se hlásit na více škol zároveň.
  • Zjistit svá slabá místa a zapracovat na nich tradičními způsoby (učebnice, doučování, kurzy škol).
  • Použít příslušný e-learningový kurz Scio (viz níže).

E-learningové kurzy Scio

V současnosti nabízí Scio asi šestici kurzů s obsahem středoškolské látky, vhodných buď pro přípravu na maturitu, nebo pro přípravu na přijímací zkoušku na vysokou školu:

  • kurz obecných studijních předpokladů (OSP) pro střední školu,
  • český jazyk a literatura pro střední školu,
  • matematika pro střední školu,
  • ZSV (základy společenských věd) pro střední školu,
  • kurz právní logiky,
  • kurz Biologie 4 pro 4. ročník SŠ.

Aktuální seznam testů je přístupný na stránkách Scio. Ze stejného odkazu si jako demo můžete pustit a vyzkoušet první lekce všech kurzů. Asi hlavním šlágrem bude kurz OSP, neboť právě testy OSP se většinou používají pro přijímačky.

Níže je obrazovka z kurzu ZSV:

scio-ZSV
příklad obrazovky kurzu ZSV – žák dopisuje odpovědi

V hlavní levé části se nachází instruktážní část, případné výkladové odkazy otvírají samostatné jiné okno prohlížeče. Žák zde odpovědi buď dopisuje do velkého odpovídacího okénka, do malých políček (jako na obrázku), nebo volí jednu z variant odpovědí (jako v testu, je to nejčastější možnost interakce žáka v kurzech). Vlevo dole se nachází průvodkyně Elvíra, která vás povzbuzuje v průchodu testem.

Vpravo nahoře jsou přístupná navigační tlačítka (zejména Obsah), pod nimí je chatové okénko sloužící pro komunikaci s lektorem (je-li lektor zaplacen a není-li přehlcen), pod nimi pak zejména odkazy na prameny k lekci. Scio používá pro kurzy vlastní aplikační software webové aplikace, který řídí i přístupová práva ke kurzu. Současně může mít otevřen každý žák pouze jeden kurz.

Subjektivní zkušenosti z testů a kurzů

Za dobu asi deseti dnů, kdy mi jsou testy a kurzy zpřístupněny k recenzi, jsem pro účel článku stačil jen rámcově projít materiály, nasát ducha testů i kurzového prostředí a složit si dvojici testů (každý zabere 105 minut). Mám v plánu projít si podrobně kurz OSP, poté složit další dva obdobné testy a srovnat, zda výuka kurzem měla vliv na mé zlepšení v testech, nebo nikoliv. Protože maturity právě probíhají a přijímačky jsou za dveřmi, rozhodl jsem se raději včas publikovat tento článek než čekat na perfektní dokončení svých pokusů. Máte‑li již sami s účinností kurzů Scio své zkušenosti, dejte je prosím vědět do diskuse za článek.

Mé první zážitky pocházejí především ze dvou testů OSP v řadě “Faktum”, které byly používány zejména pro Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Jak asi víte, testy OSP jsou vystavěny tak, že nevyžadují a nezkoumají nějaké podrobné znalosti z předmětů, ale spíše schopnosti studia. Tyto druhy otázek tvoří buď celý nebo část testu, které od Scio používají vysoké školy. Samotné testy OSP se člení do tří okruhů:

  • verbální – schopnost porozumění a chápání textů, včetně nuancí,
  • analytický – různé strukturální a logické úvahy z textu plynoucí,
  • kvantitativní – různé menší matematické úlohy.

Můj subjektivní dojem z těchto okruhů byl, že zatímco první dokáži s jen mírným zacvičením projít téměř bravurně i s časovou rezervou, v druhém udělám sem tam chybku a čas je jen tak tak nebo se mírně zpožďuji, třetí pak hrubě časově nestíhám. Kvantitativní příklady přitom nejsou těžké a asi bych je s neomezeným časem zvládl správně všechny, ale pokud nedokážete udržet celé řešení jen v mysli a musíte většinou počítat na papíře (což byl můj případ a kalkulačku mít nesmíte), nemáte šanci. Vyřešit 35 matematických příkladů za 35 minut vyžaduje obrovskou koncentraci, skvělou krátkodobou paměť i značnou početní zručnost z hlavy. Nevylučuji, že jsem jí někdy oplýval, ale pokud ano, pak se mi již vykouřila z hlavy. Určitě je doporučeníhodné pořádně se vrátit k malé i velké násobilce zpaměti. Útěchou mi může být, že podobné problémy mělo asi i hodně účastníků testů.

Vzhledem ke svým zkušenostem bych asi dokázal sám odhadnout, co je potřeba a jak se rozcvičit, aby byl výsledek lepší. Použijete-li ale odpovídající kurz Scio, pak i jako „náctiletý” máte poměrně zaručeno, že si postupně proberete všechny dovednosti, které jsou v testu zkoušeny. Pokud v něčem systematicky chybujete a ani cvičení a výklad z kurzů vám nestačí, máte stále možnost přesně se zaměřit a doučit i jinak.

Použití kurzů navíc představuje šanci jak nahlédnout do logiky autorů testů. Lépe odhadnete, jak přemýšlejí, v čem může tkvět záludnost nebo vtip otázek. Stejný výsledek jejich pochopení by byl jinak dosažitelný asi až po prozkoumání řádově desítek testů, což by bylo nákladnější časově i finančně. Kurz vás dobře vede od jednoduššího ke složitějšímu a navádí vás, jak si optimálně pomoci v různých situacích. Např. některé výsledky můžete pro urychlení počítat i jen přibližně, ovšem jen v určitých situacích. Asi není od věci si některé poznatky, které vás při kurzu napadnou, bokem zapsat do poznámek (na papír nebo do počítače) a později se k nim i samostatně vrátit. Tempo kurzu si určujete sami, nemusíte odpovědi honit tou rychlostí, co při testu, jako si spíše zažít správné postupy.

Vlastní zkoušení testů je rovněž možné přes Internet, ale zde bych doporučil raději klasickou papírovou podobu, protože v té je budete skládat a není vhodné si zvykat na klávesnici, když odpovědi budete křížkovat fixem na formuláři a ne myší na obrazovce. Kurz OSP je orientován zejména na aktivní procvičování různých druhů dovedností. Vzhledem k tomu, že chybí „předmět“, který by byl vykládán, je tento přístup adekvátní.

Kurz Český jazyk je pojat poměrně netradičním způsobem, který velmi aktivizuje uživatele. Na počátku každého listu lekce si žák má během pěti minut vytvořit osnovu, podle které by mluvil, kdyby si téma vylosoval jako maturitní (či jinou) otázku. Kurz tak předpokládá, že jste o látce již někdy něco aspoň slyšeli, třeba nedávno ve škole, a že aspoň tušíte klíčová slova a pojmy. Teprve když zmobilizujete veškeré své schopnosti a začnete s kurzem komunikovat, ten vám interaktivně sdělí a navede na některé další podstatné informace, o kterých se předpokládá, že byste je v rámci otázky měl zmínit a rozvinout. Kurz ale obsahuje i seznam pramenů, dle kterých se můžete témata naučit i ad hoc. Prameny jsou však vesměs externí a některé odkazy na ně nefunkční. Ve vytvoření vlastních výkladových zdrojů zde spočívají určité rezervy kurzu. Zaplnit je mohou vlastní poznámky ze školy, učebnice apod.

Další kurz Právní logika (zde mám k dispozici těžší variantu, než je uvedena na demo-stránce) je pojat opět trochu jinak. Na počátku každé lekce je úvodní výklad, po něm následuje zkoušení úloh. Výukový cyklus pak lze znázornit asi takto (tučně jsou akce kurzu, netučně žáka):

VýkladZkouškové otázky → Pokus/omyl → Kontextové opravy → Heuréka

V kurzu jsou poměrně dostatečně rozvinuté vlastní zdroje.

V obdobném duchu působí velmi dobře i kurz ZSV. Narozdíl od výše uvedených testů zde však své hodnocení čerpám jen z krátkého dema na webu.

Texty i prostředí všech kurzů jsou, podobně jako texty testů, intelektuálně provokativní, čímž míním vysokou kvalitu a zajímavost textů i samých o sobě. Vede to k vyšší poutavosti učení se, k většímu respektu vůči kurzu a jejich autorům jako k autoritě. Pouze variantu kurzu s lektorem nemohu zatím doporučit, neboť v současné zkouškové horečce se na lidskou asistenci asi nedá spolehnout. Buď mi něco nefungovalo technicky, nebo jsou lektoři přetíženi, že odpovědi jsou snad korespondenční, rozhodně ale nejdou chatovým tempem.

Pro praxi by bylo žádoucí provést i zkoušky na hlavních uživatelích, kterými jsou náctiletí studenti. Je možné, že je skutečně spíše přimějete ke studii s počítačem než k otevření papírové knihy. Máte-li s tím své zkušenosti, opět bude dobré je zmínit v diskuzi pod článkem.

BRAND24

Závěr

Scio je nyní asi hlavním subjektem, který nabízí české e-learningové kurzy pro přijímačky na vysoké školy (nebo e-alternativní výuku středoškolské látky pro maturity). Konkurentem mu v tom jsou především desítky papírových učebnic, které si můžete prohlédnout ve větších knihkupectvích (v Praze jsou to především Kanzelsberger a NeoLuxor, obě např. na Václavském náměstí), částečně možná některé desktopové programy (zejména cizí jazyky), podchycené na evaluačním webu e-gram (vlevo nastavte úroveň např. Gymnázium a dole Zobrazit vše), nalezli jsme také např. e-kurzy s obchodním názvem aleph.cz nebo eucebnice.cz. Jakékoliv vyučování/doučování i školní kursy naprosto jistě vyjdou řádově dráže, byť mohou mít větší nebo jiný motivační, donucovací, nebo i výukový efekt.

Pokud máte doma pevnou internetovou přípojku, budete končit střední školu, a zejména pokud se chystáte na školu s testy Scio (nebo je to případ vašeho domácího juniora), lze vám probrané e-learningové kurzy aj. testové materiály doporučit k velmi vážné úvaze.

Mléko je v zelené krabici. Víno je v červené krabici, nebo mléko není v zelené krabici. Které z následujících tvrzení nevyplývá z předpokladů podle pravidel výrokové logiky?

  • Víno je v červené krabici.
    16 %
  • Jestliže je víno v hnědé krabici, pak je mléko v zelené krabici.
    11 %
  • Mléko je v zelené krabici nebo mléko není v zelené krabici.
    15 %
  • Mléko není v červené krabici.
    51 %
  • Jestliže je mléko v hnědé krabici, pak je víno v červené krabici.
    7 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se několik let specializuje na Elektronický podpis v ČR aj. konzultace v oblasti počítačové bezpečnosti.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).